ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Výživa srnčí zvěře

Myslivost 6/2022, str. 34  Pavel Scherer
Pšenice? Dieteticky nevhodná potrava? V tomto příspěvku, zaměřeném na výživu srnčí zvěře, bych se rád zaměřil na krmivo, o kterém mezi mysliveckou veřejností kolují nejrůznější mýty a dogmata a v oblasti výživy se stává stále větším strašákem. Jedná se o pšenici. V podstatě se dá říci, že všichni myslivci, se kterými na téma pšenice hovořím, toto krmivo zavrhují a jsou přesvědčeni, že je v oblasti výživy doslova hrozbou. Z výše uvedeného důvodu se ve volných honitbách spárkatá zvěř pšenicí prakticky nikde nepřikrmuje.
Hned na úvod musím vysvětlit, proč jsem toto jinak hodnotné a energeticky významné jadrné krmivo zařadil do oblasti – dieteticky nevhodná potrava, přestože si to sám nemyslím a s názorem nežádoucího krmiva pro spárkatou zvěř se neztotožňuji. Vycházím totiž z terénní praxe a zejména z faktu, že drtivá většina myslivců nezná správné principy přikrmování a neumí pšenicí správně a smysluplně přikrmovat. Při nesprávném načasování a špatně koncipovaném přikrmování totiž můžeme tímto jadrným produktem zvěři hodně ublížit.
Ve vztahu k pšenici paradoxem zůstává, že pšenicí se zcela běžně přikrmuje např. zvěř bažantí a jak je z myslivecké praxe dobře známo, srnčí zvěř bažantí zásypy, zejména v době nouze, velice ráda navštěvuje, pšenici konzumuje a v případě, že má fyziologicky správně adaptován zažívací trakt, z ní i významně profituje.
Jak to tedy s pšenicí ve skutečnosti je, se pokusím popsat v tomto příspěvku. Zde uvedu veškerá fakta a skutečnosti, doložené exaktními výzkumy a zejména množstvím vypovídajícího autentického obrazového materiálu. Pro pochopení všech souvislostí je ale nezbytně nutné vycházet z praktických zkušeností, terénní praxe a zejména získaných údajů a dalších skutečností.
 
Odpověď na otázku nebezpečnosti pšenice
 
Mnoho myslivců vyvedla z míry skutečnost, že základem mé krmné dávky pro srnčí zvěř ve volnosti i v experimentálním chovném zařízení, je pšenice. Někteří se pozastavují nad tím, jak je možné pšenici úspěšně zkrmovat a na její bázi produkovat kapitální trofeje, přestože každá odborná literatura, věnující se výživě, tento jadrný produkt nedoporučuje či dokonce explicitně zamítá.
Všeobecně se uvádí, že pšenice obsahuje lepek a je pro spárkatou zvěř nevhodná, nebezpečná a dokonce zdraví škodlivá. Kde je tedy pravda? Je pšenice skutečně tím pomyslným „zabijákem“ a měla by se stát postrachem myslivců v oblasti péče o zvěř, v době přikrmování?
Pravda je jako obvykle, někde uprostřed. Pšenice má totiž v oblasti výživy svá nezastupitelná pozitiva a samozřejmě, zejména při špatně koncipovaném přikrmování, i svá výrazná negativa, která mohou při nedodržení správných zásad a principů vést k úhynu.

c-1.JPG
 
Biologický vývoj pšenice a její konzumace zvěří
 
Nejprve je nutno si uvědomit, že pšenice je přirozeným produktem, který v omezeném časovém vegetačním období poskytuje srnčí zvěři krytinu a současně i vydatnou přirozenou obživu. Na základě praktických pozorování je neoddiskutovatelnou skutečností, že srnčí zvěř pšenici velice ráda vyhledává a konzumuje ji už ve fázi samotného vzrůstu, tedy její časné regenerace, stejně tak ji ráda konzumuje ve fázi mléčné a nakonec i voskové zralosti. Přijímá ji tedy po celou dobu biologického vývoje, a to až do doby samotné sklizně.
Může tedy někdo exaktně říci, zda má srnčí zvěř z příjmu pšenice v letním období nějaké zdravotní problémy? Samozřejmě že nemůže! Protože tomu tak není!
Srnčí zvěř totiž kromě pšenice, na kterou má dokonale adaptován zažívací trakt, intuitivně a instinktivně přijímá i jinou přirozenou zelenou vegetaci, na jejíž bázi si dokonale stabilizuje bachorovou mikroflóru zažívacího traktu.
Krmivářské experimenty, které jsem v oblasti výživy prováděl, jasně ukázaly, že pokud si srnčí zvěř může sama vybrat mezi políčky pšenice, ječmene, ovsa či žita, tak na 99 % se bude pastvit právě v pšenici, kterou před ostatními druhy jadrné píce preferuje nejvíce. Nikdo jí k tomu nenutí, nikdo ji ani nepřesvědčuje, ani neláká, políčko s pšenicí si vybere sama, a to zcela přirozeně a dobrovolně. Opticky patrné nejsou žádné zdravotní potíže v podobě acidóz, ani žádné úhyny. V tomto směru se jedná o zcela přirozenou adaptaci zažívacího traktu, včetně spontánního rozvoje mikrobiální populace, schopnou pšeničný produkt fyziologickou cestou zpracovat a dokonale využít.

