Časopis Myslivost

Co přinesly nové Stanovy ČMMJ?

Myslivost 3/2021, str. 12  Jiří Kasina, Petr Tomášek
požádal jsem o vysvětlení některých nových pasáží Stanov JUDr. Petra Tomáška, Ph.D., autora stanov ČMMJ a odborného asistenta na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
V roce 2020 se v rámci začátku nového volebního období poprvé uplatnily nové Stanovy Českomoravské myslivecké jednoty. Bohužel byl minulý rok ale také poznamenán naprosto nečekaným a zásadním celospolečenským problémem, bojem s nenadálou epidemickou situací, která vzhledem k přijatým opatřením ovlivnila i život společenských organizací. S problémy se v mezidobí konaly okresní volební sněmy, doposud se však nemohl uskutečnit volební Sbor zástupců.
Vznikla tak naprosto nečekaná situace, kdy podle nových Stanov bylo do Myslivecké rady zvoleno 14 zástupců za jednotlivé kraje, ale další tři členové Myslivecké rady (předseda a dva místopředsedové), kteří jsou stále voleni Sborem zástupců, dosud nebyli zvoleni z důvodu zákazu konání shromáždění s větším počtem osob.
2020-11-Rozhovor-foto-1.jpgA protože je asi zásadní změnou Stanov právě postavení krajských zástupců v Myslivecké radě, kolem čehož koluje řada pohledů a názorů, a sami nově zvolení zástupci řeší vícero praktických otázek, požádal jsem o vysvětlení některých nových pasáží Stanov JUDr. Petra Tomáška, Ph.D., autora stanov ČMMJ a odborného asistenta na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
 
Jak vůbec volba členů Myslivecké rady (MR) na úrovni krajů, resp. v kraji začleněných okresních mysliveckých spolků (OMS) probíhá, případně by probíhat měla?
 
Stanovy určují, že každý okres má jeden hlas, avšak bližší pravidla volby Stanovy záměrně ponechávají na dohodě okresů samotných. Ty by se tak měly primárně shodnout na tom, jak se záměr volby ohlásí členům, v jaké lhůtě bude možné podat kandidaturu i na tom, jakým způsobem samotné hlasování proběhne. Rovněž je vhodné určit, zda se volebního jednání budou moci účastnit jednotliví kandidáti a třeba i vystoupit se svými projevy. Až tehdy, pokud by se okresy příslušného kraje neshodly, zorganizuje volbu předsednictvo MR ČMMJ.
 
Mohly by si okresy zvolit více zástupců do MR, například pro každou oblast odbornosti někoho jiného?
 
Rozhodně ne. Každý kraj může mít v MR v konkrétní chvíli jen jednoho přímo voleného zástupce. Nepřipadá proto v úvahu, aby na jednání přijeli tři zástupci s tím, že jeden bude hlasovat v oblasti kynologie, druhý v otázkách střelectví a třetí v ostatních záležitostech.
 
Jak se ovšem budou posuzovat situace, kdy třeba zvolený člen MR, zástupce kraje onemocní? Mohl by místo něj na jednání hlasovat náhradník, který k tomu byl nemocným členem pověřen?
 
Podle stanov může člen MR vykonávat svoji funkci pouze osobně. To souvisí s rozsahem jeho povinností vůči spolku i tím, že právě on získal důvěru okresů, které jej do MR zvolily. Nikdo proto nemá právo, aby na jednání MR hlasoval jako náhradník za řádně zvoleného člena. Umím si však představit, že v odůvodněných případech ostatní členové MR umožní, aby se takový „náhradník“ jednorázově zúčastnil jednání jako host. Měli by ovšem pamatovat i na ochranu spolkových informací.
 
A co možnost člena MR odvolat? To se v minulosti nedělo, byť ne se všemi zástupci v MR panovala ze strany některých okresů spokojenost.
 
V tom je jedna z nejvýraznějších změn. Dříve byl člen MR volen celorepublikovým shromážděním – Sborem zástupců, a právě jím pouze mohl být odvolán. Nově si OMS příslušného kraje mohou „svého“ člena MR nejen samy zvolit, ale rovněž jej i kdykoli odvolat. Nemusí proto čekat až na Sbor zástupců, ani na něm okresům z jiných krajů vysvětlovat, co je k odvolání jejich zástupce vede. 
 
Nemůže to však být někdy i na škodu? Co když bude s podporou svého kraje zvolen někdo, kdo je pro ostatní okresy naprosto nepřijatelný? To nemají žádnou možnost zasáhnout? Mohou se třeba vymezit při jednání Sboru zástupců?
 
Předně je potřeba uvést, že zástupci okresů přistupují k volbě svědomitě a s potřebnou vážností. Nenavrhují proto osoby, které by pro výkon funkce byly zcela nezpůsobilé. Například u nás v Pardubickém kraji předcházela volbě opravdu důkladná debata a nakonec se všechny okresy na konkrétním jménu bez problémů shodly.
 
