Časopis Myslivost

Tlumiče, rekapitulace po třech letech a nyní již v ČR legálně

Myslivost 2/2021, str. 66  Miloslav Jančík
Když jsem v září 2017 sepisoval svůj první článek na téma použití tlumičů při lovu, byl z toho vysloveně skandál, že si troufnu psát o takovém kacířství. Jelikož jsem měl v průběhu roku příležitost se ochomýtnout okolo přípravy tzv. „zombie novely“ zbrojního zákona, kterou před několika dny podepsal prezident republiky, tušil jsem, že spolu s implementací euro-nesmyslů udělají naši politici také něco pro střelce a myslivce, a to úplné vypadnutí noktovizorů ze zakázaných doplňků a změnu kategorizace tlumičů z A do C.
Velmi přesně si pamatuji na rozhořčené reakce některých mých kolegů nad fotografiemi z mých loveckých výprav do zahraničí.
Pro mnohé méně informované kolegy, kteří se s tlumičem setkali pouze v literatuře nebo ve filmu (a to bez ohledu na věk), může být tlumič výstřelu na lovecké zbrani považován za zhmotněné zlo a pytláctví vtělené do „relativně jednoduchého“ výrobku a k tomu oslí můstek – „kdo má tlumič, ten pytlačí, na co by to jinak měl, pravodatný myslivec to na nic nepotřebuje…..“
Toto ryze české, možná česko-slovenské lidové bájesloví pramení zejména z neznalosti toho, čeho je tlumič na dlouhé kulové zbrani reálně technicky schopen.
Ve zbytku Evropy jsou tlumiče v současné době spíše v tichosti povolovány, a to i tam, kde bychom to byli bývali nečekali, jako například v některých spolkových zemích Německa, kde je jinak zbraňová legislativa extrémně přísná, neboť PRO – tedy ochrana sluchu lovce i jeho psa a menší obtěžování okolí střelnic hlukem převládá nad PROTI – možností pytlačení či páchání jiné trestné činnosti, neboť ti, kteří lumpárny páchat chtěli, si tlumič už opatřili jinak.

8.jpg
 
Problematiku tlumičů a jejich použití je třeba rozdělit v zásadě na skupinu nadzvukovou, tedy běžné lovecké a sportovní zbraně a skupinu podzvukovou, kam z běžných loveckých a sportovních zbraní patří tak maximálně malorážka se střelivem „subsonic“ či některé karabiny na pistolový náboj, taktéž se střelivem „subsonic“.
 
Tlumiče a nadzvuková rychlost střely
 
Ze samé fyzikální podstaty vzniku hluku při výstřelu je potřeba zdůraznit zejména skutečnost, že utlumit lze pouze zvuk výstřelu – expanze plynů na ústí. Supersonický třesk střely z podstaty jeho vzniku utlumit nelze a slyšitelný bude vždy, přičemž tento zvuk se šíří kolmo k dráze letu střely po celou dobu jejího letu.
Paradoxem, který si málokdo uvědomí, je pak situace, že se snadno může stát, že dvě osoby, stojící od sebe například 20 m, pokud mezi nimi proletí nadzvuková střela, mohou snadno nabýt dojmu (pokud neuvidí další projev střely jako například dopad), že bylo stříleno ze dvou různých směrů, přičemž více méně s ohledem na vnímání zvuku budou mít oba „svoji pravdu“. Nicméně ta pravda bude o 90 stupňů jinde než by ji oba čekali.
Při lovu s tlumičem se mi opakovaně stalo, že ostatní nezasažená zvěř odbíhala naprosto jinými směry než je obvyklé při střelbě bez tlumiče, často se rozběhla i proti mojí vlastní pozici, protože v závislosti na vnímání aerodynamického třesku a hluku způsobeného dopadem střely (ať již do jiného kusu zvěře, či následně za ním při prostřelení do země) usoudila, že se něco děje spíše za nimi, než před nimi.
S ohledem na uvedené tedy můžeme tlumit pouze expanzi plynů na konci hlavně a je potřeba se podívat, čeho je dnes vlastně moderní tlumič schopen (nebudeme řešit plechovku od barvy s drátěnkami nebo olejový filtr či jiné domácí produkty), a reálně vyhodnotit, zda při použití tlumiče na běžné lovecké či sportovní zbrani může dojít k utajení výstřelu.
Hluk výstřelu z kulovnice odpovídá 150 až 160 dB, nejmodernější tlumiče (jako referenční jsem si zvolil opravdu velký a účinný tlumič A-Tec Mega H2 o průměru 6,4 cm a délce bezmála 24 cm) dokáže odstranit asi 38 dB, takže nám zbývá hluk který odpovídá hodnotě do 120 dB.
A kolik že to je? Pro příklad - tabulky uvádějí, že startující proudový letoun ve vzdálenosti 300 m generuje asi 120 dB, okolo 110 dB má pak třeba rockový koncert nebo buchar v kovárně.
Z uvedeného je zřejmé, že potenciální pytlák či jiná nekalá existence sotva utají zvuk startujícího proudového letounu, rockového koncertu nebo pracující buchar, nicméně z hlediska trvalého poškození sluchových orgánů snížení hluku výstřelu na asi 120 dB je obrovský skok. A nemusíme si namlouvat, že většina dlouholetých střelců a myslivců, zvláště pak těch, kteří více střílejí, má větší či menší potíže se sluchem, zejména nehovoříme-li na ně v absolutním tichu.
 
