Obecně jsme začali se sledováním potřebných údajů o incidenci tohoto onemocnění již v roce 2019, ale s ohledem na to, že léčení, a stejně tak i sledování všech parametrů, muselo být kvůli nejprve zjištění afrického moru prasat na Zlínsku a následně kvůli kovidové kalamitě přerušeno, můžeme pokládat za významné až dosažené výsledky z roku 2021 a nyní také z roku 2022.
Protože jsme se v minulé zprávě poměrně podrobně zabývali obecně onemocněním střečkovitostí, a to jak přímo jeho původci (střeček srnčí, střeček nosohltanový), tak i průběhem a následky, hodláme se zaměřit v této informaci pouze na čerstvé údaje o léčbě tohoto onemocnění z tohoto roku včetně údajů o spotřebě a používání předmětných léčiv.
Od minulého roku se výrobou a distribucí medikovaných krmiv s ivermectinem zabývá pouze firma Tekro, takže získání potřebných údajů (spotřeba) bylo poměrně jednoduché, i když získávání údajů o účinnosti a o případných vedlejších účincích použitého léčiva je naopak velmi náročné. Proto musíme znovu opakovat, že správné používání těchto léčiv je zcela zásadně závislé na zodpovědnosti a poctivosti pracovníků (vesměs mysliveckých hospodářů), kteří medikovaná krmivá připravují, následně aplikují a dále sledují jejich příjem a spotřebu se všemi potřebnými údaji.
Je všeobecně známo, že podmínky pro odčervování spárkaté zvěře stanovené SVS ČR jsou velmi náročné na administrativu i diagnostiku onemocnění v podobě podrobných a úplných záznamů míst, kde bylo léčení realizováno, kontrola účinnosti apod. Často to tak může odradit ty, kteří o léčbě rozhodují. Ještě připomínáme velmi náročnou aplikaci léčiva po úvodní aplikaci tzv. návykového krmiva a řádnou přípravu medikovaného krmiva, včetně potřebných finančních nákladů.
Všeobecné podmínky pro použití antiparazitik pro rok 2023 budou uvedeny v dokumentu Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2023, které budou Ministerstvem zemědělství a SVS ČR zveřejněny v úředních deskách. Tento dokument stanoví pravidla, za nichž mohou myslivci používat antiparazitární léčivé přípravky u spárkaté zvěře.
Jednou z podmínek pro umožnění provedení antiparazitárního ošetření v dané honitbě je parazitologické vyšetření minimálně 30 % veškeré spárkaté zvěře ulovené na jejím území v uplynulém kalendářním roce. Aby bylo ošetření umožněno, musí být navíc pro danou skupinu parazitóz pozitivních minimálně 30 % z odebraných vzorků.
Pro použití antiparazitárních přípravků v roce 2022 musel uživatel honitby podat žádost o povolení na místně příslušnou krajskou veterinární správu (KVS) ve stanoveném termínu a následně obdržel rozhodnutí KVS o povolení ošetření. Vzhledem k tomu, že antiparazitární přípravky zanechávají rezidua, nelze po stanovenou ochrannou lhůtu lovit spárkatou zvěř a zvěřinu z ulovené zvěře konzumovat. Z tohoto důvodu bylo možné antiparazitární přípravky v roce 2021 použít pouze v termínu od 1. 2. do 21. 2. 2021 a v roce 2022 pouze v termínu od 31.01.do 20.02.2022.
Podmínky pro použití antiparazitik v roce 2022 byly ve všech námi sledovaných lokalitách plně respektovány a dodrženy při parazitárním ošetření spárkaté zvěře v rámci uskutečnění námi předkládané studie.
Proto uživatel honitby, který s námi spolupracoval a rozhodl se pro cílené antiparazitární ošetření spárkaté zvěře, byl povinen nejpozději do 31.12. předcházejícího roku písemně podat na příslušnou krajskou veterinární správu žádost o povolení použití antiparazitárních přípravků. Současně s tím předložit předepsané údaje, jako jsou identifikační údaje uživatele honitby, potvrzení o provedených parazitologických vyšetřeních a pozitivních nálezech, použitý léčivý přípravek a dobu, ve které bude přípravek aplikován, seznam sousedních honiteb, veterinárního lékaře, pod jehož odpovědností bude léčivý přípravek použit apod.
