Aktuality

Diskuzní fórum

 
Nové vlákno
 
   
 

K MYSLIVECKÉ STATISTICE…

| Diskuzní fórum
K MYSLIVECKÉ STATISTICE…
Komentář k výsledkům myslivecké statistiky za rok 2017
Novinky o stavech a lovu zvěře z roku 2017 se zaměřením na černou zvěř
 
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) zpracovává mysliveckou evidenci ze všech honiteb v České republice pro Ministerstvo zemědělství České republiky (MZe) a výstupy z této evidence za celou republiku a jednotlivé kraje poskytuje Českému statistickému úřadu (ČSÚ) k publikování v rámci statistického zjišťování údajů.
Data myslivecké evidence máme k dispozici od roku 1966 a díky spolupráci s ČSÚ za hlavní druhy zvěře již od roku 1950. Údaje se od jednotlivých uživatelů honiteb shromažďují na obcích s rozšířenou působností (ORP), kde jsou digitalizovány a přeposílány na orgán státní správy myslivosti krajů, odkud po kontrole putují na ÚHÚL a MZe.
Před zveřejněním údajů provádíme kontrolu dat a ve spoluprácí s orgány státní správy myslivosti i jejich případnou opravu.
Kromě numerických dat spravujeme také grafické údaje o průběhu hranic honiteb, které získáváme díky dobré spolupráci s pracovníky státní správy myslivosti na ORP. Výstupy myslivecké evidence včetně zobrazení jednotlivých honiteb v mapě publikujeme na našich webových stánkách www.uhul.cz v záložce Mapy a data a v aplikaci Portál myslivosti nebo Honitby ČR.

tabulka.jpg
 
Pokud se podíváme na výsledky myslivecké evidence publikované ČSÚ za loňský myslivecký rok 2017 v porovnání s hodnotami v evidenci za myslivecký rok 2016, pak můžeme říci, že se nijak zvlášť nezměnila celková honební plocha (v roce 2017: 6 890 552 ha, v roce 2016: 6 887 969 ha), na které je vykonáváno právo myslivosti. Stejně tak počet honiteb (2017: 5793 honiteb, 2016: 5815 honiteb) je obdobný, obor (2017 i 2016: 205 obor) či bažantnic (2017 i 2016: 291 bažantnic) je dokonce stejný. Přičemž podle přijatých výkazů zaniklo, nebo bylo sloučeno 41 honiteb (z toho 2 obory) a 11 jich bylo nově uznáno.
Počet registrovaných držitelů loveckých lístků v honitbách (90 940) je opět nižší než předešlý rok (91 604).
V normovaných stavech zvěře nebyla zaznamenána žádná podstatná změna. Bylo by vhodné, aby některé honitby byly zařazeny do vyšších jakostních tříd, jelikož za posledních dvacet let došlo podle údajů z Národní inventarizace lesů ke změně zastoupení dřevin v našich lesích ve prospěch listnáčů. Listnáče, jak je známo, totiž výrazně zvyšují úživnost prostředí pro zvěř.
Z dat za jednotlivé honitby také víme, že v honitbách, kde se loví kupříkladu stovky kusů siky, a tato zvěř zde přesto není normována. Celkové stavy spárkaté zvěře (souhrnné počty spárkaté zvěře) se jednoznačně pohybují nad mezí stanovenou vyhláškou a znamenají výraznou zátěž ekosystémů.
Ve výsledcích mysliveckého hospodaření se pak můžeme dočíst, že u všech hlavních druhů spárkaté zvěře kromě muflona došlo oproti roku 2016 k nárůstu odstřelu.
Růst lovu daňka a siky má exponenciální charakter a odstřel zvěře jelení jednoznačně přesáhl maximum z počátku devadesátých let.
V České republice máme druhou největší populaci jelena siky v Evropě hned po Skotsku. Podle našich zjištění z dat myslivecké evidence se v ČR sika vyskytuje zhruba na 30 % areálu rozšíření jelena evropského. Na překrývajících se areálech výskytu těchto druhů dochází k jejich křížení. Tento stav je zcela nežádoucí i z pohledu stávající legislativy, která garantuje ochranu genofondu geograficky původních druhů zvěře.
 
