Národní síť pro handicapované živočichy
ČSOP - Ing. Petr Stýblo
Čím více člověk expanduje do volné krajiny, tím větší množství živočichů se s ním dostává do konfliktu. S rostoucím množstvím automobilů na našich silnicích, roste i množství střetů se zvířaty. Po srážce s vozidly hynou nejčastěji drobní ptáci, následováni ježky, zajíci a srnčí zvěří. Na silnicích zahynou každým rokem i tisíce dravců – především káňat – a sov. Naši dravci a sovy mají však nepřítele číslo jedna v tzv. sloupech smrti. Jde o několik typů sloupů pro vodiče vysokého napětí, které, kvůli nevhodné konstrukci, za určitých klimatických podmínek likvidují každého většího ptáka, který na ně usedne. Dalším, stále významnějším faktorem, ovlivňujícím populace našich volně žijících zvířat, je lidská rozpínavost. Člověk, zejména ten městský, stresovaný hlukem, smogem a přítomností dalších lidí, se snaží posunout svoje bydliště, pracoviště či alespoň víkendové aktivity dále za město, blíže k přírodě. Jenže se již v této přírodě neumí chovat a úmyslně či neúmyslně jí škodí.
"Našel jsem na louce malého zajíce. Byl tak opuštěný, tak jsem ho zachránil. Poraďte mi, co s ním dál....." To je jeden z desítek tradičních březnových telefonátů organizacím Českého svazu ochránců přírody. Ten je totiž koordinátorem Národní sítě stanic pro handicapované živočichy. Síť v současnosti sdružuje 24 záchranných stanic - zařízení poskytujících pomoc volně žijícím živočichům v nouzi. Cílem těchto stanic i celé Národní sítě je odborně pomoci zraněným, vysíleným či jinak dočasně handicapovaným živočichům nalezeným lidmi tak, aby se jich co největší množství mohlo vrátit zpět do přírody. Jen v loňském roce záchranné stanice sdružené v Národní síti přijaly celkem 7464 živočichů, 52 % z nich se následně podařilo vrátit do přírody. To ovšem není případ 58 zaječích a 103 srnčích mláďat. Bohužel, lidé přírody neznalí se často snaží "zachraňovat" za každou cenu. Sbírají a přinášejí mláďata savců a ptáků, která pomoc nepotřebují a hrozně se diví, že se pak ve stanicích nesetkají se zrovna vlídným přijetím. Ptáčata se ještě občas dají zachránit tím, že se rychle vrátí rodičům nebo přiloží do jiných hnízd k adopci, ale mláďata většiny savců jsou s prvním dotykem lidské ruky ztracena a v lepším případě odsouzena k životu v zajetí. I z tohoto důvodu se pracovníci záchranných stanic soustřeďují stále intenzivněji na osvětu a ekologické vzdělávání veřejnosti.
Následky nešetrné a sobecké činnosti člověka mohlo jen v loňském roce v těchto stanicích spatřit více jak 40 tisíc návštěvníků, především školáků. Ve stanicích se dozvídají, jak se v přírodě správně chovat a názorně vidí, jak to dopadne, když se příroda stane pro člověka cizím, nepřirozeným prostředím.
Záchranné stanice samozřejmě velmi úzce spolupracují s myslivci. Mnohé stanice dokonce myslivci - členové ČMMJ zakládali. Myslivci také nosí do stanic nejvíce zraněných zvířat, hlavně dravců a sov. "Loni jsme v naší záchranné stanici pořádali soutěž Zlatá srnčí trofej," potvrzuje spolupráci s myslivci Libor Šejna ze stanice Makov, která v rámci Národní sítě zajišťuje záchranu zvířat s okresů Písek a Strakonice. "Spolupráce s myslivci je výborná. Pravidelně jim zasíláme informace o naší činnosti, jsme pořád v kontaktu, předávají nám zraněná zvířata a my jim zase vyléčená," říká Pavel Moulis z rokycanské stanice, obhospodařující okresy Rokycany, Rakovník a Beroun. Mnozí pracovníci stanic jsou zároveň sokolníky. Sokolnický výcvik je pro mnoho vyléčených dravců pro jejich další úspěšný život v přírodě nezbytný.
Tak jako většina dobrovolných aktivit v oblasti ochrany přírody, potýká se i Národní síť s nedostatkem financí na svoji činnost. Státní dotace od MŽP ČR pokrývá necelou čtvrtinu nákladů. Významné prostředky na záchranu zvířat dávají už jen Lesy České republiky a Česká spořitelna. I tak si však musí záchranné stanice dvě třetiny finančních prostředků získat samy - od krajských či obecních úřadů a především od drobných dárců. Naštěstí stále více lidí chápe, jak je záchrana volně žijících živočichů důležitá. I tak touto činností člověk přírodě splácí jen malý díl z toho, co jí násilím bere každý den.
