Časopis Myslivost

Vzhledem k tomu, že je stále mezi myslivci celá řada těch, kteří ne zcela detailně pochopili a akceptovali potřebná opatření či omezení, požádali jsme ředitele Krajské veterinární zprávy Libereckého kraje MVDr. Romana Šebestu o přednášku o aktuální situaci AMP na nedávno proběhlé výstavě Natura Viva. A pro ty, kteří nemohli přijet na výstavu osobně, přinášíme informace v tomto rozhovoru.
Zdálo by se, že jsou to informace potřebné pouze pro myslivce a uživatele honiteb v Libereckém kraji, ale uvědomme si, že AMP stále hrozí a bohužel je možné, že podobné informace budou brzo určeny i dalším oblastem. Ne nadarmo se říká heslo „kdo je připraven, nemůže být překvapen“.
 


Už se několikrát uvedlo, že je rozdíl mezi virem AMP šířícím se před lety na Zlínsku a současnou formou viru na Liberecku. Zkuste prosím i laikovi vysvětlit stručně rozdíl. Jak se aktuálně virus chová? Je tedy nebezpečnější?
 
Jedná se o virus z čeledi Asfaviridae a je virem velmi složitým, s dvouvláknovou DNA, velmi stabilní (v průběhu posledních deseti let jen s málo mutacemi), je jediným virem přenášeným členovci (klíšťáky – zatím se v Evropě nevyskytují).
Speciálními laboratorními metodami se u něj stanovují tzv. genotypy. V Evropě se vyskytuje genotyp II, na Sardinii genotyp I. V rámci genotypu se stanovují ještě tzv. subtypy. Dalo by se říci, že na Zlínsku v období let 2017 až 2018 se vyskytoval velmi podobný subtyp (CVR1) jako ve všech do té doby postižených zemích východní části Evropy. Pro ten je charakteristická vysoká smrtnost (až 95 % jedinců), vysoká virulence (schopnost vyvolat onemocnění), inkubační doba (doba od vniknutí viru do organismu po vznik prvních příznaků nemoci) 6 až 9 dní, onemocnění je akutního charakteru (probíhá velmi rychle), v důsledku rychlého úhynu jsou viditelné příznaky nemoci nevýrazné.
V roce 2022 evropské laboratoře „prohloubily“ laboratorní diagnostiku tohoto viru a rozlišily čtyři subtypy (I, II, II, IV). V druhé polovině roku 2022 byly izolovány viry z uhynulých prasat v Německu, laboratorně vyšetřeny a výskyt všech čtyř subtypů byl v Německu potvrzen (lze předpokládat, že se vyskytují i v Polsku).
Potvrzenou informací je, že v jižní oblasti Saska (lze předpokládat, že i v oblasti Dolnoslezského vojvodství v Polsku) se vyskytuje subtyp IV. Právě tento subtyp byl potvrzen i u uhynulých kusů na našem území ve Frýdlantském výběžku.
Zkoumáním vlastností tohoto subtypu viru laboratoře zjistily, že má nižší smrtnost 65 až 75 %, nižší virulenci, delší inkubační dobu 14 až 21 dnů. Lze tedy říci, že nakažená volně žijící prasata přežívají po nakažení déle a mají výraznější změny na vnitřních orgánech. Virus nezpůsobuje náhlý úhyn, ale v organismu způsobuje patologické změny. Nákaza tak probíhá téměř chronicky.
Toto vše má samozřejmě i dopad na vývoj nákazy v postižené oblasti. Nehyne takové množství jedinců najednou, do doby úhynu jsou nakažení jedinci schopni nákazu šířit na větší území a mezi více jedinců svého druhu, jsou schopni kontaminovat virem řadu „materiálů“, s kterými přijde člověk do styku a tím může právě člověk k šíření nákazy přispět.
A právě v těchto aspektech oproti situaci na Zlínsku vidíme mnohem větší nebezpečí pro šíření nákazy mezi volně žijícími prasaty a také bohužel větší nebezpečí pro zavlečení nákazy do hospodářství s chovanými prasaty.      
 
Takže logicky se nabízí úvaha, že čelíme na Liberecku mnohem rychlejšímu šíření nákazy?
 