Dalším neoddiskutovatelným faktem je, že kromě namáhání sluchových orgánů použití tlumiče, zvláště u ultralehkých zbraní, velmi výrazně snižuje zpětný ráz. Například ze zkušeností ve Skandinávii znám, že pro asi padesátikilovou ženu je vnímán výstřel z tříkilogramové kulovnice ráže .308 W s tlumičem jako výstřel z malorážky. Podobně moje manželka hodnotila použití Tikky T3 Varmint s tlumičem A-Tec v ráži .300 Winchester Magnum při našich afrických lovech, v podstatě to vnímala jako střelbu z .22 Hornet, přitom střílela s dostatkem energie na efektivní lov poměrně tvrdé africké zvěře na vzdálenost kolem 250 až 300 m.
 
Často také slýchám dotaz, co udělá tlumič s nastřelením kulovnice. Jelikož jsem s půjčeným tlumičem lovil tetřevy a tetřívky ve Švédsku ze své vlastní zbraně, tak mě tato problematika samozřejmě zajímala nejen teoreticky, protože nešlo lovit na méně než asi na 200 m. Svoji kulovnici Tikka T3 Stainless Varmint v ráži .308 W jsem měl z domova nastřelenou na „losí střelivo“ Hornady InterBond a přenastřelení na celoplášť jsem nechal až do Švédska. Na hlaveň opatřenou závitem 18x1 jsem dostal A-lock mini adaptér a tlumič A-tec Optima 45 v ráži .30. Před instalací na zbraň jsem si jen tak pro formu střelil jeden celoplášť a oproti InterBondu chodil asi o 2 cm doleva nahoru.
Po instalaci tlumiče jsem byl opět na středu, takže nebyla potřeba žádná oprava, na mojí zbrani tedy tlumič posunuje bod zásahu o asi 2 cm doprava dolů, ale toto se může lišit kus od kusu v závislosti na kmitání hlavně a hmotnosti konkrétního tlumiče. Opakovaně jsem si ověřil po opakovaném sejmutí a nasazení, že uvedený posun středního bodu zásahu platí a následně ulovený tetřívek na téměř 400 m svědčí o tom, že zmíněná sestava funguje.
K dotazům na přesnost s tlumičem i bez mohu zodpovědně říci, že při laboraci nábojů na tetřevovité jsem tlumič k dispozici neměl a doma jsem vyladil střelivo na minimální rozptyl s úžasně přesnou střelou Lapua Lock Base a prachem Hodgon Varget asi 8 až 9 mm (rozptyl středů) v kryté 150 m dlouhé střelnici Guncenter v Otrokovicích. Rozptyl se při testování střelby s tlumičem v naprosto odlišných podmínkách (mráz, sníh) rozhodně nezhoršil, byť jsem neměl k dispozici „laboratorní podmínky“ (bezvětří, teplota, tlak a vlhkost) jaké panují na mé domovské střelnici.
 
