Aktuality

Předběžný návrh novely zákona o myslivosti

| Diskuzní fórum
Předběžný návrh novely zákona o myslivosti
Navrhované znění vybraných ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, s vyznačením navrhovaných změn. Pozor - pracovní, zatím neschválená verze určená pouze k diskuzi v mezirezortním projednávání.
Doplněno o pozměňovací návrh ze dne 4.9.2019 - viz příloha a poslední část příspěvku

Že by fígl na myslivce? Pozměňovací návrh totiž souvisí s projednávaným zákonem o lesích, je to tzv. přílepek k jednomu zákonu (o lesích), ale měnící zákon jiný (o myslivosti). A přílepek se objevil na poslední chvíli, kdy jde zákon o lesích už do posledního třetího čtení na následující schůzi Sněmovny....  



pozměňovací návrh vložený do zákona o lesích dne 4.9.2019 najdete na konci textu a v příloze tohoto dokumentu


ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 2
 

Vymezení pojmů

 
Pro účely tohoto zákona se rozumí
 
a) myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,
 
b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d),
 
c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů:
savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),
ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo),
 
d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem:
savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a zajíc polní (Lepus europaeus),
ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),
 
e) nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, veřejná a neveřejná pohřebiště a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,
 
f) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,
 
g) souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami,
 
h) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,
 
i) honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,
 
j) oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat,
 
k) bažantnicí část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice,
 
l) jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě,
 
m) držitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána,
 
n) uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal,
 
o) za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena .,
 

r) spárkatou zvěří prasatovití, jelenovití a turovití uvedení v písmenech c) nebo d) nebo vypuštěné geograficky nepůvodní druhy živočichů, které jsou považovány za zvěř Mezinárodní mysliveckou organizací (CIC) podle § 4 odst. 2,

 
s) mládětem spárkaté zvěře jedinec ve věku od data narození do 31. března roku následujícího; u prasete divokého sele ve věku od data narození do stáří 12 měsíců.
 
 
HLAVA IV VYUŽITÍ HONITEB
§ 32
 
Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití
 

(1) Držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.

 
(2) Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby.
 
(3) Pronajmout lze honitbu jen
 
a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek,
 
b) mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů za účelem nájmu honitby, jehož nejméně 3 členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a),
 
c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).
 
(4) Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby:
 
a) sdělení držitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o nájem honitby,
 
b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost,
 
c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána,
 
d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům. V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los.
 
(5) Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.
 
(6) Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby.
 
§ 33
 

Smlouva o nájmu honitby

 
(1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.
 
(2) Nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.
 

(3) Ve smlouvě o nájmu honitby se smluvní strany dohodnou na osobě nebo osobách, kterým bude předkládána jako zástupcům držitele honitby ke kontrole ulovená spárkatá zvěř uživatelem honitby, místě nebo místech, kde k předložení bude docházet, a způsobu průkazného potvrzení o provedené kontrole.

 
(3) (4) Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle zákona o myslivosti.
 
(4) (5) Pokud nájemci honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé.
 
(5) (6) Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.
 
(6) (7) Smlouva o nájmu honitby zaniká
 
a) uplynutím doby,
 
b) zánikem honitby,
 
c) zánikem nebo smrtí nájemce honitby,
 
d) přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,
 
e) dohodou,
 
f) výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v případě, že nový držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet,
 
g) výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu,
 
h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.
 
(7) (8) Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitbě, která je pronajata, vstupuje nový vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.
 
(8) (9) Držitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 6 (7) písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.
 
(9) (10) Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán.
 

ČÁST PÁTÁ MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV

HLAVA II
 
PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
 
§ 36
 

Vypracování plánu

 
(1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.
 
Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen "plán"). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěře.
 
Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.
 
Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.
 
V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu.
 
Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.
 
§ 37
 

Změny a plnění plánu

 
Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.
 

§ 37

 

Změny a plnění plánu
 
Za změny plánu se považují rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, včetně rozhodnutí o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení.
 
a) Splnění plánu lovu se posuzuje samostatně u každého druhu spárkaté zvěře. Plán u každého druhu zvěře se považuje za splněný, je-li splněn tak, jak byl odsouhlasený, dohodnutý nebo určený orgánem státní správy myslivosti podle § 36 odstavce 3 nebo
 
b) splněn lov počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře, přičemž plánovaný počet samců může být zcela nebo částečně nahrazen ulovením odpovídajícího počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře.
Do plnění plánu se započítává i zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce nebo dosledu zvěře a nalezená zvěř uhynulá.
 
(2) Plán lovu je splněn v případě, že je splněn u všech druhů spárkaté zvěře. V případě nalezení kusu uhynulé spárkaté zvěře je možné tento kus zvěře zahrnout do plnění plánu lovu pouze v případě, že nález lze doložit držiteli honitby a orgánu státní správy myslivosti. V případě ulovené a uhynulé zvěře způsob dokládání plnění plánu chovu a lovu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
 
§ 38
 

Myslivecká evidence a statistika

 
(1) Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.
 