Vzhledem k nižší smrtnosti, delší inkubační době a téměř chronicitě klinických příznaků je téměř jisté, že v době od nakažení k úhynu, pokud k němu dojde, může nakažený jedinec šířit virus do prostředí po mnohem delší dobu a v důsledku své migrace zamořit větší území, dále nakazit mnohem větší počet jedinců, než tomu bylo na Zlínsku.
Z celorepublikového či dokonce středoevropského hlediska bychom mohli tedy asi hovořit o tom, že nákaza se bude dále Evropou šířit a bude tady s námi ještě několik let, podobně jako tomu je u Covidu-19. Lze jen spekulovat v jaké formě a s jakým dopadem a lze jen apelovat na myslivce, aby nákazu nepodceňovali a byli na možnost dalšího šíření připraveni.
 
Asi nejen já jsem zaznamenal „zaručené“ zprávy, že ohnisko o 50 km dál na Mimoňsku souvisí s tím, že je v této oblasti veterinární asanační ústav, kde se likvidují nakažení divočáci z Frýdlantska. Může to tedy mít nějakou souvislost? Nejedná se o „únik“ z asanačního ústavu nebo „únik“ při převozu?
 
Od nálezu prvního pozitivního kusu ve Frýdlantském výběžku byl Krajskou veterinární správou Státní veterinární správy pro Liberecký kraj (dále jen KVSL) jako dozorového orgánu, nastaven i speciální režim pro svoz uhynulých volně žijících prasat z této oblasti a pro zacházení se svezenými kusy do asanačního podniku v Mimoni a pro odběr vzorků z těchto svezených kusů.
Pro svoz uhynulých volně žijících prasat z postižené oblasti bylo vyčleněno jedno konkrétní vozidlo, které jede pouze pro nahlášený uhynulý kus, nikde nezastavuje, nezajíždí do žádných chovů hospodářských zvířat, nenakládá žádné jiné uhynulé druhy zvířat. Řidiči vozidla jsou poučeni o zásadách biologické bezpečnosti při zacházení a přepravě uhynulých kusů, vykládka svezených kusů je prováděna do haly, kde veterinární dozor (zaměstnanci KVSL) provádí odběr vzorků pro laboratorní vyšetření na africký mor prasat. Myslivci mají povinnost nalezené kusy na místě nálezu uložit do nepropustných obalů. Tyto principy platí i v současnosti v oblasti, kde se nám nákaza rozšířila, tj. v Hradčanech nad Ploučnicí, tedy v celém uzavřeném pásmu II. 
Ve chvíli, kdy byl potvrzen pozitivní kus v této nové lokalitě jsme se samozřejmě zabývali i možnými způsoby přenosu nákazy z Frýdlantska. „Únik“ z asanačního podniku, jak říkáte, můžeme s jistotou vyloučit.
Stejně tak můžeme vyloučit šíření přímým kontaktem, tedy volně žijícími prasaty, jelikož  uzavřené pásmo II, představované Frýdlantským výběžkem, je od lokality Hradčan nad Ploučnicí odděleno uzavřeným pásmem I, kde probíhá intenzivní odstřel volně žijících prasat s odběrem vzorků na vyšetření na africký mor prasat (dále jen AMP) a také vzorkování a vyšetřování uhynulých kusů (dosud všechny vzorky byly na AMP negativní). Navíc tyto dvě oblasti odděluje v podstatě i jakási, z pohledu migrace volně žijících prasat, umělá bariéra, kterou je páteřní mezinárodní silnice E442 a vnitrostátní silnice č. 14, které jsou z velké části oploceny.
Vzhledem k těmto skutečnostem se spíše přikláníme k nepřímému šíření nákazy, k teorii, že „přenašečem“ je člověk nebo předmět používaný člověkem. A tady můžeme hovořit o pestré škále situací či možností (pracovní aktivity, turistika nebo jiné zájmové aktivity apod.). Pravděpodobně jednoznačnou příčinu nikdy nezjistíme.
 
Jaký je rozdíl v postupu po ulovení divočáka v I. a II. pásmu, mám na mysli vyvržení, výhoz, lovecké právo, …?
 
