Časopis Myslivost

Funguje morální kredit myslivců?
K první oblasti: Úvodem bych rád ujistil všechny poctivé myslivce, že nebylo mým záměrem kohokoliv z nich urážet ani vytýkat to či ono. Popsal jsem pouze situaci, ke které více či méně, řidčeji nebo častěji dochází a "silná slova", která jsem použil v úvodu článku byla pouze tištěná podoba výrazů, názorů dotyčných lovců - nikoliv moje, mnou pouze uvedená. V tom nevidím nic nemorálního. Nemorálně se chová ten, kdo tak postupuje, nikoliv ten, kdo na to upozor-ní.
V každé učebnici myslivosti jsou popsány vlastnosti myslivce, jeho morální kredit. Lektoři, zkušení pravodatní myslivci se snaží každého nového adepta mysli-vosti vyzbrojit pro život veškerými mysliveckými znalostmi, mezi něž rovněž patří i etika myslivosti. Úspěšné složení mysliveckých zkoušek ovšem neznamená, že všich-ni myslivci podle těchto správných zásad později žijí a praktikují je. K běžné praxi nejen mezi myslivci patří jak doplňování si vzdělání o nové poznatky z oboru, tak ale především i prostudování nových zákonů a vyhlášek a hlavně zaznamenání změn oproti minulému stavu a uvedení takových změn v život či mysliveckou praxi. Nejedná se jen o myslivecké předpisy, ale i o předpisy z ostatních oborů, které se myslivosti dotýkají. Mám na mysli hlavně veterinární předpisy, které každému myslivci, uživateli honitby, potažmo mysliveckým sdružením, určují standardy postupů při jednotlivých fázích zacházení se zvěřinou. A dovolím si tvrdit, že právě tyto předpisy nemají ještě myslivci (abych se zase někoho nedotknul - pouze někteří myslivci) ještě zažité, takže se podle nich neřídí a tím samozřejmě porušují zákon!

Několik příkladů pro ilustraci
Uživatel honitby - myslivecké sdružení vyhlásí obecním rozhlasem: "V sobotu bude nátlačka na spárkatou zvěř. Kdo máte zájem o zvěřinu, dostavte se večer tam a tam." Další případ: Uživatel honitby - soukromá osoba - roční odstřel 70 - 80 ks černé zvěře, 8 - 10 ks jelení, 15 - 20 ks srnčí, 40 - 50 ks mufloní zvěře. Veškerou zvěřinu si ponechal nájemce pro vlastní spotřebu. Další příklad: Do místní restaurace v obci dodá myslivec ulovený kus přímo cestou z lovu.
To jsou reálné příklady, které se opravdu staly, tedy realita bez ohledu na to, že většina myslivců zákony ctí a dodržuje. Znovu v tom nevidím ze strany představitele Interlovu nic nemorálního, že na tuto situaci upozorní.

Čí je vlastně Interlov? Co je Moje a co Naše?
Z jiného soudku je pojem Moje - Naše. Celá ČMMJ, všichni její členové, jsou vlastníky celého Interlovu. To je snad známá skutečnost. Jak byla ČMMJ zakládána, jak se rodila - to je také snad pro všechny myslivce známá historie. Jistě se mnou budete souhlasit, že to bylo z obrovského nadšení zakladatelů, ale také zde byl tlak doby, byla nazrálá situace ve společ-nosti. V každém případě sjednocení mysliveckých snah do jedné organizace byl krok správným směrem. V současné době 81 let po založení myslivecké organizace vystupují nové problémy, které přináší nová doba. Vedle odbornosti, lásky k přírodě a ke zvěři razantně vystupuje do popředí ekonomický faktor myslivecké činnosti, který v řadě případů jednoznačně převyšuje odborný a etický pohled na danou oblast - v tomto případě na myslivost. Ekonomická stránka z velké části převládá.
Každý živnostník, drobný podnikatel i velké firmy pochopitelně usilují o co nejlepší ekonomický výsledek. Každodenní snaha o získání nových zakázek, nových trhů, nových odběratelů je všechny bez rozdílu velikosti firmy silně motivuje. Každý vlastník si uvědomuje význam svého majetku a dále jej svojí činností rozvíjí. Neznám jediného vlastníka firmy, který svoji firmu nepodporuje, neprosazuje. A jak je to v případě ČMMJ jako vlastníka Interlovu při výkupu zvěřiny? Řada mysliveckých sdru-žení, řada členů ČMMJ si plně uvědomuje tento právní i společenský (ve smyslu ČMMJ) akt a spolupracuje s Interlovem, i když konkurence nabízí vyšší ceny. V mnoha případech (a to jsem si plně vědom významu uvedených slov) však přímo upřednostňuje konkurenci. A to nejenom řadoví členové ČMMJ, ale i někteří funkcionáři ČMMJ. Nevím proč Jiří Polák ml. zpochybňuje vzájemnou podporu ČMMJ a Interlovu. V minulých letech přinášela vždy výsledky a prospěch pro ČMMJ. To je skuteč-nost.

