ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Úprava biotopu zvěře po povodních

Dr.Ing. František LIBOSVÁR
Úprava biotopu zvěře po povodních
K nebezpečně klesajícím kmenovým stavům drobné zvěře vlivem civilizačních faktorů se připojila další silně negativní okolnost, a to “stoletá či tisíciletá povodeň”. Škoda povodní nevznikla pouze na utopené zvěři, ale především došlo k poškozeni biotopu, již tak značně zdevastovaného a drobné zvěři nepříznivého.
Zbytky populace v takovém prostředí mají jen malou šanci se rozmnožit a možná i udržet. Pokud chceme koroptev, zajíce a bažanta jako zvěř a živočišný druh zachránit v některých lokalitách před vymizením, je nutná naše pomoc.

Lokality po povodni jsou však tak pozměněné, že pouhé vypuštěni zvěře by nezajistilo požadovaný efekt. Je nutné ve spolupráci s uživateli a vlastníky honiteb uvedené lokality upravit tak, aby byly pro vypuštěnou zvěř přijatelné.

Za hlavní podmínky úspěchu považujeme zajistit pestrou potravní nabídku a vhodnou krytinu. Celá akce obnovy života v honitbách by měla být provedena v průběhu 2 - 3 let za spolupráce zemědělců, lesníků, veterinární služby, myslivecké a ekologické komise ČMMJ, vlastníků honiteb a jejich uživatelů.

Celá akce nemůže být uskutečněna v kratším časovém limitu, poněvadž na mnohých lokalitách, dříve bohatých na zvěř, ještě dnes stojí voda a těžko lze odhadovat, kdy zmizí.

Samotná rekultivace zemědělské půdy po povodni bude nákladná a těžko financovatelná, což stávající situaci bude ještě více komplikovat. Jsme si vědomi, že nelze čekat se založenýma rukama a nebo teoretizovat, daná situace chce konkrétní práci a navíc dobře odborně vedenou a centrálně organizovanou.

V současné době se situace v zatopených lokalitách dá zevrubně rozdělit takto:

1) Lokality, ze kterých voda během několika dnů odtekla a jsou téměř v původním stavu, zlikvidována utopením byla zvěř a ostatní volně žijící živočichové.

2) Lokality, ze kterých voda urychleně odtekla, ale byla citelně poškozena vegetace a půda.

3) Lokality, kde voda setrvávala delší dobu, nastalo zde totální zničení původní vegetace (vyhnití vysetých a vysázených polních kultur, trvalých travních porostů, odumření křovin a stromů). Lokality mají narušen původní půdní režim a jsou doposud silně zamokřené, rostlinný pokryv je silně pozměněn v neprospěch zvěře.

4) Lokality, na kterých zůstala trvale voda a nelze očekávat, že by sama časem zmizela. Každá z uvedených lokalit předpokládá jiný přístup při "obnově života v honitbě" jak z hlediska časového při vypouštění živé zvěře, tak i při postupu prací při obnově biotopů.

Uživatelé honiteb, kteří vykazují škody na zvěři, musí zatopené plochy podle uvedeného příkladu rozdělit a podle toho v obnově stavů zvěře postupovat.

Pokud biotop nebude vyhovovat dané zvěři, nebude možné ji vypouštět. Kontrolu připravenosti biotopu by mohla provádět myslivecká komise OMS dotyčného okresu. Podle vyhodnocení stupně poškození a ploch by mohly být přidělovány prostředky na nákup sazenic, osiva, ostatního materiálu a živé zvěře. Předpokládá se, že pracovní výkony na uvedenou akci budou vykonávány členy poškozených honiteb.

Podle zjištění z honiteb drobná zvěř částečně i unikla ze zatopeného území, ale po opadnuti vody se na své původní místo již nevrátila. Z těchto důvodů se bude muset velmi pozorně přistupovat ke sčítání, normovaným stavům a v budoucích letech k odstřelu.

VÝBĚR MÍST K VYPOUŠTĚNÍ ZVĚŘE


Vzhledem k tomu, že drobná zvěř je vázána na poměrně malý životní prostor, je mnohem citlivější a zranitelnější, pokud není místo vypouštění vhodné. Z toho plyne, že vhodná místa k vypouštění v roce 2003 připadají v úvahu jen na lokalitách povodní nepoškozených (honitby, které nebyly zaplavené na celé ploše). Nemohou to však být plochy, kde zvěř není a kde nebyla, poněvadž tyto plochy určitě nejsou pro zvěř vhodné.

