Aktuality

Diskuzní fórum

Prohlášení ČMMJ k africkému moru prasat > AFM Zobrazit módy:  
User avatar
Member
Member
Jan Štach - 16.1.2018 12:43:35
   
AFM
Myslivosti zdar! Mrzí nás , že se činnost ČMMJ zúžila pouze na vydávání prohlášení a docházení na schůze. Uvítali bychom tady na Zlínsku spíše aktivní pomoc. Příklad: firma Selier darovala 1000 ks střeliva, LČR zapůjčily termovize, jedna firma z Přerovska darovala 250 kg vnadidla. Proč ČMMJ marní takovou příležitost, jako je AFM, aby se aktivně zapojila a zlepšila si reputaci u členské základny? Kdyby jste nakoupili třeba odchytové zařízení nebo jiná pomoc a poté to mediálně prezentovali, jak se ČMMJ aktivně zapojuje do boje s AFM. Prohlášení a docházení na schůze je málo! Potřebujeme tu na Zlínsku aktivní pomoc.

User avatar
Member
Member
M.T. - 16.1.2018 15:19:20
   
RE:AFM
Ani jeden z těch, kteří na schůzce byli, nemá sílu ( alespoň však mají zájem ! ) provést zásadní opatření nebo je nařídit.
Prof. Koubek by jistě přispěl, jak bývá u něj vždy, rozumným návrhem. Škoda, že se nedostavil.
Některé body jednání jsou velice dobré, jiné jsou z oblasti přání nebo dokonce iluzí. Kdo přikáže snížit výměrů souvislých lánů kukuřice, řepky? Kdo ( ale aby to bylo skutečně splněno) dokáže domluvit se státní správou celoplošné vyplácení zástřelného? Myslivci se lovit snaží!! Věřím, že v místě výskytu a v zónách u něj jsou myslivci už unavení. "Vysedět si" prase jsou hodiny, spíš desítky hodin i v honitbách, kde je jich velký. Naháňky v rizikových oblastech a těsném okolí taky nic moc efekt. Připravit "Akční plán.." zní sice hrdě, ale už je ten název nebudí moc důvěru. Závěrem však uvádím,
že jsem si, spolu s dalšími ( Ing. Janota to vyjádřil jasně a jemu za to díky!) vědom skutečně obrovského rizika rozšíření AMP. Dosavadní opatření nejsou dostatečná. Někde to vázne!!

User avatar
Host
vranal@seznam.cz - 16.1.2018 17:59:04
   
RE:AFM
Nikdy jsem za svůj myslivecký život neslyšel, že by se tak zásadní a nebezpečná viróza jako je AMP nechala vyřešil verbálně. Mám tím na mysli ty neustálé apely předsedy ČMMJ ing. Janoty, lovit, lovit a lovit veškerou černou, kterou v honitbě potkám. ČMMJ selhala, to je třeba otevřeně říct. Jestli někdo uvažuje tímto způsobem, že v severních Čechách se odloví 100 tisíc prasat a AMP je tím téměř vyřešena, tak je přinejmenším naivka. Kolik myslivců v ohnisku nákazy lovilo prasata, 100,200 nebo více. Řekl bych pár desítek a jistě se snažili a dělali maximum. Za to jim patří dík. Ale v sousedních okresech jsou jistě další desítky myslivců, kteří jistě mohli pomoci, ale nikdo je neoslovil. Lepší bylo oslovit MV a jeho odstřelovače. To hlava nebere. Čas ubíhá, nákaza se šíří dále, řešení zůstává stejné, lovit, lovit a lovit, ale nějak ta aktivita nevyznívá ve prospěch ohniska nákazy.