Ekonomika výkupu zvěřiny
A nyní pár řádků k oblasti hospodářské - obchodní. Začnu větou pana Poláka: "Otázkou zůstává, proč vlastně autor ( Ing. Kupka ) tento článek napsal a co jej k tomu vedlo." Proto mi dovolte vysvětlení. Tento článek byl napsán pro jednání Myslivecké rady ČMMJ, na kterém se projednávala situace na trhu se zvěřinou a měl navodit určitou atmosféru pro toto jednání. Šéfredaktor Myslivosti Ing. Kasina mě požádal, zda-li může článek uveřejnit v časopise. Článek byl na světě - to je vše.
Pan Polák sice nesouhlasí s názorem našeho ekonoma, že "vše vyřeší trh" - nechci s ním polemizovat, ale trh je mocná zbraň, nad kterou nelze zvítězit, pouze ji využít. Zvěřina se v obecné rovině chová jako každé jiné zboží. Podléhá stejným ekonomickým zákonům trhu jako ostatní potraviny a její hodnota vyjádřená cenou za jednotku je stejně závislá na poptávce a nabídce jako např. vepřové či hovězí maso. Čím vyšší poptávka po zboží, tím vyšší cena a naopak - tedy přímá úměrnost. U nabídky se jedná o nepřímou úměrnost - čím vyšší nabídka zboží, tím nižší cena. Poptávka a nabídka tudíž působí vzájemně proti sobě. Ideální je stav rovnováhy, kde se sobě obě kategorie rovnají. Tento stav však není stálý a rozhodují o něm spotřebitelé tím, co kupují, čemu dávají před-nost.

Hlavní vlivy na ceny zvěřiny
A nyní konkrétně ke zvěřině. Je nutné si uvědomit několik skutečností, ze kterých je třeba v dalších úva-hách vycházet:
- zvěřinu vyprodukovanou v České republice nelze v plném rozsahu uplatnit na vnitřním trhu,
takže se musí vyvážet do států EU, do Evro-py,
- ČR je nedílnou součástí evropského trhu se zvěřinou,
- do ČR je možné dovézt zvěřinu a maso z farmových chovů za relativně nízké ceny,
- velmi se zpřísnily požadavky na vybavení sběrných míst a zpracovatelských závodů zvěřiny,
takže náklady na tuto činnost prudce stoupají,
- v podstatě neexistuje účinná kontrola stravovacích zařízení, kam plyne významná část produkce zvěřiny z ČR od nelegálních dodavatelů, a to v rozporu s veterinárním zákonem i daňovým zákonem a bez nákladů na vybavení zpracoven, sběrných míst, apod.
Po loňské sezóně, která byla cenově nepříznivá jak pro všechny myslivce, tak i pro obchodníky se zvěřinou, se v sezóně 2004 leccos vyjasní. Myslivci si uvědomí, že zvěřina je jako každé jiné zboží a že není nic výjimečného. Uvědomí si, že je výhodnější mít dobré obchodně-právní vztahy s firmou, která splní to, co slíbí - odebere veškerou zvěřinu za dohodnuté ceny a v termínu zaplatí. Počet firem obchodujících se zvěřinou se sníží, neboť odpadnou ty, které nemají pevné základy a nevyhovují veterinárním předpisům.

