Časopis Myslivost

V poslední době jsou také zveřejňovány alarmující údaje o úbytku mnoha druhů zpěvného ptactva, který se týká právě těch druhů, které žijí v zemědělsky obhospodařované krajině. Tak například podle jedné francouzské studie poklesl celkový počet hnízdících párů v agrárních ekosystémech v období 1980 až 2010 v celé Evropě o 300 milionů. To představuje úbytek ve výši 57 procent.
A tento trend dále pokračuje. Jako hlavní důvody pro úbytek ptactva jsou uváděny zhoršování životního prostředí a nedostatečná nabídka vhodné potravy. Z tohoto hlediska existuje přímá spojitost mezi zpěvným ptactvem a bažanty či koroptvemi, protože pro naprostou většinu druhů zpěvného ptactva stejně jako pro bažanty a koroptve je přinejmenším v době reprodukce jako potrava absolutně nepostradatelný hmyz, který je však v zemědělské krajině stále vzácnější. U určitých druhů hmyzu poklesl stav o 90 procent a některé jeho druhy již zmizely úplně. Úbytek hmyzu a následně i ptactva je v přímé souvislosti s velkoplošným používáním herbicidů a insekticidů v intenzivním zemědělství a snížením rostlinného spektra v současné agrární krajině.
Ve funkčním ekosystému je úzká provázanost mezi rostlinnými a živočišnými společenstvími, která jsou přes potravinové řetězce vzájemně na sobě závislá. Hmyz potřebuje k životu určité rostliny a sám je existenčně nezbytný pro mnoho vyšších živočichů. Bažanti a koroptve stejně jako zpěvné ptactvo jsou součástí tohoto potravního řetězce a představují tak indikátory pro funkčnost a diverzitu ekosystému. Stejně tak to platí i pro zajíce, který je závislý na vyhovující struktuře a vhodné potravní nabídce v agrární krajině.
Z toho vyplývá, že myslivost představující primární formu hospodaření v přírodě je ve svém původním a tradičním pojetí existenčně spojena s biodiverzitou životního prostředí.
 
To bylo stěžejním tématem letošní mezinárodní konference v Židlochovicích, kterou 5. září 2019 pořádal Středoevropský institut ekologie zvěře, z.ú. ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a na níž byly zastoupeny myslivecké organizace z České republiky, Německa, Rakouska, a Slovenska.
Pracovním výstupem je deklarace, která byla prostřednictvím Německého spolkového loveckého svazu (DJV) předána FACE a zároveň i zaslána nové předsedkyni Evropské komise paní Ursule von der Leyen.
 
Dr. Miroslav VODŇANSKÝ
Středoevropský institut biologie zvěře, Brno-Wien-Nitra
 
 
D E K L A R A C E
z 12. mezinárodní konference
Myslivost ve střední Evropě – společné kořeny v minulosti, společná témata v současnosti a společné hledání řešení pro budoucnost
dne 5. září 2019 v zámku Židlochovice
 
Myslivost, která stejně jako zemědělství a lesnictví představuje primární formu hospodaření v přírodě, funkčně spočívá na principu trvalého využívání přírodních zdrojů a je úzce spojena s biodiverzitou životního prostředí. Představitelé mysliveckých organizací z Německa, Rakouska, České republiky a Slovenska, které byly zastoupeny na mezinárodní konferenci v Židlochovicích, prohlašují, že zajišťování biodiverzity v současných, lidskou činností výrazně ovlivňovaných ekosystémech, má maximální prioritu.
Zároveň zdůrazňují svou ochotu a připravenost k co nejvyššímu úsilí k ochraně a zvyšování biologické rozmanitosti myslivecky využívaných zemědělských a lesních ploch. Její podpora je nejen ve veřejném zájmu, ale především musí být společnou snahou vlastníků i uživatelů půdy a všech, kteří přírodu jakýmkoliv způsobem využívají, protože jen tak je možné zajistit její trvalé užívání ve všech formách.
Mimořádně důležité je to i vzhledem k pokračujícím klimatickým změnám, protože jejich negativní dopady je možné do značné míry tlumit právě větší biodiverzitou krajiny.
Představitelé mysliveckých organizací se tak obracejí na zástupce zájmových seskupení zemědělství a lesního hospodářství, aby společně působili na politické činitele jak ve svých zemích, tak i v příslušných grémiích Evropské unie, aby účinně a závazně prosazovali maximální podporu biodiversity prostředí v budoucích zemědělských programech.
 
