Časopis Myslivost

Září / 2018

Obora Janovská dolina

Myslivost 9/2018, str. 34  Martin Mohelský
Návštěva Janovské doliny je mimořádný zážitek. Málokterá obora je uložena v tak romanticky členitém terénu, kde zapomenete na civilizaci a vnímáte jen sílu přírody. Tady bylo naděleno vše: louky s bohatě a různorodě zarostlými mezemi a remízky, hluboké rokle a vrcholy s rozhledem, nad kterým se tají dech, pestré lesní společenství listnatých a jehličnatých stromů i křovinné kryty. Ryze přírodní útvary obory dotváří horské potoky, které napájejí rybníky a mokřady. Její jedinečnost by nebyla tak výrazná bez karpatských jelenů, černé a srnčí zvěře a patří sem i zajíci.
Obora leží v rozmezí Zlatých hor, Nízkého a Hrubého Jeseníku v nadmořské výšce mezi 460 až 720 m, má rozlohu 340 ha. Zalesněno je 121 ha, luk a pastvin 198 ha. Vodní plochy tvoří dva rybníky o ploše asi 2,5 ha. Ostatní plochy, tedy komunikace, meze a bažiny zaujímají celkem 18,5 ha.
 
Sama zajímavá je osoba majitele. Miloš Malucha se vyučil preparátorské profesi v Ostravském muzeu a v oboru pracuje od roku 1983. Osamostatnil se a má za sebou třicet pět let tvořivé práce. Zabývá se preparací naší zvěře, ale hlavně úlovky z exotických destinací. Lovecký lístek získal v roce 1979, kulovou zbraň má od roku 1983. Jako lovecký průvodce procestoval Spojené státy, Kanadu, Rusko, Kyrgyzstán a Kazachstán. Několik let žil v Namibii a pracoval jako preparátor rovněž v Tanzanii, Zimbabwe a Jihoafrické republice.
Ve vlastní oboře osobně provádí pouze průběrný lov a lovecké příležitosti ponechává hostům.
 
Zvěř a stavy
 
Obora je zaměřena na chov karpatských jelenů. Díky genetickému základu a vynikající úživnosti prostředí dosahují jeleni živé hmotnosti přes 300 kg. To s sebou nese úctyhodné trofeje. Současný stav je 90 kusů, z toho 35 jelenů, 40 laní a 15 kolouchů.
První jelení zvěř byla dovezena z Rumunska, 5 jelenů a 8 laní. Do konce roku pak ještě tři jeleni z Maďarska a čtyři laně ze Slovenska. Celkem 20 ks jelení zvěře vytvořilo základ chovu v oboře.
Každý další rok pak byly na doplnění chovu nakoupeny 3 až 4 kusy jelení zvěře z Maďarska, Rakouska a Slovenska.
Selekce se provádí u jelenů v I. věkové třídě. Vždy se loví špičáci s délkou lodyh do 40 cm. Jako perspektivní se v chovu ponechávají vidláci a šesteráci v prvním roce života s délkou výsad 70 cm a více. V I. věkové třídě je v současné době 30 % kusů, ve II. v.t. 45 %, ve III. v.t. 25 %. Bodová hodnota nejkvalitnějších trofejí dosahuje přes 240 bodů. 
Obora má v letošním roce osm let. Ač to není kulaté číslo, sám majitel považuje osm let tvrdé práce za významný mezník, v podzimní lovecké sezoně vzhledem k dosaženému věku jelenů a kvalitě trofejí očekává první velmi úspěšný rok.
I černá zvěř má vysokou loveckou hodnotu, její trofeje, páráky a klektáky dosahují stříbrných medailí, hmotnost největších ulovených kusů po vyvržení dosahuje až 160 kg, což odpovídá živé hmotnosti 210 kg. Nejlepším oceněním trofeje černé zvěře bylo 117,94 bodů CIC v roce 2014. Obvykle lovení lončáci mají průměrnou hmotnost 40 kg.
Srnčí zvěř je v oboře doplňkem, vzhledem k pestrému a úživnému prostředí je ve výborném zdravotním i výživném stavu. Srnci ve III. věkové třídě dosahují stříbrných medailí, hmotnost trofeje z roku 2016 dosáhla 520 g. Průměrná hmotnost trofeje se pohybuje v rozmezí 350 až 400 g.
Jako každá obora má i ta Janovská své chovatelské zvláštnosti. V současné době tu žijí čtyři kamzíci a jedno kamzíče. Výška plotu pro ně není překážkou, ale i přes občasné výlety mimo oboru se s největší pravděpodobností v oboře trvale zabydlí. Majitel je přesvědčen, že i přes nevůli části ekologů kamzíci do prostředí Jeseníků rozhodně patří.
Jako záchranný chov má v oboře také jeleny milu, dva jeleny a tři laně. Rybníky jsou osazeny velkými kapry, štikami a líny, amury a tolstolobiky, v části vodotečí lze lovit pstruhy.
 
