Aktuality

Diskuzní fórum

 
Nové vlákno
 
   
 

Maďarská myslivost byla uznána za národní kulturní dědictví

Bohumil Straka | Diskuzní fórum
Maďarská myslivost byla uznána za národní kulturní dědictví
Maďarská myslivost byla 14. září 2018 oficiálně zapsána na národní seznam nemateriálního kulturního dědictví Maďarska, které se tak stává již třetí zemí na světě, kde se tisíciletému kulturnímu dědictví myslivosti dostalo tohoto prestižního společensko-kulturního uznání. První zemí na světě byla dne 23. prosince 2011 Česká republika, druhou bylo Slovinsko v roce 2015.
Maďarští kolegové si jistě zaslouží naši velkou gratulaci a uznání za jejich práci a úsilí vedoucí k takovému úspěchu. Naše radost je o to větší, že jsme to s maďarskými kolegy prožívali a cítili se spoluzodpovědní za jejich výsledek, neboť jsme jim notně pomáhali a rozdávali cenné rady z našeho bohatého know-how, které jsme již dříve složitě před léty získávali během naší vlastní nominace.
 
Ceremonie zápisu myslivosti se konala přímo v historických prostorách parlamentu v Budapešti
 
Po vypracování a předložení nominace myslivosti Maďarským mysliveckým svazem expertní komisi nehmotného kulturního dědictví Maďarské národní komise pro UNESCO, byly maďarské myslivecké tradice přijaty a zapsány na seznam národního seznamu nehmotného kulturního dědictví Maďarska.
Oficiální ceremoniál se konal v Myslivecké síni slavné symetrické budovy Maďarského parlamentu, která je známou dominantou Budapešti na břehu Dunaje.
Tuzson Bence, státní tajemník pro veřejnou službu úřadu předsedy vlády, a Péter Fekete, státní tajemník pro kulturu, předali certifikát Csabovi Oláhovi, předsedovi Myslivecké kulturní asociace. Této ceremonie se také zúčastnila Beatrix Bán, místopředsedkyně Myslivecké kulturní asociace a Péter Bajdik, generální tajemník Maďarské národní myslivecké komory.
Jak uvedla Beatrix Bán „Toto uznání není jen pro myslivce, ale pro celou maďarskou společnost. Zachování odkazu je jak vážnou odpovědností, tak úkolem. Těšíme se, že budeme schopni plnit všechny závazky, a děkujeme všem, kteří pomohli dosáhnout tohoto úspěchu!"
Státní tajemník také hovořil o potřebě soustředit se na maďarském přežití a rozvoj země ve třech základních oblastech: podpora rodiny, rozvoj ekonomiky, a třetí v oblasti kultury. Jak řekl, kultura země spočívá v malých komunitách, které předávají kulturu větší komunitě, a nakonec i celému národu. Při zahajovacím ceremoniálu bylo také přečteno poselství předsedy vlády o ochraně kulturního dědictví.
Práce na maďarské nominaci začaly v září 2017, a v průběhu roku byla pozměněna a upřesněna, než bylo nakonec předložena odborné komisi ministerstva kultury. Na nominaci spolupracovala řada lidí, např. Beatrix Bán, Polster Gabriella, Pál Halmi, Sándor Békés, Gabriella Bíró a další. Projekt koordinovali experti Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře CIC se sídlem v Budakeszi, předměstí Budapešti.
 
A proč si tisíciletá tradice středoevropské myslivosti zaslouží právem kulturní uznání?
 
Myslivost má u nás i ve střední Evropě unikátní tisíciletou tradici, kterou nám v jiných částech světa právem závidí. Zatímco mimo středoevropský region je myslivost vnímána pouze jako lov či sport, v našem regionu lze mysliveckou filozofii vyjádřit tak, že samo střílení myslivce nedělá.
Středoevropská myslivost zahrnuje řadu aktivit a tradic s lovem a péčí o zvěř spojených, zejména chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejích biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii; myslivecké zvyky a tradice jako je myslivecké odívání, používání myslivecké mluvy, dodržování myslivecké etiky, konání výřadů a výloží, pasování, lovecké troubení, myslivecké svatby a křtiny aj.
Není bez zajímavosti, že ve většině malých obcí jsou právě myslivci hlavními nositeli kultury, kteří zajišťují kulturní aktivity na venkově formou mysliveckých plesů, výstav, slavností, posvícení, dnů dětí, Hubertských zábav a jiných společenských akcí. Kromě kulturního přínosu v dnešní době věnují myslivci spoustu času a úsilí péči o přírodu při uklízení nepořádku v honitbě, při likvidaci skládek, údržbě remízků, políček a při nápravách ekologických škod, které způsobili ostatní. Přitom většina mysliveckých spolků živoří na hranici přežití bez podpory nebo s mizivou finanční podporou státu, a to ještě s velkou administrativní zátěží.
 
