Časopis Myslivost

 
Jste předsedou Asociace myslivosti ČR. Jedná se o druhou největší mysliveckou organizací v ČR. Můžete asociaci čtenářům Myslivosti představit?
Naše asociace vznikla v roce 2012 za účelem podpory a rozvoje myslivosti, prosazování zásad řádného a zodpovědného výkonu práva myslivosti, ochrany a prosazování legitimních zájmů osob vykonávajících právo myslivosti a podpory a propagace dobré pověsti a postavení myslivců ve společnosti. Vznikla jako snaha o zastoupení myslivců, kteří jsou současně vlastníky honebních pozemků. Jsme však organizací otevřenou a přijímáme všechny, kteří mají vážný zájem o myslivost v ČR. V tuto chvíli máme kolem 4,5 tisíce členů se čtyřmi pobočnými spolky. Jsme zastoupeni i v myslivecké radě ministra zemědělství.
 
Pojďme k aktuálním otázkám. V senátu se objevil návrh novely zákona o myslivosti zpracovaný Hnutím Duha a dalšími organizacemi. Jak by se podle vás mělo při přípravě novely zákona o myslivosti nyní postupovat?
Naprosto souhlasím s prohlášením ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, že novela zákona o myslivosti by měla být projednána řádně po skončení období předsednictví ČR v EU. Situaci, kdy několik zájmových organizací bez široké odborné diskuse prosazuje své zájmy, nepovažuji za šťastnou. Takový postup může vést jen k nedorozuměním a zmatkům, jaké nastaly v roce 2019 a 2021 v souvislosti se schválením a následným zrušením tzv. přílepkové novely zákona o myslivosti. Přimlouval bych se proto za co nejširší diskusi odborné veřejnosti k podobě tak důležité právní normy.
 
A co říkáte obsahu návrhu novely z dílny Hnutí Duha?
Zaujal mě hned návrh nové definice myslivosti, který v podstatě ruší myslivost jako samostatnou činnost a definuje ji jako součást zemědělské nebo lesnické činnosti. Tvrzení, že myslivost je provozována zejména vlastníky či pachtýři pozemků nebo hospodařícími subjekty neodpovídá realitě. Pronajatých je asi 85 % honiteb na území ČR, a to převážně mysliveckým spolkům, v jejichž řadách provozuje myslivost většina vlastníků honebních pozemků. Proto se domnívám, že je třeba zachovat myslivost jako samostatnou činnost, kde bude ve smyslu programového prohlášení vlády posíleno postavení vlastníků honebních pozemků, ale bez přímého podřízení zemědělsky a lesnicky hospodařícím subjektům. Myslivost by určitě měla reflektovat obecný požadavek na omezení škod zvěří, ale dokud bude v ČR jediný kus spárkaté zvěře, budou existovat škody zvěří, protože zvěř musí uspokojovat své základní potřeby, mezi které patří i přijímaní potravy.
 
Jak jsou podle vás v návrhu novely definovány otázky chovu zvěře?
Bohužel je patrné, že právní úpravy oblastí chovu zvěře nebyly připravovány osobami s praktickými zkušenostmi s výkonem práva myslivosti. Oblast chovu není v návrhu z hlediska mysliveckého hospodaření řádně vymezena. Pokud se máme tímto pojmem zabývat, pak je třeba stanovit plán mysliveckého hospodaření pro daný druh zvěře pro oblast chovu, nikoliv pro jednotlivou honitbu, jinak oblast postrádá smysl. Součástí vyhlášení oblasti chovu by podle mě mělo být i stanovení chovného standardu zvěře, tak aby byl chov a také lov prováděn, pokud možno když ne stejným, tak obdobným způsobem v celé oblasti chovu. Oblasti chovu zvěře v podstatě měly být jakousi berličkou pro chov zvěře, kterou nelze řádně chovat na území odpovídající průměrné výměře honitby, která činí zhruba 1150 ha. Týká se tedy zejména jelena evropského, ale může jít i o muflona. 
 
Diskuse vzbudil institut pověřené osoby, která má sledovat stav lesa pro účely vyhotovení plánu mysliveckého hospodaření…
Zavedení pověřené osoby do zákona o myslivosti ztrácí smysl, pokud pověřená osoba nebude schopna sledovat stav lesa v jednotlivých honitbách. V návrhu je uvedeno, že pověřená osoba bude posuzovat stav ekosystému, resp. lesa v určeném území, ale nikde není stanoveno, co se tím územím rozumí. Přitom jak eventuální opatření, tak i plán mysliveckého hospodaření, musí být vydávány na jednotlivé honitby. Není možné ani spravedlivé, aby jeden uživatel honitby doplácel na to, že v sousedních honitbách jsou vysoké škody zvěří a z hlediska průměru tedy musí též snížit stavy zvěře.
 
Jaký máte názor na zrušení normovaných stavů zvěře?
Vypuštění normovaného stavu zvěře je ohrožením většiny vlastníků půdy, resp. hospodařících subjektů. Je to pokus o nastolení stavu, kdy držitel jako uživatel vlastní honitby bude mít násobně vyšší možnost dělat si, co bude chtít a nebude vázán normovanými stavy zvěře. Poškozenými přitom budou sousední uživatelé honiteb, kam zvěř bude z takové honitby přecházet a způsobovat tam škody.
 