Představitelé mysliveckých organizací zúčastněných na konferenci:
- se zasazují za posílení ochoty všech uživatelů půdy a přírody k zavádění účinných opatření k zvyšování biologické rozmanitosti na všech zemědělsky, lesnicky a myslivecky využívaných plochách.
- prohlašují svoji připravenost k budování a podpoře dalšího vzdělávání zaměřeného na problematiku biologické rozmanitosti prostředí.
- požadují zvýšení ochoty zástupců zemědělství k vypracovávání a průběžné evaluaci opatření na účinnou podporu biologické rozmanitosti na zemědělsky využívaných plochách.
- prohlašují, že jsou připraveni ze své strany co nejvíce přispívat k vypracovávání a průběžné evaluaci opatření na podporu biologické rozmanitosti prostředí.
 
Jako výstupy vedených odborných diskusí na konferenci jsou vydána následující doporučení:
 
1. Opatření pro zajišťování a zvyšování biodiverzity životního prostoru je nutné ještě více než dosud zohledňovat v legislativě i v koncepcích obhospodařování půdy a přírody. Přitom musí být jejich nastavení co nejvíce konkrétní, účelná a závazná.
 
2. Opatření pro zajišťování a zvyšování biodiverzity životního prostředí musí být ještě více než dosud významnou součástí nové společné zemědělské politiky (GAP). Přitom se jim musí dostávat výraznějšího zhodnocení a větší podpory při současném snížení byrokratických překážek, aby byly více akceptovány v praxi
 
3. Opatření pro zajišťování a zvyšování biodiverzity životního prostoru musí být integrální součástí odborného vzdělávání v zemědělství, lesnictví a myslivosti.
 
4. Je třeba dbát na to, aby šířením nepůvodních druhů zvířat a rostlin nebyla ovlivňována již i tak velmi křehká struktura a stabilita současných ekosystémů.
 
Účastníci konference k tomu poskytují následující doplňující vysvětlení:
 
Ad 1. Podpora biodiverzity představující předpoklad pro zajištění kvality našeho života by měla být více než dosud legislativně zakotvena, neboť jen tak je možné ji účinně a v potřebném rozsahu prosazovat v praxi. Totéž platí pro ekonomické koncepce a strategie využívání půdy a přírody.
 
 Ad 2. Zkušenosti z praxe ukazují, že dosavadní ekologická opatření na podporu biologické rozmanitosti v zemědělství nejsou ve výsledném efektu dostatečně účinná. Jejich realizace není vázána na rovnoměrné plošné rozdělení, takže různými programy podporovaná opatření přinášejí nanejvýš jen částečné a lokálně omezené ekologicky relevantní výsledky. Tak se například nepodařilo zastavit po desítky let trvající úbytek populací mnohých druhů zpěvných ptáků v agrární krajině. Také snižování početních stavů bažantů, koroptví a zajíců, představujících indikátory biologické rozmanitosti zemědělské krajiny, v uplynulých letech nejen pokračovalo, nýbrž se ještě dramaticky urychlilo, takže jejich populace na mnoha místech již dosahují existenčního minima nebo dokonce již vymizely.
 
Ad 3. Zprostředkování odborných znalostí k zachování, zajišťování a zvyšování biologické rozmanitosti jako komplexní součásti obhospodařování ploch uživatelem půdy v orientaci na budoucnost je třeba věnovat zesílenou pozornost na všech úsecích, neboť to je důležitý předpoklad pro jejich zavádění do praxe.
 
Ad 4. Je třeba věnovat zvláštní pozornost šíření invazívních nepůvodních zvířecích a rostlinných druhů se zvláštním zřetelem na vyhlášku (EU) 1143/2014 a s ní spojené národní legislativy, neboť z něj vychází velké nebezpečí pro biodiverzitu a stabilitu stávajících ekosystémů. Přirozená imigrace původně rozšířených druhů volně žijících zvířat by neměla vést k dodatečnému narušování stávajících, již tak dosti labilních ekosystémů. Proto je třeba ji usměrňovat konkrétními opatřeními s přihlédnutím k daným podmínkám životního prostředí.
 
 
Účastníci konference se shodují na tom, že zemědělská politika má a v budoucnu bude mít zásadní význam pro myslivost, neboť ta nemůže bez biodiverzity v krajině existovat.
Biodiverzita je ale také velmi důležitá i pro všechny ostatní uživatele přírody a její maximální podpora je ve veřejném zájmu. Proto z konference vychází naléhavá výzva, aby udržování a zvyšování biodiverzity v krajině byla v budoucí zemědělské politice věnována mnohem větší pozornost než dosud.
 
Židlochovice – září 2019
Konference v Židlochovicích byla pořádána s podporou Ministerstva zemědělství ČR a z české strany se jí zúčastnili zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Českomoravské myslivecké jednoty, Agrární komory ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR.