ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Květen / 2004

Česká myslivost a Evropská unie

Mimořádná příloha časopisu Myslivost u příležitosti vstupu ČR do EU  Ing. Jaroslav RŮŽIČKA
Rok 2004 se stane v dějinách České republiky významným rokem, který bude historiky charakterizován jako rok vstupu našeho státu do Evropské unie. Akt vstupu je sice záležitost jednorázová, avšak příprava společnosti na tento významný okamžik již trvá několik let. Přizpůso-bování naší společnosti pravidlům soužití států sdružených v Evropské unii v oblasti praktické i legislativní se nevyhnulo ani takové činnosti jako je myslivost. Pro myslivost, management lovných divokých zvířat nebo prostě pro lov zvěře tak, jak je obhospodařování volně žijících živočichů v jednotlivých státech porůznu nazýváno, sice Evropská unie žádnou jednotnou úpravu nestanovila, vědoma si citlivosti tématu ve vztahu k tradicím jednotlivých společností, avšak považuje tuto činnost za nedílnou součást oblasti ochrany životního prostředí a pro tuto oblast má stanoveny velice náročné předpisy. Česká republika, kromě nezbytných opatření ve vztahu k právu Evropských společenství, při-stoupila jako kulturní stát i k řadě mezinárodních smluv upravujících chování člověka k životnímu prostředí nebo přímo k živočišným a rostlin-ným druhům. Mnohé tyto kroky směrem k mezinárodní spolupráci v oblasti životního prostředí tlačí myslivost k zásadnímu přehodnocení dosavadního přístupu hospodaření se zvěří. Je neoddiskutovatelné, že přijímané závazky plynoucí z mezinárodní spolupráce jsou velikým přínosem pro ochranu, zachování nebo pro zlepšení stavu životního prostředí, přesto se můžeme setkat s výrazně jiným chápáním některých atributů, na kterých je pak budován tento systém ochrany, než na jaký jsme byli doposud zvyklí. Jako výrazně odlišný můžeme v tomto smyslu označit přístup Evropské komise k samotným základům obhospodařování zvěře, podle kterého „je lov chápán pouze jako rekreační aktivita, jejímž motivem je sportovní vyžití". Takovýto přístup je pak upřednostňován před rovnovážným obhospodařováním populací zvěře, který směřuje k prevenci před vznikem závažných škod, např. na hospodářských činnostech člověka prováděných v přírodě a kdy je lov v takovýchto případech umožňován pouze až na základě výjimek. Aby česká myslivost mohla účinně obhajovat svůj názor a byla aktivním partnerem při budování systémů ochrany životního prostředí ve sjednocující se Evropě, je nezbytné znát základy, ze kterých tento systém vychází. Za tímto účelem je myslivecké veřejnosti předkládána stručná informace o organizační struktuře a rolích jednotlivých institucí a orgánů Evropské unie a Evropských společenství a také přehled nejdůležitějších právních předpisů Evropského společenství ovlivňujících využívání zvěře se zdůrazněním jejich vlivu na českou myslivost.
.Využívání zvěře na středoevropském území je tradiční činností, při které si společnost uvědomovala význam zvěře jako bohatství krajiny, které umožňovalo člověku přežít v přírodě a které se podílelo i na vytváření společenských vazeb. První dochované zmínky o zájmu ovlivňovat využívání zvěře se datují k panování knížete Boleslava I. kolem roku 950. Také nařízení krále Václava IV. roku 1388 hovoří o právu využívat volně žijící zvěř. Znám je letopočet 1573, ve kterém český sněm vydal nařízení, které pojednávalo o ochraně zvěře a které současně vymezovalo oprávnění k jejímu lovu. Usměrňování lovu zvěře bylo provedeno za vlády císaře Karla VI. (1711 až 1740), kdy byl vydán první lovecký řád (Jägerordung). Neustálý zájem o zvyšování péče o zvěř vedl Marii Terezii v roce 1743 k vydání nového loveckého řádu. Také specializace činností úzce vázaných na přírodní prostředí, jako je zemědělství a lesnictví, vyvolaly v 18. století potřebu prohloubit teoretické znalosti také v obhospodařování zvěře. Myslivost se stala součástí zájmu i nejstaršího zemědělského a lesnického spolku, kterým byla "Společnost pro orbu a svobodná umění v Království českém", založená v květnu 1769 dvorním dekretem císařovny Marie Terezie. Později byl tento spolek přejmenován na základě vydání nové zakládací listiny a stanov na "Císařskou a královskou vlasteneckou společnost pro Království české". POSOUZENÍ NÁRODNÍ LEGISLATIVY
.V období přípravy České republiky na vstup do EU věnovalo Ministerstvo zemědělství zvláštní pozornost posouzení národní právní úpravy myslivosti ve vztahu k právu Evropských společenství a k národním právním úpravám jednotlivých členských států EU. Toto posouzení bylo vyžadováno i jako podklad pro přípravu nového zákona o myslivosti. V letech 1998 až 2001 se Ministerstvo zemědělství několikrát obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o provedení rozboru stávající právní úpravy myslivosti a s žádostí o sdělení názoru na základní principy, na kterých by měla být postavena nová právní úprava této činnosti v České republice.
Zpracování dat...