User avatar
Member
Member
M.T. - 17.1.2018 9:43:24
   
RE:AFM
Luďku, v některých bodech mám jiný názor než Ty. ČMMJ v tom nehraje tak velkou roli, jak jí přikládáš. Organizovanost v ní už není zdaleka 100%, myslím si, že se pohybuje někde kolem 60% a časem to asi lepší nebude. Ale třeba se pletu. Přesto je v ní zásadní počet myslivců. Myslivecká komora s povinným členstvím je v nedohlednu. Osobně jsem proti jejímu vzniku. Zásadní důvod je povinné členství ( již ne dobrovolnost, dále kde vzít lidi do funkcí, aby byli "vhodní" a především měli o tuto práci zájem.
Jinou motivaci pro intenzívní lov černé zvěře než finanční nevidím jako reálnou. Snad jedině situaci, až by myslivcům došlo, že budou nákazou zdecimovány stavy prasat celoplošně. Jenomže to už bude pozdě. Rozhodující je, jak jsem uvedl výše, rozhodnutí státních institucí. Jedno je jisté. Myslivci na Zlínsku, kteří intenzivně loví, jsou už hodně unavení. Lov je koníček jenom do té doby, než se stane nutností a téměř povinností. A navíc, zajisté "zájemců" o tak intenzívní lov, i když je již v místě zástřelné, nebude mezi místními myslivci více než 20%-ní ( věk, vybavení, zaměstnání...). Máš pravdu v tom, že odstřelovači to v daném počtu ( ale i několikanásobném) nevyřeší. Dokonce jsou téměř bezvýznamní. A konečně, chci vidět uživatele honiteb, které jsou ZATÍM výskytu AMP více či méně vzdálené, jak pustí na "svoje "území" ostřelovače nebo další myslivce, svoje nečleny. Ano, problém je tady a je i v okolních zemích. Už jsem psal, účinné nápady, návrhy a doporučení by se měly "platit zlatem". Jenomže znáte někdo alespoň jeden dostatečně účinný?

User avatar
Member
Member
Luděk Vrána - 17.1.2018 12:16:56
   
RE:AFM
Mílo, situaci kolem AMP sledují velmi pečlivě. Za primární úkol považuji odlov zvěře v zasaženém území a zabránění rozšíření AMP do dalších lokalit. Prostě nešetřit na jakýchkoliv opatřeních. Tam se musí lovit, lovit a lovit. Odstřelovači ne, myslivci, třeba v rámci výpomoci z jiných okresů. Sami to asi při vší úctě k nim nezvládnou. Nelze v žádném případě dopustit další rozšíření. Nedovedu si představit, že by půl Moravy bylo v karanténě! Co by řekli zemědělci, lesáci, ale i prostí občané.
Ten apel stran vedení ČMMJ (intenzivně lovit černou zvěř bez ohledu na pohlaví, věk a snad všemi prostředky, považuji za sekundární, mající za cíl, snížit stavy černé zvěře. Bohužel ten apel od ČMMJ na snižování stavu černé zvěře se míjí účinkem. ČMMJ prostě nemá žádné prostředky k ovlivnění činnosti MS, HS, soukromých vlastníků honiteb, atd. Stále se konají naháňky kde je dovoleno lovit jen selata, maximálně lončáky. Bohužel. Pokud se nezmění něco v systému fungování naší myslivosti, tj. její řízení, ale i kontrole, tak to půjde i nadále z kapce.

User avatar
Member
Member
M.T. - 17.1.2018 12:26:39
   
RE:AFM
Luďku,
už jsem se Ti v osobní e-mailu omluvil za nepochopení Tvého
textu ohledně odstřelovačů. Jsem v souhlase s Tebou!
Míla.

User avatar
Host
Ron Gordon - 20.1.2018 19:05:12
   
RE:AFM
Dovolím si sice pro některé možná nekorektní otázku. Co jste dělali, když Vám v posledních létech rapidně narůstaly stavy černé zvěře ? Proč jste tehdy nežádali o aktivní pomoc ? Ono je pěkné " zvyšovat zástav vepřového pod širým nebem", ale je zapotřebí mít na paměti, že vše je jen do času. To nenarážím jen na Vás na Zlínsku, je to napříč republikou a ti kteří si dneska myslí, že Zlín je od nich daleko a stále mají své " posvátné krávy" můžou za chvíli také naříkat, že by uvítali spíše aktivní pomoc.

Prohlášení ČMMJ k africkému moru prasat

ČMMJ | Diskuzní fórum
Prohlášení ČMMJ k africkému moru prasat
Ve středu 10. ledna svolal předseda ČMMJ Jiří Janota schůzku k aktuálním otázkám týkající se řešení eradikace nákazy afrického moru prasat na Zlínsku

Všichni zúčastnění se shodli na nutnosti aktivního přístupu k řešení problematiky AMP a nikoliv vyčkávání na místě a pouhém přihlížení šíření nákazy. Proto navrhli následující opatření, která by kompetentní úřady měly co nejrychleji realizovat.


