aneb
Poznatky a zkušenosti z myslivecké praxe
Odhadnout věk živých srn je v porovnání se srnci mnohem složitější, neboť u srn chybí některé dílčí ukazatele věku používané u srnců. Srny nenasazují parůžky, jejich chování nedoznává tolika viditelných změn jako u srnců, se zvyšujícím se věkem u nich nedochází k tak výrazným anatomicko-morfologickým změnám (zesilování krku apod.).
Nejspolehlivějším, a prakticky jediným, vodítkem při posouzení chovné hodnoty srn je jejich tělesná hmotnost, fyzická síla a kondice.
Srnče samičího pohlaví (srnečka) se od 1. dubna následujícího roku stává srnkou a poprvé se účastní říje. Na počátku doby lovu holé srnčí zvěře je ve věku přibližně 15 až 16 měsíců. Srnčata zatím nevodí, ale zpravidla je vždy plná s plodem ve stadiu latence. V porovnání se staršími srnami má většinou štíhlejší postavu, což budí dojem, jakoby stála na vyšších bězích. Hlava je užší, kratší a klínovitého tvaru, výraz je zvídavý a mladistvý.
Přebarvování probíhá v závislosti na zvyšujícím se věku stejně jako u srnců s možnými individuálními odchylkami. Ty se mohou projevit především u mladších srn, které poprvé kladou srnčata, a jejichž organismus byl fyziologicky zatížen mateřstvím. U nevodících srn na rozdíl od vodících je přebarvování podstatně časnější. To se vztahuje převážně na čiplenky, jejichž organismus nebyl mateřstvím zatížen, a srny, které z nějakého důvodu nebyly oplodněny, nebo o plod v průběhu prenatálního vývoje přišly.
Tyto nevodící srny mohou být přebarveny už v polovině května, zatímco u březích a vodících srn se přebarvování protahuje mnohdy až na konec června.
V prvním měsíci doby lovu holé srnčí zvěře (září) se dá čiplenka ještě spolehlivě rozeznat od starších srn. Většinou se zdržuje v blízkosti své matky, která vodí malá srnčata. Potkáme-li v této době srnu se srnčaty a další, zpravidla tělesně slabší nevodící srnou, jedná se s největší pravděpodobností o matku a její dceru z předchozího roku.
Čiplenky jsou na podzim zřetelně větší než odrostlá srnčata, ale slabší než starší srny. V podzimních měsících však mohou nadějná srnčata tělesně slabší čiplenku předrůst.
Spolehlivě rozeznat silné srnče od slabé čiplenky pak lze pouze podle tvaru a velikosti hlavy – srnče ji má užší a kratší, s menšími slechy; čiplenka delší, klínovitou a s výraznými slechy.
I tyto věkové indicie mají ovšem svá úskalí a záludnosti. V mnoha případech se tyto znaky opticky vyrovnávají.
Pokud to situace dovolí, je nejspolehlivější metodou při rozlišování odrostlých srnčat a čiplenek sledovat jejich chování k srně – matce. Srnčata se k ní přimykají vždy těsněji než její o rok starší potomci.
V kalendářně třetím roce života všechny srny vodí srnčata a jejich věk již nelze spolehlivě odhadnout. V tomto roce dokončují svůj tělesný vývoj, dosahují až 90 % maximálně dosažitelné živé hmotnosti a jejich tělesné parametry již nelze považovat za spolehlivý ukazatel věku. Rozeznat dvouletou vodící srnu od zdravé starší srny je téměř nemožné.
Na připojených snímcích jsou chronologicky seřazeny srny jednotlivých věkových ročníků. Postavy zobrazených srn zcela výstižně demonstrují, jak těžké je odhadnout věk bez praktických zkušeností a nutného pozorování.
Krk srny v závislosti na věku nezesiluje, takže prakticky neexistuje žádná šablona či všeobecně platný manuál, který by se dal do této oblasti spolehlivě aplikovat. Krk vodících srn v porovnání s postavou se opticky jeví jako velice slabý a dlouhý, nesoucí zdánlivě protáhlou klínovitou hlavu s velkými slechy.