Největší rozdíl u odstřelu nastal u černé zvěře, kde bylo v roce 2017 uloveno o 43 % kusů více než předcházející rok.
U hlavních druhů drobné zvěře byl naopak zaznamenán pokles v jejich odlovu, a to nejvíce u zajíců, o 18 %.
Jak je vidět na připojeném grafu, pohybuje se odstřel srnčí zvěře v ČR již čtyřicet let kolem 100 000 kusů ročně.
 
Odstřel černé zvěře roste od osmdesátých let minulého století exponenciálně s maximem v roce 2017, kdy dosáhl odlov více jak tisícinásobku oproti roku 1950, kdy se v ČR ulovilo 198 kusů černé zvěře, a to ještě převážně v oborách. Přičemž Vodňanský, Krčma a Zabloudil (2003) uvedli, že se odstřel černé zvěře v ČR letech 1874 až 1937 pohyboval mezi 161 až 939 kusy.
V roce 1997 se v ČR ulovilo 43 053 kusů černé zvěře, o dvacet let později v roce 2017 to bylo včetně odchytu celkem 230 035 kusů (v průměru 33 kusů na 1000 ha), což představuje více než pětinásobný nárůst.
V roce 1997 bylo uloveno maximálně 20 kusů černé zvěře na 1000 ha honební plochy, kdežto v roce 2017 to bylo v nejzazvěřenějším okrese přes 80 kusů na 1000 ha, jak je patrné z připojených mapek. Z mapek odlovů divokých prasat po okresech porovnávajících dvacetileté období, je vidět masivní nárůst odstřelu zejména v západních a středních Čechách a na jihovýchodě Moravy.
 
Při analýzách jsme porovnali také odstřel prasat těsně před a po vypuknutí afrického moru prasat v ČR.
V mysliveckém roce 2016 bylo v ČR uloveno 160 484 kusů černé zvěře, přičemž v jednom čtverci KFME (sítě biologického mapování) bylo uloveno maximálně 842 kusů černé zvěře, což odpovídá 63,2 kusům na 1000 ha honební plochy.
V roce 2017 bylo v jednom čtverci uloveno až 1150 kusů, což odpovídá 86,3 kusům na 1000 ha honební plochy.
Odstřel divočáků narostl mezi lety 2016 a 2017 o 43 %. Nárůst odlovu je patrný po celém území ČR, což zřejmě ukazuje na účinnost opatření zavedených MZe pro eliminaci afrického moru prasat (AMP).
V rámci mimořádných veterinárních opatření Státní veterinární správy ČR k zamezení šíření AMP byly vymezeny oblasti s různými opatřeními proti AMP. V okresech zasahujících do „Oblasti intenzivního lovu” bylo v roce 2016 uloveno 26 834 prasat a v roce 2017 po vypuknutí AMP to bylo 37 584 kusů, což znamená meziroční nárůst o 40 %.
Odstřel narostl v populaci černé zvěře v této oblasti následovně: u selat o 31 %, u lončáků o 44 %, u bachyní o 96 % a u kňourů dokonce o 115 %. V okrese Zlín došlo k meziročnímu nárůstu odlovu o 35 %.
V letošním mysliveckém roce se předpokládá snižování početnosti černé zvěře v důsledku zvýšeného odlovu nařízeného MZe kvůli výskytu AMP.
 
