ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Medailové trofeje kňourů a šelem do Lysé n/L. 2000

Prof. Ing. Josef Hromas, CSc
Medailové trofeje kňourů a šelem do Lysé n/L. 2000
S černou zvěří rozhodně zatím nehospodaříme tak jak by si zasloužila. Tomu odpovídá i stav u medailových trofejí kňourů. Na mezinárodní výstavě myslivosti Natura viva 2000 v Lysé nad Labem bylo v katalogu uvedeno 201 medailových trofejí z divočáků, z toho 52 zbraní bylo oceněno medailí zlatou (26 %), 46 medailí stříbrnou (23 %) a 103 medailí bronzovou (51 %).
Opět některé z trofejí byly již před výstavou vyvezeny do zahraničí. Byly sice hodnoceny našimi experty, ale ne komisionelně, čemuž je nutno propříště zabránit. Každou medailovou trofej je třeba před vývozem do zahraničí komisionelně ocenit za přítomnosti člena ústřední hodnotitelské komise a takovéto ověření musí pak stačit celním orgánům k povolení jejího vývozu. Každou trofej musíme totiž považovat za výsledek péče našich myslivců o zvěř (u všech druhů) za spolupůsobení činitelů vnitřních (genetických) a vlivů vnějších (přírodních). Každá medailová trofej je tudíž také přírodním a obvykle i neopakovatelným unikátem, podobně jako umělecké dílo. ČMMJ tyto zásady soustavně prosazuje, zatím ale bez dopadu do legislativních opatření.

Dvě takové zlatomedailové trofeje pocházejí z obory Radouňka na okrese Jindřichův Hradec a dokonce 34 jich bylo uloveno v oboře Sedlice na okrese Strakonice (v katalogu je chybně uveden okres Písek). To je přitom nejvýznamnější naše obora s černou zvěří a v katalogu je z ní uvedeno 36 trofejí zlatomedailových, 17 trofejí na medaili stříbrnou a 9 trofejí na medaili bronzovou. Z další obory s chovem černé zvěře Sternberg na okrese Rychnov nad Kněžnou pochází 1 trofej "zlatá", 4 "stříbrné" a 1 "bronzová". Z oborních chovů tedy pochází 70 medailových trofejí (35 % ze všech trofejí), z toho 39 trofejí na medaili zlatou (75 %), 21 na medaili stříbrnou (46 %) a 10 trofejí na medaili bronzovou (10 %). To znamená, že oborní chovy významně (nejméně z jedné třetiny) ovlivňují počty medailových trofejí kňourů - zřejmě i proto, že nadějní kňouři jsou v nich oborníkům dobře známi a ti je nechávají dostatečně zestárnout. Zvlášť dobře je to patrno v podílu trofejí zlatých, vyrovnaný vztah mezi trofejemi z obor a z volnosti je u trofejí stříbrných, zatímco nejvíce trofejí bronzových pochází již z volnosti. Nejvýznamnější místo z oborních chovů černé zvěře patří pak v současné době bezesporu oboře Sedlice na Strakonicku.

Nejsilnější zbraně kňoura v katalogu jsou právě z obory Sedlice a devítiletý kňour, jehož ulovil K. Bruckmayr v roce 1998 měl 130,55 b. CIC. Nejsilnější trofej u kňoura uloveného ve volnosti v Kunvaldu na okrese Ústí nad Orlicí už v roce 1978 má p. J. Žabka (123,75 b. CIC).

Nejvíce silných zbraní kňourů ulovených ve volnosti předložily okresy Šumperk, Jeseník, Uherské Hradiště a Jindřichův Hradec. Z ostatních okresů bylo medailových trofejí kňourů méně.

Zajímalo nás také stáří kňourů s medailovými trofejemi. O tom nás informuje tabulka č. 1.

Tab. č. 1: Stáří kňourů s medailovými trofejemi


Medaile Stáří celkem všech z toho v oborách
počet min. max. průměr počet min. max. průměr
I 50 6 10 8 39 7 10 8,1
II 44 5 10 7,6 21 6 10 7,6
III 84 3 10 6,4 10 5 10 7,4
Celkem 178 3 10 7,1 70 5 10 7,9


Přestože se podařilo posoudit stáří pouze u 89 % katalogizovaných trofejí, lze říci, že kňouři mají v průměru medailové trofeje teprve v sedmi letech. Bronzové trofeje v šesti, stříbrné v sedmi a zlaté až v osmi letech.

Průměrné stáří kňourů v oborách je vyšší než u všech kňourů zahrnutých do tabulky, v jejichž celkovém počtu jsou ovšem zahrnuti i kňouři z obor.

Další informace o stáří lovených kňourů podává tabulka č. 2, v níž jsou opět uvedeny bodové hodnoty zbraní u kňourů celkem a zvlášť pouze z obor.

