ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
vychází v 7:40 a zapadá v 16:46
vychází v 2:51 a zapadá v 11:43
 

Časopis Myslivost

Nebojácný myšilov

17  Jaromír ZUMR ml.
Káně lesní patří k běžným druhům v naší přírodě. Je pravda, že v létě se s ním tak často nesetkáme, jako v zimě. Vetšinou na zasněžených loukách a polích ho spatříme, jak trpělivě čeká někde na vyvýšené hroudě a v případě, že spatří hraboše, tak na něj zaútočí. Někdy se pro dravce vyráběly tzv. berličky, a v posledních letech se v některých honitbách objevují znovu. Jsou to „téčka“ z prken a latí, na něž dravci usedají a vyhlížejí kořist. Tam, kde nejsou, spokojí se zpravidla se skruží, nebo sedí na sloupech elektrického vedení, kde ovšem tito krásné ptáci mohou přijít k vážnému poranění.
     Káně může využít nejen „čekavý“ způsob lovu, ale i takový, který známe od poštolky. „Zavěsí“ se ve vzduchu na jednom místě a třepotá letkami. Je to manévr, který dokáže tím způsobem, že sklopí ocas a mává křídly proti směru letu. Tím dokáže zůstat na jednom místě. Káňata tento způsob využívají zejména na podzim, kdy jsou hraboši hodně aktivní a pro ptáka lépe vidět. V zimě je život hrabošů uzpůsoben poněkud jinak, chodbičky mají nad zemí, ale ve sněhu nejsou z výšky vidět. V létě jsou nuceni běhat po povrchu a dravci je snadno spatří.
     Ale vraťme se k lovu. Káně loví tím způsobem, že na kořist zaútočí pařáty. Pevně ulovenou ji sevře a tím usmrtí. Větší kořist může usmrtit ještě silným zobákem. Ale samozřejmě, nejsou to jen hraboši, ale také různý hmyz, obojživelníci a plazi. V zimním období se káně zmocňuje i snadno dostupné potravy, jako jsou mršiny podél silnic a v polích. S oblibou navštěvuje újeď, která se jim předkládá, především v podobě uhynulých ryb. V „myších“ letech může káně odchovat i více mláďat, ale bohužel „myší“ léta se s používáním chemie už tak často nevyskytují a proto káňata nemají tolik dostupné potravy, kterou by potřebovala.
     Během tuhé zimy mnoho káňat zahyne, protože nemají dostatek potravy. Její krátké běháky a slabé drápy jí nedovolují zaútočit a hlavně usmrtit větší kořist, než jsou právě hraboši. Káně uloví asi tak jen veverku.
     S nebojácnou kání lesní jsem se nedávno setkal na jedné z mých výprav, kdy jsem s autem stál na polní cestě a sledoval lovící ptáky. Dravec seděl na zasněženém smrku, protože v blízkosti nebyl jiný vyvýšený bod, a proto veškeré útoky byly směřovány z tohoto místa. Káně útočilo vždy na hraboše, který se objevil na sněhu, ale každý pátý až šestý útok byl teprve úspěšný. Když se jí nedařilo, tak zůstalo sedět na sněhu v těsné blízkosti myší nory. Čekala, zda se kořist znovu objeví. V takových případech už byl útok úspěšnější. S uloveným hrabošem nikam káně neodlétla, ale konzumovala jej na místě.
     Bylo zajímavé, že se dravec pravidelně vracel vždy na stejnou větev smrku, kde někdy i velmi dlouho odpočíval.
 
Text a foto Jaromír ZUMR ml.
Zpracování dat...