V uzavřeném pásmu II. musí lovec ulovený kus, výhoz i lovecké právo uskladnit a nemanipulovat s nimi do doby výsledku vyšetření na AMP. U negativního vyšetření na AMP (a samozřejmě i na trichinelózu) je v tomto pásmu povolena pouze spotřeba v domácnosti lovce.
V případě pozitivního vyšetření je vše z tohoto kusu a případně i všechny „úlovky“, které s ním přišly do styku do doby vyšetření našimi úředními veterinárními lékaři pozastaveny, znehodnoceny speciální barvou a lovci je nařízena jejich likvidace prostřednictvím asanačního podniku.
V uzavřeném pásmu I. lovec může kus vyvrhnout na místě ulovení, výhoz ponechat na místě podle zákona o myslivosti, tělo a lovecké právo musí uskladnit a nemanipulovat s nimi do výsledku laboratorního vyšetření (na AMP i trichinely).
V případě negativního výsledku na AMP může lovec tělo divočáka spotřebovat ve vlastní domácnosti, prodat konečnému spotřebiteli, dodat do maloobchodní prodejny nebo registrovaného maloobchodního zařízení v rámci pásma I. nebo i mimo pásmo I., ale to pouze s veterinárním osvědčením vydaným místně příslušnou krajskou veterinární správou.
Výhoz v pásmu I. není třeba uchovávat do vyšetření na AMP, výhoz je možné zlikvidovat v místě ulovení zakopáním.
V případě pozitivního výsledku na AMP je postup stejný jako v uzavřeném pásmu II., tedy tělo i lovecké právo, příp. nepoživatelné části loveckého práva se musí likvidovat v asanačním podniku. 
 
Musí se ukládat orgány vždy a všechny, např. prostřelené srdce? A co když lovec nechce lovecké právo vůbec využít, nezamýšlí je konzumovat? I tak je musí uchovat?
 
S orgány (loveckým právem) se v obou pásmech nakládá stejně, tedy tak, jak je uvedeno výše, ano i prostřelené srdce se do výsledku vyšetření musí uschovat.
 
Mohu-li nechat v pásmu I. výhoz v místě ulovení, musím zakopávat? Mohu dát třeba na újediště? Není to nebezpečné z hlediska potenciálního šíření AMP, pokud by se následně ukázal kus jako pozitivní?
 
Z našeho veterinárního pohledu nejsou stanovena v uzavřeném pásmu I. žádná pravidla, jak s výhozem naložit. Jinými slovy, nakládá se s ním podle zákona o myslivosti, podle mysliveckých zvyklostí. Byl-li by ulovený kus, kdy vývrh zůstal v „lese“ pozitivní, „nepátralo“ by se po něm, jelikož by se tato oblast okamžitě stala oblastí nákazou postiženou a podle stávajících podmínek či situace bychom uvedenou lokalitu zahrnuli do uzavřeného pásma II., eventuálně vyhlásili pásmem infekce v případě, že by se jednalo o jinou „vzdálenou“ lokalitu (nenavazující na stávající uzavřené pásmo I nebo II).
 
Součástí nařízení je také povinnost od všech ulovených či nalezených kusů odebírat vzorky barvy, případně jiných částí těla. Kde a jaké prostředky na odběr vzorku může myslivec dostat od SVS, musí si vše myslivci koupit?
 
V období, kdy platila v našem kraji mimořádná veterinární opatření (dále jen MVO) k vymezení pásma intenzivního lovu (listopad 2018 až listopad 2022) jsme poskytovali myslivcům vzorkovnice na odebrané vzorky. Několik málo desítek jsme měli k dispozici ještě v letošním roce, které jsme zájemcům předávali na společných setkáních. Nicméně zásoby máme vyčerpané a vzhledem k tomu, že je možné použít různé „vzorkovnice“, tak si je myslivci pořizují již ve vlastní režii.
 
Prosím o podrobnější vysvětlení, na jakém formuláři a jak žádat o vyšetření vzorku a jak posílat, kde lze nechat vzorek k odvozu, …
 
Formulář „Objednávka laboratorního vyšetření na AMP u prasete divokého“ je přílohou mimořádných veterinárních opatření vydaných naší KVSL. Ta jsou k dispozici na webových stránkách Státní veterinární správy. Rovněž jsme je mailem zasílali uživatelům honiteb a mysliveckým hospodářům.
Vzorky se předávají na pracovištích naší KVS (Liberec, Česká Lípa, Semily) nebo je lze odevzdat přímo ve Státních veterinárních ústavech, případně na místech ke sběru vzorků na trichinely, jejichž seznam je na webových stránkách SVS.
 
Jak dlouho trvá čekání na vyšetření AMP?
 