Přírodní potenciál obory je využit také k polovolnému  chovu koní, o které pečuje manželka Martina. Plemen je tu několik: hafling, klidný a pracovitý ryzák s bílou hřívou a ocasem, appaloosa, původem americký mustang s atraktivním skvrnitým zbarvením, quarter horse, ideální pro rodinné vyjížďky a také poníci. Koně se pohybují a pasou pouze v okolí plotů, což je vymezeno elektrickými ohradníky. Do života zvěře ani do průběhu lovů nezasahují a nijak je neruší.
 
Historie obory
 
Obora byla založena v únoru 2010 výnosem Státní správy myslivosti Krnov. Prvním krokem v březnu 2007 byla výstavba oplocení a osmi vjezdových bran. Plot v délce 12,6 km byl dokončen v listopadu 2009.
Rybníky, mokřady a vodoteče, které tak výrazně prostředí obory doplňují, byly a stále jsou postupně upravovány a rozšiřovány. Už v roce 2008 byl vykopán na bezejmenném přítoku řeky Osoblahy průtočný rybník o výměře 0,6 ha. V roce 2015 byl pak vybudován na vedlejším, méně vydatném přítoku, další rybník o výměře 0,4 ha.
Během výstavby oborního plotu a až do roku 2015 byly postupně vyhloubeny v bažinatých částech oborních pozemků mokřady a jezírka o celkové výměře 1,2 ha. Vodní potenciál není významný jen pro chov ryb a rekreační rybolov návštěvníků. Voda v oborním prostředí zvyšuje výnos luk i bylinných společenstev, umožňuje růst křovinných krytů i přirozené napájení zvěře. Bez potoků, mokřadů a rybníků by obora Janovská dolina nebyla tak bohatá zvěří a pestrou krajinou. Postupné budování je samozřejmé nutné. V současné době bylo vydáno stavební povolení na další rybník o rozloze 0,4 ha.
 
Klima a geologie
 
Obora se rozkládá v klimatické oblasti MT 7 (mírně teplá), částečně ovlivněna oblastí MT 9 (Quitt, 1971). Typickým klimatem je v této oblasti normálně dlouhé, mírné a spíše suché léto, rovněž zima je normálně dlouhá, mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodové období jaro a podzim také odpovídají této charakteristice. Podle statistik dlouhodobých ČHMÚ je průměrná roční teplota 8,1 až 9 oC, srážkový úhrn 600 až 700 mm, počet srážkových dní se srážkami nad 10 mm je 14 až 18 dní, počet dní se sněžením 45 až 50, první sněžení mezi 20 – 30. listopadem. Území obory je převážně svažité, exponované k severovýchodu.
Část vrcholů v blízké oblasti Nízkého Jeseníku je sopečného původu a vznikly tak čedičové kužely. Geologické složení je velmi pestré, typickým minerálem jsou zde břidlice, částečný vliv zanechal pevninský ledovec a hlubokomořské sedimenty. Půda zde nemá významný obsah vápence.
V dané oblasti převažují hlinité hnědé lesní půdy (kambizemě či kyselé kambizemě). Tento půdní typ podléhá snadnému zvětrávání, čímž uvolňuje dostatek živin a také podporuje tvorbu humusu.  Kvalita půd s příznivým klimatem je charakteristická pro optimální růst a vývoj travních i bylinných druhů vegetace, křovin a lesních porostů.
 
