Kdo je krásám Boží přírody blíže než vy, přátelé, kteří pečujete o lesy a zvěř? Jak často máte možnost obdivovat nádheru přírody a za ní tušit jejího autora! Filozofové a teologové často hledají cesty k poznání Boha pravdy a lásky. Mě se zdá, že vám musí být nejbližší Bůh krásy, kterého vnímáte skrze jeho dílo všemi smysly.
Možná jste si na tu krásu, která vás obklopuje, už tak zvykli, že víc, než krásu vnímáte starosti a práci. Ale protože máte svou přírodu rádi, dovedete jistě vidět právě tak, jak vidí láska. A ta dovede žasnout, přijímat obdarování, prožívat štěstí i odpovídat vděčností.
Ale vy nejste v přírodě jen na výletě, vy za ni nesete odpovědnost. To je vaše povolání. Znáte přece první stránky Písma svatého, kde se říká, že Bůh stvořil svět a svěřil ho člověku. I vám tento úkol svěřil sám Bůh. Z jeho pověření jste správci a pečovateli o jeho dílo.
Ba ještě víc. Jste spolupracovníky Boha Stvořitele. Proto se nemůžete dívat na přírodu pohledem, který jen počítá, co mu to vynese. Vy nesete spoluodpovědnost za zdraví přírody, vy se podílíte na dotváření její krásy.
Mám radost, že jsme se sešli k této bohoslužbě při oslavě vašeho patrona svatého Huberta. Rád bych vyjádřil při této příležitosti vděčnost každému z vás za to, že jste přijali své povolání s láskou. A prosím Pána při této bohoslužbě za vás, za ochranu v nebezpečích, za zdraví pro tělo a pokoj pro duši, za požehnání pro vaše rodiny, které s vámi většinou do lesa nechodí, ale trpělivě snášejí to, že jim doma chybíte. I to musíme dnes vidět s vděčností.
Ale prosím i za to, abyste svému povolání zůstali věrní. K tomu vás přece vyzýval i svatý Pavel, když říkal: Buďte věrní svému povolání. A buďte při tom pokorní, mírní a trpěliví... a snášejte se navzájem…, i když nejste andělé a občas vám na druhých něco vadí.
Svatý Pavel sice neadresoval tyto řádky lesákům a myslivcům, nýbrž křesťanům. A to je taky vám, které si Bůh zamiloval, vybral si vás a pozval ke skvělému úkolu. Mnozí jste přijali křest a uvěřili jste Kristu, chcete spolu s ním budovat Boží království na zemi, království spravedlnosti, lásky a pokoje.
Neříkejte, že jste moc malí a bezvýznamní na to, abyste změnili svět. Na každém z vás záleží. Ani neříkejte, že je to utopie. Je pravda, že ráj na zemi nikdy nebude, ten bude až v nebi, ale Boží království na zemi možné je a založil ho už Ježíš Kristus.
Jen zkuste odevzdat vládu nad svým srdcem Kristu. Zkuste se poctivě ptát: Jak by to na mém místě dělal Kristus? Pak jednejte podle něho a klidně spoléhejte na jeho pomoc.
Není to sice vždycky lehké, ale vy jste většinou tvrdí chlapi a umíte zabrat. Když ještě i vytrváte, věřím, že poznáte, jak poroste Boží království ve vás, ve vašich rodinách i ve společenstvích spolupracovníků. Zakusíte Kristovu vládu spravedlnosti, lásky a pokoje. Spadne při tom sice nejedna kapka potu, či slza bolesti, ale věřte, že je to jediná cesta ke skutečné obnově společnosti, v níž žijeme.
Zdar ekonomiky a úspěchy politiky jsou pro lidi důležité a pokud se nedaří, doplácíme na to všichni, ale sami nevybudují ráj na zemi. Šťastné nebe je jen tam, kde vládne Bůh. Takové nebe může být ve vašem srdci a cosi z jeho krásy i ve vašem okolí. Začneme-li dnes aspoň my, kteří jsme tady, tak to přece bude někde poznat.
Vaše povolání je velké. Jako pečovatelé o přírodu jste spolupracovníky Stvořitele, jako křesťané jste spolubudovatelé Božího království. Pokud plníte vůli Boží, řekl vám Ježíš v evangeliu, že jste jako jeho matka a jako jeho příbuzní. A on vás chce mít u sebe jako svou matku. Pokud ho dnes necháte vládnout ve svém srdci, dá vám spoluúčast na své vládě v nebi.
Pokud se dobře známe, máme ovšem nejen naději a radost, ale musíme se taky bát okamžiku, kdy budeme klást účty ze svého správcovství nebeskému Otci. Vždyť kdo z nás nedělá chyby? Ale všimněte si, Ježíš říká: Kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se přiznám i já před svým Otcem v nebi.
Mějme proto odvahu se k němu znát. Mějme odvahu jednat podle spravedlnosti a lásky, podle Ježíšova vzoru. A nestyďme se za modlitbu, při které se Boha ptáme na radu pro správné jednání, nebo z naplněného srdce obdivem přírodních krás mu děkujeme a chválíme ho, když se zapojíme do bohoslužby, či křesťansky slavíme neděli.
Když se ke Kristu přiznáme, přizná se přeci on k nám ve chvíli našeho soudu. A takový přímluvce stojí za to.
Moc děkuji všem, kteří dnešní den tak nádherně připravili. Děkuji všem, kteří budou pokračovat v zodpovědné péči o přírodu a budou se taky podílet na budování Božího království v nás a mezi námi.
Těším se na pokračování této hezké tradice a věřím, že budeme-li pokračovat v tomto duchu, nebude třeba se bát o naše lesy, protože skrze vás se obnoví i kus společnosti.
Kéž Panna Maria si dnes všimne našeho rozhodnutí a pomůže nám svou přímluvou při jeho uskutečnění.
Kéž svatý Hubert, váš patron oroduje za Vás i vaše rodiny.
Amen.
Mons. Jan GRAUBNER
Svatohubertská mše svatá
Praha 4.11.2023