Jakkoliv si o tom lze myslet cokoliv, má toto Mimořádné veterinární opatření závazný charakter a je nutno jej bezvýhradně dodržovat a v důsledku toho svoji úvahu předznamenám latinským rčením…
Lex dura, sed lex ...tvrdý zákon, ale zákon. S dovolením z něho pro informaci část volně odcituji.
LOVNÁ ZVĚŘ SPÁRKATÁ – parazitologické vyšetření – nelze provádět v honitbách, ale pouze v oborách. Parazitologické vyšetření spárkaté zvěře a případné cílené použití antiparazitárních přípravků se netýká prasat divokých; kdekoli je dále v textu zmíněna spárkatá zvěř, je vždy myšlena s výjimkou prasat divokých.
Provozovatel obory, který se rozhodne pro cílené antiparazitární ošetření spárkaté zvěře v daném roce, musí v předcházejícím roce splnit následující podmínky pro cílené antiparazitární ošetření:
▪ Provozovatel obory musí zajistit parazitologické vyšetření min. u 30 % veškeré ulovené spárkaté zvěře.
▪ Vzorky k parazitologickému vyšetření jsou odebírány výhradně z ulovené nebo uhynulé spárkaté zvěře; nelze odebírat vzorky z prostředí. Pro průkaz plicních a gastrointestinálních parazitů se odebírá vzorek trusu z konečníku ulovené / uhynulé spárkaté zvěře; označený vzorek s řádně vyplněnou objednávkou laboratorního vyšetření se odesílá výhradně do SVÚ.
▪ Pro průkaz motolic se odebírá vzorek trusu z konečníku ulovené / uhynulé spárkaté zvěře případně postižené orgány (játra, plíce); označený vzorek s řádně vyplněnou objednávkou laboratorního vyšetření se odesílá výhradně do SVÚ. Je možný i přímý průkaz motolic v orgánech provedený soukromým veterinárním lékařem.
▪ Pro průkaz střečkovitosti stačí nález vývojových stádií střečků.
▪ Každá skupina parazitóz (střečkovitost, motoličnatost, plicní a gastrointestinální parazitózy) musí být hodnocena samostatně.
▪ Pozitivní výsledek parazitologického vyšetření musí být pro danou skupinu parazitóz min. u 30 % vyšetřených vzorků.
▪ Pro účely cíleného antiparazitárního ošetření spárkaté zvěře je pozitivním výsledkem parazitologického vyšetření:
− v případě plicních a gastrointestinálních parazitů pozitivní koprologické vyšetření hodnocené +++ nebo ++++ (hodnotí a potvrzuje výhradně SVÚ)
− v případě motolic pozitivní koprologické vyšetření hodnocené +++ nebo ++++ (hodnotí a potvrzuje výhradně SVÚ) nebo přímý průkaz motolic v orgánech (hodnotí a potvrzuje SVÚ nebo soukromý veterinární lékař)
− v případě střečkovitosti nález jakéhokoli vývojového stádia střečků (hodnotí a potvrzuje SVÚ, soukromý veterinární lékař nebo proškolená osoba).
Parazitologické vyšetření vzorků ze spárkaté zvěře provedené v předchozím roce slouží pro cílené antiparazitární ošetření spárkaté zvěře v roce následujícím.
Postup při použití antiparazitárních přípravků u spárkaté zvěře v daném roce
Provozovatel obory, který se na základě splnění výše uvedených podmínek rozhodne pro cílené antiparazitární ošetření spárkaté zvěře, je povinen nejpozději do 31. 12. předcházejícího roku písemně podat na místně příslušnou KVS SVS žádost o povolení použití antiparazitárních přípravků. Žádost musí obsahovat min. tyto údaje:
1. Identifikační údaje provozovatele obory (jméno, adresa, telefon, případně také e-mail).
2. Identifikační údaje obory a katastrálního území, v nichž bude antiparazitární ošetření spárkaté zvěře provedeno (název a identifikační číslo obory, název a identifikační číslo katastrálního území) včetně GPS souřadnic místa předkládání léčivého přípravku.
3. Údaje dokládající splnění podmínek pro použití antiparazitárních přípravků (počet ulovené spárkaté zvěře, potvrzení o provedených parazitologických vyšetřeních a pozitivních nálezech).
4. Parazitózu (skupinu parazitóz), proti které bude léčivý přípravek aplikován.
5. Název léčivého přípravku, který bude pro cílené antiparazitární ošetření použit a jeho ochrannou lhůtu.
6. Množství léčivého přípravku, který bude pro cílené antiparazitární ošetření použit.
7. Druh, kategorie, počet a hmotnost zvěře, u které bude léčivý přípravek použit; výpočet potřebné dávky léčivého přípravku, který bude pro cílené antiparazitární ošetření použit.
8. Doba, ve které bude léčivý přípravek použit
9. Způsob předkládání léčivého přípravku.
10. Seznam všech sousedících honiteb; v případě, že obora sousedí se státní hranicí, je nutné uvést tuto skutečnost včetně uvedení konkrétního sousedícího státu.
11. Identifikační údaje soukromého veterinárního lékaře (SVL), pod jehož odpovědností bude léčivý přípravek použit (jméno, příjmení, místo podnikání, IČO, registrační číslo SVL přidělené mu Komorou veterinárních lékařů ČR).