Tlumiče a podzvuková rychlost střely
 
Tady se již dostáváme velmi blízko zažité představě o tom, že tlumič dovede utlumit téměř dokonale zvuk výstřelu, nicméně pouze a jedině pokud se budeme pohybovat pod hranicí rychlosti zvuku (na hladině moře při 15 oC má hodnotu 340 m/s), pro dokonalé utlumení se bavme o rychlosti asi 310 m/s, což přináší určité problémy, zejména problémy s dostřelem – i ta balisticky nejdokonalejší střela velmi rychle ztratí rychlost, o energii ani nemluvě, protože tato klesá se čtvercem rychlosti.
De-facto se téměř jako nejefektivnější ještě realisticky využitelná k lovu menší zvěře jeví malorážka.
Zkrátka a dobře, jediným způsobem, jak doručit na definovanou vzdálenost při nepřekročení úsťové rychlosti 310 m/s více energie, je zvyšovat hmotnost střely. Při stejné rychlosti a zvyšující se hmotnosti střely je pak zřejmé, že balistická křivka bude zakřivená doslova jako trajektorie šípu vystřeleného z luku a vzdálenosti, na které je možno účinně zasáhnout, pak také v podstatě vzdálenostem při lovu lukem odpovídají. Nezbytností při takovémto lovu je navíc přesně změřená vzdálenost a dobře zpracovaná balistická tabulka, protože chyba v odhadu vzdálenosti o 10 m může znamenat minutí i poměrně velkého cíle.
 
Ve Finsku jsme individuálně lovili tlumenou malorážkou drobnou zvěř a musím říci, že se mi lov velmi líbil. Na rozdíl od lovu jelenců kulovnicí bylo nutno přiblížit se k zajícům bělákům mnohem blíže, než byli ochotni nás nechat a bylo tedy potřeba s ohledem na omezený dostřel malorážky mnohem více přemýšlet, jak se zvlněným lesem se spoustou balvanů a jiných možných úkrytů pohybovat. Výsledkem pak byl ale velmi zajímavý lov, který nebyl vůbec snadný a ve skutečnosti bylo jedno, zda je malorážka tlumená, či ne, protože v případě minutí zajíc na nic nečekal. Nicméně když člověk slyší toliko klepnutí zápalníku a pak dopad střely, je to velmi zajímavý zážitek.
Je sice pravdou, že takto vybavená malorážka by se dala zneužít i k lecjaké nekalosti, ale proti tomu stojí fakt, že tlumič na malorážku je výrazně jednodušší zhotovit i podomácku. Takže kdo měl zájem páchat lumpárny, ten si podomácky s trochou šikovnosti tlumič na malorážku již vyrobil sám. U tlumiče pro nadzvukové střelivo by to ale již byl problém, neboť tlaky na ústí jsou u výkonných kulovnic někde jinde než u malorážky.
 
Praktické postřehy na závěr
 
Za svoji aktivní loveckou kariéru jsem vyzkoušel a dohledal na starých fotkách minimálně třicítku různých tlumičů, u mnohých je původ nejasný. Například ty užívané v JAR jsou většinou výrobky místních puškařů bez označení, ve Skotsku jsem zase nedohledal žádné označení velmi hezkého a profesionálně vyrobeného tlumiče, který mi byl se zbraní zapůjčen. Většina tlumičů se šroubuje na některý ze standardizovaných závitů, které jsou obvykle v metrické i palcové řadě, takže není potřeba na sériově závitovaných zbraních cokoliv předělávat. Výrobce nejlépe ví, jaký závit na jakou tloušťku hlavně a podle závitu na zbrani lze objednat tlumič.
Co mě však rozčiluje z hlediska praktického použití tlumičů je to, že se zbraň s tlumičem většinou nevejde do žádného standardního pouzdra.
S ohledem na množství různých zbytků a spalin, z nichž se uvolňují různé chemické agresivní výpary, není ani doporučené zbraň s nasazeným tlumičem skladovat, tlumič má být ze zbraně po střelbě co nejdříve sejmut a hlaveň vyčištěna. Tlumič by se měl skladovat tak, aby jím mohl proudit vzduch, tedy ne v nějakém pouzdře, aby sám vlivem výparů zbytečně nekorodoval, byť je vyroben z moderních materiálů s ochrannými vrstvami, ale nic není věčné. Dobrý tlumič by měl vydržet zhruba totéž, co dobrá hlaveň, samozřejmě v závislosti na péči.
Za vhodné příslušenství k tlumiči pak doporučuji každému zvážit instalaci střelecké lenty, pokud hodláme střílet více ran, protože tlumič, byť například opatřený tepelně izolačním návlekem, je obrovským zdrojem tepla před puškohledem a pokud nepofukuje alespoň mírný vánek, druhý či třetí výstřel je již ovlivněn tetelením vzduchu před puškohledem a efektem plovoucího obrazu.
 