Tab. č. 2: Bodové hodnoty medailových trofejí kňourů podle jejich stáří


Stáří v letech Medailové trofeje všech kňourů z toho v oborách
počet min. max. průměr počet min. max. průměr
3 1     111,05        
4 2 110,15 110,9 110,52        
5 30 110 119,1 111,96 2 111,7 111,9 111,8
6 28 110,15 122 113,96 5 113,95 117,8 116,15
7 33 110,1 125 116,74 15 113,05 125 119,35
8 55 110,1 129,9 115,46 31 112,5 129,9 121,76
9 18 110,5 130,55 119,72 12 112,3 130,55 121,86
10 11 110 127 116,6 5 113,8 127 119,46
Celkem 178 110 130,55 115,29 70 111,7 130,55 118,81


Ukazuje se, že nejvíce medailových zbraní měli kňouři osmiletí (celkem i v oborách), ale poměrně dost jich bylo ve volnosti loveno již jako pětiletých (v oborách pouze dva). Jejich trofeje byly ale nejlépe stříbrné. Do zlata se dostávali teprve kňouři šestiletí a starší, což je viditelné z maximálních bodových hodnot (v oborách to byli teprve kňouři sedmiletí). Průměrné hodnoty ve všech věkových stupních nikdy nepřekročily u všech trofejí hranice pro zlaté medaile - nejblíže jim byli kňouři devítiletí. U kňourů z obor byly ale průměrné bodové hodnoty trofejí "ve zlatě" u kusů osmi a devítiletých.

V tabulce č. 3 jsou uvedeny zisky medailových trofejí kňourů z posledních deseti let (1990 - 1999). Zdá se, že jejich počty v jednotlivých letech jsou vyvážené, i když (oproti jiným druhům zvěře) velice nízké - zejména vzhledem k počtům lovené zvěře. Více zlatomedailových trofejí pochází z let 1994 a 1996, ale jinak nebyly roční průměry (5,4 ks) vcelku překračovány. Stejně jako roční průměry u trofejí stříbrných (5,6 ks) anebo bronzových (11 ks), jichž se střílelo více pouze v letech 1991 a 1992 (opět je možno předpokládat, že to bylo v souvislosti s nejistotami při tvorbě a zejména užívání nových honiteb) a posléze v roce 1999 kdy jsme se zřejmě opět vrátili k jakési chovatelské stabilitě. Stejná situace je u všech medailových trofejí, jichž bylo v průměru ročně loveno 22.

Tab. č. 3: Medailové trofeje kňourů z let 1990 - 1999


Rok ulovení Počet medailí Body CIC 10 nejsilnějších trofejí Stáří 10 nejsilnějších kňourů
I II III Sa. min. max. průměr min. max. průměr
1990 2 3 22 27 113 126,3 115,78 6 9 7,2
1991 6 4 23 33 115,15 128,5 121,73 5 8 6,9
1992 3 7 7 17 116,2 127 118,88 5 9 7
1993 3 4 6 13 112,15 125,1 117,31 5 8 6,9
1994 10 4 9 23 120,2 126,6 122,96 7 9 7,7
1995 6 5 6 17 116,8 125,2 121,08 7 9 7,7
1996 10 5 5 20 119,55 125 122,24 7 9 7,7
1997 5 9 8 22 117,65 123 120,48 6 9 7,8
1998 5 5 7 17 116,9 130,55 121,74 5 9 7,5
1999 4 10 17 31 116,95 127 120,48 6 10 7,9
Celkem 54 56 110 220 112,15 130,55 120,27 5 10 7,4


Při pohledu na bodové hodnoty deseti nejsilnějších trofejí v každém z uvedených roků jsou v průměru těsně nad hranicí pro zlatou medaili a pouze vyjímečně (zejména v letech 1994 - 1996) nad ní. Ani minimální či maximální hodnoty těchto trofejí se od sebe příliš neliší. Stejně je tomu i u stáří těchto deseti kňourů, které v průměru přesahovalo 7 let. Je to opět podnět k tomu, abychom lovili zejména letošáky a lončáky a nechávali dospět (dozrát) nejen kňoury nýbrž i bachyně. Tím bychom neovlivnili zásadně počty černé zvěře, ale přispěli bychom ke snížení škod působených touto zvěří na polích, neboť zkušené bachyně plodiny střídají a tím se škody významně rozptylují. Předpokládá se i zvýšení celkové kvality černé zvěře, neboť dospělý kňour sám nebude pokládat mladé bachyňky a ani nepřipustí k jejich pokládání kňourky mladé, takže ubudou nepravidelné a mnohdy nekvalitní vrhy od mladých bachyněk.

Chov černé zvěře v oblastech se už osvědčil například na Jindřichovohradecku či Žďársku a měl by být zaveden i v dalších podmínkách příznivých pro chov této rytířské a přitom stále pronásledované zvěře.