Po obdržení povolení k použití antiparazitárních přípravků od KVS SVS musí žadatel informovat všechny uživatele sousedních honiteb včetně přeshraničních a místně příslušný orgán státní správy myslivosti o použití léčivého přípravku min. 14 dní před jeho použitím a zajistit aplikaci léčivého přípravku tak, aby byla minimalizována možnost jeho konzumace prasaty divokými. V oborách, které jsou ve smyslu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, lze použít antiparazitární přípravky v průběhu celého roku.
Opětovně zopakuji, že dotyčné Mimořádné veterinární opatření má závazný charakter a je nutno jej bezvýhradně dodržovat. Stran toho dalšího jen poznamenám, že je obecně dobře, že v téhle věci není na problematiku jednotný náhled, protože pokud v jakékoliv vědecké disciplíně je, znamená to, že disciplína krní, nevyvíjí se a spěje k názorové totalitě. Takže mi dovolte vyslovit svůj poněkud heretický názor.
Využiji této situace k náhledu na problém použití antiparazitik u zvěře všeobecně. Bez ohledu na takzvaný vývoj vědeckého poznání poslední doby (dere se mi nicméně na jazyk výstižnější výraz popření sama sebe), antiparazitika prostě význam mají. Respektive mají ho, pokud se podají de lege artis. Ne zemědělskými mírami ve stylu „asi dvě lopaty na kýbl“ a následným hozením někam ke krmelci. To potom význam opravdu nemají a odtud pramení ony rádoby zasvěcené názory slýchané u piva na posledních lečích.
Pokud se ale antiparazitika podají s využitím optimální klimatické situace vhodné pro dobu podání (proto mělo povolené období pro medikaci délku v řádu týdnů), pokud se provede rámcový odhad navštěvovanosti jednotlivých krmných zařízení, pokud probíhá navykací přikrmování, která se potom přeruší, pokud je léčebná dávka rozdělená do více korýtek, pokud je podle možnosti instalovaná průlezná ohrádka pro slabší kusy, potom léčení význam prostě má a pokud se dodrží ochranné lhůty, je zvěřina pro lidského konzumenta bez zdravotního rizika.
Určitě je riziko menší, než představují mykotoxiny ze zaplesnivělých vnadišť pro černou zvěř a určitě léčiva znehodnotí zvěřinu méně než předchozí štvaní rozstříleného kusu na naháňce, na kterém visí smečka psů. To potom snad není ani zvěřina, to je pouhá svalová tkáň nadupaná kortizolem a noradrenalinem, na jatkách se před porážkou kvůli tomu dobytek zklidňuje.
Samozřejmě samotné podání léčiva tvoří jen část komplexní zdravotní péče, bez včasné a důsledné jarní asanace krmných zařízení a jejich okolí s cílem odstranění vývojových stádií cizopasníků není podání antiparazitik samospásné.
Když jsem před skoro čtyřiceti lety pracoval jako vedoucí oddělení parazitologie ve dnes už zrušeném Státním veterinárním ústavu v tehdejším Gottwaldově, bylo antiparazitární vyšetření volně žijící zvěře hrazeno ze státních prostředků, pro uživatele honitby bylo povinné a zahrnovalo rovněž rutinní plošné vyšetření vzorků trusu ze všech honiteb před a po provedené léčbě. A léčebný efekt tam prostě znatelný byl. A byl to statisticky významný soubor, tehdejší nasávací oblast zahrnovala okresy Gottwaldov, Uherské Hradiště, Hodonín, Kroměříž, Vsetín a část okresu Vyškov. Byly to tehdy stovky a stovky vzorků, až mě z toho bolí oči doteď.
Argumentovat při současném plošném používání (nebo lépe řečeno nadužívání) pesticidů v zemědělské výrobě tím, že se antiparazitiky vnáší cizorodé látky do volné přírody, je přinejmenším úsměvné, a aniž bych se chtěl detailně zaobírat rozdílnými mechanismy vzniku rezistencí na antibiotika a antiparazitika, jejich indikačními skupinami a současnou lékovou politikou všeobecně, zavání tento argument jakousi účelovostí.
Nicméně bych rád ještě připojil jakousi soukromou poznámku k, eufemisticky řečeno, názorovém posunu na význam antiparazitární léčby. Ono totiž má každé onemocnění kromě medicínského rozměru rovněž jakýsi rozměr ekonomický a nejinak je tomu v tomto případě. Je prostě moc zvěře, která kouše les, dělá bobky, plaší turisty a já nevím co ještě. A tak vysadíme vlky, rysy, medvědy, budeme tolerovat predátory a cokoliv, co má křivý zobák, budeme podporovat běžkaře, keškaře, čtyřkolkáře, noční orientační běžce, nebudeme přikrmovat…no a taky nebudeme léčit. Prostě budeme podporovat přírodní výběr (...je tedy poněkud úsměvné, že právě oni zastánci přírodního výběru si při angíně hned letí pro antibiotika).
A rovněž má, alespoň pro mě, zvláštní půvab okolnost, že v dnešní době, tak vstřícně nakročené k pohodě zvířat a welfare, až tak nikoho utrpení zaparazitované zvěře nezajímá a spíše řeší utrpení koprofágních brouků po pozření zvířecího trusu s antiparazitiky. Cui bono? Na to ať si odpoví laskavý čtenář sám.
MVDr. Karel CHALUPNÍK