Jelení zvěřina nebo jelení maso?
Do ČR však bude dále proudit maso z farmových chovů Nového Zélandu a Austrálie. Směrodatné pro další vývoj však bude celkové množství zvěřiny na evropském trhu. Solidní zvěřinové firmy se jasně vyprofilují, myslivci získají při dodávkách zvěřiny přehled a jistotu. Spekulanti a nepoctivci se vždy v těchto nepříznivých obdobích sami prozradí. Ceny určují spotřebitelé sami tím, co kupují. Velice důležitá je však legislativa, která nepřipouští dvojí výklad. Tak je tomu nyní třeba u masa ze zvířat chovaných ve farmových chovech, které lze označovat podobně jako zvěřinu. Je přece nesprávné a zavádějící, aby spotřebitelé byli klamáni takovým označením. Je rozdíl mezi "jelením masem", což je maso z jelena chovaného ve farmovém chovu a jelení zvěřinou z volnosti.

Veterinární kontrola
Obdobným problémem je i kontrola zvěřiny ve stravovacích zařízeních. Státní veterinární správa ČR přísně kontroluje zvěřinové firmy, které mají na tuto činnost živnostenské oprávnění. Bez povšimnutí jsou však drobné firmy, které také podnikají se zvěřinou (neoficiálně, přičemž jejich okolí o tom dobře ví). Nejsou však kontrolovány, protože nepožádaly o schválení výkup-ních míst či zpracoven, a tak není vlastně co kontrolovat. Bez povšimnutí zůstávají restaurace a řeznictví, která vykupují zvěřinu přímo od myslivců a nemají oprávnění na zpracování zvěřiny. Ze zvěřiny, která je v ČR v oběhu, je tak ne vinou veterinářů prohlédnuta maximálně třetina produkce, a to si myslím není správné jak ve vztahu ke spotřebitelům (možnost konzumace závadné zvěřiny), tak ve vztahu ke státu (daně, poplatky). To jsou objektivní problémy, které se dotýkají všech myslivců, poctivých obchodníků se zvěřinou i státu.

Co je kančí zvěřina
Jen malou poznámku k článkům zmiňovaných autorů. Neznám druh zvěřiny "kančí" - je to z "kance" nebo snad raději pouze z kňoura? Co je potom zvěřina ze selat, lončáků a bachyň? Myslím, že se všichni shodneme raději na ustáleném názvu zvěřina z černé zvěře. Proč to podotýkám? Jak je zavádějící název kančí je možné demonstrovat na případu jednoho podnikavého řezníka. Ten vykupoval maso ze starých plemenných kanců, z různých kryptorchydů domácího prasete za minimální ceny a prodával ho jako kančí maso. Lidé maso nakupovali v domnění, že kupují zvěřinu. Takže pozor i na názvosloví.