Uživatel honitby byl povinen po obdržení povolení k použití antiparazitárních přípravků od krajské veterinární správy informovat všechny uživatele sousedních honiteb, včetně přeshraničních a místně příslušný orgán státní správy myslivosti o použití léčivého přípravku minimálně 14 dní před jeho použitím a zajistit aplikaci léčivého přípravku tak, aby byla minimalizována možnost jeho konzumace prasaty divokými.
Obecně platí, že léčba volně žijící zvěře je limitována plachostí a migrací zvěře, a proto požadavky na účinnost, bezpečnost a kvalitu VLP pro jejich aplikaci jsou přísnější. Vyžadují vysokou účinnost léčiva, dostatečnou terapeutickou šíři a nízkou toxicitu, dobrou snášenlivost a s dobrý příjem medikovaného krmiva zvěří. Neméně důležitou podmínkou aplikace je nezanechávání reziduí v organizmu léčených zvířat.
Prozatím se ukázala jako nejvhodnější aplikace antiparazitik v krmivu, a to v lékové formě perorální prášek nebo premix, avšak i tato aplikační forma má svá omezení v léčbě daná již zmiňovanými podmínkami a specifiky příjmu krmiva zvěří.
Samozřejmostí je, stejně jako při použití antiparazitik u domestikovaných zvířat, že u volně žijících zvířat se veterinární léčivé přípravky používají pouze v případech, kdy je jejich použití odůvodněno podrobným posouzením jejich zdravotního stavu ošetřujícím veterinárním lékařem v příslušné honitbě a veterinární léčivý přípravek je použit v souladu se schválenou příbalovou informací.
V současné době jsou na trhu pouze dva VLP určeny k léčbě parazitóz lovné zvěře. Ivermix (výrobce Tekro) se používá ve dvou lékových formách, námi sledovaný Ivermix 0,15 mg/g perorální prášek a Ivermix 3 mg/g premix pro medikaci krmiva, oba s obsahem účinné látky ivermektin. Ivermektin je účinné ekto a endoparazitikum se širokým spektrem účinnosti na nematody a arthropody. Do spektra účinnosti jsou zahrnuti rovněž původci střečkovitosti, včetně střečkovitosti srnčí a vysoké zvěře.
Pro vlastní ověřování jsme stejně tak jako v roce 2021 vybrali celkem osm honiteb ze Znojemska (sledováno v pěti lokalitách), a jednu honitbu z jižních Čech, kde se uskutečňuje odčervování už od roku 2019. Ze všech uvedených lokalit byly zjišťovány výsledky nálezů larev střečků po stažení kůže ulovených nebo uhynulých kusů srnčí zvěře.
Zjišťování larev nosohltanové formy tohoto onemocnění je však značně náročnější, poněvadž jen velmi omezené množství pracovníků, kteří připravují trofeje nebo vyšetřují nosní dutiny zvěře, zjištěné nálezy předkládají.
Rovněž tak jsme získali výsledky nálezů larev podkožní střečkovitosti z výkupu organizace Moravialov v Kravsku na Znojemsku, kde jsou zpracovávány vykoupené trupy spárkaté zvěře z jižních Čech a ze střední a jižní Moravy. Obdobně jsme získali tyto nálezy i z oblasti středních Čech a Šumavy z výkupu zvěřiny firmy Šumavská Zvěřina v Petrovicích u Sušice.
Aplikace veterinárního léčivého přípravku Ivermix 0,15 mg/g perorální prášek proběhla bez problémů v termínu stanoveném SVS ČR.
Výsledky nálezu pozitivních kusů srnčí zvěře zjišťované v osmi honitbách na Znojemsku a v jedné honitbě z jižních Čech od května do konce září roku 2021 a roku 2022 jsou uvedeny v tab.č.1.
Celkově je možno konstatovat, že množství nálezů larev střečků v roce 2022 (17 kusů z celkem 218 ulovených kusů) mírně klesá v závislosti na tom, zda odčervují i okolní honitby, čímž dochází k opětovnému nakažení střečky z okolních lokalit.
Z těchto výsledků jasně vyplývá, že tam, kde se zodpovědně provádí odčervování srnčí zvěře léčivými přípravky s účinkem na endo a ektoparazity ivermektinem, se udržují pozitivní nálezy larev podkožních střečků na relativně velmi nízkých hodnotách v porovnání s nálezy v neléčených honitbách, přičemž nálezy nosohltanových střečků byly zjišťovány pouze ojediněle. V roce 2022 byly zjištěny pouze u dvou kusů z ulovených 218 kusů.