Technické vybavení obory
 
Na plot je použito pružné holandské pletivo Bekeert, typ Ursus rapido, je napnuto na sloupech vysokých 2,5 m, ve spodní části fixované betonovým prahem, nahoře je ráhno proti přeskoku zvěře.
Do obory je vybudováno osm vjezdů, pro hosty bývá využívána brána z Janova s dálkovým ovládáním. 
Oddělenou, ale nedílnou součástí obory je areál bývalé drůbežárny. Kromě nepostradatelného mrazicího a chladicího boxu je zde rozsáhlé technické zázemí, skladovací boxy na zrniny (v blízké perspektivě proběhne přeměna na sila) a další krmiva, parkování pracovních a provozních vozidel a mechanizmů, prostorná světlá a komfortně zařízená místnost na preparaci trofejí, stolařská a mechanická dílna. V oboře je provozována ze zákona povinná aklimatizační obůrka
 
Přírodní prostředí, významné botanické a zoologické druhy:
 
Janovská dolina je mimořádně bohatá na rostlinné a živočišné druhy. Mnoho z nich se vyskytuje už jen na několika lokalitách v ČR, je tu mnoho zvláště chráněných, kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Vývoj hospodaření většinu z nich podporuje a rovněž spolupráce s orgány životního prostředí je zárukou jejich spolehlivého zachování.
Z jednotlivých stanovišť zastoupených v oboře jsou výskytem zvláště zajímavých a vzácných druhů rostlin i živočichů nejcennější společenstva mokřadní a slatinné vegetace, mechová slatiniště, vlhké louky a lesní prameniště. Rostou zde například ostřice rusá, prstnatec májový, mečík střechovitý, suchopýr úzkolistý a botanicky mimořádně cenný starček bažinný pravý. Mokřady a tůňky poskytují ideální podmínky pro mnoho u nás mizejících, dříve tak hojných obojživelníků, a to je jeden z mimořádných a obdivuhodných kladů prostředí Janovské obory. Žijí tu skokan hnědý, kuňka žlutobřichá, čolek horský, mlok skvrnitý, ropucha obecná. Rovněž populace plazů stojí za zmínku – slepýš křehký, ještěrka živorodá, užovka obojková a zmije obecná.
Ptáci vázaní na vodní prostředí sem zalétají lovit, nejčastěji volavka popelavá a bílá, čáp bílý a černý, který hnízdí. Z vrubozobých zde hnízdí kachna divoká, protahuje labuť, husa velká a polák chocholačka. V době hnízdění se tu objevuje ledňáček říční.
 
Louky tvoří pro oboru základní krajinotvornou prioritu. Jsou převážně středně vlhké a mají pestré složení obvyklých druhů trav (kostřavy, jílky, ovsík, trojštět, srha, lipnice, bojínek, psineček, psárky,  medyněk), ve vlhčích lokalitách sítiny a ostřice, přesličky. Pohledově jsou zpestřeny kopretinami, smolničkami, zvonky, chrpami a třezalkami, prasetníkem, máchelkou a (méně žádoucím) pryskyřníkem prudkým. Jejich výživnou hodnotu zvyšují motýlokvěté byliny – jetele, vikve, hrachory a štírovníky. Na části luk je omezeno kosení vzhledem k výskytu chřástalů.
Bohužel, jako všude i zde platí, že devastace pozdě sečeného porostu snižuje jeho botanickou i krmnou hodnotu a v důsledku přehoustnutí vysokých trav zhoršuje, až znemožňuje pohyb nejen kuřat, ale i dospělých jedinců. I na loukách rostou botanicky vzácné druhy, při troše štěstí lze nalézt několik vstavačovitých (orchidejí): vstavač mužský, bradáček vejčitý, vemeník bělokvětý. Luční společenství je oživeno běžnými druhy motýlů, významný je otakárek fenyklový.
Ptáci zde jsou zastoupeni mnoha významnými druhy a opět jako u vrubozobých, kromě hnízdících jich mnoho do prostředí jen zalétá.
Z dravců se vyskytují běžné druhy, které zde mají dostatek hnízdních i loveckých příležitostí – káně lesní, poštolka obecná, jestřáb lesní, krahujec obecný, ostříž lesní. Při migracích či zalétání za lovem se objevuje mnoho významných druhů: luňák červený i hnědý, motáci pilich a pochop, orel křiklavý a také orel mořský, sokol stěhovavý, jestřáb lesní.
Ze sov tu žije sova pálená, výr velký, puštík obecný, kalous ušatý a sýc rousný.
Z ptáků se tu dále vyskytuje jeřábek lesní (dokonce i hnízdí!), tetřev hlušec, koroptev polní a bažant obecný a migrující křepelka polní.
 