(2) Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.
 
 

§ 38a

 
(1) Ministerstvo vede evidenci záznamů o honitbách a mysliveckém hospodaření v nich na území České republiky s výjimkou území národních parků. Vedením se rozumí shromažďování, zpracování a další nakládání se shromážděnými údaji. Rozsah a způsob vedení evidence stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
 
(2) Ministerstvo vedením evidence podle odstavce 1 může pověřit organizační složku státu, která
a) má odbornou a technickou způsobilost,
b) se sama neúčastní hospodářské soutěže v příslušné oblasti a
c) podléhá dohledu a kontrole ministerstva.
 
(3) Za účelem vedení evidence podle odstavce 1 jsou orgány státní správy myslivosti povinny poskytovat ministerstvu nebo pověřené organizační složce státu podle odstavce 2 nezbytné údaje z evidence podle odstavce 1.“
 
ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU
 
§ 45
 
(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se
 
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,
 
b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
 
c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
 
d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
 
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,
 
f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
 
g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
 
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
 
i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),
 
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,
 
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,
 
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,
 
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
 
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,
 
o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,
 
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
 
r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
 
s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
 
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí; v odchytových zařízeních lze použít dlouhou loveckou zbraň kulovou nebo dlouhou loveckou zbraň kombinovanou, obě s kulovým nábojem s úsťovou energií nejméně 600 J,
 
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,
 

u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě prasete divokého, samic a mláďat jelena evropského, siky japonského, muflona a daňka skvrnitého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,

 
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů,
 
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.
 
(2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).
 
(3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.
 

ČÁST OSMÁ PŘESTUPKY

 
§ 63
 

Přestupky fyzických osob

 
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
 
a) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 9 odst. 1 nebo 3 anebo v § 10 odst. 2 nebo 3 nebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3, nebo
 
b) v rozporu s § 48a neoprávněně loví zvěř nebo nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo v § 14 odst. 1 písm. a) až d).
 
(2) Fyzická osoba se jako držitel loveckého lístku dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu podle § 41 až 45 nebo § 49 odst. 1.
 
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
 
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo
 
b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2.
 
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze uložit zákaz činnosti do 2 let; při uloženém zákazu činnosti za přestupek podle odstavce 2 se odebere lovecký lístek.
 
(5) Přestupky podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
 
(6) Přestupek, který se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i), zapíše do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty.
 
 
§ 64
 

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

 
(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10 nebo v § 32 odst. 3, 4 nebo 5 anebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.
 
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo v § 61 odst. 3.
 
(3) Uživatel honitby se dopustí přestupku tím, že
 
a) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1 nebo v § 44 odst. 1 nebo 2 anebo uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní,
 
b) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 1 nebo v § 43 odst. 1,
 
c) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 36, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo v § 51 odst. 1 nebo poruší povinnost uvedenou v § 3 odst. 2 tím, že početní stav u normovaného druhu zvěře poklesne pod minimální stav,
 
d) nesplní lov celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření (§ 37), pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, nebo
 
e) nesplní některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 5 nebo v § 36 odst. 2 a 3, § 39.
 
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
 
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a),
 
b) 40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. b),
 
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) až e).
 
§ 64a
 

Společná ustanovení k přestupkům

 
(1) Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní _ranice sazeb uvedených v § 63 odst. 3 nebo v § 64 odst. 4. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
 
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává orgán státní správy myslivosti.
 
(3) Výnosy z pokut uložených mysliveckou stráží za přestupky podle § 63 jsou příjmem příslušné obce s rozšířenou působností. Výnosy z pokut uložených za přestupky podle § 64 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí.
 
 

ČÁST DEVÁTÁ

 
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 
§ 65
 

Vztah ke správnímu řádu

 
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.
 
§ 66

Vztah k předpisům o ochraně přírody

 
Orgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s orgány ochrany přírody, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.
 
§ 67
 

Vztah k řízení podle jiných předpisů

 
V řízení podle zvláštních právních předpisů, které se dotýká honiteb a životních podmínek zvěře, je orgán státní správy myslivosti dotčeným orgánem státní správy.
 
§ 68
 

Zmocňovací ustanovení

 
Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. k), § 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 36 odst. 6, § 37 odst. 3, § 38a, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhlášku k provedení § 14 odst. 1 písm. f).
 
§ 69
 

Přechodná ustanovení

 
(1) Honitby a obory uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbami podle tohoto zákona, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31. březnu 2003.
 
(2) Právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvo a společenstevní honitba zanikají. Po zániku honebního společenstva se provede likvidace.
 
(3) Smlouvy o nájmu honiteb, obor a samostatných bažantnic uzavřené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.
 
(4) Platnost vydaných loveckých lístků, složených zkoušek mysliveckých, sokolnických a loveckých psů, jmenování mysliveckých stráží a mysliveckých hospodářů a povolení k držení loveckých dravců ke dni účinnosti tohoto zákona zůstává zachována.
 
(5) Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
 
(6) Okresní úřady vykonávají až do svého zrušení státní správu na úseku myslivosti v rozsahu vymezeném pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 60).
 
§ 70
 

Zrušovací ustanovení

 
Zrušuje se zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
 
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
 
OBECNÁ ČÁST
 
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
 
Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
 
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
myslivosti“) nabyl účinnosti 1. července 2002.
Zákon o myslivosti byl od roku 2002 již více než sedmnáctkrát z různých důvodů a v různých souvislostech novelizován. Novely však nepřinesly vyřešení všech nedostatků, které se od doby účinnosti zákona navršily.
Příprava, vypracování, projednání a schválení návrhu novely zákona je procesem, který s ohledem na délku legislativního procesu může trvat déle než jeden rok. Zkušenosti praxe poslední doby a poznatky orgánů státní správy na všech úrovních, svědčí jednoznačně o tom, že s ohledem na současnou situaci v lesích je třeba zákon o myslivosti novelizovat dílčím způsobem.
Potřeba urychlené dílčí novelizace zákona o myslivosti vyvstává zejména v souvislosti s rozsáhlou kalamitou, která zasáhla lesy na velké části území České republiky, a s tím spojenou následnou obnovou lesních porostů.
Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.
 
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
 
Jak naznačeno výše, je jedním z důvodů předložení návrhu novely snaha vytvořit předpoklady pro efektivnější obnovu lesních porostů po kalamitě v lesích a snížení tlaku zvěře na ostatní kultury.
Cílená novela nově zavádí několik ustanovení, která umožní orgánům státní správy myslivosti kontrolovat skutečné ulovení zvěře. Zavedením kontrolních mechanismů pro plnění lovu zvěře tak, jak je nastaveno uživatelem honitby a držitelem honitby, je prioritní opatření pro držitele honitby. Stát si zavedením kontrolního mechanismu specifikovaného ve vyhlášce vytváří celoplošnou možnost důsledné kontroly provedení lovu. Orgány státní správy tak budou mít možnost pravidelně z měsíčních hlášení vyhodnocovat plnění plánu lovu a případně zasáhnout do mysliveckého hospodaření. Dále pak případně při nesplnění celkové plánu lovu uložit sankci.
V rámci plnění plánu lovu se nově dává možnost splnit plán lovu samčí zvěře lovem samic a mláďat. Vzhledem k potřebě využít všech možností lovu se nově ruší zákaz používání noktovizorů, nově se ruší zákaz lovu v noci, rozšiřuje se možnost lovu všech prasat divokých, daněl a dančat na společném lovu. K maximálnímu využití lovecké capacity uživatele honitby se nově ruší povinnost doprovodu uživatele honitby v případě poplatkového lovu.
 
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
 
Dosavadní vývoj početních stavů spárkaté zvěře ukazuje, že současný model kontrolních mechanismů není vlastníky dostatečně využíván. Pokud vycházíme z předpokladu, že plán mysliveckého hospodaření (plán chovu a lovu) spárkaté zvěře je správně nastaven, popřípadě pokud orgán státní správy myslivosti ukládají opatření ke snížení stavů podle § 39 zákona o myslivosti, tak musí nutně docházet k obcházení jejich funkčnosti, tzn., že lov není skutečně proveden. Pokud by plán nebyl nastaven v dostatečné výši, nastupuje uložení opatření § 39 a měl by tím být zaručen dostatečný zásah do početního stavu populace jednotlivých druhů spárkaté zvěře a tím by neměly růst stavy ani škody, což se neděje.
Z výše uvedených důvodů nastupuje regulace kontrolního mechanismu a tím je zajištěno, že plán mysliveckého hospodaření popřípadě redukčního opatření uložené orgánem státní správy myslivosti (§ 39), zajistí skutečné naplnění provedení lovu. V případě nepřijetí takového opatření s ohledem na rostoucí stavy spárkaté zvěře odvozené od vývoje lovu může být vážně ohrožena obnova lesa, včetně kalamitních ploch vzniklých po poškození suchem a podkorním hmyzem.
 
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
 
Návrh novely zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Stanovené povinnosti hospodářských subjektů nejdou nad rámec Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod.
 
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
 
Návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).
 
Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
 
Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.
 

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Navrhovaná změna bude mít minimální hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a veřejné rozpočty. Pokud jde o náklady na zaváděné markanty u ulovených prasat divokých, je navrhováno zasílat tyto markanty spolu s již nyní povinnými vzorky na laboratorní vyšetření na svalovce, tj. pro adresáty normy zde nevzniknou zvýšené náklady. Náklady Státní veterinární správy na likvidaci markantů prasat jsou odhadovány na 150 000 Kč ročně a ostatní spárkaté zvěře na cca 60 000 Kč ročně. Odhadovaná režie Státní veterinární správy je ve výši cca do 10 mil. Kč ročně.
Program na vedení elektronické evidence mysliveckých záznamů o honitbách a mysliveckém hospodaření je ve výši do 1 mil. Kč. Náklad na vytvoření, testování a zavedení do provozu u mobilní aplikace bude do 5 mil. Kč.
Proti současnému nákladu na výrobu a distribuci plomb dojde k navýšení nákladů zavedením QR kódu na plombu. Odhad nákladů je cca do 1 mil. Kč.
Přínosy nelze jednoznačně finančně vyjádřit, lze však konstatovat, že prvořadým přínosem bude zejména zefektivnění ochrana lesů, důsledný přehled o plnění plánů mysliveckého hospodaření a zkvalitnění činnosti pracovníků státní správy myslivosti na všech úrovních.
Navrhovaná právní úprava nebude mít vliv na ostatní veřejné rozpočty ani žádné negativní dopady na podnikatelské prostředí, nemá sociální dopady, nemá dopady na specifické skupiny obyvatel (osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny) ani dopady na životní prostředí.
 

Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

 
Návrh nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních
údajů.
 

Zhodnocení korupčních rizik

 
V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu novely zákona nepředstavuje žádné riziko.
 

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

 
Návrh novely zákona o myslivosti nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu.

 

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

 
K čl. I
 
K bodu 1
k § 2 písm. r) a s)
 
Definování pojmu „spárkatá zvěř“ je vyvoláno potřebou jasně stanovit obsah těchto pojmů, které jsou dále užívány v zákoně a prováděcích právních předpisech.
 
Z důvodu užití pojmu „mládě“ v dalších ustanoveních zákona, je třeba tento pojem pro jeho účely definovat. Mládě je definováno odlišně od obecně vnímaného pojmu. I přes skutečnost, že biologicky zůstává jedinec mládětem i po 31. březnu roku následujícího po roce jeho narození, je toto časové vymezení nutné z důvodů mysliveckého plánování a myslivecké statistiky. U prasete divokého, u kterého dochází k pohlavní aktivitě a následnému vrhu mláďat prakticky po dobu celého kalendářního roku, je pro účely zákona o myslivosti ve vztahu k plánování a lovu využita metoda skutečného fyzického stáří, tedy od data narození do 12 měsíců věku včetně
 

K bodu 2

(k § 32 odst. 5)
Nově se ruší povinnost doprovodu uživatele honitby v případě poplatkového lovu z důvodu efektivnějšího lovu a využití maximálního loveckého potenciálu uživatele honitby. Nástroj je velmi vhodný zejména při omezené kapacitě mysliveckého personálu uživatele honitby.
 

K bodu 3

(k § 33 odst. 3)
Vkládá se nový odstavec 3 - v souladu s požadavky vlastníků honebních pozemků se zakotvuje povinnost dohodnout se na kontrole ulovené spárkaté zvěře tak, aby vlastníci honebních pozemků, kterým vzniká škoda, mohli přímo ověřit, zda lov spárkaté zvěře skutečně probíhá. Za tím účelem se smluvní strany dohodnou i na zástupci a místě, kde bude zvěř ke kontrole předkládána a tuto skutečnost uvedou ve smlouvě o nájmu honitby.
 
V důsledku vložení nového odstavce 3 se stávající odstavce přečíslují.
 

K bodu 4

(k § 33 odst. 9)
Změna odkazu na odstavec 7 v důsledku přečíslování odstavců v § 33.
 

K bodu 5

(k § 36 odst. 4)
Nově se ruší dohoda mezi uživatelem honitby a orgánem státní správy myslivosti (OSSM) na jiné frekvenci zasílání hlášení plnění plánů než měsíční. Toto opatření se zavádí z důvodu plynulého vyhodnocování plnění plánu. Průběžné měsíční vyhodnocování plnění plánu lovu je možné využít i pro případná opatření.

 

K bodu 6 (k § 37)

 
K odst. 1
Jedná se o zpřesnění a vymezení toho, co se považuje za změny plánu mysliveckého hospodaření.
 
K odst. 2
Nastavují se kritéria hodnocení splnění plánu lovu spárkaté zvěře, který je odsouhlasený, dohodnutý nebo určený. S ohledem na to, že je u spárkaté zvěře velmi často nevhodný poměr pohlaví ve prospěch samičí zvěře, je možné nahradit splnění plánu samčí zvěře ulovením samic nebo mláďat.
 
K odst. 3
V tomto ustanovení se stanovuje kritérium hodnocení splnění plánu lovu a dále zahrnutí uhynulého kusu prokazatelně doložitelného do plnění plánu lovu. Toto opatření bude předcházet možnému klamavému vykazování úhynů a spotřebovaných plomb za účelem plnění plánu lovu. Rovněž zde bude důležité, jak je rozložen v průběhu roku počet nalezených uhynulých kusů zvěře pro případné vyvarování se kumulace nalezení úhynů těsně před koncem mysliveckého roku. Pro kontrolu plnění plánu se nově zavádí zmocnění pro vyhlášku, která bude určovat podmínky ke kontrole ulovené zvěře a k prokázání plnění plánu lovu, tzv. markanty.
 

K bodu 7 (k § 38a)

Vložen nový paragraf, který stanovuje vedení evidence Ministerstvem, případně pověřenou organizační složkou státu. Tato evidence vychází mimo jiné z povinnosti reportovat usmrcení invazních nepůvodních druhů.
 

K bodu 8

k § 45 odst. 1 písm. g)
Nově se vypouští zákaz použití zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizoru Toto ustanovení reaguje na rozšíření zařízení u myslivecké veřejnosti, faktickou nemožnost kontroly využívání takových zařízení státem, zvyšuje bezpečnost při lovu v noci a dává větší možnosti k redukci počtu kusů zvěře.
 

K bodu 9

k § 45 odst. 1 písm. m)
Noční lov je velmi podstatným nástrojem s ohledem na intenzitu využívání životního prostředí zvěře veřejností a hospodářskou činností. Současná praxe v zemědělství běžně využívá nočních prací a kalamitní přemnožení podkorního hmyzu vyžaduje směnný provoz strojní těžby dřeva v lese. Pro efektivní snižování početních stavů spárkaté zvěře se uvolněním zákazu lovu v noci dává možnost lovit zvěř v noci za použití vhodné pozorovací techniky, což je v návaznosti na písm. g).

 

K bodu 10

k § 45 odst. 1 písm. t)
Z důvodu bezpečnosti osob je zakotvena možnost k lovu zvěře v odchytových zařízeních kulovou nebo kombinovanou zbraň s úsťovou energií střely nejméně 600 J, což podstatně snižuje riziko poranění nebo usmrcení osob, nebo jiných jedinců zvěře v odchytových zařízeních. Povolení nižšího výkonu střely je zde umožněno tím, že k usmrcování v odchytových zařízeních dochází na krátké vzdálenosti.
 

K bodu 11

k § 45 odst. 1 písm. u)
S ohledem na nutnost účinné regulace spárkaté zvěře se rozšiřuje možnost lovu na společném lovu o dospělé kusy prasete divokého, samic a mláďat jelena evropského, siky japonského, muflona a daňka skvrnitého. Navrhovaná úprava tak umožní společný lov (naháňka, nátlačka) prasete divokého bez ohledu na věk a pohlaví.
 

K bodu 12

k § 64 odst. 3 písm. c)
Ruší se sankce za překročení normovaných stavů zvěře. Překročení normovaných stavů se může být bez vlivu uživatele honitby zapříčiněno celou řadou faktorů například vlivem počasí (shlukování zvěře), potravních možností, atd. Z těchto důvodů se nedodržení normovaných stavů ruší. Nicméně zůstává povinnosti udržovat početní stavy tak, aby nedošlo k poklesu pod stavy minimální z důvodu zajištění dostatečně velké populace při přežití druhu v honitbě.
 

K bodu 13

k § 64 odst. 3 písm. d)
Zavedení sankce za nedodržení plnění plánu chovu a lovu až do výše 200 000 Kč. Pouze ve výjimečných případech s ohledem na to, že mohou nastat v honitbě výjimečné podmínky v důsledku např. sucha, povodní atp. zavádí se liberační důvod, tj. dává se možnost orgánu státní správy myslivosti považovat plán lovu za splněný, pokud je splněn alespoň ze 70 %. Je zde tak zohledněno, že myslivost je vykonávána v přírodě, kde mohou nastat mimořádné situace.
 

K bodu 14

(k § 64 odst. 3 písm. e))
Zavedení sankce za nedodržení rozhodnutí orvánu státní správy myslivosti uloženého podle § 39.
Doplňuje se nové zmocnění k vydání vyhlášky podle § 38a.
 

K bodu 15 (k § 68)

Vzhledem ke změnám provedeným v textu zákona se upravuje se výčet odstavců, současně se doplňují nová zmocnění k vydání vyhlášek podle § 37 odst. 3 a § 38a.


Pozměňovací návrh č. 7 (zákon o myslivosti)
 
Markéty Pekarové Adamové, Dany Balcarové, Radka Holomčíka a Vlastimila Válka
 
k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

 
(sněmovní tisk č. 408)
 
Text návrhu:
 
1.     V názvu návrhu zákona se doplňují slova „, a zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti“.
 
2.     Dosavadní text návrhu zákona se označuje jako „ČÁST PRVNÍ“ s názvem „Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)“.
 
3.     Za část první upraveného návrhu zákona se doplňuje nová část druhá, která včetně nadpisu zní:
 
„ČÁST DRUHÁ
 
Změna zákona o myslivosti
 
Čl. III
 
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 357/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb.,  se mění takto:
 
1. V § 3 odstavci 2 se na konci textu věty první doplňují slova, která znějí:
 
„, a zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří“.
 
2. V § 3 odstavci 3 větě první se za slova „držitelů honiteb“ doplňují slova „nebo z vlastního podnětu“.
 
3. V § 3 odstavec 4 zní:
 
„(4) Vyhláška stanoví způsob stanovení nadměrného poškozování lesních ekosystémů zvěří, minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd a způsob vymezení oblastí chovu.“.
 
4. V § 58 odstavci 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
 
„b) vymezení oblastí pro chov zvěře (3 odst. 3),“.
 
Dosavadní písmena b) až d) se označují za písmena c) až e).
 
5. V § 58 odstavci 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
 
„f) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3) a pro oblasti chovu zvěře zajišťuje zpracování posudku, který je podkladem pro plán (§ 36 odst. 5),“.
 
Dosavadní písmena f) až o) se označují za písmena g) až p).
 
6. V § 59 odstavci 1 se zrušuje písmeno c) stávajícího znění.
 
Dosavadní písmena d) až g) se označují za písmena c) až h).
 
7. V § 59 odstavci 2 se zrušuje písmeno a).
 
Dosavadní písmena b) až g) se označují za písmena a) až f).
 
8. § 36 včetně nadpisu zní:
 
㤠36
Stanovení plánu mysliveckého hospodaření v honitbě
 
(1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. b)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Na stanovení termínu sčítání zvěře v honitbě se nevztahují ustanovení částí druhé a třetí správního řádu. Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo se účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.
 
(2) Orgán státní správy myslivosti každoročně stanoví pro honitbu plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“).
 
(3) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně podklady k plánu ve lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem.
 
(4) Je-li v honitbě chována spárkatá zvěř, orgán státní správy myslivosti zajistí každých pět let vypracování posudku za účelem stanovení vhodné výše lovu spárkaté zvěře v honitbě na základě posouzení celkového stavu ekosystému, porovnání oplocených a neoplocených ploch, výše škod způsobených zvěří na lesních a zemědělských porostech a zpětného propočtu stavu spárkaté zvěře za poslední tři roky. Součástí posudku je i návrh ročního plánu lovu spárkaté zvěře s výjimkou prasete divokého na nejbližší období pěti let pro honitbu s plochou lesa alespoň 50 ha. Posudek orgán státní správy myslivosti předá ostatním orgánům státní správy myslivosti, v jejichž správním obvodu se honitba nachází, a na žádost jej bezplatně poskytne vlastníkům honebních pozemků, uživateli honitby, a dále orgánům státní správy lesa a orgánům ochrany přírody, v jejichž správním obvodu se honitba nachází. Držitel nebo uživatel honitby může požádat o revizi posudku po 3 letech jeho platnosti. V tomto případě hradí náklady na vypracování nového posudku ten, kdo o něj požádal. Posudek je součástí podkladů k plánu. Je-li honitba součástí oblasti chovu, postupuje se ve vztahu ke spárkaté zvěři, pro kterou byla vymezena, podle odstavce 5.
 
(5) Orgán státní správy myslivosti příslušný k vymezení oblasti chovu zajistí každých pět let posudek za účelem stanovení vhodné výše lovu spárkaté zvěře, pro kterou byla oblast chovu vymezena. Není-li dále stanoveno jinak, použije se na tento posudek přiměřeně ustanovení o posudku podle odstavce 4. Součástí posudku je návrh ročního plánu lovu spárkaté zvěře na nejbližší období pěti let pro oblast chovu i každou honitbu s plochou lesa alespoň 50 ha, která se v této oblasti chovu nachází. Posudek pro oblast chovu je součástí podkladů k plánu pro honitbu v dané oblasti chovu, pokud je v ní chována zvěř, pro níž byla tato oblast chovu vymezena.
 
(6) Podklady k plánu předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se k nim držitel honitby do 15 dnů od doručení podkladů k plánu nevyjádří, platí, že s nimi souhlasí. Po uplynutí lhůty podle věty druhé, uživatel honitby předloží podklady k plánu do 7 dnů orgánu státní správy myslivosti; u pronajaté honitby současně s vyjádřením držitele honitby.
 
(7) Přikládat vyjádření držitele honitby není potřeba v případě, že je honitba užívána držitelem honitby nebo u pronajaté honitby se držitel honitby k podkladům k plánu ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
 
(8) Nepředloží-li uživatel honitby podklady k plánu podle odstavce 3 nebo v souladu s odstavci 4 až 7, stanoví plán orgán státní správy myslivosti s využitím posudku podle odst. 4 a u honiteb v oblasti chovu také s využitím posudku podle odst. 5.
 
(9) Prvním úkonem v řízení o stanovení plánu je vydání rozhodnutí o jeho stanovení. Odvolání proti rozhodnutí podle předchozí věty nemá odkladný účinek. Do doby stanovení plánu hospodaří uživatel honitby podle předchozího plánu.
 
(10) Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu lovu, není-li dohodnuto jinak, a markanty (§ 37 odst. 3), a to nejpozději do patnáctého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k lovu zvěře nebo nálezu uhynulé zvěře.
 
(11) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř bez ohledu na věk a samčí zvěř do stáří 1 roku ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. Pokud uživatel honitby uloví v hospodářském roce od 1. dubna do 31. března 5 nebo více kusů 1 druhu spárkaté zvěře, pro který nejsou stanoveny minimální a normované stavy, je povinen pro následující hospodářský rok vyhotovit plán lovu i pro tento druh zvěře.
 