Lebky šelem jsou považovány za lovecké trofeje již delší dobu, i když zpočátku se jednalo pouze o lebky velkých šelem, které se však na území naší republiky téměř nevyskytují a také je zakázáno je lovit.Teprve poměrně nedávno se na návrh slovenských kolegů začaly hodnotit i lebky u nás žijících lišek a jezevců, jejichž sběr a preparace se ale zatím příliš nerozšířily. U lišek zejména z obav před možnou nákazou vzteklinou a u jezevců proto, že jejich lov je nyní v podstatě zakázán.

Také měřené délky a šířky lebek jsou ovlivněny genetickým základem zvěře a současně i pohlavím či stářím zvěře. U šelem je tudíž spíše věcí náhody medailovou trofej získat, takže hovořit u nich o výsledcích našich chovatelských snah není dost dobře možné.Ani stáří lovených šelem se zatím nesleduje. V přírodě samozřejmě a na lebkách jen obtížně pro nedostatek informací o znacích pro posuzování věku.

Přesto je potěšitelné zjištění, že v katalogu je uvedeno 314 medailových lebek lišek - z toho 45 (14 %) na medaili zlatou, 128 (41 %) na medaili stříbrnou a 141 (45 %) na medaili bronzovou. Nejvyššího bodového ocenění dosáhla lebka lišky ulovené v roce 1999 v honitbě Tismice na okrese Kolín panem J. Hyblbauerem - měla 26,20 b. CIC.

Nejvíce medailových trofejí lišek bylo hodnoceno z okresu Žďár n/Sáz. (53 - 17 %), Rychnov n/Kn. (35 - 11 %), Šumperk (28 - 9 %), Trutnov (20 - 6 %), Uherské Hradiště a Jeseník (po 17 - 5 %), Hodonín (15 - 4 %). Obdobný přístup k odstřelům a k předkládání liščích trofejí by měly mít také okresy ostatní, z nichž i přesto pocházelo 43 % ostatních katalogizovaných trofejí.

Přehled o medailových trofejích lišek a jezevců hodnocených v posledních deseti letech (1990 - 1999) podává tabulka č. 4.

Tab. č. 4: Medailové trofeje lebek lišek a jezevců z let 1990 - 1999


Rok ulovení Počty medailových trofejí
lišek jezevců
I II III Sa. I II III Sa.
1990 1 2 2 5 1 1 1 3
1991 1 3 2 6 1 1 1 3
1992 1 2 4 7   5   5
1993 7 7 7 21 1   1 2
1994 4 4 5 13 2 1 1 4
1995 10 12 22 44 2 6   8
1996 4 15 24 43 2 1 1 4
1997 6 21 18 45   1   1
1998 12 39 34 85 2 3   5
1999 21 32 35 88 5 1 4 10
Celkem 67 137 153 357 16 20 9 45


Nízký počet medailových trofejí lišek z počátku popisovaného desetiletí je zřejmě výsledkem toho, že se liščí lebky teprve začaly preparovat a následně předkládat na přehlídky trofejí a na výstavy. Rostoucí počet silných trofejí lišek na konci minulého desetiletí svědčí ale také o trvalém nárůstu liščích populací, což má zřejmou souvislost s  jejich vakcinací proti vzteklině. Další souvislost s klesajícími stavy drobné zvěře už není nutno dovozovat.

U jezevců je situace obdobná, ale v souvislostech se ziskem medailových trofejí nikoliv totožná. V katalogu je uvedeno pouze 30 jezevčích lebek, z toho 11 oceněných na medaili zlatou (37 %), 12 na medaili stříbrnou (40 %) a 7 na medaili bronzovou (23 %). Bodově nejhodnotnější lebku jezevce má p. A Novotný z honitby Hora Tmáň na okrese Beroun z roku 1998 - lebka má 23,90 b. CIC.

Nejvíce medailových trofejí jezevců dodal okres Rychnov n/Kn. - 7 (23 % ).

V posledních deseti letech bylo uloveno nejvíce medailových jezevců v roce 1995 a o málo více v roce 1999. Je tu patrná souvislost mezi narůstajícími stavy této zvěře, které měla být již dávno dána doba lovu - z biologického hlediska nejlépe od začátku října do konce listopadu.

Vždy je nutno chránit ty druhy zvěře, jejichž populace se snižují a je jich málo, ale naopak je také třeba redukovat populace přemnožené. Naším cílem musí být chov vyvážených početních stavů všech druhů zvěře držených v určitých optimech s ohledem na druhy ostatní a na jejich životní prostředí. Přitom nesmíme ztrácet ze zřetele ani jejich trofejovou a zdravotní kvalitu. To se týká nejen tzv. zvěře užitkové, nýbrž i šelem a dravců, neboť každé přemnožení je ve svých důsledcích škodlivé. Proto by do budoucna i šelmy a dravci měli mít stanoveny určité optimální (normované) stavy. Třeba ne pro jednotlivé honitby, ale rozhodně pro vyšší územně správní celky.



Zpracování dat...