Lemy luk nesou pestré společenství bylin a navazují na kamenicové meze. Tvoří přirozený přechod mezi loukami, pásy křovin a lesními porosty. Počátkem léta v nich barevně dominuje janovec metlatý. Obvyklé druhy křovin, trnka obecná, hlohy, ostružiník, maliník, brslen, bez černý i červený, růže šípková, kalina obecná poskytují kryt a významně zlepšují potravní příležitosti ptáků. Kromě jiných bylin tu roste tu další orchidej, okrotice dlouholistá. Stromové patro tvoří javory mléč a klen, buky, jasany, lípy srdčitá a velkolistá, borovice lesní a vtroušený smrk.
Za zmínku stojí Ďáblův vrch, pohledově dominantní, řídce zakmeněný krajinný útvar v severozápadní části obory s několika mělkými prohlubeninami pokrytými břidlicemi a dalšími kamennými útvary vystupujícími na povrch. Výrazně se odlišuje od lučních ploch a působí na návštěvníka romantikou s lehce ponurou notou. Jelení zvěř kamenný povrch využívá k obrušování paznehtů.
 
Lesní porosty tvoří několik specifických společenství. V údolní části, v návaznosti na vodní toky a prameniště dominují olše a jasany, vrba popelavá a ušatá, bylinné patro tvoří typické vlhkomilné druhy – blatouch bahenní, rozrazil potoční, zblochan vzplývavý (jedlá semena), chrastice rákosovitá, lipnice bahenní, v okolí pramenišť hojně roste česnek medvědí. 
Na vlhká stanoviště je vázána sluka lesní, v celém areálu žijí hrdličky divoké a zahradní, holub hřivnáč, vzácněji holub doupňák. Ze šplhavců krutihlav, žluna šedá a zelená, datel černý, strakapoud velký a malý. Pěvci jsou zastoupeni několika chráněnými či ohroženými druhy, část z druhů patří mezi ty, kterých v naší krajině ubývá.
Rozsáhlý a v místních podmínkách přirozený komplex tvoří květnaté bučiny. Buk doprovází dub letní, lípa srdčitá, javor klen a mléč, ve vysokém procentu přirozený ráz jesenického modřínu. Keřové patro tvoří lísky, lýkovec a zimolez, bylinné kyčelnice cibulkonosá, rozrazil horský, kokořík přeslenitý a mnohokvětý, rozrazil horský.
Hospodářské lesní porosty jsou tvořeny převažujícím smrkem a původním sudetským modřínem., v porostech se zachovaly bukové porosty zpestřené jedlemi.
 
Vývoj populace mnoha druhů ptáků, zejména pěvců, bude v prostředí obory závislý na změnách biotopu podle hnízdních a potravních příležitostí. V oboře i okolí je stále hojný skřivan polní, objevuje se již během února a občas v našich podmínkách přezimuje. Nepříznivě na něj působí silná populace dravců a zemědělská mechanizace. Slavík obecný, rovněž na zemi hnízdící a svou potravou na zem vázaný (téměř výhradně hmyzožravý) je dosud v okolí běžný, stejně jako strnad luční. Ťuhýk obecný je mezi pěvci razantním predátorem od hmyzu až do úrovně obojživelníků a drobných ptáků a savců. Lejsek šedý, ořešník kropenatý, pěnice vlašská a bramborníčci jsou součástí avifauny a způsob hospodaření v oboře na jejich populaci nemá výrazných záporů.
V oboře je silná populace krkavce velkého, z pohledu hospodaření se zvěří není považován za žádoucího – umí lovit ve skupinách a zmocnit se mladé srnčí zvěře. Jeho přirozený význam mrchožrouta není pro oboru nijak významný, ale z chovu zvěře v oboře výrazně profituje.
Populace savců je úměrná prostředí a krajinnému typu. Vůči liškám je aplikováno mnoho razantních opatření a daří se jejich počet udržovat jako minimální. Kromě lišek v oboře žijí ještě dva páry jezevců. V posledních letech se objevuje nepříjemný predátor, psík mývalovitý, který je nemilosrdně potlačován. Menší druhy, kuny a lasičky se tu vyskytují běžně.  
 