Ohlédnutí za zápisem myslivosti jako národní kulturní dědictví v České Republice
 
Mně osobně bylo velkou ctí zásadním způsobem se podílet na největší mezinárodní nominaci v historii UNESCO, kterou se 16. 11. 2010 starověké umění sokolnictví zapsalo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO (podrobnosti najdete v Myslivosti 12/2011). Získané zkušenosti jsme pak následně využili při velmi náročném procesu prohlášení české myslivosti národní nemateriální kulturní památkou ČR 23. 12. 2011 (podrobnosti jsou v Myslivosti a mimořádné příloze 3/2012).
Byli jsme první zemí na světě, ve které se tak dostalo naší stotisícové komunitě českých a moravských myslivců uznání za nositelství kultury na venkově.
S myslivosti to byl ještě náročnější proces než u sokolnictví. Je třeba si uvědomit, že nikam nejezdí nějací náboráři, kteří by snad přemlouvali nějaké zájmové skupiny, aby dovolily jejich „nemateriální kulturní statek“ milostivě zapsat na seznam kulturního dědictví. Je třeba napřed splnit řadu podmínek, získat od státu garanci, že naši myslivost bude podporovat, a pak tvrdě pracovat na sepsání náročné nominace. Ta musí být zcela perfektní nejen po věcné, ale i technické stránce a musí obsahovat důkazy, že zápis je opodstatněný.
Zatímco sokolnictví má výhodu, že je v kulturních kruzích spojováno s romantikou z dob rytířů a gentlemanů, tak myslivost bohužel zatím někteří vnímají jako „krvavý sport a zabíjení zvířátek“ než jako ucelené kulturní dědictví se svými historickými tradicemi. Hlavním cílem nominace nebylo získání peněz, ale pozitivní společenská a mediální publicita tisíciletého kulturního dědictví myslivosti.
 
České sokolnictví jako kulturní dědictví UNESCO
 
Zápis sokolnictví na seznam UNESCO byl vpravdě historicky výjimečným počinem. Od založení Klubu sokolníků v roce 1967 jeho členové pokračují v uchovávání tradic a vědomostí o sokolnictví, které na území ČR prokazatelně existovalo již v době Velkomoravské říše.
Sokolnictví jako umění se zachovalo pro dnešek i přes vývoj a uplatnění daleko efektivnějších způsobů lovu. Nikdy totiž nebylo považováno výhradně za lov motivovaný získáním kořisti, ale od prvopočátku nese v sobě prvky kultury, porozumění životu dravců a dalších zvířat, jejich biologii a úloze v přírodě.
Sokolníci Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterých je asi pět stovek členů, cvičí dravce a zachovávají tradici spojenou s tímto uměním ve smyslu svého motta: „Nelovíme pro získání kořisti, ale pro vše krásné při lovu“. A v roce 2005, právě na zasedání IAF pořádaném Klubem sokolníků ČMMJ na zámku v Opočně, byly započaty práce na návrhu zařazení sokolnictví coby tisíce let starého fenoménu na seznam kulturního dědictví lidstva UNESCO. Zápisu na seznam UNESCO logicky předcházelo uznání na domácí půdě coby nemateriální národní kulturní památku ve formě zápisu sokolnictví na Národní seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky.
 
Středoevropské myslivecké tradice jsou nyní silnější, tak je zachovejme!
 
Když mi před léty maďarští kolegové poprvé volali, že uvažují o zápisu myslivosti jako kulturní dědictví, moc o tom nevěděli, a žádali o rady. Neváhal jsem ani minutu a cestoval opakovaně do Budapešti, kde jsme společně připravovali strategii a předávali know-how. Nyní s velkou radostí sleduji, že snaha k dosažení takového úspěchu se vyplatila, i když řada lidí pesimisticky předpovídala, že to stejně nemá cenu a zápis nemá šanci projít. Toto je jen další příklad toho, že vždycky je nějaká šance, naopak není jistě žádná šance, pokud se to nezkusí.
Česká republika je první zemí na světě, která uznala nejen sokolnictví, ale poté i myslivost jako národní kulturní dědictví. Nyní je Maďarsko druhou takovou zemí, a budiž jim přáno.
Je zájmem každého z nás i společným zájmem, abychom naši tradiční myslivost jako udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí zachovali v novém tisíciletí i pro další generace!
Bohumil STRAKA,
předseda výboru Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

vychází v 7:26 a zapadá v 18:03 vychází v 15:51 a zapadá v 0:17 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...