c-4.JPG
 
Stabilizace bachorové mikroflóry – zásadní faktor
 
Také je nutno zdůraznit, že srnčí zvěř má pšenici ve vegetačním období k dispozici v neomezeném množství (formou ad libitum), tudíž si vezme jen záchovnou dávku, kterou fyziologicky potřebuje, metabolicky zpracuje, a zbytečně se nepřežírá. Srnčí zvěř si stabilizuje bachorovou mikroflóru i příjmem jiných druhů přirozené vegetace s vyšším obsahem hrubé vlákniny, čímž si eliminuje případné dietetické potíže a nenarušuje fyziologický proces přežvykování.
Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že pšenice sama o sobě není tím pomyslným a stále častěji deklarovaným „zabijákem“. Tím primárním problémem a úskalím je neznalost správných zásad a principů v oblasti přikrmování, zejména pak špatně koncipované, většinou nárazové přikrmování, při kterém si srnčí zvěř nedokáže stabilizovat bachorovou mikroflóru zažívacího traktu. Tato skutečnost pak hraje klíčovou roli v tom, zda bude srnčí zvěř z přijímaného krmiva úspěšně profitovat anebo zda u ní nastanou zdravotní problémy.

Migos__20170718_28418_Reh.jpg
 
Odstrašující příklad z myslivecké praxe
 
V době, kdy jsem ještě aktivně jezdil na koni, jsem na jedné ze zimních vyjížděk potkal v zasněženém lese myslivce, který poprvé (na Mikuláše!) šel krmit zvěř a sypal do krmelce čistou krmnou pšenici. Na otázku, zda již není pozdě v této pokročilé době přikrmovat, mi sdělil, že právě teď nastala ta pravá chvíle spojená s potravní nouzí. Myslím, že na tuto odpověď nebylo co říci. 
Případný scénář si každý rozumný a problematiku chápající myslivec může domyslet sám. Zimou vyhladověná a oslabená srnčí zvěř se pšenicí doslova přežere, a jelikož na příjem tohoto jadrného krmiva nemá adaptován zažívací trakt, rozvine se u ní acidóza se všemi negativními důsledky. Problematiky neznalý myslivec pak nabyde dojmu, že pro srnčí zvěř udělal to nejlepší, co mohl a tento „dobrý skutek“ příští rok opět zopakuje. Že srnčí zvěř odsoudil k velkým zdravotním problémům končící většinou úhynem, ho ani nenapadne. V podstatě se dá říci, že kdyby nepřinesl nic, udělal by rozhodně lépe.
Na tomto místě si proto troufnu tvrdit, že minimálně 70 % myslivců nezná správné principy přikrmování a zvěři ve volných honitbách spíše ubližuje, než pomáhá.  Bohužel za tímto tvrzením si musím stát a při současných odborných znalostech některých myslivců a bohužel i některých lektorů myslivosti si pravděpodobně ještě dlouho stát budu! Je doslova zarážející, že základní kurzy myslivosti mnohdy vyučují „lektoři myslivosti“ s vyššími odbornými zkouškami, kteří tyto krmivářské chyby a přehmaty sami v terénní praxi dělají!

c-5.JPG 
 
Správné zásady a principy přikrmování pšenicí
 
Pokud je srnčí zvěř, zejména v polních honitbách na pšenici zvyklá, nemusíme mít obavy s jejím úspěšným zkrmováním formou ad libitum. Zásadní podmínkou však je začít s přikrmováním včas, nejlépe hned po skončení žní, dokud je srnčí zvěř na příjem tohoto krmiva zvyklá a má dokonale adaptován zažívací trakt s fyziologickým rozvojem mikrobiální populace schopné toto krmivo dokonale zpracovat a energeticky využít.
Upozorňuji však, že pšenici není vhodné předkládat jako jediné a hlavní krmivo!!! Pšenici je dobré smíchat, tedy „naředit“ jinými druhy jadrného krmiva, které obsahují větší podíl strukturální vlákniny. Tím se předejde potenciálním zažívacím potížím spojeným s výše popisovaným průjmovým onemocněním.
Velice dobře se mi osvědčilo pšenici smíchat například s ovem, ječmenem nebo třeba i kukuřicí. Takto sestavená směs je pro srnčí zvěř naprosto vyvážená a takřka ideální. Také se mi osvědčilo, smíchat pšenici s kvalitními pšeničnými plevy, v poměru 1:1. Upozorňuji však, že plevy však musí být čisté, dobře vysušené bez příměsi prachu, zeminy či jiných biologických nečistot!
 
 
V pokračování v dalším čísle přinesu popis dvou zajímavých krmivářských pokusů na srnčí zvěři.
 
Pavel SCHERER
člen Ústřední hodnotitelské komice a Klubu autorů
Tel. 724 218 513   www.scherer.cz

Zpracování dat...