Spolupráce s mysliveckými sdruženími
Chápu ekonomickou situaci většiny mysliveckých sdružení, kdy náklady na hospodaření neustále stoupají a hlavně nájmy jsou velice vysoké. Jsem rovněž členem mysliveckého sdružení a zastávám funkci mysliveckého hospodáře. Zvěřinu určenou na prodej dáváme do Interlovu a každý člen přispívá ročně na provoz honitby ještě 6000 Kč. Tuto skutečnost uvádím jenom proto, abych ukázal, že tato problematika je mi blízká, že praxi dobře znám.
V obou reakcích na můj článek zaznělo, že určitý patriotizmus vůči Interlovu je na místě, ale všeho s mírou, pouze při určité úrovni výkupních cen. Tvorba nákupních cen zvěřiny je obdobná jako u každého jiného zboží. Vychází z očekávané výše prodejních cen, nákladů a zisku. Jinou úroveň cen je možné očeká-vat na vnitřním trhu a jinou úroveň na zahraničních trhu. Znovu přitom podotýkám, že zvěřina vyprodukovaná v ČR se na vnitřním trhu neumístí - musí se exportovat, jinak by ji nebylo možné vůbec vykupovat a ceny by dále klesaly. Podstatnou část vnitřního trhu se zvěřinou ovládá šedá ekonomika. To je nejenom můj názor, ale i názor pracovníků ostatních zvěřinových firem, který je podložený nepřímými důkazy. Zde jsou: V období mimo doby odstřelu jednotlivých druhů zvěře nakupují u nás nejen naší stálí zákazníci, ale i ostatní restaurace, obchody, atd., kteří odebírají pravidelně, ale pouze do doby zahájení lovecké sezóny toho kterého druhu zvěře. Třeba u srnčího po 16. 5. již pro srnčí zvěřinu nepřijedou a my přitom s jistotou víme, že nemají schválený provoz pro nákup a zpracování zvěřiny. Takovým zákazníkům totiž stačí, že několikrát nakoupili zvěřinu u nás, tím pádem mají dodací list a srnčí zvěřina k nim začne proudit odjinud. Další příklad - jsou známá řeznictví, kam je možné dodat kdykoliv ulovenou zvěř. Jistě i ve Vašem okolí o takovýchto provozovnách víte. Platba na ruku a za kilogram více, než od Interlovu. Ptáte se proč je to možné ? Je to logické - takoví odběratelé zaplatí dodavatelům zvěřiny sice více, ale ještě ušetří, protože nemusí budovat nákladné zázemí, které by museli mít při provozování legálně schválené živnosti "nákup, zpracování a prodej zvěřiny". Samozřejmě nikdo nechce omezovat myslivce, kam zvěřinu prodají. Ovšem mělo by se tak dít za předpokladu dodržování zákonných podmínek. ČMMJ se rozhodla na posledním sjezdu ve snaze poskytovat svým členům určité výhody a myslivecký servis a uložila Interlovu úkol pokrýt výkupními místy zvěřiny celou Českou republiku. V rámci republiky jsou ale jak oblasti s vysokou produkcí zvěřiny, tak ale i oblasti s velice nízkou produkcí zvěřiny. Tomu odpovídá i výkup zvěřiny. Máme sběrná místa, kde vykoupíme tuny zvěřiny a naopak jinde pouze několik metráků. bereme to jako plnění uloženého úkolu. Naše konkurence, která se na službu myslivcům tolik ohlížet nemusí, si samozřejmě vybírá nejprodukčnější oblasti, kde se nás snaží přeplatit a nám pak zůstávají méně-produkční oblasti. Náklady na tato sběrná místa potom stále stoupají.

Ceny zvěřiny na evropském trhu
Pro hospodaření Interlovu je rozhodu-jící úroveň cen na evropském trhu. Jsme jeho součástí a ovlivňuje nás. V celé Evropě nabídka vysoko převyšuje poptávku a zvěřina neustále zlevňuje. To je nezpochybni-telný fakt, který musí Interlov brát při tvorbě nákupních cen za zvěřinu v úvahu a stanovit je tak, aby hospodaření firmy bylo alespoň vyrovnané. Nás "cenotvorce z Interlovu", jak nás p. Polák nazval, to samozřejmě netěší, nemáme radost z nízkých nákupních cen, protože jsme sami myslivci. Poukazováním na ceny dělené zvěřiny Interlovu uvedené na internetu jste, pane Poláku, opomněl malou, leč významnou drobnost. Díly ze zvěřiny jsou samozřejmě dodávány opracované bez deky, bez ořezů, vakuově balené. Každý díl (kýta, hřbet, atd.) má určité procentické zastoupení v každém kusu. Pro ilustraci uvádím údaje u srnčího a podotýkám, že se jedné o precizní opracování jednotlivých dílů. Výtěžnost z 1 ks: kýta s kostí - 31,4 %, plec v. k. - 13,2 %, hřbet s.k. - 10,4 %, ragú s. k. - 15,9 %, guláš - 2,2 %, deka + odpad - 26,9 %. Tak bychom mohli pokračovat i u jiných druhů, ale to není účel tohoto článku. Nechápu, jakou záhadnou matematickou operací se potom pan Polák dostal na průměrnou cenu za srnčí 204 Kč/kg. Tyto jím uváděné údaje jsou zavádějící a naprosto nepravdivé.