V tab. č. 2 jsou uvedena procenta spárkaté zvěře napadené střečkovitostí z výkupu spárkaté zvěře Moravialov v Kravsku u Znojma prakticky do konce září v obou letech.
Celkově bylo zjištěno vysoké procento nálezů larev střečků v podkoží prakticky ve stejném rozsahu v obou sledovaných letech, 95 %, resp. 90 %. Navíc byly nalezeny larvy podkožních střečků i u 30 % kůží černé zvěře.
Z dosažených nálezů larev podkožních střečků je zcela zřejmé, že nadále dochází k vysoké incidenci tohoto onemocnění, které působí nejen utrpení a bolest spárkaté zvěře, ale rovněž tak může způsobovat nepoživatelnost dodaných trupů zvěře v důsledku často zjišťovaného vysokého počtu nalezených larev na kůži zvěře, často jsou to desítky nálezů larev. To ukazuje, že ve většině honiteb, kde se odčervovalo jen výjimečně, dochází nadále k nárůstu onemocnění.
Při aplikaci medikovaného krmiva bylo vždy v průběhu dne spotřebováno srnčí zvěří veškeré předložené krmivo. V období po aplikaci nebyl zjištěn žádný úhyn u sledované srnčí zvěře a stejně tak nebyly prokázány žádné vedlejší účinky, jako např. průjem či nechutenství.
Sledování výskytu podkožní formy onemocnění střečkovitostí u srnčí zvěře pokládáme za lépe vypovídající, protože lze při dobré organizaci a spolupráci s místními mysliveckými spolky zajistit nálezy larev na kůži při jejím zpracování. Bohužel se nezdařilo zajistit dostatek údajů o počtu nalezených larev střečků tak, aby mohla být hodnocena intenzita onemocnění, tzn. že náš požadavek na dodání počtu nalezených larev byl splněn pouze u několika předaných informací.
To vše potvrzují i ústní informace získané z několika výkupen zvěře, odkud bylo jasně sděleno, že množství nálezů podkožní střečkovitosti nadále narůstá v porovnání s předchozími roky a jednoznačně ukazuje na skutečnost, že přerušení léčení vedlo k dalšímu rozšíření tohoto onemocnění.
Jednoznačně je třeba konstatovat, že onemocnění střečkovitostí vyvolává utrpení a bolest postižených zvířat, často i jejich úhyn, poškozuje zdraví zvířat produkcí toxinů a často znehodnocuje zvěřinu pro další kulinářské zpracování, a také vede ke konfiskaci ulovené zvěře v důsledku silného zamoření larvami v podkoží.
Pokud se týká spotřeby ivermektinu pro spárkatou zvěř (viz tab.č.3), je třeba uvést, že po významném snížení spotřeby této léčivé látky ze 1426 g v roce 2017 na téměř polovinu v letech 2018 až 2021 nadále zůstává množství spotřebovaného léčiva na obdobně nízké úrovni i v roce 2022 (celkem 830 gramů) pro celou ČR. To zároveň vyjadřuje, že v žádném případě nedochází k další zátěži životního prostředí. Tyto údaje jsme získali přímo od výrobce ivermectinu, tj. od firmy Tekro
Nadále také orientačně sledujeme množství vajíček endoparazitů v trusu srnčí zvěře, ale vzhledem k nemožnosti individuálního hodnocení tyto výsledky pokládáme pouze za orientační ukazatel, který vypovídá o udržování nízkého počtu pozitivních nálezů v lokalitách, kde se používalo antiparazitikum.
Závěrem tedy celkově vyjadřujeme, že dosažené výsledky léčení střečkovitostí onemocnělé srnčí zvěře ve zdůvodněných lokalitách s průkazem přítomnosti střečkovitosti nebo významného stupně zatížení endoparazity prokázaly jednoznačně opodstatněnost použitého léčení.
Ve vybraných lokalitách, kde proběhlo léčení srnčí zvěře se nadále udržuje nízký počet pozitivních nálezů larev střečků. Proto i nadále plně doporučujeme potřebu, resp. povinnost tlumení a léčby střečkovitosti v lokalitách s prokázaným onemocněním, poněvadž toto vyvolává významné utrpení a bolest spárkaté zvěře a často vede i k celkovému oslabení zdravotního stavu až k úhynům.
Současně nám dovolte poděkovat všem pracovníkům, kteří s námi spolupracovali při hodnocení účinnosti a bezpečnosti ivermectinu, za jejich zopovědnou a náročnou činnost.