V posledním období téměř každodenně se v sdělovacích prostředcích objevují zprávy, které upozorňují o výskytu medvědů i v takových částech Slovenska, kde o jeho možném výskytu dříve ani neuvažovali. Také mnohem častěji se objevují zprávy o napadení člověka či hospodářských a domácích zvířat.
Takové útoky medvědů se stávaly i v minulosti, ale ne tak často, jak je tomu v současnosti. Zatímco v roce 2020 byly 3 útoky, v následujících letech 7 a 8 útoků a za první pololetí 2023 až 10 útoků.
Dne 15. července za necelých 24 hodin zaútočili medvědi na lidi třikrát, v katastru obce Sučany a měst Liptovský Hrádok a Krupina.
O medvědech jednala i prezidentka Zuzana Čaputová s ministrem životního prostředí. Ministerstvo nechce přiznat, že je na Slovensku medvěd přemnožený. Přitom za posledních 23 let rozšíří areál svého výskytu o 42 %.
Medvěd se dostal na vyšší piedestal než člověk.
Opravdu má medvěd vyšší hodnotu než je hodnota lidského života?
Problematikou medvěda se zabýval Parlamentní výbor pro zemědělství a prostředí. Pověřený ministr zemědělství Jozef Bíreš spolu s pověřeným ministrem životního prostředí Milanem Chrenko se měli dohodnout na návrzích, jak zajistit regulaci medvědů na Slovensku.
Problémy s medvědem opakovaně nahlašují i chovatelé hospodářských zvířat. Také Sdružení měst a obcí Slovenska žádá urgentní řešení situace s medvědy a navrhuje zapojení mysliveckých sdružení a regulovaný odlov.
Prezident. Slovenské myslivecké komory Tibor Lebocký navrhuje, aby Slovensko požádalo o přeřazení medvěda hnědého z evropské směrnice o stanovištích, což by umožnilo jeho odlov v rámci systému kvót.
Nyní k usmrcení tzv. chráněného jedince musí vydávat rozhodnutí ministerstvo životního prostředí.
Nebezpečnost medvědů a obavu z jejich přítomnosti v přírodě má přitom až 75 procent z 5535 respondentů dotazníkového veřejného průzkumu o vztahu k medvědům. Opakovanou přítomnost medvěda ve svém bezprostředním okolí uvádělo téměř 40 procent, zejména v okresech Liptovský Mikuláš, Banská Bystrica, Detva, Ružomberok, Poprad, Brezno, Prievidza, Martin, Zvolen a Žilina. Škody způsobené medvědem jsou zejména na včelstvech (9,4 procenta respondentů) a na hospodářských zvířatech (5,8 procenta).
Nárůst počtu pozorování medvědů je v poslední době i v nížinných oblastech bez souvislých lesů (okresy Galanta, Nové Zámky, Pezinok, Partizánske, Hlohovec aj.).
Z medvěda se stává hlavní téma předvolební kampaně.
Envirorezort i přes všechny tyto skutečnosti chrání medvědy za každou cenu i nadále. Aby mohli na ministerstvu odborně rozhodnout, objednali si za 181 tis. EUR pro své rozhodnutí studii odborníků z Karlovy univerzity v Praze. Experti ze Státní ochrany přírody sesbírali během dvou let vzorky medvědí srsti a trusu, z nichž analyzovali DNA.
Pavel Hulva, autor studie, Karlova univerzita v Praze, uvádí, že výsledkem studie je 2172 vzorků, z nichž zjistili přes 1000 genotypů, z toho 632 unikátních. Takže ochrana populace medvědů na Slovensku je prý racionální, jedná se prý o výjimečný druh, je to prý genetická forma, která se nikde jinde v Evropě nevyskytuje, vyskytuje se spíše v boreální části Asie. Studie odhaduje velikost populace na 1275 jedinců.
Technická univerzita ve Zvolenu ale výsledky studie zpochybnila. Národní lesnické centrum odhadlo medvědí populaci na 2500 až 3200 jedinců. Odvolává se přitom na hlášení z honiteb.
Lov medvěda hnědého je v případě potřeby regulace jeho stavů skutečně možný a záleží především na nastavení národní legislativy, případně na rozhodnutí kompetentních orgánů, které by tento krok měly projednat se zástupci EU.