Prohlášení ČMMJ k situaci kolem afrického moru prasat
 
Ve středu 10. ledna svolal předseda ČMMJ Jiří Janota schůzku k aktuálním otázkám týkající se řešení eradikace nákazy afrického moru prasat na Zlínsku. Na jednání pozval MVDr. Pavla Forejtka, CSc. (Středoevropský institut ekologie zvěře), Ing. Jana Jeniše (VLS, s.p.), doc. Ing. Jiřího Kamlera, Ph.D. (MENDELU Brno), Ing. Miloše Ježka (ČZU Praha), prof. RNDr. Petra Koubka, CSc. a Ing. Libora Řeháka, Ph.D. (Asociace profesionálních myslivců). Poslední dva jmenovaní se bohužel jednání nezúčastnili. Dále byly přítomny Ing. Veronika Valová a Ing. Martina Hustinová ze Slovenského polovnického svazu a jednatelka ČMMJ Ing. Martina Novotná.
V proběhlé diskuzi přítomní zhodnotili současná provedená opatření a jejich efekt. Všichni přítomní se shodli, že dosavadní učiněná opatření byla ku prospěchu věci, nicméně ani přesto se nepodařilo nákazu udržet v oblasti ohraničené pachovými a elektrickými ohradníky.
Všichni zúčastnění se shodli na nutnosti aktivního přístupu k řešení problematiky AMP a nikoliv vyčkávání na místě a pouhém přihlížení šíření nákazy. Proto navrhli následující opatření, která by kompetentní úřady měly co nejrychleji realizovat.
Opatření by měla být učiněna ve dvou časových a prostorových rovinách. Tou první jsou okamžitá opatření týkající se území, zasažené nákazou a jeho okolí a tou druhou je soubor opatření dlouhodobé povahy s platností pro celé území ČR.
 
Krátkodobá opatření týkající se zamořeného území
 
1. Přehodnotit vymezení zamořeného území a jednotlivých zón a ty striktně určit podle perimetru od současných výskytů. První zóna, která by měla být definována zhruba 5 km od okrajových výskytů pozitivních případů nalezených nebo ulovených divokých prasat a ve které by měl být zachován „klidový režim“ lovu, který je aktuálně nastaven v červené zóně (uvnitř a blízkém okolí elektrických ohradníků). Druhá zóna by měla přímo navazovat na zónu jedna a tvořit kolem ní prstenec o šířce 20 až 30 km. V této zóně je v současné době nutné intenzivně redukovat početní stav černé zvěře a snažit se jej dostat na minimální úroveň (ideálně blížící se nule).
 
2. Vzhledem k tomu, že současná opatření sice vedla ke snížení početních stavů černé zvěře, nicméně ne s dostatečnou razancí, je proto nutné v této zóně nasadit opatření, která zajistí intenzivnější redukci prasat v zasažené oblasti. Například jako alternativu nasazení Policie ČR (kde jsou lidské zdroje limitující počtem max. 20 střelců), v první fázi nabídnout dohodu o provedení práce místním zkušeným myslivcům, v počtu 1 až 2 uvolnění lovci na každou honitbu. Případně pokud by se nikdo takový nenašel, oslovit širokou mysliveckou veřejnost, a následně takové lovce uvolnit po dobu několika měsíců k intenzivnímu lovu černé zvěře.
Jsme si vědomi, že toto opatření je výrazným zásahem do práv držitelů a uživatelé honiteb, nicméně nejsme přesvědčeni, že tak výrazná redukce je v silách dobrovolníků, kteří myslivost vykonávají ve svém volném čase, i když finanční pobídky k lovu černé zvěře jsou významné.
 
3. Intenzivní odlov černé zvěře pomocí odchytových zařízení v celé oblasti. Počet odchytových zařízení by měl být minimálně jedno odchytové zařízení na 200 ha a měl by za něj zodpovídat právě profesionál, který bude vykonávat lov černé zvěře specifikovaný v bodě 2. V okruhu 200 metrů kolem odchytových zařízení by měl být zakázaný vstup nepovolaných osob a tento zákaz důsledně vymáhat.
 
4. Urychleně zpracovat metodiku kontroly zákazu krmení jadrnými krmivy a omezení množství jadrných krmiv na vnadištích. Za celé období platnosti mimořádných veterinárních opatření týkajících se zákazu krmení jadrnými krmivy, nebyl prezentován ani jeden případ provedených kontrol či případných postihů. Nařízení bez následné kontroly proto postrádá účinnost
 
5. Zakázat antiparazitární léčby ve všech volných honitbách (s výjimkou obor a přezimovacích obůrek pro vysokou zvěř) z důvodu umožnění intenzivního lovu černé zvěře na území celé ČR.
 