Lov zvěře
 
Lovy probíhají z jedenácti kazatelen a šestnácti posedů a sedaček. Lov šouláním není v oboře využíván, zvěř je totiž mimořádně ostražitá a plně využívá krytů, kterých je v členitém a rozmanitě zarostlém terénu obory bezpočet. Lovecké hosty doprovází majitel, jeho syn nebo myslivci s detailní znalostí prostředí i chovnosti jelení zvěře K ubytování hostů jsou vybudovány dvě lovecké chaty s kapacitou dvou až tří osob. Během řady let se tu vystřídali lovečtí hosté z Rakouska, Německa i Švýcarska. Ceny poplatkového lovu jsou ale nastaveny pro české lovce, kterých je přes sedmdesát procent.
 
Péče o zvěř
 
Prvním předpokladem plnohodnotné výživy zvěře je kvalitní a přirozená úživnost prostředí. To je u jelenů jako potravních oportunistů skutečně zásadní podmínka. Díky robustně založenému trávicího traktu je jelen druh potravně přizpůsobivý, schopný konzumovat jak lehce, tak hůře stravitelné potravní složky. Janovská obora s pestrým prostředím, s dostatkem botanicky mimořádně bohaté i vydatné pastvy mu plně vyhovuje. Dalším kladným vlivem je klid a dostatek úkrytů v členitém terénu, umožňující přirozený rytmus pastevních cyklů.
Základem zimního krmení je energeticky bohatá cukrovka, která udržuje v zimním období plnou funkčnost i kapacitu předžaludků jelení zvěře a tím umožňuje účinné využití bílkovinné složky krmné dávky i dobrou stravitelnost minerálních živin. Jeleni z Janovské doliny tak jsou dalším důkazem skutečnosti, že snížení kapacity bachoru včetně omezení populace mikroflóry není nevyhnutelným fyziologickým jevem, ale jen obvyklou adaptací na nedostatek objemných krmiv v zimním období.
Kromě cukrovky se zkrmuje kukuřičná siláž s příměsí jablek, mrkve a ječného šrotu. Kvalitní luční seno je podáváno ad libidum a doplňováno travní senáží z balíků. Kladný efekt zimního krmení dává organizmu možnost plné kompenzace snížení živé hmotnosti z období říje.
Nedílnou součástí zimní krmné dávky je oves a kukuřice. V zimním období 2017/18 bylo jelenům zkrmeno 140 tun cukrovky, 11 tun senáže a 35 tun obilovin.
Obora je vybavena osmi krmnými místy se žlaby a krmnými stoly, což umožňuje bezproblémový příjem krmiv v duchu zásady vyhovující „délky žlabu“ vzhledem k počtu chovaných jedinců.
Geologické podloží obory a typ půd dostatečně saturuje porosty minerálními živinami, což by samo o sobě zvěři poskytovalo z tak pestré zimní i letní krmné dávky dostatek základních kostitvorných i dalších, pro látkovou výměnu zvěře životně nutných prvků. Nejedná se jen o vysokou hodnotu trofejí, ale i o reprodukci, rozvoj tělesného rámce a celkovou harmonii organizmu rostoucích mláďat a dospívajících jedinců.  
I přes tyto příznivé okolnosti bylo ve spolupráce s firmou VVS Verměřovice v oboře zřízeno 24 srnčích a 26 jeleních slanisek a každý měsíc je zjišťována spotřeba směsi. Tento projekt začal v roce 2008 ještě před vznikem obory, kdy byl „Premin spárkatá zvěř“ přidáván do směsi pro zimní přikrmování srnčí zvěře s vynikajícími výsledky.
Po uznání obory v roce 2010 byly už v následujícím roce pro krmení srnčí a jelení zvěře používány výrobky „Premin – Srnec“ a „Premin – Jelen Daněk,“ které byly přidávány do krmných směsí vyráběných v oboře za pomoci mobilních míchacích vozů.
Začátkem roku 2015 firma VVS Verměřovice nabídla majiteli obory zúčastnit se projektu „Význam, atraktivita a použitelnost minerálních krmiv pro přežvýkavou zvěř.“ Spolupráce nadále pokračuje, v současné době je ve slaniscích zkrmován nový produkt firmy VVS Verměřovice, u kterého lze očekávat efektivnější využití minerálních látek, zejména vápníku a fosforu.
Zvěř má v oboře dostatek přirozených napájecích míst. V oboře je několik pramenišť a v jejich mokřadech byly vytvořeny umělé tůňky.
Kromě přírodních zdrojů krmiv je v oboře několik políček pro zvěř. Pěstovány jsou zvěří velmi oblíbené topinambury a luskovino-obilné směsky. Technicky jsou ale topinambury problém, nikoliv agrotechnikou, ale jelenům tak zachutnaly, že devastují jakékoliv oplocení, aby se k nim dostali.
Dále jsou vysázeny plodonosné stromy, jírovec maďal (kaštan), v několika exemplářích kaštanovník setý (jedlý kaštan), tradiční odrůdy jabloní a hrušní, jeřáb ptačí (jeřabiny) a třešeň ptačí.  
 
