Pozor na Mysliveckou stráž!
Myslivost 3/2019, str. 34 Petr Valenta
Podle nadpisu tohoto příspěvku by se mohlo zdát, že se bude týkat oprávnění myslivecké stráže a bude pojednávat o tom, jak a kdy může myslivecká stráž omezit či postihnout neukázněné návštěvníky honiteb. Já se ale chci věnovat těm kolegům, kteří převzali a vykonávají funkci myslivecké stráže v honitbách.
Organizačně-právní komise se při své činnosti zabývá kromě jiného i dotazy, s nimiž se naši členové obracejí na právníka ČMMJ. Dotazy se týkají různých právních problémů vznikajících při výkonu práva myslivosti, užívání honiteb, vztahů uvnitř spolků apod. A protože jsem nezaznamenal, že by se dotazy ve větší míře dotýkaly výkonu funkce myslivecké stráže, neuškodí nad touto problematikou se zamyslet a připomenout si některá fakta.
Z platné právní úpravy vyplývá povinnost uživatele honitby pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné osoby, která bude vykonávat funkci myslivecké stráže. Tato povinnost je všeobecně známa, a tak uživatel honitby – ve většině případů myslivecký spolek – vybere ze svého středu potřebný počet myslivců, kteří jsou ochotni tuto funkci převzít. Ti pak orgánu státní správy myslivosti doloží, že mají předpoklady pro výkon takové funkce, prokáží odpovídající znalosti, složí slib a převezmou služební odznak a průkaz. Samotný výkon funkce myslivecké stráže je pak zpravidla jen na nich.
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění (dále jen „zákon“) poskytuje myslivecké stráži celkem širokou škálu oprávnění. Myslivecká stráž může například v honitbě kontrolovat osoby pohybující se se střelnou zbraní, zastavovat a prohlížet vozidla, zadržet osobu při neoprávněném lovu nebo takové osobě odebrat střelnou zbraň, ukládat a vybírat pokuty. Může také kromě jiných v zákoně uvedených živočichů usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka nebo nutrii.
Důležitost myslivecké stráže je dána i tím, že jí jiný právní předpis, trestní zákoník, přiznává postavení úřední osoby stejně jako například soudcům, státním zástupcům, poslancům, senátorům nebo prezidentovi.
Zákon však neposkytuje myslivecké stráži jen oprávnění, ale ukládá jí i povinnosti. Mezi nejdůležitější pak patří povinnost dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti a povinnost oznamovat zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby, orgánu státní správy myslivosti, popř. orgánům Policie ČR. Tyto povinnosti uložené zákonem je myslivecká stráž pochopitelně povinna bezpodmínečně plnit. A právě tady může vzniknout situace pro mysliveckou stráž problematická. Pokusím se to ozřejmit na následujícím příkladu.
Myslivecký spolek pořádá naháňku. Myslivecký hospodář pověřený vedením tohoto společného lovu na nástupu oznámí účastníkům, že se bude lovit černá zvěř a laň a kolouch jelena siky. V průběhu naháňky dojde ale k ulovení daněly. Myslivec vykonávající v dané honitbě funkci myslivecké stráže dobře ví, že došlo k porušení zákona, neboť lov daňčí zvěře na společných lovech je zákonem zakázán (§ 45 odst. 1 písm. u) zákona), jedná se o tzv. zakázaný způsob lovu. Myslivecká stráž tedy pátrá, kdo byl střelcem, a zjistí, že se jedná o člena mysliveckého spolku, obětavého kolegu a dobrého kamaráda. Ten se omlouvá, že danělu ulovil omylem, spletl si ji s laní jelena siky.
Myslivecká stráž se v tu chvíli ocitá v lidsky nepříjemné a komplikované situaci. Ví, že ze strany nešťastného střelce došlo k jasnému porušení zákona, tedy ke spáchání přestupku, za který může být pachateli udělena pokuta až do výše 30 000 Kč a navíc odebrán lovecký lístek až na dobu dvou let.
Také je si vědoma toho, že skutek by měl být oznámen, když ne Policii ČR, tak rozhodně orgánu státní správy myslivosti.
Ostatní členové spolku však vemlouvavě připomínají, že onen nešťastný střelec je myslivec, který pro spolek vykonal a stále vykonává velké množství práce, nikdy se mu nic podobného nestalo, všichni ho mají rádi, má tři malé děti, nedávno přišel o práci atd. Navíc přece jejich myslivecký spolek má v plánu lovu schválen lov několika kusů daňčí zvěře, plán ještě nebyl naplněn, takže se vlastně zase tolik nestalo.
Kolega ve funkci myslivecké stráže se nakonec rozhodne, že postačí, když se celá věc vyřeší na úrovni mysliveckého spolku jako uživatele honitby a celou záležitost považuje za ukončenou bez toho, že by událost dál oznamoval.
Informace o protizákonném ulovení daněly na společném lovu se však donese příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Ten zahájí šetření, během něhož je zjištěno, že myslivecká stráž byla o události podrobně informována, ani orgánu státní správy myslivosti ani orgánům Policie ČR ji však neoznámila, ačkoliv tak měla učinit.
Orgán státní správy myslivosti proto rozhodne o zrušení pověření osoby výkonem myslivecké stráže s odůvodněním, že tato osoba jako myslivecká stráž při své činnosti porušila zákon. Je z toho ostuda a pocit hořkosti, že snaha pomoci kamarádovi skončila tímto způsobem.
V krajním případě však může mít neoznámení zjištěného porušení zákona daleko závažnější důsledky. Jak bylo výše uvedeno, myslivecká stráž je trestním zákoníkem považována za úřední osobu. Tento právní předpis stanoví, že úřední osoba, která nesplněním své povinnosti opatří sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, může být potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.
Co říci závěrem? Všichni kolegové, kteří jsou ochotni převzít a vykonávat funkci myslivecké stráže, si zaslouží naše poděkování, neboť bez nich by nebylo možné žádnou honitbu řádně užívat. I oni si však musejí být vědomi svých zákonných povinností, které je potřeba plnit, aby sami sebe byť v dobrém úmyslu nedostali do zbytečných nepříjemností.
JUDr. Petr VALENTA