Aktuality

Diskuzní fórum

nové vlákno | přihlásit se do fóra
Vlákno Vytvořil Příspěvky Zobrazení Poslední příspěvek
poděkování, M.T.
1 17 M.T.
(6.9.2019 10:28:00 )

Sdělení členům ČMMJ

Jiří Janota | Diskuzní fórum
Sdělení členům ČMMJ
Důležitá informace pro všechny členy ČMMJ
Vážení myslivečtí kolegové,
 
reaguji tímto na mnoho neformálních podnětů, které od Vás dostávám, ohledně povolování výjimek ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů (např. medvěda hnědého, rysa ostrovida a vlka obecného) uvedených v § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody. K povolování ze strany orgánů ochrany přírody dochází bez toho, aby byli účastníky správních řízení uživatelé honiteb, pro jejichž území je výjimka vydávána, a přesto, že se jedná o zásah do výkonu práva myslivosti, neboť uvedení živočichové jsou zvěří.
 
Z úřední desky AOPK jsem se dozvěděl, že tento orgán dne 29. 8. 2019 pod č.j. SR/0045/US/2019-2 zahájil správní řízení s velkým počtem účastníků ohledně žádosti AOPK ČR ve věci povolení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů rysa ostrovida a vlka obecného uvedených v § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny pro výzkum obou těchto druhů prostřednictvím telemetrie. Výjimka se má týkat chytání, rušení, držení (přechodně/dočasně po dobu nasazení obojku a zjištění dat či odebrání materiálu) a dopravy. Místně má jít o CHKO Broumovsko, Kokořínsko – Máchův kraj, Jizerské hory, Lužické hory, Třeboňsko, Český les v případě vlka obecného a o celé území CHKO Blanský les, Český les, Jeseníky, Moravský kras, Brdy, Jizerské hory, Lužické hory, Broumovsko a Křivoklátsko v případě rysa ostrovida. 
 
V této souvislosti Vás musím upozornit na skutečnost, že za účastníka řízení AOPK považuje žadatele, tedy sama sebe, dále obce dle přílohy č. 1 uvedeného zahájení řízení a dále spolky splňující podmínky podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
 
Uvedený postup AOPK je dle mého názoru v rozporu se dvěma právními předpisy.
 
Prvním je správní řád, který v ustanovení § 27 vymezuje, kdo je účastníkem správního řízení. AOPK však nevzala za účastníky řízení uživatele honiteb, pro jejichž území má být výjimka udělena. Odchyt vlka a rysa je způsobem lovu, který je oprávněna provést na základě výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny jen osoba splňující požadavky v zákoně o myslivosti uvedené. Zejména musí mít vystavenu uživatelem honitby povolenku k lovu. Uživatel honitby tedy musí být účastníkem správního řízení o povolení výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud tedy orgány ochrany přírody nedoručí rozhodnutí o povolení výjimky uživateli honitby, kterému jedinému může být výjimka udělena, je takové rozhodnutí nepravomocné.
 
Druhým je ve vazbě na správní řád zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů (dále zákon), který jasně v § 2 písm. h) stanoví, že se rozumí: „právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků“.
V ustanovení § 2 písm. i) zákona je pak uvedeno, že se rozumí: „honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,“.
Z ustanovení § 32 odst. 1 zákona pak vyplývá, že honitbu může její držitel (ten komu byla honitba uznána – viz § 2 písm. m) zákona) užívat, nebo ji může pronajmout.
 
Právní úprava obsažená v zákoně o myslivosti umožňuje lov zvěře (vlk a rys jsou zvěří) toliko uživateli honitby za splnění zákonných podmínek, kterými jsou:
  • udělení souhlasu s odchylným postupem podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a dodržení podmínek lovu dle zákona o myslivosti (lov může provádět držitel loveckého lístku s pojištěním a povolenkou k lovu vystavenou uživatelem honitby).
Pro úplnost snad jen dodávám, že zákon o myslivosti vysloveně uvádí tři způsoby lovu: odstřelem, odchytem a pomocí loveckého dravce.
 
Z uvedeného postupu AOPK plynou dva důsledky:

Prvním je, že rozhodnutí AOPK nenabyde právní moci ve smyslu správního řádu, dokud nebude doručeno uživatelům honiteb, jichž se týká, a jakákoliv manipulace se zvěří, zejména odchyt, tak bude v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Osoby, které by jednaly na základě takového nepravomocného rozhodnutí, by se tedy dopustily přestupku na úseku ochrany přírody a krajiny.
Druhým důsledkem je lov – odchyt zvěře v rozporu s právními předpisy, což může být podle intenzity, délky trvání a způsobeného následku kvalifikováno jako trestný čin pytláctví podle § 304 trestního zákoníku, nebo v případě menší společenské škodlivosti jako přestupek na úseku zákona o myslivosti.
 
Výše zmíněné důsledky jsou o to závažnější, že myslivecké stráže jako úřední osoby jsou povinny oznámit porušení právních předpisů příslušným orgánům veřejné správy, tedy učinit trestní oznámení a oznámit věc též orgánům ochrany přírody a orgánům státní správy myslivosti.
 
Z uvedených důvodů doporučuji, aby uživatelé honiteb, kterých se může rozhodnutí dotknout, upozornili AOPK na to, že byli jako účastníci řízení opomenuti. 
 
Českomoravská myslivecká jednota dále doporučuje, aby její pobočné spolky (okresní myslivecké spolky) nebo myslivecké spolky využily možnosti podle ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a požádaly obecní úřady obcí s rozšířenou působností, aby byly informovány o zahajovaných správních řízeních, která se mohou dotknout povolení výjimek podle § 5b zákona o ochraně přírody a krajiny (vzor přihlášky je v příloze), tak, aby se o vedených řízeních dozvěděly i v případě, že je budou chtít orgány ochrany přírody jako účastníky řízení opomenout (jde např. o kormorána velkého nebo káně či poštolku obecnou).
 
Českomoravská myslivecká jednota podává takovou přihlášku na krajské úřady a AOPK ve vztahu ke zvláště chráněným živočichům, kde se výjimka povoluje podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohla hájit zájmy nejen svých členů, ale uživatelů honiteb obecně.
 
Závěrem dodávám, že obdobná situace je i v postupu podle § 5b zákona o ochraně přírody a krajiny, kdy je uživatelům rybářských revírů v rozporu s právními předpisy povolen odchylný postup ohledně usmrcování kormorána velkého, který je zvěří. Uživatelé rybářských revírů však žádnou možnost využití výjimky nemají, protože nejsou v pozici uživatele honitby, kterému jedinému svědčí výkon práva myslivosti, jehož součástí je i lov zvěře.
 
V Praze dne 4. září 2019
 
                                                                                                          Ing. Janota Jiří
                                                                                                       předseda ČMMJ,z.s.
 
 
Příloha:
  • přihláška do správních řízení

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Přiložené dokumenty

Sdeleni-CMMJ-clenum Sdeleni-CMMJ-clenum (18,53 KB)
vychází v 6:38 a zapadá v 19:10 vychází v 20:48 a zapadá v 9:39 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...