Doba od odběru vzorku lovcem do obdržení výsledku laboratorního vyšetření je proměnlivá, jelikož závisí na několika okolnostech. První je doba od odběru vzorku lovcem a jeho doručení na pracoviště KVS. Druhou je doba, resp. čas, kdy je vzorek na pracoviště KVS doručen.
Zpravidla z každého z našich pracovišť se odesílají vzorky do Státního veterinárního ústavu jejich „svozovou linkou“ v pracovních dnech asi v 11 hod. Jinými slovy, doručí-li lovec vzorek později, je do SVÚ odeslán až následující pracovní den.
Zpočátku byly vzorky na AMP v SVÚ vyšetřovány 2x týdně, neboť „vyšetřovací“ dny vyžadovaly určitý počet vzorků. S přibývajícím počtem vzorků SVÚ navyšovalo i počet „vyšetřovacích“ dnů. V současné době, kdy máme lov i vzorky i z oblastí Českolipska (uzavřené pásmo I. a uzavřené pásmo II.), jsou vzorky vyšetřovány čtyři dny v týdnu a výsledek je sdělen lovci a KVS mailem v den vyšetření. To znamená, že doba od předání vzorku do laboratoře do obdržení výsledku vyšetření by neměla být momentálně delší než tři dny. Jen ale zdůrazňuji, že předpokladem je doručení vzorku lovcem na KVSL v den ulovení do 11 hod.
 
Budou veterináři kontrolovat všechny ulovené kusy čekající na vyšetření AMP?
 
V návaznosti na dosud platná MVO KVSL k AMP pro uzavřené pásmo II. naši úřední veterinární lékaři po obdržení výsledku laboratorního vyšetření kontaktovali lovce, příp. zástupce mysliveckého spolku u něhož byl ulovený kus uloven ve všech případech a domluvili si čas návštěvy za účelem kontroly podmínek skladování a předání veterinárního osvědčení, o které lovci žádali.
V uzavřeném pásmu I. toto platilo pouze v případech, kdy bylo záměrem lovce ulovený kus po výsledku laboratorního vyšetření přesunout mimo uzavřené pásmo I., tedy do míst, která nejsou uzavřenými pásmy.
V těchto dnech připravujeme vyhlášení změn MVO pro uzavřené pásmo II., které „přinesou“ mírné rozvolnění. Pro lovce sice zde bude stanovena povinnost formou „Ohlášení přesunu těl ulovených volně žijících prasat v kůži v uzavřeném pásmu II. afrického moru prasat“ prostřednictvím webových stránek SVS dát nám na vědomí místo uskladnění kusu po ulovení do výsledku laboratorního vyšetření a předpokládaný způsob jeho zužitkování, avšak rozvolněním je, že naši úřední veterinární lékaři už nebudou kontrolovat skladování ulovených kusů ve všech případech, ale pouze namátkově, a nebudou vydávat veterinární osvědčení, jinými slovy nebudou lovce „navštěvovat“ a lovec nebude muset hradit 100 Kč za vystavení veterinárního osvědčení.


  
Zeptám se zcela pragmaticky – ulovím divočáka a jsem povinen vyčkat na vyšetření. Co lze chápat jako uskladnění ve „vyhovujících“ podmínkách? Jaké základní podmínky musí být splněny?
 
Vyhovujícími podmínkami máme na mysli takové podmínky, které v prvé řadě budou minimalizovat riziko rozvlékání nákazy a zároveň zabezpečí zdravotní nezávadnost potraviny z uloveného kusu pocházející. Tím nemyslíme AMP, protože nákaza není přenosná na člověka, ale myslíme tím jinou kontaminaci v důsledku znečištění apod.
Konkrétní podmínky budou popsány v příloze výše zmíněných mimořádných veterinárních opatření KVSL a v zásadě se jedná o to, aby zařízení ke skladování ulovené zvěře bylo umístěné na zpevněné ploše, dobře čistitelné a dezinfikovatelné, uzavíratelné, nepřístupné pro cizí osoby a zvířata (psi, kočky, ptáci apod.), aby bylo vybavené aktivním chlazením, umožňovalo zavěšení uloveného kusu, skladování loveckého práva a výhozu do výsledku vyšetření na AMP při zachování jednoznačné identity. A by také prostor kolem zařízení byl snadno udržovatelný a čistitelný a nepřístupný pro cizí osoby a zvířata (psi, kočky, ptáci apod.), prostor k manipulaci s uloveným zvířetem byl čistitelný a dezinfikovatelný a odpadní vody byly likvidovány v jímce či kanalizaci.
Současně musí být v tomto zařízení, popř. v jeho blízkosti, zdroj teplé vody k mytí rukou a sanitaci skladovacího prostoru a použitých nástrojů, dále by zde měly být uloženy čisticí a dezinfekční přípravky k čištění a dezinfekci skladovacího prostoru a použitých nástrojů, pomůcek a nádob, včetně úklidových pomůcek určených k použití pouze v tomto zařízení. 
Pro uskladnění pracovních ochranných pomůcek (např. gumová zástěra) by měl být vyčleněn prostor, v případě použití jednorázových ochranných pomůcek by zde měla být nádoba na jejich odložení po použití do doby obdržení výsledku vyšetření na AMP.  
 