Snad jediným rozpoznávacím znakem víceleté srny může být prověšené břicho a dobře patrná bederní prohlubeň. V období laktace mají ovšem propadlé boky převážně všechny vodící srny, a to bez rozdílu věku. Srna tou dobou předává svému srnčeti na úkor své tělesné konstituce obrovské množství energie. Zejména v nejvýznamnějším období postnatálního vývoje (červen až srpen), kdy srnčata nejrychleji přirůstají, ztrácí srna podstatnou část své tělesné hmotnosti, a to mnohdy i několik kilogramů. V té době jsou i mladé vodící srny v bedrech propadlé a případnému pozorovateli se mohou jevit jako by byly starší. Na základě exaktních měření hmotnosti, prováděných po mnoho let, jsem zjistil, že v tomto exponovaném časovém úseku může srna ztratit až 6 kg, což je přibližně čtvrtina její celkové živé hmotnosti.
Dokončení v dalším čísle.
Pavel SCHERER
člen Myslivecké komise při ČMMJ a Klubu autorů
Tel. 724 218 513 www.scherer.cz
V době kladení bývají převážně všechny srny ještě v zimní srsti (6. 5. 2010).
Mateřství, spojené s vysokou fyziologickou zátěží organismu, oddaluje dobu přebarvování. Dosud nepřebarvená tříletá srna zachycená s týden starými srnčaty (29. 5. 2011).
Postup přebarvování v závislosti na zatížení organismu v době laktace u biologicky čtyřleté srny (22. 6. 2010).
Na snímku je zachycena dvouletá srna (prvnička). Přebarvování se u těchto srn může protáhnout až na konec června (18. 6. 2009).
Rozeznat v jarním období čiplenku od starší srny by nemělo činit potíže. Čiplenka je přebarvená dříve než starší vodící srna. Na snímku je zachycena srna - matka se svými biologickými dcerami z loňského roku. Čiplenky se většinou zdržují v blízkosti své matky a zpravidla bývají slabšího tělesného rámce (6. 6. 2010).
Roční srnky (čiplenky) srnčata nevodí, ale zpravidla jsou březí s plodem ve stadiu latence. Ve srovnání se staršími srnami mají většinou štíhlou uhlazenou postavu s protáhlou hlavou klínovitého tvaru, výraz je zvídavý a mladistvý. Na snímku jsou zachyceny dvě biologické sestry ve věku 14 měsíců.
Některé vysoce chovné čiplenky mohu biologicky starší srny i tělesně přerůst. Z pohledu cíleného chovu srnčí
zvěře je nutné takovéto jedince co nejdéle udržet v chovu. Na snímku je zachycena čiplenka (vpravo) společně s čtyřletou nepříbuznou srnou (17. 6. 2010).
V době odstřelu holé zvěře (září) začíná podzimní přebarvování srnčí zvěře. Mladší, zdravá a kvalitní zvěř přebarvuje vždy jako první. Z toho důvodu je nutno právě na tuto dobu zaměřit průběrný odstřel (18. 9. 2011).
V době přebarvení do zimní srsti je někdy těžké rozeznat srnu matku od jejích potomků. Kvalitní jedinci s dobrým genofondem a tělesným rámcem mohou koncem doby lovu dosahovat stejné velikosti jako jejich biologická matka. Na snímku je zachycena srna matka (uprostřed) se svými srnčaty samičího pohlaví (27. 10. 2010).
Tento snímek (13. 11. 2006) zachycuje optické porovnání tělesných parametrů biologické matky, srnčat a syna z loňského roku (matka je na snímku vlevo, syn vpravo).
Odhadnout věk holé srnčí zvěře v dobrém zdravotním a kondičním stavu je velice těžké a téměř nemožné. Nejspolehlivějším a prakticky jediným ukazatelem chovné hodnoty srny je její tělesná hmotnost a kondice. Na snímcích jsou chronologicky seřazeny srny od jednoho roku výše. Postavy těchto srn zcela výstižně demonstrují, jak těžké je odhadnout jejich věk!