ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Stále ještě metáme koule nebo již střílíme?

Ing. Ladislav Dékány
Stále ještě metáme koule nebo již střílíme?
V tomto článku nepůjde o jazykozpytné cvičení, jak by mohl naznačovat název, ale o praxi myslivecké střelby. Protože velká většina myslivců nestřílí, pouze “metá koule”.
Účelem tohoto článku je poukázat na možnosti moderních nábojů a zbraní v porovnání se zažitou praxí a "tradičními" postupy a zamýšlí se nad maximální mysliveckou délkou střelby.

Abychom si v další části tohoto článku rozuměli, vysvětlím co si představuji pod slovním obratem "metat koule" a "střílet".

Pod pojmem střílet si představuji schopnost trefit řekněme standardní malorážkový terč na vzdálenost 50 metrů, 184 metrů nebo třeba 257 metrů a dosáhnout výsledku ne horšího než 7 nebo 6. To znamená na libovolnou vzdálenost do 300 metrů nemít rozptyl větší než asi 5 cm (+ - 2.5 cm). A to opakovaně.

Pod pojmem "metat koulí" si představuji střelbu zbraní, která je nastřelena na nějakou konkrétní vzdálenost a která využívá tzv. "metnou dálku" pro zasažení zvěře. Samotný princip takovéto střelby není špatný - kdyby. Kdyby byl využíván správně. Problém totiž je v jejich aplikaci v praxi. Pojem "metná dálka" je totiž převzatý z vojenství. Cílem zavedení tohoto pojmu není a nebylo zabití vojáka, ale jeho "vyřazení z boje". Tj. způsobit mu takového zranění, které mu neumožní pokračovat v bojové činnosti. V praxi tedy voják se samopalem SA 58 s náboji 7,62 x 39 při nastavení hledí na 400 metrů míří do výše kolen nepřítele. Vystřelená střela vystoupá do výšky až 150 cm nad záměrnou, než v dálce 400 metrů jí znovu přetne. Cokoliv v této vzdálenosti mající výšku aspoň 165 cm bude zasaženo (teoreticky). Co je teda špatně v myslivecké praxi při využívání této teorie?

Metná dálka.


Používání zbraně nastřelené na metnou dálku je jednoduché. Stačí zamířit na vitální zónu lovené zvěře a střelit. Má to však i své stinné stránky. Spousta zbraní je nastřelena na 100 nebo 200 metrů (tzv. výkonnější ráže). Proč? Co je tak magického na těchto číslech, že myslivci a dokonce i puškaři nastřelují zbraně na tuto vzdálenost? Nic. Jenom neznalost. Neexistuje žádný, opakuji, žádný myslivecký nebo střelecký důvod pro to, aby byla zbraň nastřelena na číslo končící dvěma nulami.

Jak stanovit správně metnou dálku? Stanovíme si maximální odchylku (tj. kladnou i zápornou) střely od záměrné. Záměrná je prodloužená přímka osy dalekohledu směrem k cíli. Střela opouští hlaveň nějakých 15-30 mm pod záměrnou - pod osou puškohledu, ve vzdálenosti 15 - 40 metrů poprvé přetne záměrnou, vystoupá do námi zadané maximální odchylky od záměrné, začne znovu klesat, podruhé přetne záměrnou a dosáhne maximální záporné odchylky od záměrné. Tato vzdálenost se nazývá metnou dálkou). Odchylka může být stanovena na asi 2 cm pro škodnou u rychlých ráží (např. 22-250) nebo 4 cm pro ostatní zvěř. Odchylka 4 cm znamená + - 4 cm, tj. rozptyl (vertikální) 8 cm! Maximální odchylka my měla mít velikost vitální zóny té zvěře, kterou budeme nejčastěji lovit. Čím menší číslo, tím kratší dostřel. Vitální zóna lišky je podstatně menší než vitální zóna jelena nebo zdatného kňoura!

Když máme zvolenu maximální odchylku od záměrné, máme dvě možnosti. Buď se obrátíme na výrobce zbraně, aby nám spočítal metnou dálku nebo použijeme počítačový program. Počítačový program je totiž podstatně přesnější. Metná dálka totiž závisí na ráži, hmotnosti náboje, použité prachové náplni, tvaru střely, délce hlavně i teplotě vzduchu. Je delší u rychlých a lehkých střel, kratší či podstatně kratší u pomalých nebo těžkých střel. Typická metná dálka pro r. 308 Winchester a střelu o hmotnosti 12 g je 154 m., pro maximální vertikální odchylku 4 cm, pro střelu o hmotnosti 9,7 gramu to je 180 metrů. Ale pozor, to není myslivecká délka střelby, ta je podstatně menší! Mimochodem, je nemyslivecké a neetické počítat s větším rozptylem než 8 cm, tj. odchylkou 4 cm a prodlužovat tím metnou dálku. Zvěř pak již nebývá obvykle zraněna smrtelně, nezhasne v ohni a odchází.

Kvalita použitého náboje.