Může se kus zamrazit ještě před výsledkem vyšetření na AMP? Mohou se zamrazit i jedlé orgány?
 
Ano, teoreticky lze divočáka zamrazit, ale musí být celý v kůži, nedělený (MVO zakazuje jakékoli nakládání s prasetem do výsledku vyšetření na AMP). Je třeba mít na paměti i to, že s čímkoliv přijde nevyšetřený kus do styku, bude v případě jeho pozitivity na AMP následně zlikvidováno v asanačním podniku.
 
Jak řešit uskladnění ulovených kusů pro lovce, kteří do pásma dojíždějí a nemají v pásmu žádné vlastní zařízení či objekt, kde by mohli ulovený kus a orgány uskladnit v oněch vyhovujících podmínkách? Troufám si tvrdit, že takových dojíždějících myslivců bude docela dost. A také si myslím, že ne všechny spolky mají společné chlaďáky či místa, kde by se daly ulovené kusy umístit.
 
Vždy je potřeba se nejdříve seznámit s konkrétními, tedy platnými MVO. V pásmu, kde je kus uložen, by měl zůstat do výsledku laboratorního vyšetření skladován. Lovec nebo myslivecký spolek by si tedy měl takovéto zařízení v daném pásmu zřídit, případně si skladování dohodnout u jiného spolku, který vyhovujícím zařízením v daném pásmu disponuje.
 
Jak řešit po negativním výsledku zpracování a zužitkování kusu, když lze spotřebovat jen v rodině lovce, přičemž se nesmí vyvážet ulovený kus z pásma?
 
Asi máte na mysli situaci, kdy je umožněna spotřeba pouze v domácnosti lovce (uzavřené pásmo II.) a „domácnost“ je zvěřinou z černé zvěře „přesycena“. Situace je v tomto ohledu složitá, chápeme ji, ale vzhledem k tomu, že evropská legislativa „jinou“ možnost spotřeby (uvedení do oběhu) v uzavřeném pásmu II. neumožňuje, možností moc není.
V případě spotřeby v domácnosti lovce lze v zásadě maso a orgány zamrazit a tím oddálit jejich zužitkování. Jisté řešení by bylo ještě možné, a sice v podobě zpracování ve zvěřinovém závodě, pokud by ale byl v uzavřeném pásmu II. 
Každopádně bych chtěl na tomto místě poznamenat, že na situaci se snažíme upozornit ministerstvo zemědělství, které je kompetentní k přijetí „nějakých kompenzačních“ opatření za nezužitkovanou, příp. nezpeněženou černou zvěř.
A jen pro pochopitelnost zopakuji již výše řečené. V pásmu I. v případě negativního výsledku na AMP může lovec tělo uloveného kusu spotřebovat ve vlastní domácnosti, prodat konečnému spotřebiteli, dodat do maloobchodní prodejny nebo registrovaného maloobchodního zařízení v rámci pásma I. nebo i mimo pásmo I., ale to pouze s veterinárním osvědčením vydaným místně příslušnou krajskou veterinární správou.
 
Proč jsou hranice pásma stanovena podle katastrů a ne podle hranic honiteb?
 
Legislativním principem je vymezení pásem veřejnosprávním územím, což jsou katastry, protože prostřednictvím veřejnosprávních orgánů se dají realizovat opatření ke zdolávání nákazy na daném území.
 
Ale jak pak řešit to, když katastr dělí honitbu na pásmo a „nepásmo“?
 
