Kolimátor SIG SAUER Optics ROMEO5
Myslivost 6/2019, str. 64 Martin Helebrant
Myslím si, že pánové a dámy od Leupoldů si dodnes musí drbat hlavu, když si vzpomenou na „generační obměnu“, kterou provedli před asi šesti lety. Odešlí zaměstnanci se totiž dali dohromady s pány Lükem a Ortmeierem a pod záštitou SIG SAUER vznikla optická divize, která od té doby chrlí jednu promyšlenou konstrukci optických přístrojů za druhou. Navíc podpořenou výrazným designem, moderně hraněným, spojujícím funkci s výrobní jednoduchostí. Pokud toto spojíme s přijatelnou cenou, bylo na úspěch zaděláno.
Prvním produktem SIG Optics, se kterým jsem se měl možnost seznámit, byl laserový dálkoměr Kilo2000, který mě nadchnul tak, že jsem si ho po testu odkoupil. Nyní jsem dostal do ruky další přístroj, kolimátor ROMEO5.
Kolimátor je optický zaměřovač se zvětšením 1x, tedy nezvětšuje. Záměrný obrazec promítá pomocí polopropustného zrcadla do svého zorného pole jako svazek rovnoběžných světelných paprsků.
Protože se jedná o přístroj bez zvětšení obrazu, pracuje pouze s jednou rovinou zobrazení, na kterou promítá jak obraz, tak záměrný bod. Z toho plyne hlavní výhoda kolimátorů – záměrný bod nemusíte v zorném poli centrovat, stačí, když jej uvidíte. Kde je bod vidět, tam dopadne střela.
Princip kolimátoru vymyslel irský optik Howard Grubb již v roce 1900. Kolimátory (angl. reflex sight, něm. reflex visier) se napřed začaly používat jako letecké protiletadlové zaměřovače za II. světové války. Ačkoliv Grubb již od začátku uvažoval o jejich použití k zaměřování pušek, ke skutečnému rozmachu kolimátorů na ručních palných zbraních došlo až kolem roku 1970.
Asi nejslavnějším a současně i jedním z prvních výrobců kolimátorů je švédská firma Aimpoint. Ačkoliv napřed byly tyto zaměřovače přijímány s jistou rezervou, test času ukázal, že pro dynamickou střelbu na pohyblivé nebo mizející cíle na krátké a střední vzdálenosti je kolimátor ideálním zaměřovačem.
V roce 2000 uzavřený kolimátor CompM2 od firmy Aimpoint zařadila jako standardní zaměřovač M68 Close Combat Optic pro útočné pušky M16/M4 U. S. Army. Díky své relativní jednoduchosti má nějaký kolimátor ve své nabídce prakticky každá větší optická firma a SIG Optics nemohla chybět.
Základní koncepce kolimátoru SIG SAUER ROMEO5 vychází z kolimátoru Aimpoint Micro, který švédská firma představila v roce 2011. Jedná se o malý tubus (v případě ROMEO5 je vnitřní průměr okuláru / objektivu 20 mm), osazený v zadní části dvěma malými stavítky seřizování záměrného bodu. Po straně tubusu, pod rozměrnou šroubovací krytkou, je uložena baterie CR2032.
Původní Aimpoint Micro má regulaci jasu záměrného bodu točítkem na pravé straně přístroje, SIG SAUER ROMEO5 ji má na horní ploše podobě dvou, pružným plastem krytých tlačítek. Ačkoliv ROMEO5 nezapírá svoji inspiraci, po designové stránce se hlásí ke svým druhům s produkce SIG SAUER – oblý tvar tubusu je schován pod hraněnými liniemi. Tělo kolimátoru je z lehkého kovu, optické členy jsou z optického skla.
Součástí dodávky je instalační rozhraní MilStd1913 (picatinny), díky kterému je možné namontovat kolimátor velmi nízko nad osu hlavně, ale také speciální můstek, který umožňuje namontovat kolimátor do výše očí i na zbraně lineární koncepce, jako je AR10/AR15.