(12) Vyhláška stanoví vzor, lhůty a bližší podmínky pro vypracování posudku, podkladů k plánu a plánu, výši náhrady nákladů za vypracování nového posudku a obsahové náležitosti hlášení o plnění plánu.“
 
9. § 37 včetně nadpisu zní:
 
㤠37
 
Změny a plnění plánu
 
(1) Za změny plánu se považují rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, včetně rozhodnutí o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení.
 
(2) Uživatel honitby je povinen plán za podmínek stanovených tímto zákonem plnit. Splnění plánu lovu se posuzuje samostatně u každého druhu spárkaté zvěře. Plán u každého druhu zvěře se považuje za splněný, je-li
 
a) splněn tak, jak byl stanoven orgánem státní správy myslivosti, nebo
 
b) splněn lov počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře, přičemž plánovaný počet samců může být zcela nebo částečně nahrazen ulovením stejného počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře.
 
Do plnění plánu se započítává i zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce či dosledu zvěře a nalezená zvěř uhynulá. Prokáže-li uživatel honitby odůvodněný případ hodný zvláštního zřetele, může orgán státní správy myslivosti plán lovu jednotlivých druhů spárkaté zvěře výjimečně považovat za splněný, když celkový počet ulovených kusů jednotlivých druhů zvěře dosáhne alespoň 70 %, přičemž každý druh spárkaté zvěře se posuzuje samostatně.
 
(3) Do plnění plánu lovu se započítají pouze ty kusy spárkaté zvěře, které lze doložit předložením markantů. Vyhláška stanoví markanty a způsob jejich kontroly a znehodnocení orgánem státní  správy myslivosti.
 
(4) Plán lovu je splněn v případě, že je splněn u všech druhů spárkaté zvěře.
 
(5) V případě nalezení kusu uhynulé spárkaté zvěře je možné tento kus zvěře zahrnout do plnění plánu lovu pouze v případě, že nález lze doložit  orgánu státní správy myslivosti markanty.
 
(6) Vyhláška stanoví markanty, způsob jejich kontroly a evidence a vzor potvrzení o jejich předložení vydávaného orgánem státní správy myslivosti.“
 
10. V § 62 odstavci 1 se na konci písmene h) nahrazuje tečka čárkou, za kterou se doplňuje písmeno i), které zní:
 
„i) plnění plánu lovu spárkaté zvěře oproti předložení markantů.“
 
11. V § 64 odstavci 3 písmenu d) se zrušují slova: „ pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře,“.
 
12. V § 64 odstavci 3 písmenu e) se slova „§ 36 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 36 odst. 3“
 
13. V § 68 se slova „§ 35 odst. 7, § 36 odst. 6,“ nahrazují slovy „§ 35 odst. 8, § 36 odst. 12, § 37 odst. 6,“.
 
14. V § 45 odstavci 1 se zrušuje písmeno t).
 
Dosavadní písmena u) až w) se označují jako písmena t) až v).
 
Čl. IV
 
Přechodná ustanovení
 
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 449/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 449/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na plán mysliveckého hospodaření v honitbě zaslaný orgánu státní správy správy myslivosti podle zákona č. 449/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a na jeho kontrolu, plnění nebo změny se použijí právní předpisy ve znění účinném ke dni předcházejícímu nabytí účinnosti tohoto zákona.“.
 
5.     Za část druhou upraveného návrhu zákona se doplňuje nová část třetí označená jako „ČÁST TŘETÍ“ s názvem „Účinnost“.
 
6.     Dosavadní článek III dle předloženého návrhu zákona se označuje jako článek V v nově doplněné části třetí a na konci věty se v něm doplňují slova:
 
„, s výjimkou ustanovení části druhé, která nabývají účinnosti uplynutím dvou let od jeho vyhlášení“.
 
 
 