Podrobné informace o Národní síti stanic pro handicapované živočichy získáte na adrese: ČSOP, Uruguayská 7, 120 00 Praha 2, tel. 222516115, email: csop@ecn.cz nebo na internetu: www.csop.cz
Seznam záchranných stanic a kontaktů
ZÁPADNÍ ČECHY
SOOS tel.: 354 542 033, 737 769 354
Tachov tel: 608 154 180, 608 227 072, 605 489 469
tos@tachov-mesto.cz , http://www.tos.tachov-mesto.cz
Plzeň
tel.: 377 460 088, 777 145 960, 777 194 095, 777 760 777
ptactvo@stb.cz , http://ptactvo.stb.cz
Rokycany tel. 371 722 686, 603 239 922, 604 130 618
pavel.moulis@tiscali.cz, http://home.tiscali.cz/cz054890
Spálené Poříčí tel. 371 594 842, 606 575 566, 607 100 006
stanice@ekocentrum.cz, www.ekocentrum.cz
SEVEROZÁPADNÍ ČECHY
Chomutov tel.: 474 629 917, 602 459 526
zoopark@zoopark.cz , www.zoopark.cz
Dolní Týnec tel.: 416 791 114, 606 280 121, 721 940 170
STŘEDNÍ ČECHY
Kladno - Čabárna tel: 602 336 014, 723 468 462
zachr.stanice@seznam.cz, www.volny.cz/zachr.stanice
Praha - Jinonice tel.: 602 205 070, 604 201 846
zs.praha@volny.cz, http://www.zs.praha.zde.cz
Pátek u Poděbrad tel: 603 864 822
Vanek.L@seznam.cz
Vlašim tel.: 317 845 169, 317 845 965, 777 800 460
vlasim@csop.cz, www.csop.cz
Votice tel. 317 813 178, 603 259 902
info@ochranafauny.cz
JIŽNÍ ČECHY
Nová Ves - Makov tel. 382 279 159, 724 090 220
csop.makov@volny.cz
Ohrada tel.: 387 002 213, 387 002 211, 723 361 181
info@zoo-ohrada.cz , www.zoo-ohrada.cz
Hluboká nad Vltavou tel.: 387 967 697, 728 916 150
SEVEROVÝCHODNÍ ČECHY
Libštát tel.: 481 689 433, 732 228 801
vcelak.f@seznam.cz
Jaroměř
tel.: 499 392 325, 605 251 434 , 603 847 189, 723 565 331
coracias@seznam.cz, www.volny.cz/csop.jaromer
ČESKOMORAVSKÉ POMEZÍ
Bor u Skutče - Pasíčka
tel.: 469 321 396, 603 535 994, 603 502 862
novohradka.bor@iol.cz
Vendolí tel.: 461 545 526, 604 830 851
groszmanova@wo.cz, http://web.quick.cz/zelene.vendoli
Pavlov tel.: 602 205 591, 605 727 704
pavlov.nature@worldonline.cz, http://www.nature.cz/centers_pavlov_cz.htm
JIŽNÍ MORAVA
Brno - Bystrc
tel.: 546 432 311, 721 550 214, 603 465 329, 723 838 209
zeller@zoobrno.cz, zoo@zoobrno.cz, www.zoobrno.cz
SEVEROZÁPADNÍ MORAVA
Stránské (dravci, sovy)
tel: 554 291 000, 777 256 577, 604 613 407, 603 492 791
www.bruntal-info.cz/csop
Olomouc - Svatý Kopeček (ostatní živočichové)
tel.: 585 385 348, 585 385 382
zoo@olomouc.com, http://zoo.olomouc.com
STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ MORAVA
Bartošovice tel. 556 758 675, 602 540 037
csopnj@applet.cz, www.csopnj.applet.cz
Buchlovice tel. 572 595 916, 732 250 240
martin.tomesek@seznam.cz
Ve stanicích končí velké množství zraněných čápů bílých, nejčastější příčinou přijetí jsou pády do komínů, nárazy do vodičů či úrazy způsobené zamotáním do pohozených provázků či rybářských vlasců. Snímek archív Záchranné stanice v Libštátě
Fixace zraněného křídla krahujce v záchranné stanici ve Vlašimi. Snímek Lenka Šafránková
Samec poštolky obecné popálený na sloupu vysokého napětí. Uhynul v záchranné stanici v Jaroměři. Snímek David Číp
Děti se v záchranné stanici v Makově seznamují s následky nešetrného působení člověka v přírodě. Snímek Libor Šejna