Zvěř je v dobrém zdravotním a výborném výživném stavu. Z ulovené zvěře jsou pravidelně odebírány vzorky k parazitologickému vyšetření. Minimálními nálezy svědčí o dobré přirozené imunitě. 
 
Sokolnictví v oboře
 
Obora Janovská dolina není jedinečná jen přírodními podmínkami. Majitel a jeho syn Martin se na vysoké odborné úrovni věnují také sokolnictví a chovu dravých ptáků. Samostatný objekt v Janově provozují od roku 2013. Slouží k chovu řady druhů, můžeme tu obdivovat sokola loveckého, pár kání harrisových, pár orlů stepních, orla skalního, pár poštolek obecných. Dále sovici sněžnou a pár výra velkého.
Informace poskytl Martin Malucha: Kromě pravidelné práce a výcviku pořádáme každý rok na podzim pravidelná mezinárodní setkání našich přátel sokolníků s orly skalními, s kterými lovíme srnčí holou zvěř a zvěř škodnou. Je to obdoba přirozené přírodní selekce a výřady obvykle bývají velmi bohaté. I my se zúčastňujeme sokolnických lovů pořádaných našimi přáteli na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku.
Kromě této činnosti pravidelně provádíme už po mnoho let průběrný odlov srnčí holé zvěře s orlem skalním. Orla vypouštíme za kusem srnčí, kterou chceme ulovit. Tento rok se nám poprvé povedlo odchovat dvě mláďata orla stepního. Jedno mládě si ponecháváme k výcviku a na popularizační ukázky.
 
A co říci závěrem?
  
Majitel obory Miloš Malucha se s námi rozloučil slovy: Mým záměrem je chov vysoce kvalitní jelení zvěře, karpatského jelena bez náznaků exteriéru novozélandských jelenů či podobných příměsí krve, tedy jelena, který do naší krajiny historicky i přirozeně patří. Kromě mohutného tělesného rámce je chovným cílem kvalitní trofej s pravidelným utvářením a hodnotou nad 250 bodů. Jedinečné přírodní prostředí je naším velikým privilegiem. Jeho udržení a rozvíjení vnímáme spolu se synem od počátku budování obory jako zásadní a neporušitelný závazek.  
 
připravil Martin MOHELSKÝ
vychází v 6:02 a zapadá v 19:58 vychází v 18:40 a zapadá v 6:03 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...