S kolimátorem se dodává pryžová krytka okuláru a objektivu a univerzální klíček, který zapadá jak do oválných otvorů ve stavítkách seřízení záměrného bodu, tak druhým koncem do hlaviček TORX šroubků, které upevňují zaměřovač na MilStd1913 lištu. Kromě toho čepičky stavítek mají na svém vnějším povrchu žebírka, která zapadnou do oválných štěrbin a hlavách stavítek. K seřízení je tak možné požít rovnou samotné čepičky.
Pryžová krytka je profilovaná a její správné usazení na tubusu kolimátoru vyžaduje trochu pozornosti. Také vůle klíčku ve stavítkách je větší, než by se mi úplně líbilo. Ale funkční klíček zcela nepochybně je a v TORXech sedí velmi přesně, šroubky neožvýkává.
První dojem je dobrý, kolimátor je čistě vyrobený, nikde se nic nekvrdlá, povrch je jednolitý a celek budí důvěru. Jako první krok jsem kolimátor otestoval co do jeho odolnosti vůči vodě a chladu. Ani sprcha, ani následné podchlazení na -17 °C nijak neublížily funkčnosti přístroje. To se dalo celkem očekávat, z hlediska klimatické odolnosti jsou na tom tlačítka pod pryžovou membránou lépe než točítko Aimpointu, které je na utěsnění náročnější prvek.
Následně jsem zkoumal optickou kvalitu ROMEO5, přitom jsem jej porovnával s originálním Aimpointem Micro H-1. Na první pohled se oba přístroje zdají hodně podobné, oba mají na čočce objektivu červeně zbarvenou vrstvu. Rozdíl se začne objevovat až při průhledu přístrojem.
Oba dva přístroje nepatrně kradou světlo. Je to malá ztráta, ale když ji hledáte, je tam. Při pohledu zaměřovačem je zjevné, že SIG je o něco málo horší než Aimpoint, obraz SIGu ztratí na jasu o něco málo víc a nepatrně zešedne. Ale není to nic, co by mi bránilo v jeho používání a pokud nemáte porovnání obou přístrojů vedle sebe a cíleně nehledáte, rozdíl holého oka a průhledu kolimátorem si prostě nevšimnete.
Záměrný bod ROMEO5 i původního Aimpointu – červená tečka má rozměr 2 úhlové minuty, tj. asi 29 mm na 50 metrech. Jas záměrného bodu ROMEO5 je regulovaný v 8 denních stupních a 2 pro noktovizní přístroje. Pro praktické využití je regulace plně postačující a bohatě funkční. Pro střelbu na pohybující se cíle je vhodné nastavit si nejvyšší ještě neoslňující jas, pro přesnou střelbu je naopak vhodné nastavit minimální ještě viditelný jas. Tečka Romea je víc „roztřepaná“ než u Aimpointu, ale jak ukázal následující střelecký test, přesné střelbě to nijak nebránilo.
Záměrný bod se po nějaké době nepohyblivého zaměřovače sám vypne. Pohyb pak zaměřovač opět zapne, s jasem na poslední opakované úrovni. Přiznám se, že jsem nepochopil, podle jakého klíče se záměrný bod vypíná. Občas to trvalo extrémně dlouho, občas jen asi 15 až 20 minut.
Faktem je, že aktivace pohybem fungovala spolehlivě a bleskurychle. Nestalo se mi, že bych pušku odloženou na stole střelnice zvedl k líci a tečka nesvítila. Ať již byla výchozí poloha zbraně jakákoliv, zaměřovač se stihl rozsvítit dřív, než jsem zbraň donesl k oku.
Nepravidelnost vypínání tedy má vliv asi jen na životnost baterie. Výrobce ji neuvádí, resp. uvádí zmínky o 40 000 hodinách provozního času, které ale v jiné poněkud nejasné větě vztahuje na životnost LED diody. Nevím, Aimpoint se u svého Micra chlubil až několika roky nepřetržitého svícení a jak jsem zjistil, nemluvil do větru. To bylo před šesti lety a vývoj elektroniky se od té doby nezastavil.
Pokud by se jednalo o můj přístroj, řešil bych situaci stejně, jako to řeším u většiny svých elektronických „udělátek“ – v pouzdře s sebou nosím záložní baterii. Podle četnosti používání pak baterii v přístroji jednou za rok, dva nebo tři vyměním za tu záložní a do pouzdérka na záložní baterii dám novou. Můj termín je „před srncema“, tedy před zahájením lovecké sezóny.