Tlak zahraniční konkurence
S tím ostatně souvisí i další připomínka obou autorů z ohlasů na článek Moje Tvoje Naše, a to je tlak zahraniční konkurence. Že jste se s ním dosud nesetkali? Ale setkali, pouze jste si to neuvě-domili. Vždyť tento tlak způsobil razantní snížení nákupních cen zvěřiny, a to nejen v ČR, ale ve všech myslivecky významných zemích Evropy. Pro ilustraci nákupní ceny u srnčího: v SR - 2 EUR, Rakousko - 1,50 - 2,80 EUR, Německo - 1,50 - 3,00 EUR podle hmotnosti kusu. Myslí si snad někdo, že tyto nízké ceny si v sousedních zemích vymysleli obchodníci dobrovolně nebo je to tak, že je k tomu něco, v tomto případě TRH, donutil? To je právě ten nadbytek masa z farmových chovů dodávaných do Evropy a prodávaných jako zvěřina. To je bohužel holá skutečnost. A že se do naší republiky nedováží? Ale dováží, jen se pozorně rozhlédněte v supermarketech!. Najdete zde zboží označené např. "jelení maso" od firmy Aspius, což je přesně to, co hledáte. Kolik se legálně dovezlo takovéto "zvěřiny" ví jenom obchodníci. Vždyť nyní je možné nakoupit jelení kýtu s kostí již od 2,20 - 2,50 EUR, což znamená, že při použití metody výtěžnosti jednotlivých dílů z jednoho kusu bychom museli vyku-povat zvěřinu u vysoké zvěře za ceny do 30 Kč (a to bez započtení veškerých nákladů na sběrné místo, svoz zvěřiny, bourání, režii, apod.!), abychom cenově mohli tomuto tlaku konkurovat!
Nám v současné situaci zbývá pouze doufat, že z nějakých příčin, ať již veterinárních či ochranářských, přestane Nový Zéland produkovat tak vysoké množství masa z farmových chovů a že se současně zlepší odbytová situace se zvěřinou v jiných částech světa (USA, jihovýchodní Asie), kam dříve Nový Zéland také směřoval své dodávky a kde nyní obchod z různých příčin (CWD, ptačí chřipka) stagnuje. Do té doby ale výkupní ceny zvěřiny budou stále níz-ké.

Kvalitní zvěřinu jen od solidních firem
O pravou zvěřinu z divoké populace zvěře je zájem pouze u solidních firem, které garantují svým zákazníkům dodávky opravdové kvalitní zvěřiny. A to je prozatím jediné pozitivum v cenově nepříznivé situaci se zvěřinou. Je určitá jistota, že to, co nespotřebuje vnitřní trh, můžeme uplatnit na evropském trhu. Ovšem za podmínek, které tento trh stanoví. Ze statistik vyplývá, že více než 2/3 vyvezené zvěřiny z ČR exportoval Interlov i přes skutečnost, že je kritizovaný za nízké výkupní ceny. Zajímavé je složení dodavatelů zvěřiny do Interlovu. Z celkového ročního nákupu zvěřiny dodala myslivecká sdružení necelých 40 % a ostatní organizace a soukromí vlastníci přes 60 %. Z časového hlediska největší nákup zvěřiny zaznamenávám o jelení říji, kdy hlavně o říjné jeleny není u šedé ekonomiky zájem a pak v zimních měsících, kdy šedá ekonomika již přesytila vnitřní trh. Interlov však od myslivců vykoupí zvěřinu v každé době, v každé hmotnosti bez ohledu na věk uloveného kusu a vždy v termínu uhradí své závazky.

Je to přitom pořád ten stejný Interlov, který zorganizoval a provedl zazvěřování zajícem po povodních, je to ten stejný Interlov, který vykupuje živou zvěř, vyrábí a dodává asfaltové terče, dodává myslivcům léčiva, sůl, atd.
Je to ten stejný Interlov, s jehož pomocí byla založena pojišťovna Halali, nakoupen a hlavně splacen dům ČMMJ v Jungmannově ulici.
Myslivci, členové ČMMJ - je to Váš Interlov