Dalším faktorem, který snižuje účinnost střelby při "metání" je použité střelivo. Bohužel, spousta myslivců kupuje pouze nejlevnější střelivo. U takovéhoto střeliva nejsou zaručeny opakovatelné parametry. V praxi to znamená, že rozptyl při použití tohoto střeliva je pokaždé jiný a zbraň není možné nastřelit. Vždyť i český výrobce udává rozptyl + - 6 cm na 100 metrů u některých svých ráží. Zkusme počítat - při metání na metnou vzdálenost je horizontální rozptyl 8 cm (ten je ale ve vzdálenosti asi 110 metrů, ve 154 metrech je nulový), plus 12 cm rozptyl náboje na 100 metrů (ten má ale ve vzdálenosti 154 metrech velikost 18 cm ) a máme tady rozptyl pro vzdálenost od 100 metrů do 154 metrů od 7 cm do 20 cm. A to při použití náboje střední třídy.

Vůbec neberu do úvahy opotřebení zbraní a jejich nepřesnost, vliv střelce, větru, teploty vzduchu a případné převýšení. Když ale přidáme 2 cm na opotřebení starších zbraní, 2 cm na nepřesnost střelce , 1 cm na vítr a 1 cm na změnu teploty, dostaneme celkem 13 - 26 cm na vzdálenost 100 - 154 m. Což je, jak jistě uznáte, hodnota nepřijatelná, i kdybychom některá čísla ponížili. Má-li lovná zvěř vitální zónu o velikosti 15 cm, pak myslivecká délka střelby se snižuje na 58 metrů. A to se ještě střílí na komoru, protože slecho nebo krk je ještě menší. Ale 58 metrů je vzdálenost, kterou myslivec podceňuje a střílí na vzdálenost větší. Výsledkem je pak odcházení zvěře a dohledávání. Mimochodem, při střelbě z malorážky na začátku sezóny se já dostanu z volné ruky pod průměr 10 cm až po asi 100 ranách. Chce to také trénovat.

Vypadá střelba na "metnou vzdálenost" nepřijatelně. Ano. Existuje ale řešení, jak střílet na vzdálenost do 300 metrů, střílet přesně a střílet myslivecky. Je zajímavé sledovat diskusi na téma, jaká ráž je nejvhodnější pro tu kterou zvěř. Tato diskuse vytváří dojem, že pro každou zvěř je třeba mít doma specifickou zbraň a že to je nejdůležitější věc. Není to pravda. Podle mých zkušeností mají prvky potřebné pro úspěšné ulovení zvěře následující pořadí a důležitost: 1. přesnost střelby, 2. účinek náboje v cíli a 3. ráž

Přesnost střelby v sobě zahrnuje kvalitu zbraně, kvalitu náboje, a "pomůcky pro umístění zásahu" (dálkoměr, kompenzaci dráhy střely). Účinek náboje v cíli znamená použití nábojů s různou charakteristikou expanze pro použití na různě velikou zvěř, ale při jedné ráži zbraně!

Nejméně důležitým prvkem je ráže zbraně. Nejideálnější je zvolit si pro naše podmínky střední ráž.

Existuje podle mne jedno řešení, jak dosáhnout prakticky ideálních výsledků při střelbě. Délka, a tím myslím myslivecká délka střelby, je při tom asi 300 metrů. A pokud bychom se spokojili s rozptylem + - 10 cm , tak bychom mohli dosáhnout délky střelby až 800 metrů. Toto řešení se jmenuje LAPUA.

Pokud chcete skutečně STŘÍLET, potřebujete k tomu přesnou zbraň, (česká CZ 550 bohatě postačí a nic levnějšího stejně nepořídíte), optický zaměřovač - puškohled s kompenzací dráhy střely (BDC) a dálkoměr. No a k tomu třešničku na dortu, střelivo značky LAPUA. Proč třešnička na dortu? Protože ostatní věci, jako je zbraň, puškohled nebo dálkoměr koupíte i jinde, ale střelivo s takovými vlastnostmi, jako má LAPUA budete hledat těžko. Několik slov ke střelivu. Jeho vlastnosti budu demonstrovat na ráži 308 W a střele o hmotnosti 12 gramů.

Typ SCENAR je mimořádně přesné střelivo s minimálním rozptylem. Rozptyl na 300 metrů činí pouhých 12 mm, tj. +- 6mm. Nic přesnějšího není. Střela má v prvé čtvrtině dutinku, která při zásahu cíle prudce expanduje a umožňuje předat celou svou energii cíli. Její design minimalizuje vliv vznikání vířivých proudů za střelou (boat tail- zadní část střely tvaru lodní zádi).

Typ MEGA je poloplášťová střela s tupým hrotem. Díky svému designu pláště zajišťuje proniknutí do optimální hloubky a kontrolovanou expanzi. Je také vynikající volbou pro zatravněný terén, protože je málo citlivá na vliv překážek.

