Časopis Myslivost

Září / 2018

Africký mor prasat v Lotyšsku

Myslivost 9/2018, str. 29  Linda Dombrovska, Daniel Švrčula
Dne 25. 6. 2014 byl nalezen první kadáver prasete divokého, který byl pozitivní na Africký mor prasat (AMP). Od toho dne uplynuly v letošním červnu již čtyři roky a situace stále není zcela pod kontrolou. Vývoj, který je zcela jiný, než ten dosavadní u nás, byl v Lotyšsku. Od tohoto momentu se virus rozšířil z Běloruska a Ruska nejenom do pobaltských států, ale také do Polska, přes Ukrajinu do Rumunska, Moldavska, do Česka a od letošního jara také do Maďarska a do Kaliningradu. Ba co víc, virus se pomalu šíří Ruskem a vypadá to, že další destinací bude Čína a vypadá to, že ho AMP nic nezastaví. O prvních případech AMP, které byly na Apeninském poloostrově, o vlivu člověka a velikosti populace na šíření a o samotné rychlosti šíření jste si několikrát mohli přečíst nejenom na stránkách tohoto časopisu, ale i v jiných médiích a nebo vyslechnout informace na odborných seminářích.
Přejděme tedy rovnou na příběh prvního státu z Pobaltí, do Lotyšska, které oficiálně potvrdilo jako první výskyt AMP a muselo se s ním naučit rychle bojovat a koexistovat bez předchozích zkušeností a s nedostatkem informací z ostatních zemí. Lotyšsko nemělo tu výhodu České republiky, kde se AMP zatím vyskytuje pouze lokálně, nemohlo uskutečnit podobné kroky jako my. Muselo jít novými, zatím do té doby neznámými cestami. Možná právě i proto je postup boje s AMP poučením pro naše myslivce, veterináře a celou společnost.  
 
Lotyšsko před AMP
 
Okolo poloviny devadesátých let byla v Lotyšsku poměrně početná populace divokých prasat. Pak přišel klasický mor prasat a populaci zdecimoval na 12 000 jedinců (1,8 ks/1000 ha).  Během necelých 20 let ale narostla populace prasat podle zdrojů z oficiálních statistik o 516 % na 74 000 jedinců (11 ks/1000 ha). Takovýto nárůst populace je shodný s ostatními zeměmi Evropy a je způsobený zejména neschopností odlovit roční přírůstek populace, neboť koeficient přírůstku je vysoký. Ve skutečnosti v Lotyšsku téhož roku ulovili necelých 40 000 kusů, plány lovu byly vyšší, nicméně je nutné podotknout, že státní politika měla zájem na dalším nárůstu populace.
Vzhledem k narůstajícím škodám na zemědělských plodinách okolo roku 2010 byl povolen celoroční lov prasete divokého (do té doby byla stanovena omezená doba lovu). Nedostatečná legislativa vedla k tomu, že v podstatě bylo možné lovit všechna prasata bez rozdílu pohlaví a bez ohledu na věk, jedinou podmínkou bylo získání povolenky. Některé spolky to vyřešily vnitřními předpisy, kterými „nahradily“ chybějící legislativu, například lov prasete staršího dvou let byl za poplatek, případně úplně zakázán. Prasata byla často přikrmována, bez jakýkoliv omezení. Jediným ani ne omezením, ale pouze doporučením, bylo, aby myslivci nepřikrmovali prasata v blízkosti mladých lesních kultur z důvodu možnosti vzniku vysokých škod.
Na druhou stranu bylo povolení k lovu prasat vydáno pouze honitbám o rozloze větší než 1000 ha, jinak nebyl lov hodnocen jako dlouhodobě udržitelný.
Státní politika nakloněná nárůstu populace černé zvěře nevydávala dostatek povolenek k lovu, takže bylo využíváno několik metod ke zvýšení odstřelu. Ať už ilegální, kdy na povolenku na jedno prase „myslivci“ střelili více kusů, nebo úmyslné zvýšení početních stavů, aby limit pro odlov byl vyšší metodou čím více prasat v honitbách, tím více rozdaných povolenek. Spousta honiteb se proto snažila intenzivním krmením a vhodným managementem zvyšovat početní stavy černé zvěře.
Veškerá tato snaha přišla vniveč s příchodem AMP a lovci proto měli často problém intenzivně redukovat stavy, protože do rozvoje populace černé zvěře značně investovali svůj čas i peníze. Během v podstatě čtyř let se situace díky AMP radikálně změnila, ze stavu 74 000 jedinců při hustotě 11 ks na 1000 ha, jsou dnes v některých lokalitách prasata považována doslova za vyhynulá.
Na druhou stranu je dobře, že příroda s myslivci dokázala některá místa od populace černé zvěře zbavit, aby jednoho dne nová populace mohla přijít do prostředí prostého nákazy.
Vysoké stavy černé zvěře udělaly v předchozích letech zvěřinu poměrně dostupnou a populární a zároveň se černá zvěř stala hlavním zdrojem potravy vlka. Podle výzkumů tvořili divočáci téměř 60 % menu vlka.
V této souvislosti tedy není možné odhadnout při narůstající populaci vlka, vycházející z politiky EU, vliv snížení velikosti populace černé zvěře na druhy ostatní spárkaté zvěře (jelen, srnec), ovšem je jasné, že vlci budou intenzivněji lovit srnce, jeleny a další druhy spárkaté zvěře. Je nutno zdůraznit, že v Lotyšsku je jen minimum chovatelů ovcí, tedy méně této snadné vlčí kořisti, proto se vlci v Lotyšsku nejspíše intenzivněji zaměřoval na černou zvěř. 
 