6. Bezpodmínečně bude nutno koordinovat osevní postupy zemědělců spolu se státní správou, aby mohl být myslivcům umožněn lov v průběhu celého roku. Pokud se budou opětovně vytvářet mnohahektarové lány stejných plodin, od května 2018 do období sklizně nebude možno prakticky lovit v těchto rozlehlých plochách zemědělských plodin. Proto je nutné zabránit vytvoření hranic vysokých zemědělských plodin s lesními porosty a pěstování vysokých plodin na větších souvislých výměrách než 15 ha, případně oddělení těchto bloků mezerami o minimální šířce 12 m.
 
7. Upozorňujeme, že veškerá tato opatření lze realizovat přes mimořádná veterinární opatření vydávaná Státní veterinární správou.
 
8. Dále je nutné umožnit dosud zakázané způsoby lovu a možnost výcviku loveckých psů. Jedná se především:
a) povolení tréninkových obůrek pro výcvik psů;
b) neomezovat kohoutkovou výšku psů používaných při naháňkách na černou zvěř;
c) schválit použití krátké zbraně k dostřelu poraněnéné zvěře při naháňkách nebo odstřelu v odchytovém zařízení;
d) schválení použití loveckého oštěpu 
 
Dlouhodobá opatření
 
1. Snížení populační hustoty černé zvěře na území celé České republiky o 70-80 %. Toto vychází z předpokladu frontálního šíření onemocnění AMP z Polska, případně z jiných směrů a je jedinou cestou jak omezit důsledky nákazy a ekonomické ztráty.
K tomu je zapotřebí výrazné posílení pravomocí státní správy myslivosti ve vztahu ke kontrolním mechanismům lovu a stanovení plánu lovu. K těmto krokům je zapotřebí neodkladně revidovat současný systém myslivosti v ČR.
 
2. Stanovení systému finančních pobídek za lov černé zvěře (zástřelné) s nutností diferenciace jednotlivých věkových kategorií a pohlaví ulovených divočáků.
Navrhujeme následující postup: Vyplácení zástřelného lovci (např. 1000 Kč) a následně kompenzace uživatelům honiteb. Uživatelé honiteb by měli povinnost předkládat markanty (čelisti) ulovené zvěře a po splnění plánu lovu s definovanou strukturou (poměr ulovených bachyní a ostatních kusů by měl činit 1:6) by mu byla vyplacena finanční kompenzace (např. 4000 Kč bachyně, 1000 Kč ostatní kusy).
Kompenzace musí uživatelům honiteb pokrýt finanční ztrátu při prodeji zvěřiny a zároveň náklady na lov. Toto by mělo trvat 1 až 2 roky. Finanční prostředky, které bude muset stát vynaložit na toto zástřelné, jsou mnohonásobně nižší, než náklady, které vzniknou při rozšíření afrického moru prasat do chovů domácích prasat.
 
3. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní veterinární správou a ČMMJ musí neodkladně zpracovat Akční plán boje s AMP a tento musí být závazný pro všechny uživatele honiteb.
 
4. Státní správa musí rovněž neodkladně zahájit intenzivní mediální kampaň. Je nutno detailně vysvětlovat dopad rozšíření afrického moru prasat pro celou společnost.
 
 
5. V pronajatých honitbách od LČR, s.p. připravit variantu snížení nájemného při radikálním snížení stavů černé zvěře.
 
6. Zpracovat dotační pravidla pro budování malých zpracoven zvěřiny a podporovat prodej zvěřiny tzv. „ze dvora“.
 
Dále kolegyně ze Slovenska informovaly o schváleném Akčním plánu boje s AMP na Slovensku. Jeho cílem je především včasná detekce nákazy a výrazné snížení populační hustoty černé zvěře na Slovensku. Zásadním opatřením pro celé Slovensko je zákaz přikrmování spárkaté zvěře jadrným krmivem a omezením množství krmiva pro vnadění černé zvěře na 5 kg.
Zároveň Slovensko stanovilo dvě nárazníkové zóny (jedna na západě na hranici s ČR a druhá na východě na hranicích s Ukrajinou), kde je vypláceno zástřelné za každého uloveného divočáka. To je podmíněno odevzdáním markantů ulovené zvěře, kterým je vzorek na vyšetření AMP a u bachyně reprodukční orgány (děloha). Zástřelné činí 30 EUR za vzorek z bachyně (včetně lončaček) a 10 EUR za ostatní kategorie.
Ing. Jiří JANOTA
Ing. Miloš JEŽEK, Ph.D.

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

vychází v 5:04 a zapadá v 20:50 vychází v 13:47 a zapadá v 2:44 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...