Definování, především nových dotačních titulů, vyvolává dotazy směrované na Ministerstvo zemědělství, eventuálně na Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Proto jsme se rozhodli předložit čtenářům Myslivosti, v návaznosti na článek Ing. Tomáše Zíky Ph.D. (Myslivost 1/2019), komentář, ve kterém se pokusíme podrobněji popsat podmínky plnění dotačních titulů, doplněné glosami vycházejícími z nejnovějších poznatků výzkumu i tradiční myslivosti. Jedná se především o následující tituly.
Finanční příspěvek G1a6
„Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových stacionárních nebo mobilních odchytových zařízení na spárkatou zvěř“
(zpracoval Ing. M. Ježek, Ph.D.).
Zde je jako jedna z podmínek uvedeno, že pokud je zařízení konstruováno jako kovová klec, musí být vybaveno přítlačnou posuvnou stěnou a zařízením pro přenos signálu o uzavření klece.
Toto je pro mnohé myslivce poměrně nový pojem a často je diskutován význam této formulace. Na začátku ledna proto MZe vydalo k této podmínce stanovisko. Konstatuje zde, že podmínka platí pouze v případech, kdy odchytové zařízení je konstruováno jako kovová klec.
Přítlačná posuvná stěna má sloužit k natlačení odchycených jedinců do zmenšeného prostoru uvnitř klece. Kromě bezpečnosti osob při usmrcování odchycených jedinců zajišťuje i rychlejší a bezpečné usmrcení odchycených jedinců, a tím snížení jejich utrpení po odchytu.
Požadované funkce lze dosáhnout různým konstrukčním řešením, nejčastěji posuvnou stěnou pohybující se v podélném nebo v příčném směru uvnitř klece tak, aby došlo k maximálnímu znehybnění odchycených jedinců pro rychlé a bezpečné usmrcení.
Jinými slovy bychom mohli říci, že pokud se jedná o klec, tzn. o zařízení ve tvaru krychle, kvádru, nebo jiného mnohostěnu, které je ze všech stran (tzn. vrchní i spodní strana zařízení) uzavřeno proti úniku odchycené zvěře, a je zároveň ze železa, musí toto zařízení obsahovat přítlačnou stěnu. Tuto konstrukci ve většině případů dovolují pouze menší odchytové klece, např. znázorněné na připojených nákresech (obr. 1 až 3). Nicméně pokud je tento typ vyroben ze dřeva, není přítlačná deska potřeba.
To samé platí i u konstrukcí, které jsou založeny na principu standardních lapáků. Ty bychom mohli popsat jako ohrady s padacími dveřmi, které nemají pevnou podlahu a strop. Jako příklad můžeme uvést standardní stacionární lapáky (obr. č. 4), nebo mobilní lapák znázorněný na obr. č. 5 (tento lapák může být vyroben buď z dřevěných, nebo železných materiálů)
Finanční příspěvek G1a7
„Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových krmelců pro drobnou zvěř“
(zpracoval Ing. F. Havránek, CSc.)
Zde je třeba především říci něco o krmných zařízeních pro zajíce, které splňují zadání dotace. Zaječí krmelečky totiž z našich honiteb vymizely a mnozí z myslivců je nikdy neviděli a jiní již zapomněli. Nákresy zařízení můžeme najít ve starší literatuře, jako např. Základy myslivosti od J. Žalmana (1949) nebo Myslivecká zařízení v honitbách od J. Hromase (1986), najdeme zde jednoduchá zařízení z přírodních materiálů na přikrmování senem. Nový dotační titul však předpokládá zaječí krmeleček pro předkládání sena a jadrného krmiva – nejlépe granulí, musí tedy obsahovat též korýtko.
Ani sebedokonaleji konstruované krmelečky však budou k ničemu, pokud s nimi nebudeme zacházet odpovídajícím způsobem. Instalovat je musíme na spády zajíců. Mnohdy má zásadní význam jejich posunutí i o několik málo metrů.
Pokud se krmiv týče, je bezpodmínečně třeba předkládat jen to nejlepší seno s velkým podílem jetele, vojtěšky a bylin z květnatých luk, jinak bude seno v krmelečku ležet celou zimu (stejně jako v krmelcích pro srnčí) a věřte, že argumenty že zvěř seno nebere z nějakých jiných důvodů, jsou většinou jen zástupné.
Do korýtka je třeba dávat buď speciální zaječí granule a nebo granule pro králíky (nejlépe pro chovné). Na krmném místě dále předkládáme krmnou řepu nebo řepu cukrovku (na zem, lépe nabodnout na špičatý kůl) a pokud je třeba, předkládáme také větve ovocných stromů jako ohryz.