Příchod AMP
 
Člověk je optimista, a dokud nepřijde opravdové neštěstí, tak není donucen radikálně jednat, o čemž jsme se v historii lidstva mohli nesčetněkrát přesvědčit. Ba co víc, i v Lotyšsku zamořeném AMP myslivci v západní části státu zatím prosté AMP, dodnes stále nevěří, že riziko zavlečení hrozí i jim, stále se snaží udržovat vysokou populaci černé zvěře a neuvědomují si nebezpečí.
První rok s AMP byl v Lotyšsku velmi chaotický, neboť byla zavedena nová opatření a myslivci stále nevěřili, že AMP je skutečná hrozba a týká se jich všech. Myslivci dokonce považovali státní veterinární správu za hlavního nepřítele, který prostřednictvím různých opatření nespravedlivě omezuje myslivce.
Během prvních tří měsíců vypukl ohniska AMP na třech odlišných místech se značnou vzdáleností mezi nimi. Druhé ohnisko, které vypuklo o pár dní později, bylo vzdáleno od prvního 250 km a třetí ohnisko bylo někde mezi prvními dvěma, následně ještě vyskočilo čtvrté ohnisko.
První ohnisko se objevilo v oblasti s relativně nízkou populační hustotou černé zvěře, zatímco druhé ohnisko bylo v oblasti s jednou z největších hustot populace černé zvěře na území Lotyšska. V této oblasti se myslivci intenzivně snažili zbavit oblast prasat všemi možnými povolenými způsoby, aktivním vyhledáváním kadáverů a intenzívním lovem. Myslivci sami přiznali, že v toto období brali lov a vyhledávání jako svou povinnou práci.
 
Společné lovy na černou zvěř byly zakázány a značně bylo omezeno využívání loveckých psů. Ovšem nebylo žádné omezení týkající se přikrmování černé zvěře, protože chvíli trvalo, než se změnila příslušná legislativa.
Největší problém bylo nakládání se zvěřinou a otázka, jak tak velké množství zpracovat. Před zpracováním byla zvěřina skladována a testována a čekalo se na výsledky, a navíc odběratelé přestali zvěřinu vykupovat, tudíž se značná část prasat musela zakopat. Od roku 2014 byla oblast prakticky bez černé zvěře díky intenzivnímu lovu a vlivu nákazy. Další dva roky v dané oblasti nebyla spatřena černá zvěř, až na konci roku 2016 myslivci viděli tlupu čítající 30 jedinců, pár jich ulovili, ale všechna prasata byla negativní.
Myslivci v domnění, že se nákazy zbavili, opět začali podporovat nárůst populace, tak jako dříve a pak přišel zlom - prasata opět začala hynout na AMP.
 
Velká populační hustota vedla k tomu, že v začátcích bylo nalezeno i více uhynulých prasat na jednom místě. Takový úkaz byl typický pro první měsíce po vypuknutí nákazy a se snižující se velikostí zbytkové populace byly nacházeny častěji kadávery po jednom či dvou. Vzhledem k legislativě v Lotyšsku byla možnost při špatné dostupnosti a velké vzdálenosti od kontejneru (sběrná místa na kadávery) kadávery zakopat.
 
Dalším problémem bylo, že při znovupovolení společných lovů na černou musel střelec zpracovat, odebrat vzorky a skladovat kus sám. Často si lovci proto rozmysleli na divočáka vystřelit. Ovšem je potřeba zmínit finanční kompenzace, které činí 50 euro za bachyni bez ohledu na věk a dalších 30 euro za odevzdané vzorky.
V Lotyšsku nejsou příliš přísná hygienická pravidla, je tedy možné nechat vývrh v lese, což může také zapříčinit rychlejší šíření AMP. Ale pro porovnání – sousední v Litvě naopak není povoleno vývrh nechávat v lese a AMP se i tak šířil téměř se stejnou rychlostí.
 
AMP přinesl dost změn v lotyšské legislativě, například bylo povoleno využívání tlumičů výstřelu, které pomáhají v lovu více kusů na jednom místě, černou zvěř, která je nedaleko výstřelu, prakticky výstřel nezradí. Nakonec byly tlumiče povoleny na lov veškeré zvěře.  S tlumiči výstřelu bylo také povoleno využití nočního vidění při lovu.
Další změnou byl zákaz přikrmování černé zvěře a poslední třetí velkou změnou byla nová hygienická nařízení, aby byl boj s AMP efektivnější.
 
Určitě je porovnání zkušeností z Lotyšska velmi poučné. Můžeme být rádi, že u nás je zatím AMP pouze na jednom místě. Samozřejmě, pokud by se objevila nová ohniska, tak se situace dramaticky změní. Při představě, že během třech měsíců se objeví v ČR tři ohniska v podobných vzdálenostech jako v Lotyšku, tak rázem máme vážnou celorepublikovou situaci a skoro celé Česko v rizikové zóně.
Byť si všímáme, že myslivci příliš často slýchávají o AMP a už se jim někdy zdá otravné stákle dokola o AMP mluvit, je důležité si AMP stále připomínat a být v pozoru. Zatím je situace sice relativně pod kontrolou, doufejme, že se snad zásadně měnit nebude a AMP se nebude dále šířit, ale stále musíme být připraveni čelit nečekanému útoku AMP.
Linda DOMBROVSKA
Lotyšsko, víceprezidentka FACE,
Daniel ŠVRČULA


Vývoj situace a postup AMP napříč Lotyšskem





vychází v 6:02 a zapadá v 19:58 vychází v 18:40 a zapadá v 6:03 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...