Setkáváme se s názory, že by mělo být přihlédnuto k velikosti honitby, k tomu, kolik procent honitby do daného pásma zasahuje, zda část „postižené“ honitby je s výskytem černé zvěře (může jít o rybník, zástavbu, mezinárodní silnici apod.) a že by mělo by být přihlédnuto i k místě ulovení ve vztahu k hranicím katastru (spadajícího do pásma) a také k pokynům mysliveckého hospodáře, který zná hranice katastru, teritorium tlupy, z které pochází ulovený kus apod.. Každopádně ať je to tak či tak, platí pravidlo dané MVO, že pokud volně žijící prase ulovím na katastrálním území, které podle MVO „spadá“ do uzavřeného pásma, nakládám s ním tak, jak MVO pro dané pásmo stanovuje.
 
Jak řešit varianty v případě, že je spolkový chlaďák na uložení zvěře v katastru mimo pásmo a uloví se kus v pásmu, případně jak řešit opačnou situaci – ulovení v „nepásmu“, ale chlaďák v pásmu?
 
V podstatě je odpověď v předchozí otázce, stále musí myslivci respektovat pravidla MVO. Pokud je chladicí zařízení umístěno mimo jakékoli pásmo, pak se pro volně žijící prasata ulovená v uzavřeném pásmu podle současně platného MVO nedá využít. Pokud je chladicí zařízení umístěno v uzavřeném pásmu, pak v něm lze uskladnit i volně žijící prase ulovené mimo uzavřená pásma, ovšem s tím rizikem, že pokud se tam zároveň skladuje prase ulovené v uzavřeném pásmu, pak obě prasata „čekají“ na výsledek vyšetření na AMP a v případě pozitivity jsou obě určená k likvidaci v asanačním podniku.
 
Jakým způsobem žádat o vyvezení kusu, anebo částí těla mimo pásmo? Rozdíl I. a II. pásmo?
 
Jak jsme uvedli výše, v uzavřeném pásmu II. musí tam ulovený kus zůstat a „spotřebovat“. V uzavřeném pásmu I. žádá lovec v současné době prostřednictvím webových stránek SVS o vystavení Veterinárního osvědčení pro přepravu živočišných produktů k lidské spotřebě.
 
Lze prodat anebo poskytnou mimo rodinu lovce kus v rámci pásma? Jaké podmínky musím splnit?
 
Evropská legislativa umožňuje v uzavřeném pásmu II. spotřebu pouze v domácnosti lovce, sousedům tedy opravdu dát zvěřinu k zužitkování nemůžete.
V uzavřeném pásmu I. lze zvěřinu, jak už bylo uvedeno výše, prodat i konečnému spotřebiteli, v rámci pásma I. bez omezení, mimo pásmo I. s veterinárním osvědčením.
 
Proč a jak se řeší dohledatelnost negativních kusů i po vyvezení z pásma?
 
Nástrojem pro zajištění sledovatelnosti těl, popř. masa z divočáků vyvezených mimo pásmo I. je povinnost vyžádat si vystavení veterinárního osvědčení, ve kterém je uvedeno jméno a adresa odesílatele a jméno a adresa příjemce, kdo je přepravcem, kdy, kolik a co se přepravuje. Důvodem požadavku legislativy na zajištění sledovatelnosti už vyšetřených volně žijících prasat, pokud se odesílají mimo pásmo I., je především ochrana dalšího území státu před šířením nákazy, úřad takto ověřuje, že se mimo „nárazníkové“ pásmo dostane pouze laboratorně vyšetřené negativní prase.
 
S poděkováním za rozhovor a informace
připravil Jiří KASINA
 
Reakční poznámka na závěr: Situaci kolem AMP opravdu není radno podceňovat a zlehčovat názorem, že je to jen záležitost honiteb na Liberecku. Jak nakonec vyplývá i z odpovědí MVDr. Šebesty, bohužel nás čeká období minimálně několika let, kdy se budeme muset naučit s AMP žít a kdy se pásma budou spíše rozšiřovat, případně bohužel asi vzniknou i nová ohniska v jiných částech republiky. Realita je taková, že AMP dříve či později většinou Evropy projde. Proto by mělo být v zájmu myslivců, aby sledovali vývoj a na potenciální příchod AMP se připravili, a to minimálně tím, že si vytvoří a vybudují odpovídající zařízení na skladování ulovené zvěře. Stále je možné využít finanční podporu ze strany MZe na pořízení spolkových zařízení. A i pokud AMP do honitby nepřijde, je takové zařízení naprosto jasnou volbou a základem správného nakládání s ulovenými kusy jakékoliv zvěře a následného zužitkování zvěřiny jakožto ekologického přírodního produktu.