Finanční příspěvek G1a8
„Pořízení akusticko-světelných plašičů zvěře, pro její ochranu při zemědělských činnostech“.
(zpracoval Ing. F. Havránek, CSc.)
Je zřejmé, že se jedná především o řešení ztrát na srnčatech při sklizni pícnin, popřípadě dalších plodin. Plašicí zařízení je specifikováno následujícím způsobem. Plašič musí umožňovat nastavení doby provozu a vytvářet alespoň dvě kombinace akusticko-světelných efektů. Zřejmě jsou předpokládány stacionární plašiče, neboť účinnost plašičů nesených na zemědělských strojích, je při nejmenším diskutabilní, a jejich účinnost na mladou zvěř v prvních týdnech života je vlastně nulová. U mláďat totiž převládá ochranný reflex zatajování a nikoliv útěk.
Výše uvedené zadání dotačního titulu, je tedy směrováno na zajištění účinných plašičů stacionárních. Účinnost různých plašičů se většinou rychle snižuje v důsledku návyku zvěře, ke kterému dochází často již během několika hodin. Ti, kteří se ochranou srnčí zvěře z rizikových ploch zabývají, se pravděpodobně setkali s tím, že vedle akustického nebo pachového repelentu se již první ráno po instalaci pastvilo srnčí. Plašiče s kombinovanou funkcí, tedy působící na zrak a sluch zvěře, eventuálně doplněné pachovými repelenty jsou většinou účinnější, než plašiče působící pouze na jeden smysl zvěře (proto akusticko-optické zařízení).
Při testu, ve standardizovaných podmínkách oborního chovu, se jako nejméně účinné jevily plašiče produkující trvale, beze změny zvuk, trvale svítící zařízení a jeden z pachových repelentů (zóna byla překonána během první noci).
Překonání blikajícího plašiče trvalo několik nocí (asi 4 noci) a při nasazení opticko-akustického plašiče s fázemi klidu a provozu, přičemž se frekvence zvuků i blikání měnilo, došlo k trvalému opuštění krmného zařízení, u kterého byla zařízení testována.
Obdobného výsledku bylo dosaženo i při terénním použití pro vytlačení srnčat z porostů, před jejich sklizní. Proto jsou parametry plašicího zařízení v dotačním titulu nastaveny tak, aby plašič vysílal světelné a akustické signály, střídané s fázemi klidu (prostor pro odvedení nebo odlákání srnčat z rizikových ploch). Jako vhodná se jeví pauza dlouhá 20 až 30 min.
Také doporučená možnost regulace doby fungování plašiče má smysl především z toho důvodu, aby se plašič vypnul například automaticky (světelným senzorem), nebo bylo možno jeho fungování nastavit i na světelnou periodu dne. To proto, že sklizeň porostu není vždy plánována na časné ráno, a pokud by se během rozednívání plašič automaticky vypnul, mohlo by dojít k návratu zvěře na ohroženou plochu.
Stanovená možnost nastavení různých kombinací zvukových a optických signálů (alespoň dvou), je pak cílená na minimalizaci návyku zvěře na plašič (například výše uvedené změny frekvencí zvuků, blikání světel nebo střídání délky period klidu). Podle našich zkušeností, je vhodné instalovat plašiče na rizikovou plochu odpoledne nebo večer před sečí, tak aby doba jejich expozice neumožňovala silný návyk zvěře, ke kterému během dvou dnů již může docházet.
Velmi důležité je ale si uvědomit, že účinnost plašiče nelze posuzovat jen na základě toho, zda zvěř v pícnině pozorujeme i v době nasazení plašiče. Obdobně jako zvěř prochází pachovými repelenty podél silnic, a přesto je u některých dosahováno velmi dobrých výsledků, stačí, aby zvěř zpozorněla a nevběhla přímo pod kola vozidel, stejně tak i prosté zneklidňování zvěře na plochách porostů pícnin působí na jejich opuštění, eventuálně odvedení srnčat.
František HAVRÁNEK, Miloš JEŽEK
Obr. č. 1: Nákres odchytového zařízení, které by mělo obsahovat přítlačnou desku.
Obr. č. 2: Nákres odchytového zařízení, které již obsahuje přítlačnou desku.
Obr. č. 3: Nákres odchytového zařízení, které již obsahuje přítlačnou desku.
Obr. č. 4: Stacionární lapák, který nemusí obsahovat přítlačnou desku (k lapáku je instalován rukáv a klec s přítlačnou deskou pro snadnější manipulaci s odchycenou zvěří).
Obr. č. 5: Mobilní lapák, který nemusí obsahovat přítlačnou desku.
Plašič s možností výměny SD karty (účinný i na černou zvěř)
Plašič německé výroby úspěšně používaný v ČR
Plašič vyvinutý v ČR - nově uváděný na trh