Na Slovensku jsme se dostali do situace, kterou asi v jiných státech Evropské unie neznají. Na zasedání Rady Evropské unie pro zemědělství a rybolov byla ve dnech 26. a 27. června 2023 projednána problematika vlků a medvědů. Na návrh rumunské delegace s podporou české a slovenské delegace byl na pořadu jednání bod pod názvem „Rostoucí populace velkých šelem a hrozba, kterou představují pro lidi a zvířata – nutnost přijmout opatření.“
Podle portálu Vlk trávu nežere se v dokumentu mimo jiné uvádí:
Obnova populací velkých šelem vedla k vážným problémům v zemědělství a lesnictví, které v některých případech vyvrcholily zraněním nebo usmrcením lidí.
Škody způsobené medvědy a vlky na hospodářských zvířatech a zemědělských plodinách se rok od roku zvyšují, což odrazuje stále více zemědělců tak, že se vzdávají zemědělské činnosti.
Útoky velkých šelem mají za následek snížení rozmanitosti hospodaření na venkově a snižování populace ve venkovských oblastech. To je v rozporu s předpisy EU, kde se členské státy zavázaly udržovat trvalé pastviny v dobrém zemědělském a environmentálním stavu.
Od Evropské komise žádáme přeřadit uvedené druhy z přílohy IV. do přílohy V. Směrnice o stanovištích, což by usnadnilo jejich regulaci.
Zda budeme na Slovensku regulovat medvědy se tedy začne rozhodovat nejdříve na podzim. Do té doby slovenské medvědy chrání evropská legislativa, konkrétně směrnice o stanovištích, která neumožňuje žádné zásahy do populace a vylučuje i jakýkoliv lov, rušení či odchytávání medvědů. Umožňuje jen výjimku, kterou již v současnosti využívá Zásahový tým pro medvěda hnědého při řešení problémových jedinců. Tým z populace odstraňuje jen ty jedince, kteří ztratili plachost a změna jejich chování už není možná.
Resort MŽP SR apeluje na zvýšení personálních kapacit, které budou moci v krátké reakční době zasáhnout vůči konkrétním problémovým medvědům. Velký prostor vidí také ve spolupráci s Policejním sborem. Policisté jsou prý dobře vycvičeni, mají vybavení také k plašení medvědů.
Iniciovali také jednání s ministerstvem vnitra s cílem připravit pilotní projekt v Tatranském národním parku. V rámci opatření k minimalizaci střetu člověka a medvěda vznikne na severu Slovenska už čtvrtý zásahový tým, tentokrát pod záštitou Tatranského národního parku.
Státní ochrana přírody (ŠOP) vyvíjí také aplikaci na ohlašování jedinců medvěda. Mobilní aplikace Medvědi a lidé, kterou vyvíjí ŠOP, má sloužit k nahlašování přítomnosti medvěda zásahovému týmu a naopak. Výsledkem tohoto opatření je, že po každém útoku medvěda je přivolán zásahový tým, který po incidentu monitoruje situaci a konstatuje pro média, co se stalo.
Úřední experimenty nás ale stojí miliony eur a situace se jen zhoršuje. Rozpočet projektu Prevence výskytu medvěda hnědého v blízkosti lidí a lidských obydlí, který realizovala Státní ochrana přírody, je v celkovém objemu 5.823.735,30 EUR!
Nejnovější vědecká studie podporuje i praxi slovenských soudů, které v posledních letech zrušily všechny výjimky na odstřel medvěda mysliveckým způsobem. Usmrcovat lze výlučně konkrétní jedince, které ohrožují člověka, a to prý nejlépe dokáže jen zásahový tým s narkotizačními zbraněmi.
V Bratislavě dne 1.8.2023 jednali zástupci Slovenské myslivecké komory, Slovenského mysliveckého svazu, Státní ochrany přírody SR a Ministerstva životního prostředí SR. Shodli se, že aktuální situace mezi myslivci, lesníky, ochránci přírody, či obyvateli venkova i měst je vyhrocená a politicky manipulovaná.
Cílem setkání bylo navázat spolupráci mezi pracovníky Zásahového týmu pro medvěda hnědého ŠOP SR a mysliveckými subjekty. Státní ochranáři navrhli zástupcům SPK a SPZ možnost využití dohod o spolupráci mezi ŠOP SR a mysliveckými organizacemi při řešení konkrétních identifikovaných problémových jedincích medvěda hnědého. Návrh dohod je třeba projednat i s Ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova SROV. Diskuse s oběma resorty bude nadále pokračovat.
Ing. Jozef HERZ, PhD.