Povodní zasažené plochy, připadající v úvahu k vypouštění zvěře, jsou vhodné jen takové, které lze zařadit do první skupiny již uvedeného hodnocení. Při výběru míst lze kalkulovat s posílením zbytku populace, která povodeň přežila a s projevem efektu "osvěžení krve". Plochy povodní zničené mohou být zazvěřeny po úpravě biotopu až v následujících letech.

Povodní postižená drobná zvěř je svým původem zvěří stepní s nárokem na sušší stanoviště, proto ji nelze vysazovat do podmáčených ploch. Obnovit změněný biotop pro tuto zvěř nebude snadné a rozhodující úlohu musí sehrát zemědělské podniky, na jejichž půdě uvedené změny nastaly.

Na zaplavené orné půdě bude nutné upravit odvodňovací systémy, půdu povápnit a následně kultivovat pro pěstované plodiny a pícniny. Podobně se musí upravit i plochy trvalých travních porostů.

Pouhé odvodnění a asanace ploch však nestačí a před vypuštěním je nutné zvěři zajistit vhodné krytové a potravní podmínky, aby se v dané lokalitě udržela. Pokud uživatel honitby nemá k dispozici vhodné plochy k pěstování plodin a pícnin v potřebných lokalitách, bude nutné, aby si je od vlastníků půdy na potřebnou dobu pronajal. Vzhledem k tomu, že se nejedná o velké plochy, a zemědělské půdy je dostatek, je tento návrh uskutečnitelný. Na půdě vyčleněné k tvorbě územních systémů ekologické stability (ÚSES) je vhodné myslivecké aktivity provádět ve spolupráci s orgány státní správy a profesionálními ochranáři.

ÚPRAVY BIOTOPU NA ZEMĚDĚLSKÉ PůDě


V místech vypouštění zvěře je mimo pestrou kvalitní nabídku potravy nutná i krytina. Trvalou krytinu nám v honitbě představují trvalé dřevinné remízy, které jsou součástí rozptýlené zeleně.

V současné době máme v zemědělské krajině nedostatek krytiny a vypouštět do takového prostředí zvěř, by bylo stejné, jako "vypouštět ryby do rybníku bez vody".

Vypouštěná zvěř je velmi citlivá na stav nového životního prostředí, proto je nutné nedostatek krytiny okamžitě řešit výsevem a výsadbou dočasných remízů a souběžně vysazovat remízy trvalé. Před výsadbou je pochopitelně nutná dohoda s vlastníky pozemků a s orgány státní správy.

DOČASNÉ REMÍZY


Dočasné remízy nejsou nic nového a ve starších publikacích je mnoho autorů doporučuje (Kostroň, Mikula, Kokeš, Jirkovský, Mottl a další). V současné době používají dočasné remízy s výbornými výsledky například myslivci v oblasti chovu koroptví na Žďársku.

Za dočasné remízky považujeme zemědělské plodiny a pícniny (jednoleté i víceleté), které můžeme na rozdíl od trvalých dřevinných remízů vysévat a vysazovat na ornou půdu a ostatní vhodné plochy. V porovnání s trvalými remízy je výhodou rychlý nárůst a snadný výsev. Tvar a velikost remízu volíme takový, aby poskytoval zvěři co nejvhodnější úkryt. Porost se nesklízí a pro zvěř zajišťuje mimo úkryt i potravu a některé z plodin, jak bude dále uvedeno, určité druhy zvěře silně přitahují.

Políčka pro drobnou zvěř


Funkci dočasných remízů plní běžně obdělávaná zvěřní políčka, i když jejich hlavní funkcí je zajistit lepší potravní nabídku. Potravní nabídka je nejdůležitější součástí biotopu zvěře a neutěšený stav na mnoha místech je známý. Pokud zde nedojde k nápravě, naše snahy o znovuzazvěření drobnou zvěří budou marné. Pokud si při obnově honiteb jednoznačně neujasníme co zvěři schází v současné krajině, těžko se nám podaří stav radikálně zlepšit

K osevu či výsadbě na vybrané postižené plochy lze doporučit tyto plodiny: anýz (Pimpinella anisum), bob obecný (Faba vulgaris), čirok (Sorghum), divizna velkokvětá (Verbascum thapsiforme), fenykl (Foeniculum vulgare), kmín (Carum carvi), komonice bílá (Melilotus albus), krmná kapusta (Brassica oleracea var. acephala), kukuřice (Zea mays), laskavec (Amaranthus sp.), libeček lékařský (Levisticum officinalis), lupina žlutá a bílá (Lupinus alba et lutea), měsíček lékařský (Calendula officinalis), pohanka (Fagopyrum esculentum), sléz krmný (Malva verticillata), proso (Panicum miliaceum), slunečnice (Helianthus annus), svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), topinambur (Helianthus tuberosus). Směsky uvedených plodin namícháme tak, aby poskytovaly krytinu i dostatek potravy.