Autoři novely také navrhují zákaz vypouštění nebo chovu nepůvodních druhů zvěře. Podle nich se mohou křížit s původními druhy a narušovat tak genofond. Souhlasíte s tímto pojetím?
Tento návrh by zakázal nejen vypouštění, ale i chov jelena siky japonského na celém území ČR s výjimkou obor. S ohledem na aktivistický přístup orgánů ochrany přírody může být další obětí i muflon. Nařídit vyloučení jelena siky japonského ovšem není realizovatelné. Obecně platí, že navržená právní úprava by měla být aplikovatelná, což v tomto případě není splněno. Sika japonský představuje z mysliveckého hlediska velmi atraktivní zvěř, která se vyskytuje na stále větším území státu a zřejmě nebude možno přinutit uživatele honiteb, aby jej z volné přírody vyloučili.
 
Velké diskuse vyvolalo povinnost uživatele honitby umožnit vlastníkovi nebo pachtýři honebních pozemků o minimální výměře 20 ha lov prasat divokých a samičí zvěře a mláďat ostatní zvěře spárkaté, a to bez omezení počtu. Jaký je váš názor na tuto změnu?
Navržená úprava je velmi tvrdým zásahem do výkonu práva myslivosti. Zhruba 85 % honiteb je užíváno jejich nájemci na základě nájemní smlouvy, kde je uživatel povinen hradit nájem a náklady spojené s péčí o zvěř. Pokud bude pozemek daného vlastníka v atraktivní části honitby, pak může dojít k tomu, že převážnou část lovu provede vlastník pozemku a tím získá požitek, který smluvně náleží uživateli honitby, který nese veškeré náklady na myslivecké hospodaření. Jedná se o disproporční zásah do práv uživatele honitby, a proto je třeba navrženou změnu odmítnout.     
 
Dalším kontroverzním návrhem je zakotvení minimální výměry honitby na 200 ha, včetně možnosti každoročních změn honiteb…
Návrh na zmenšení výměry volné honitby na 200 ha by přinesl rozbití honiteb na menší části, které neumožní řádný chov jiné zvěře, než zvěře drobné a srnčí. U ostatních druhů spárkaté zvěře se její areál, s výjimkou muflona a jelena evropského, pohybuje obvykle kolem 350 ha, což vylučuje její řádný chov v honitbě nižší výměry. Z hlediska zajištění odpovědného výkonu práva myslivosti by bylo ideální výměru honiteb spíše zvýšit, v každém případě je ale nezbytné zachovat stávající uznané honitby. Uznávání nových honiteb by znamenalo vynaložení minimálně mnoha desítek miliónů korun z rozpočtů obcí a krajů. Představte si stav, kdy by například na 20 % území ČR nebylo několik let vykonáváno právo myslivosti v důsledku rozbití stávajících honiteb. To není v zájmu ani myslivců, ani vlastníků půdy, ani hospodařících subjektů.
 
Novela počítá rovněž se zákazem pronájmu státních honiteb. Souhlasíte s tím?
Zásadně nesouhlasíme se zákazem pronájmu státních honiteb. Chybí zdůvodnění a podrobná analýza ekonomických dopadů. Státní podnik Lesy ČR přijde o podstatný zisk z nájemného a náklady na myslivecké hospodaření ponese podnik sám. V neposlední řadě je třeba zmínit navýšení korupčního rizika ohledně toho, komu a v jakém množství by byly povolenky vystavovány.
 
Vidíte v obsahu novely i nějaká pozitiva?
Abych nebyl jen kritický, musím konstatovat, že návrh novely obsahuje například žádoucí změnu ohledně možnosti dostřelné rány krátkou zbraní u spárkaté zvěře, nebo k usmrcení prasete divokého v odchytovém zařízení. Návrh vítám zejména z hlediska bezpečnosti dostřelné rány. Nicméně návrh je třeba doplnit o definici „vhodné krátké zbraně“. Z hlediska předejití týrání zvěře by bylo vhodné stanovit energii střely u ústí krátké zbraně vyšší než 200 J, což by splnila ráže 7,65 Browning a silnější.
 
Jsou ještě jiná aktuální téma, která Asociaci leží na srdci?
V současné době se jedná o přípravu nového zákona o zbraních, který by měl být předložen do vnějšího připomínkového řízení koncem letošního léta. Jedná se nám především o to, aby nedošlo k omezení v držení zbraní. Jedním z hlavních úkolů Asociace myslivosti ČR je ovšem podpora české myslivost v její tradiční podobě, na kterou můžeme být právem hrdi. Obávám se, že návrh Hnutí Duha a dalších organizací ve svém důsledku může charakter české myslivosti ovlivnit spíše negativně. Domnívám se proto, že bychom měli všichni tradiční podobu české myslivosti společně bránit. Je to přece jedno z významných dědictví našich předků.