Odůvodnění
 
Obnova pestré druhové skladby není možná bez nastolení rovnováhy mezi stavy zvěře a obnovou lesů. V současné době přemnožená spárkatá zvěř spase nebo vážně poškodí někde všechny, někde většinu vysázených listnáčů a jedlí. Podle poslední inventarizace škod zvěří je průměrně poškozeno 64% mladých listnáčů a jedlí, na polovině území ČR je to více než 75% a na čtvrtině území republiky je to 100%. Zejména vzhledem ke kalamitní situaci, kdy je třeba obnovit obrovské plochy poškozených lesů, je tento pozměňovací návrh absolutní prioritou pro umožnění obnovy lesů. Proto je nezbytná související novelizace zákona o myslivosti.
Návrh přenáší konečnou zodpovědnost za stanovení (schválení) plánu mysliveckého hospodaření na orgán státní správy myslivosti. Uživatel honitby je povinen předat orgánu státní správy myslivosti podklady k plánu, jejichž náležitosti (např. posouzení celkového stavu ekosystému, porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, výsledky sčítání zvěře, míra škod na lesních kulturách, stanovené minimální a normované stavy zvěře, poměry pohlaví a koeficienty očekávané produkce, jakož i záměry které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby, zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře ad.), určí ministerstvo vyhláškou.
Uživatel honitby a často ani vlastník honebních pozemků či orgán státní správy myslivosti nemají k dispozici potřebná data a odbornost k posouzení celkového stavu ekosystému a přiměřenosti škod (viz úprava §3), jakož i porovnání oplocených a neoplocených ploch, případně je toto hodnocení subjektivní. Proto je potřebné, aby podklady pro stanovení plánu obsahovaly posudek, u něhož je garantována větší míra kompetentnosti. Návrh vychází z úspěšného saského modelu odvozování plánu lovu od míry poškození lesů. Vzhledem k nadměrným škodám způsobovaných každoročně spárkatou zvěří, zajistí stát pro vlastníky pozemků i uživatele honiteb objektivní posouzení podle jednotné metodiky, která bude součástí vyhlášky (viz I.). Protože většinu druhů spárkaté zvěře nelze úspěšně chovat v honitbách o velikosti menší než 10 000 ha, bude součástí posudku návrh plánu lovu na období pěti let pro celou oblast chovu a rozpočítání na jednotlivé honitby (metodika bude součástí vyhlášky). Posudek bude moci využít vlastník honebních pozemků, resp. držitel honitby a uživatel honitby pro vypracování podkladů k plánu mysliveckého hospodaření a orgány státní správy myslivosti pro jeho schválení.
Předpokládá se využití metodiky vypracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa, která prošla oponenturou za účasti MZe a MŽP. Vstupní data budou z Národní inventarizace lesů, která se opakuje každých 10 let a bude doplněna o šetření škod v mezidobí po 5 letech. Vícenáklady pro stát tedy představuje pouze pětileté opakování šetření několika vybraných parametrů a vyhotovení posudků pro jednotlivé honební oblasti a honitby. Vícenáklady pro stát se budou pohybovat v závislosti na použitých parametrech šetření 1,4 až 2,6 milionů Kč ročně, což je částka "zanedbatelná" vzhledem k efektu snížení škod zvěří, které jsou celkově odhadované na cca 7 miliard Kč ročně.
Návrh dále určuje kompetence orgánu státní správy myslivosti provádět změny plánu mysliveckého hospodaření a kontrolovat plnění plánu lovu. Za tím účelem zavádí povinné odevzdání markantů nejen u divokých prasat, ale i ostatní spárkaté zvěře. Bez zavedení kontroly odlovené zvěře bude nadále výše lovu vykazována pouze na papíře. Markanty a způsob jejich odevzdání určí ministerstvo vyhláškou (bylo navrženo vládní novelou zákona o myslivosti v loňském roce /Parlament ji nestihl projednat/). Za nejvhodnější se jeví odevzdání slechů orgánu státní správy myslivosti ke znehodnocení. V tomto návrh přináší vícenáklady na zajištění kontroly markantů do cca 5 milionů Kč ročně. Návrh zároveň doplňuje možnosti státní finanční podpory vybraných mysliveckých činností o podporu plnění plánu lovu oproti odevzdání markantů a upravuje sankce za nedodržení plánu lovu.
 
Pozměňovací návrh naplňuje Zásady státní lesnické politiky, opatření Národního lesnického programu II (1.7, 11.1, 11.6) a Národního akčního plánu adaptace na změny klimatu (1_1.1).
 
Návrh byl jako novela zákona o myslivosti předložen do poslanecké sněmovny již předchozí vládou na konci jejího volebního období, takže již nebyl sněmovnou projednán a schválen. Předkládáme jej v doplněné podobě o zavedení odvození plánu lovu od míry škod na lesích tak, jak ukládá Národní lesnický program II a Národní akční plán adaptace na změny klimatu: „V rámci myslivecké legislativy vytvořit podmínky pro dosažení únosných stavů spárkaté zvěře. Výši lovu odvozovat od stavu lesních ekosystémů a zajistit jeho vykonavatelnost.“
 
Ruší se zákaz provádět lov v odchytových zařízeních, protože za určitých okolností je to jediný účinný způsob jak zvěř ulovit v potřebném množství. Navíc je i humánnější - na rozdíl od ostatních způsobů lovu umožňuje vybrat nejvhodnější kusy k odstřelu (např. slabší a nemocné) a umožňuje zvěř ulovit s nejmenším rizikem utrpení při nepřesné střelbě (menší riziko chybné rány). Nyní je využíván při lovu přemnožených divokých prasat. Vypuštění problematického zákazu by tuto praxi legalizovalo a umožnilo využít tento způsob redukce stavů i u dalších druhů spárkaté zvěře.
 
Návrhy poskytují přiměřenou legisvakanční lhůtu, aby mohly být upraveny prováděcí právní předpisy.
 
 

Diskuzní fórum

nové vlákno | přihlásit se do fóra
Vlákno Vytvořil Příspěvky Zobrazení Poslední příspěvek
nový zákon nebo jenom úprava? M.T.
1 91 M.T.
(17.9.2019 13:13:13 )

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Přiložené dokumenty

vychází v 7:09 a zapadá v 16:19 vychází v 17:10 a zapadá v 7:44 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...