Věčné našroubovávání a sundávání tlumičů při lovech různě po světě mě natolik rozčilovalo (závity se mnohdy zdají nekonečné), že poté, co se ve Skandinávii začaly objevovat první modely A-tec s bajonetovým adaptérem A-lock mini, tak jsem si jeden adaptér vyžádal a na zbraň trvale umístil s tím, že na něj lze nasadit kompenzátor (v zemích, kde se tlumiče nesmí používat), krytka (spíše jen designová záležitost) a nebo tlumiče řady Optima a H2.

h23modweb.png
 
Zkušenosti s  tlumiči firmy A-tec
 
S ohledem na to, že mám zkušenosti hlavně s modely tlumičů firmy A-tec, dovolím si jejich stručný popis.
 
A-tec řady Optima
 
Optima 45 je moje primární volba a mám s ní dlouholeté dobré zkušenosti v rážích 6,5 mm, .30 a .338 s tím, že účinnost pro menší ráži při použití větší (například .338 na .308 Winchester) se liší jen minimálně. Velkou výhodou s ohledem na českou aktuální legislativu je to, že lze mít jeden tlumič (registrovaný jako zbraň kat. C) a k němu dokupovat moduly umožňující změnu ráže (většinou je to praktické směrem nahoru, protože „větší dírou menší střela projde“).
Optima 60 je prakticky totéž, jen je to opravdu obří tlumič pro fajnšmekry s útlumem až 35 dB.
Dále pak existuje verze Optima „front“ pro pušky, u nichž jsou mechanická mířidla a závit je před nimi (tlumič nezasahuje směrem vzad a celý výrazně prodlouží pušku), a model „flow“ s nižší účinností, ale vhodný pro samonabíjecí zbraně s tím, že nedochází k vyfouknutí velkého množství plynů přes výhozní okénko při střelbě. Já sám jsem s tímto nikdy problém nepociťoval, ale při použití méně kvalitního (kouřícího) střeliva to může být praktické.
 
A-tec řady H2
 
Druhým „vrcholovým“ modelem, který na rozdíl od Optimy není multikaliberní, je model H2 (původně Hertz druhé generace), ale jak jsem již uváděl výše, s průměrem směrem dolů si nemusíme dělat příliš starosti, provozujeme-li více ráží podobného průměru.
Velkou výhodou řady H2 je možnost zkrátit tlumič v závislosti na použitém náboji (množství plynu produkované například .300 AAC Blackout je naprosto minimální proti například .300 RUM) a přizpůsobit se nejen použité ráži, ale také například zamýšlenému použití.
Do stísněných prostor či na dosled poraněné zvěře můžeme použít jeden či dva moduly, na výkonné zbraně pak tři nebo i více, podle vlastního uvážení.

alockubesjk.jpg
 
Ostatní produkty A-tec
 
Dovozce samozřejmě nabízí kompletní sortiment tlumičů a příslušenství k nim, nicméně s ohledem na skutečnost, že s nimi nemám zatím osobní zkušenost, nezbývá než odkázat případné zájemce na firemní materiály, které jsou už k dispozici i v češtině.
Pro základní orientaci jsou rozděleny takto:
A12 – tlumič pro brokové zbraně, který se montuje do většiny standardizovaných závitů na choke
PMM-45 a PMM-6 – jsou modulární pistolové tlumiče (vybavené příslušným systémem pro spolehlivou samonabíjecí funkci i u pistolí konstrukčně řešených na principu poklesu hlavně) pro ráže 45 a 9 mm (byť označení je skutečně 6 a ne 9 a znamená 6 modulů, opravdu to není omyl)
Wave + Carbon Wave – tlumiče pro malorážky, nejsou modulární, nelze je rozebírat, ani nějak čistit, přesto mají deklarovanou životnost asi 20 000 výstřelů
MP7 – speciální tlumič pro H&K MP7
SMG – tlumiče pro karabiny na pistolové náboje
AR – modulární řada tlumičů pro AR-15 i AR-10, za zmínku stojí model AR40-3 se závitem M14x1 vhodný pro Sa.58 a jeho klony. Budou dodávány taktéž se závity vhodnými pro Bren 2 a AUG.
Marksman – modulový tlumič pro použití na odstřelovačských puškách v kombinaci s úsťovou brzdou Marksman Break (která není součástí dodávky a je ji nutno zakoupit samostatně).
PRS 3 MOD - hybridní tlumič kombinující tlumič a úsťovou brzdu pro přesnou střelbu na dlouhé vzdálenosti, zpětný ráz podle údajů výrobce snižuje ještě citelněji než běžný tlumič.
 
 
Mgr. Miloslav JANČÍK, Zlín
Foto firemní materiály

Zpracování dat...