Nicméně za pětileté funkční období se může stát ledasco…
 
To máte pravdu. V krajním případě lze postupovat cestou tzv. jednorázového prolomení Stanov. Jedná se o situaci, kdy Sbor zástupců využije svého postavení a jako nejvyšší orgán ČMMJ rozhodne o záležitosti, která mu Stanovami výslovně svěřena není. Tuto možnost české soudy i bez výslovné opory v zákoně dovodily v prostředí obchodních společností. Nevidím důvodu, proč by tomu ve spolkových poměrech mělo být jinak. Umím si představit, že se tak stane například tehdy, pokud by se člen MR dopustil závažného úmyslného trestného činu. Tato cesta by se nicméně měla volit opravdu výjimečně, nikoliv jen proto, že se zvolený člen ostatním krajům lidově řečeno znelíbí.
 
Zůstaňme ještě u členů MR volených jednotlivými kraji. Jaké jsou vůbec jejich povinnosti vůči jednotlivým okresům kraje, ve kterém ho zvolily?
 
Ta odpovědnost není ani tak právní, jako spíše politická. Člen MR nemá výslovnou povinnost účastnit se jednání orgánů OMS ani krajské koordinační rady. Stěží si ale umím představit, aby člen MR na „jeho“ okresy na celých pět let zapomněl – již jen proto, že okresy jej mohou kdykoli a bez udání důvodu odvolat z funkce. Pravidelná komunikace s okresy, ať už v jakékoli formě, by tedy měla být standardem. Člen MR by tak měl nejen předávat do okresů aktuální informace z vedení ČMMJ, ale i opačně posouvat náměty okresů a členské základny směrem „nahoru“.
 
 
Zodpovědný výkon funkce člena MR ovšem může být z časového hlediska dosti náročný. Mohou okresy těmto členům za výkon funkce alespoň poskytnout nějakou odměnu?
 
Vyjma předsednictva MR je podle Stanov výkon všech volených funkcí zpravidla čestný. To znamená, že funkcionáři na úrovni OMS i ČMMJ většinou nedostávají žádnou odměnu, kromě možné náhrady nákladů, které s výkonem funkce souvisejí, tedy např. cestovného. Slůvko „zpravidla“ nicméně mlčky předpokládá, že v důvodných případech může být určitá odměna poskytnuta. OMS se tak mohou dohodnout, že kromě nákladů spojených s výkonem funkce poskytnout jimi zvolenému členovi MR také přiměřenou odměnu.
 
Když už se bavíme o krajích, mění Stanovy nějak fungování OMS například vůči krajským úřadům?
 
Spíše nikoliv. Stanovy už před novelou znaly tzv. krajskou koordinační radu, která je jakýmsi setkáním předsedů a jednatelů OMS příslušného kraje. Úkolem této rady je koordinovat činnost OMS v rámci kraje a spolupracovat s krajskými orgány. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry se tak skutečně děje. Znám kraje, kde tato spolupráce funguje výborně a jednání krajské koordinační rady se pravidelně účastní i zástupci krajské samosprávy. V jiných krajích zase může vůči krajské koordinační radě panovat určitá skepse.
 
A proč tomu tak je?
 
Někde mohou být na vině geografická specifika kraje, jinde se zase jedná  o určité historické dědictví. Pamatuji si diskuze před zhruba šesti lety, kdy se přijímaly nové stanovy. Řada okresů měla obavu, aby nebyly zrušeny a buď nahrazeny kraji, anebo dokonce žádným jiným organizačním článkem. To by totiž prakticky znamenalo ztrátu jejich vlastního majetku a jeho hromadné převedení na nové krajské články, anebo v druhém případě na celou ČMMJ. Tyto obavy se nám naštěstí společnými silami mnoha osob podařilo zažehnat. Současně ale vedly k tomu, že se krajské koordinační rady dostaly do Stanov jen velice vágní formou.
 
Ale vždyť je přeci v zájmu všech okresů, aby s krajskými samosprávami spolupracovaly. Třeba jen kvůli možným dotacím na jejich činnost…
 
Ano, dnes řada okresů stále s krajskými samosprávami jedná samostatně, ale i to se postupně, byť pomalu mění. Kraje mnohdy nechtějí vyjednávat s každým okresem samostatně, což OMS nutí, aby se na společném postupu vůči kraji přece jen dohodly. K posilování role krajských koordinačních rad tak bude pravděpodobně docházet bez ohledu na to, jak konkrétně budou ve Stanovách uchopeny.
 
V řadě krajů fungují krajské koordinační rady velice dobře. Mohly by si také zvolit svého předsedu, který bude za okresy vůči kraji vystupovat?
 
Stanovy předpokládají, že OMS mohou ze svého středu vybrat osobu, která bude za krajskou koordinační radu vystupovat navenek. Ať už ji OMS nazvou předsedou nebo jakkoli jinak. Takovýto předseda ovšem nemůže s krajem například uzavírat smlouvy a sám tak zavázat všechny okresy příslušného kraje, pokud k tomu od nich nemá patřičné zmocnění. Může být ale vítaným prostředníkem, který s krajskou samosprávou veškerou spolupráci vyjedná a jednotlivé okresy pak jen přistoupí k samotnému podpisu takto vyjednané smlouvy.
 
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA
 

Zpracování dat...