Z ostatních druhů zvěře uváděných v myslivecké evidenci stojí za zmínku postupný nárůst populace bobra, který se vyskytuje prakticky na celé Moravě, Plzeňsku a Šumavě. Jeho stav podle odhadu myslivců dosáhl 6871 kusů, přičemž se jich i 16 legálně ulovilo.
Je naopak škoda, že hlášená populace losa, který se vyskytuje zejména kolem Lipna, soustavně klesá, letos na 7 uváděných kusů.
Ovšem nejrychleji rostoucí populací ze všech druhů zvěře v Česku je populace vlků, která se podle sčítání myslivců zvětšila z 61 kusů zaznamenaných v roce 2016 na 118 kusů v roce 2017. Uváděné početní stavy velkých šelem je třeba brát vždy s velkou rezervou, protože migrují na delší vzdálenosti než ostatní druhy. Stejní jedinci jsou tedy sčítaní vícekrát v různých honitbách.
Počty lesních kurů stále klesají, přičemž tetřevi mají zaznamenaný trvalejší výskyt jen na Šumavě a v Beskydech. Tetřevi, stejně jako jeřábci, zcela chybí například v Krkonoších či Krušných horách, odkud je naopak hlášen výskyt tetřívka.
Vloni se legálně ulovilo i 5815 kormoránů a 12 krkavců.
Roste i odlov introdukovaných druhů, jako je mýval severní (1352 kusů), který je hlášen zejména z okolí Olomouce, a psík mývalovitý (2171 kusů), který se loví nejvíce v severních částech ČR, kolem hranic s Polskem. Odstřel nutrie (5226 kusů) se soustředí zejména do Polabí.
 
Závěr
 
Jak je již dlouhodobým trendem, i loňský myslivecký rok narůstaly odlovy běžných druhů spárkaté zvěře a kromě muflona u všech významnějších druhů padly nové rekordy v počtu úlovků. Vysoké zvěře se loví podstatně víc než v devadesátých letech a počty ulovených daňků, siků a prasat vzrůstají exponenciálně.
U prasat je tento jev z posledních let popsán téměř z celé západní Evropy, ale i z Austrálie, Japonska či USA, jak bylo letos řečeno na mezinárodní konferenci o černé zvěři v Lázních Bělohrad.
V současnosti je prase divoké nejčastěji lovenou spárkatou zvěří v ČR. V roce 2017 byl uloven rekordní počet této zvěře, a to 230 035 ks, což je v průměru 33 ks/1000 ha (max. 86 ks/1000 ha). Nárůst odlovu prasat je od skončení druhé světové války v ČR více než tisícinásobný! Oproti roku 2016 se loni v Česku ulovilo díky nařízením a pobídkám z MZe o 43 % prasat více. V příštích letech se předpokládá snižování velikosti populace černé zvěře v důsledku zvýšeného odlovu, jakožto opatření proti šíření afrického moru prasat, který se v ČR v roce 2017 objevil. Soustavně také narůstají počty zavlečených druhů živočichů a naopak klesají stavy drobné zvěře, ať již zvěře polní, tak lesních kurů.
 
Ing. Kamil TUREK, Ph.D., DiS., Ing. Eliška FRIEDLOVÁ, Ph.D.,
Ing. Jan HÁNA, Bc. Miroslav LOTOCKÝ
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem,
specializované pracoviště myslivosti Frýdek-Místek

Obr. 1. Lov jelena evropskéno, daňka, muflona a jelena siky v ČR v letech 1950 až 2017.
graf-1.jpg

 
Obr. 2. Lov srnce obecného a prasete divokého v ČR v letech 1950 až 2017.
graf-2.jpg

 
Obr 3. Mapa odstřelu prasete divokého v České republice po okresech v roce 1997 (odstřel na 1000 ha honební plochy).
Obr-3-okresy1997_.gif

 
Obr. 4. Mapa odstřelu prasete divokého v České republice po okresech v roce 2017 (odstřel na 1000 ha honební plochy).
Obr-4-okresy2017_.gif

 
Obr. 5. Mapa odstřelu prasete divokého v České republice ve čtvercích sítě biologického mapování KFME v roce 2016 (odstřel v kusech na honební plochu ve čtverci).
Obr-5-_kfme2016.jpg

 
Obr. 6. Mapa odstřelu prasete divokého v České republice ve čtvercích sítě biologického mapování KFME v roce 2017 (odstřel na honební plochu v kvadrátu), po vypuknutí afrického moru prasat na jihovýchodě republiky.


 Obr-6-_kfme2017.jpg

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

vychází v 7:55 a zapadá v 15:59 vychází v 14:09 a zapadá v 3:30 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...