Typ MIRA kombinuje zastavovací schopnost MEGY a daleký dostřel a přesnost SCENARU. Je vhodné ji použít na středně velikou zvěř na větší vzdálenost, tj. přes 200 metrů.

Typ FOREX je absolutní unikát. Je to poloplášťová střela s tupým hrotem, kontrolovanou expanzí (otevře se hned, i při nízké rychlosti, ale vysoká rychlost ji nerozdělí na fragmenty) a dopředu posunutým těžištěm. Tato střela je ve své zadní čtvrtině dutá! Jakou to má výhodu? Střela po celé své dráze letu není ovlivňovaná trávou, větvičkami ani jinými překážkami. Vždy letí ke svému cíli špičkou napřed a neodráží se od překážek. I při zásahu velkých plochých kostí nakoso zepředu se střela neodrazí, ale pokračuje dál. Při testech bezpečnostními jednotkami při střelbě na sklo automobilu z velkých úhlů se střela neodrážela, ale pronikala!

Díky vlastnostem nábojů zn. LAPUA je možné výběrem typu střely měnit účinek v cíli.

A ještě dvě speciality na konec. Pokud máte skutečně přesnou zbraň, pak je tady střela FMJBT, což je celoplášť (se zadní částí typu lodní záď), ale má více než dvakrát větší energii na 300 metrech než SCENAR nebo FOREX. Mimořádně přesná střela je konstruovaná tak, aby si zachovala mimořádně vysokou energii i ve velkých vzdálenostech.

Poslední specialitou je podzvuková střela (subsonic) typu FMJBT. Určitě se ptáte, co tady dělá tato střela, která má úsťovou rychlost poloviční a úsťovou energii dokonce pětinovou oproti již zmiňovaným střelám? Odpověď je jednoduchá. Víte kolik energie předá vysokorychlostní střela svému cíli, je-li zasažen z malé vzdálenosti? Jinak, když střílíte z posedu na srnce nebo sele a to je vzdáleno řekněme 20 - 30 metrů, kolik své energie mu předá vysokorychlostní střela? Na tak blízkou vzdálenost, pokud není v cestě kost, to nebude ani 10 %! To je důvodem, proč při střelbě na komoru nebo na měkko odchází zvěř i při této krátké vzdálenosti. Když však na tuto vzdálenost použijete pomalou a těžkou střelu, je to jako úder kladivem. Tato střela přenechá zasažené zvěři podstatně více své energie a při zásahu kosti ani neprojde. Zvěř většinou zhasne v ohni.

Na závěr mi tedy dovolte sdělit osobní zkušenosti z praktického používání. Při střelbě z posedu na velkou vzdálenost (až do 300 metrů) na lehkou zvěř jako srnčí, škodnou, sele a lončáka používám SCENAR. Přitom srnčímu mířím na krk, seleti a lončákovi za slecho. Zvěř neodchází. Na veškerou velkou vitální jelení, mufloní a černou zvěř z posedu a na velkou vzdálenost používám typ MEGA. Při naháňce, nátlačce, kde se střílí přes větve, ale na kratší vzdálenost je ideální FOREX. Je citlivější na boční vítr a trochu rychleji ztrácí energii, proto ho používám na vzdálenosti do 100 metrů. Ideální je také na střelbu z posedu na černou na krátké vzdálenosti. Na hmotnostně lehkou zvěř a na krátké vzdálenosti do 50 metrů je podle mých zkušeností vhodné také použít podzvukovou střelu FMJBT. Pozor však na balistiku! Její balistická dráha je výrazně odlišná!

Velikou výhodou všech nadzvukových střel LAPUA je jejich velice podobná balistická dráha. Do vzdálenosti 200 metrů se balistické dráhy střel SCENAR, MIRA a MEGA liší od sebe o asi 2 cm, a na 300 metrů liší od sebe o 4 cm. Když vám přijde sele, použijete SCENAR. Když vám přijde jelen, jenom prohodíte náboj. Je li to nablízko nebo na dálku, stačí jenom vyměnit náboj. Nastavení dalekohledu může zůstat stejné. Je to samozřejmě výhodné i při střelbě na tzv. "metnou" vzdálenost, kde volbou přesného náboje významně prodloužíte metnou vzdálenost i mysliveckou délku střelby, a to o více než 50 %. Tak veliký je i rozdíl v účinku na cíl, tak veliký rozdíl v expanzních vlastnostech a minimální rozdíl v balistické křivce. Skutečně dokonalý výrobek.

A už úplně na závěr lahůdka. LAPUA vyvinula novou ráži .338 LAPUA Magnum (8,6 x 70). Je to ráže, kde zbraně o velikosti a hmotnosti zhruba 308 W (3,8 - 4,5 kg) dosahují stejných parametrů na vzdálenost 1500 metrů, jako 308 W na 300 metrů. Střely mají dvakrát vyšší energii na 1000 metrů než 308 W na 300 metrů. Metná vzdálenost je 198 metrů a dráha střely nepřevýší 4 cm! Tak už víte, co si koupit na vánoce?



Zpracování dat...