Při sestavování směsky respektujeme agrotechniku a vzájemnou snášenlivost jednotlivých komponentů vůči sobě a vytvoření potřebné krytiny s potřebnou potravní nabídkou. Výsevní množství se upraví tak, abychom dosáhli požadované procentické zastoupení jednotlivých komponentů v porostu podle našich požadavků. Jako příklad lze uvést: Směska pro jednoleté využití (pro dobré půdy a dostatek srážek): bob obecný - 8 kg/ha, svazenka vratičolistá - 10 kg/ha, měsíček lékařský - 0,10 kg/ha, pohanka - 20 kg/ha, jílek jednoletý tetraploidní - 6 kg/ha. Směska pro dvou až tříleté využití (pro nekvalitní neplodné půdy s nedostatkem srážek): ovsík vyvýšený - 6 kg/ha, komonice bílá - 13 kg/ha, divizna velkokvětá - 0,10 kg/ha, kmín - 1 kg/ha, libeček lékařský - 0,10 kg/ha, jetel plazivý - 3 kg/ha, jitrocel kopinatý - 0,20 kg/ha.

Po opadnutí dlouho stojící vody na poli i v lese některé druhy keřů, stromů, bylin a trav vyhynuly a je otázkou, kdy a jaké druhy na jejich místo přirozeným způsobem nastoupí. Dá se předpokládat, že to budou moderní agresivní plevele, ostřice, sítiny, které sníží přirozenou úživnost biotopu zajíce i ostatní býložravé zvěře. Zaplevelování zaplavených ploch křídlatkou japonskou, bolševníkem velkolepým, pcháčem rolním lze považovat za nebezpečné i z hlediska zemědělského a ochranářského.

Zajíc jako původní stepní zvěř potřebuje velmi pestrou potravu nabídku z rostlin kulturních i divoce rostoucích, pokud to nemá, následují zdravotní problémy a snížená reprodukce. Některé druhy rostlin zajíci instinktivně vyhledávají a není bez zajímavosti, že jsou to rostliny léčivé, aromatické nebo rostliny s vysokým zastoupením živin, minerálií a vitamínů. Z toho plyne, že zajíci jsou velmi nároční na výživu a vegetačně chudé či monokulturní prostředí polní i lesní jim nemůže dát to, co k životu nutně potřebují.

Vzhledem ke specializaci rostlinné výroby a obecnému úbytku rostlinných druhů v naší krajině polní i lesní nejpestřejší potravní nabídku zajíci nacházejí na trvalých travních porostech.

Plochy kvalitních jetelotravních porostů je nutné mít ve všech honitbách a navíc dbát o jejich kvalitu a co nejlepší botanické složení. Kvalitní jetelotravní porost má vyšší spotřebu vody, oproti porostům plevelným a tím nám provádí biologickou melioraci.

Stojí za úvahu pro zajíce i další zvěř zakládat zhruba 20arové speciální pastviny se speciálně vybranými rostlinnými komponenty. Nutno podotknout, že na trvalých travních porostech má lepší podmínky i hmyz, který je nezastupitelnou složkou potravy koroptví a bažantů.

Jako příklad k založení kvalitní zaječí a srnčí pastviny doporučujeme tuto směsku (další úpravy lze provádět podle agroekologických podmínek): krycí plodina: jílek jednoletý 20 kg, oves 40 kg - celkový výsev 60 kg/ha. směska: jílek vytrvalý 8 kg, lipnice luční 6 kg, kostřava červená 6 kg, jetel luční 4 kg, psárka luční 3 kg, bojínek luční 3 kg, jetel plazivý 2 kg, jetel švédský 2 kg, štírovník růžkatý 2 kg, úročník lékařský 2 kg, jitrocel kopinatý 0,5 kg, řebříček lékařský 0,2 kg - celkový výsev 38,70 kg/ha

dokončení v příštím čísle




Zpracování dat...