Střelecký test jsem podnikl se svojí loveckou kulovnicí ZH324 v ráži 7x57R, na které mám naistalovanou lištu MIlStd1913 („pikašínu“). Pro test jsem použil svoje běžně používané střelivo, je to vlastní laborace se střelou Hornady SST. Při použití záměrného dalekohledu zbraň dosahuje rozptylu (vsedě, s plnou oporou zbraně) kolem 4 cm na 100 metrů.
Rozptyl s kolimátorem mě překvapil. Dařilo se dosahovat rozptyl kolem 6 až 7 cm, v jednom případě dokonce zhruba 5 cm. Je zajímavé, že všechny rozptylové obrazce měly větší stranový rozptyl než výškový. Rozptyl kolem 6 cm dosahuje tato kulovnice i s kolimátorem Aimpoint.
Testoval jsem v minulosti již víc kolimátorů a mám dojem, že přesnost zbraně s kolimátorem (mám teď na mysli slušné lovecké zbraně s rozptylem kolem 1 až 1,5 úhlové minuty, ne nějaké vystřílené „křapky“) je většinou poměrně blízký rozměru záměrného bodu. Test ROMEO5 tuto zkušenost potvrdil.
Je zajímavé, že prakticky stejný rozptyl jsem nastřílel jak já, tak kolega s výrazně mladšíma očima. Lze konstatovat, že s kolimátorem SIG ROMEO5 se dá úspěšně mířenou střelbou lovit zvěř velikosti srnčí až na vzdálenosti dosahující 100 až 120 metrů.
Dovolte mi tedy shrnout všechno v testu zjištěné. Celou dobu jsem kolimátor porovnával s Aimpointem – tomu se nevyhne žádný uzavřený kolimátor tohoto typu. A měl jsem možnost poznat i několik levných asijských kopií., které se krátce po vzniku Aimpointu Micro vyrojily jak houby po dešti.
Testovaný SIG je jiný. Především se ROMEO5 ukázal jako spolehlivý, robustní zaměřovač. Seřizování reagovalo na pohyb stavítek poměrně přesně a hlavně spolehlivě, přístroj držel nastřelení. Ovládání jasu záměrného bodu pomocí dvou „polštářků“ na jeho horní ploše bylo bez problémů a pohotové, ačkoliv možná že subjektivně je mi příjemnější točítko Aimpointu Micro. Ale možná že je to jenom zvyk, Aimpointa mám už notnou dobu.
O něco maličko horší přenos světla mi nijak nevadil, pokud jsem neměl oba přístroje vedle sebe, tak jsem rozdíl nevnímal.
Jas záměrného bodu je seřiditelný v dostatečně jemných krocích a umožňuje přesnou střelbu i za velmi pozdního soumraku (možná i při úplňku).
Odolnost proti nepřízni počasí hodnotím jako vynikající, IPX7 je podle mě vyšší než, co reálně lovec potřebuje. Víc odolnosti, pokud není na úkor komfortu, nikdy nemůže škodit. Trvanlivost baterie je dostatečná, ovládání jisté a spolehlivé. Poněkud zmatkářské chování automatického vypínání mě nechává v klidu, pro mě je důležité, že automatické zapínání je spolehlivé a rychlé.
Aimpoint je asi lepší, ale je také výrazně dražší. Pokud hodnotím poměr výkon cena, je ROMEO5 nepochybně zajímavá volba, je to nepochybně nástroj na seriózní práci, žádná hračička. Možná postrádá určitou eleganci svého vzoru, ale určitě vás nenechá ve štychu. Za svou cenu je to dobrá volba. Určitě lepší, než negarantovaný „bambusák“ nejasného původu.
Ing. Martin HELEBRANT
Takticko-technická data kolimátoru SIG ROMEO5
průměr tubusu 20 mm
zvětšení 1x
délka 63 mm
šířka 38 mm
výška (se základní deskou MIlStd1913) 37 mm
baterie CR2032
pohotovostní hmotnost 145 gramů