ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Výživa srnčí zvěře

Myslivost 7/2022, str. 40  Pavel Scherer
Pšenice? Krmivářský experiment s krmnou pšenicí
V návaznosti na předchozí příspěvek v Myslivosti 6/2022 týkající se polemiky o vhodnosti či nevhodnosti přikrmování srnčí zvěře pšenicí doplňuji v tomto čísle popisem krmivářského experimentu s krmnou pšenicí. 
Abych myslivecké veřejnosti dokázal, jak nebezpečné je krmit pšenicí při nedodržení správných zásad a principů, zejména při notoricky známém a praktikovaném nárazovém přikrmování, udělal jsem ve svém experimentálním chovném zařízení jeden velice významný a vypovídající experiment. 
Tento experiment měl ve své podstatě exaktně zachytit patologické změny zažívacího traktu v důsledku dieteticky nevhodné potravy podané nárazově, tedy bez předchozího fyziologického navykání. Doufám, že tento experiment otevře oči všem myslivcům, kteří tyto krmivářské chyby a přehmaty dělají a neberou si z nich žádná ponaučení. Experiment jsem cíleně provedl v zimním období, tedy v době, kdy se srnčí zvěř ve volných honitbách běžně přikrmuje.
Experiment spočíval v tom, že jsem srně, která byla zvyklá dlouhodobě konzumovat směs ovsa, kukuřice a ječmene ve vyrovnaném poměru, nárazově, tedy bez předchozího fyziologického navykání, předložil čistou pšenici jako jediné a hlavní jadrné krmivo. 
Pšenici jsem srně předložil formou ad libitum do samospádového krmítka, aby si periodicky mohla odebírat jen dávku, na kterou byla u předchozího krmiva zvyklá a nemusela se „přecpávat“. Tento experiment měl nasimulovat reálnou situaci v honitbě, kdy myslivcům v zimním období dojde zásoba obvyklého jadrného krmiva např. v podobě dieteticky vhodného ovsa či ječmene a toto krmivo nárazově nahradí běžně dostupnou pšenicí. 

Patologické symptomy zažívacích potíží v důsledku nárazového příjmu pšenice
 
Výsledky tohoto experimentu jsou velmi zajímavé a v oblasti výživy přinesly přímo až alarmující zjištění. První tři dny po aplikaci pšenice jsem u srny nepozoroval žádné symptomy zažívacích potíží. Čtvrtý a pátý den již začínalo být opticky patrné, že ve složitém zažívacím traktu srny se něco nepřirozeného děje. O tom svědčila skutečnost, že exkrementy srny progresivně měnily vzhled a výrazně se měnila jejich konzistence. Obvyklý trus srny, který se v zimním období při dopadu na zem zcela spontánně rozpadl na malé kuličky, se postupně utvářel do podoby kompaktního homogenního slepence. 
Následující dny se trus srny čím dál tím více přetvářel, až nakonec dosáhl konzistence vodnaté zapáchající tekutiny. V celém průběhu experimentu, při kterém srna cíleně konzumovala čistou pšenici (k dispozici měla i kvalitní vojtěškové seno), se u ní začaly projevovat typické symptomy zažívacích potíží. 
Opakované průjmy vedly k dynamické ztrátě tělesné hmotnosti a celkovému vyčerpání organizmu. O tom svědčila skutečnost, že se u srny začaly výrazně propadat bedra, vystupovat kohoutek a žebra. Tyto symptomy byly patrné i navzdory dlouhé zimní srsti, která v zimním období dokáže skrýt většinu regresivních znaků patologických známek kachexie.
 
Periodický monitoring a zisk biologicky cenných obrazových souborů
 
Z důvodu progrese průjmového onemocnění měla srna brzy pokálený celý obřitek a postupně i celé bederní končetiny. Srna ztrácela energii v podobě podkožní běli a útrobního tuku, byla fyzicky vyčerpaná a z důvodu výrazné dehydratace přijímala obrovské množství tekutiny v množství až čtyř litrů vody denně. 
Celý průběh experimentu jsem periodicky monitoroval a obrazově dokumentoval. V době, kdy jsem měl dostatek cenných údajů a informací, zejména dostačující množství vypovídajícího autentického obrazového materiálu, který měl otevřít oči všem myslivcům, jsem experiment ukončil. Ze získaných materiálů bylo zcela patrné a zejména neoddiskutovatelné, že náhlá změna  jadrného krmiva za druhé, bez předchozího fyziologického navykání, způsobila rozvoj patologické formy acidózy. 
Srně jsem začal opět předkládat krmivo, na které byla předtím zvyklá, tedy krmivo s vyšším obsahem strukturální vlákniny v podobě směsky ovsa, ječmene a kukuřice. V té době jsem však ještě netušil, že vše bude mnohem složitější, a reaktivace bachorové mikroflóry do obvyklé podoby bude mnohem komplikovanější a zdlouhavější. 

web-1.jpg
 
Příjem vhodného a dieteticky hodnotného krmiva
 
Navzdory skutečnosti, že srna již více než dva týdny přijímala dieteticky vhodné krmivo v podobě ovsa a ječmene a také senzoricky dobře vyhodnocené vojtěškové seno s vysokým zastoupením preferovaných lístků, nedařilo se její zažívací potíže eliminovat a vrátit do původního stavu. 
Patologické onemocnění zažívacího traktu se postupem týdnů přeformovalo do chronické podoby. Srna stále častěji a intenzivněji průjmila a ztrácela tělesnou energii. Onemocnění nebralo konce a já měl obavy, že se mi srnu již nepodaří zachránit. Začal jsem litovat, že jsem se do tohoto experimentu, který měl otevřít oči široké myslivecké veřejnosti, vůbec pouštěl. Následné konzultace a rady veterinárních lékařů, stejně tak i aplikace medikamentů v podobě biologicky prospěšných probiotik, nebyly účinné a míjely se účinkem. 
Dny utíkaly jako voda a žádné zlepšení nadosah. Srna přijímala obrovská kvanta potravy, čímž si fyziologicky nahrazovala deficit tělesné hmotnosti. Podle mého odhadu šla s hmotností minimálně o 8 kg dolů, což vzhledem k její tělesné hmotnosti dělalo úbytek více než 1/3 její původní hmotnosti.
 
Reaktivace a stabilizace bachorové mikroflóry podáním sušených jeřabin!
 
Když onemocnění nebralo konce a z rekta srny stále častěji a intenzivněji vytékala (mnohdy i doslova stříkala) tmavě zelená tekutina zcela řídké konzistence, jsem si vzpomněl, že na půdě mi z loňského roku zůstala zásoba sušených jeřabin. Z praxe mám ověřeno, že malvice jeřábu sladkoplodého, plané či ušlechtilé formy, působí na zažívací trakt velice dieteticky příznivě a v mnoha případech jsou schopny eliminovat zažívací potíže v podobě různých forem acidóz. 
Srně jsem tedy ihned odebral veškeré krmivo, které dosud přijímala, a začal jeřabiny předkládat jako jediné a hlavní krmivo. Srna senzoricky dobře vyhodnocenými jeřabinami nepohrdla a začala je okamžitě a s velkou chutí přijímat. 
Přibližně čtvrtý den jsem pozoroval, že se stav srny začíná zlepšovat a zažívací potíže jakoby mávnutím kouzelného proutku odeznívat. O tom svědčila skutečnost, že se exkrementy srny začaly formovat do typičtější podoby. V následujícím týdnu srna defekovala již obvyklý trus, který se při dopadu na zem rozpadal na jednotlivé kuličky. Ani nemusím popisovat, jak jsem si oddechl… 
Bylo vyhráno! Nemít však doma zásobu sušených jeřabin, které srně významně pomohly k reaktivaci a fyziologické stabilitě bachorové mikroflóry, těžko domyslet, jak by vše dopadlo.

web-bachor.jpg
 
Pšenice - vysoce energetické jadrné krmivo
 
Z provedeného experimentu tedy vyplývá jedno zásadní ponaučení. Nikdy nekrmte pšenicí, pokud srnčí zvěř nemá na příjem tohoto krmiva přizpůsoben zažívací trakt! Raději zůstaňte u dieteticky vhodnějšího ovsa či ječmene!  Tím rozhodně nic nezkazíte. 
Na druhé straně, a zejména pro obhajobu tohoto krmiva, musím konstatovat, že znám několik honiteb, kde se pšenicí úspěšně přikrmuje formou ad libitum, a to od časného podzimu až do jara. Možná to bude znít jako utopie, ale v těchto honitbách se každoročně loví medailový srnci. Jak je to možné? 
Vysvětlení je nasnadě a je naprosto triviální. Pšenice je totiž vysoce energetické jadrné krmivo a energie ve vztahu k látkové výměně se transformuje v kvalitní a silnou trofej. Kdo tuto skutečnost nepochopí, je naprosto zbytečné něco vysvětlovat a stále dokola omílat…

web-experiment.jpg
 
Preference jadrných krmiv formou terénního experimentu
 
Terénní krmivářské experimenty, jasně ukázaly, že srnčí zvěř pšenici preferuje i před jinými druhy jadrných krmiv s vyšším obsahem strukturální vlákniny jako je například oves nebo ječmen. 
Za účelem zjistit, kterému jadrnému krmivu dává srnčí zvěř přednost, jsem v minulosti proved několik krmivářských experimentů. Poslední experiment, aplikovaný ve volné honitbě byl proveden v lednu 2018 Františkem Sejtkem v honitbě Jeníkov (okr. Chrudim). 
Na základě mého doporučení byla v této honitbě předložena pšenice, kukuřice, oves, ječmen, hrách a zcela nevšední, zato nutričně velice významné a vydatné - sezamové pokrutiny. Nutno upozornit, že všechny druhy krmiv byly senzoricky dobře vyhodnocené a prvotřídní kvality. 
Tyto jadrné produkty byly předloženy do dřevěného truhlíku se šesti objemově stejnými odděleními. Do každého oddělení bylo po okraj nasypáno stejné množství výše uvedených krmiv. Kromě preference byla sledována i frekvence a intenzita odebíraného krmiva. Pro autentičnost a vypovídající hodnotu byl celý experiment monitorován nainstalovanou fotopastí, což přineslo velice zajímavé a zásadní informace. 
Nutno sdělit, že exponované lesní krmeliště navštěvovala přibližně šestičlenná tlupa srnčí zvěře (tři srnci a tři srny). Výsledek experimentu byl velice zajímavý a přinesl cenná data a zjištění. 
Troufnu si tvrdit, že každý myslivec by u srnčí zvěře očekával preferenci dieteticky vhodnějšího krmiva v podobě ovsa či ječmene, opak byl však pravdou. Právě tyto dva obilné produkty byly tlupou srnčí zvěře preferovány ze všech nejméně a byly odebrány teprve tehdy, když v ostatních odděleních nezbylo jediné zrnko. 
Pro mnohé myslivce překvapivě při tomto experimentu zvítězil hrách společně s pšenicí. Tyto dva produkty byly tlupou srnčí zvěře odebrány vždy jako první. Na třetím místě se umístily sezamové pokrutiny, následovala kukuřice, až na závěr ječmen a oves. 
Pro objektivitu a vypovídající hodnotu byl tento krmivářský experiment proveden duplicitně s jediným rozdílem, že exponované druhy krmiv byly v jednotlivých odděleních mezi sebou účelově přehazovány, aby u zvěře nedošlo k použití prostorové paměti. Na výše uvedené pořadí preference však přehazování krmiv nemělo žádný vliv.
Velice potěšující zjištění bylo, že podobné výsledky v oblasti preference jadrných krmiv aplikované ve volné honitbě, jsem osobně zaznamenal v různých letech na Blanensku, snad jen s jediným rozdílem. Při stejném složení krmiv byla při tomto experimentu nejvíce preferována zlomková kukuřice společně s hrachem. Pšenice se umístila „až“ na třetím místě. Stejně tak jako v Jeníkově, na posledním místě se umístil dieteticky nejvhodnější ječmen a oves.  
Pokračování v dalším čísle       
  
Pavel SCHERER
člen Ústřední hodnotitelské komice 
a Klubu autorů
Tel. 724 218 513   www.scherer.cz
 
 
Zpracování dat...