Časopis Myslivost

Únor / 2018

Úspěšné tažení viru AMP

Myslivost 2/2018, str. 16  Jiří Kamler
Staneme se z lovců sběrači? (zdechlin) Situace s africkým morem prasat se přeskočením magické hranice tvořené elektrickými ohradníky v závěru minulého roku posunula do další fáze. Zdánlivě se nestalo nic až zas tak důležitého – nákaza se pořád drží na relativně malém území a počet hynoucích kusů stagnuje na nízké úrovni. Přesto toto rozšíření považuji za jeden ze zásadních mezníků v dosavadní existenci AMP u nás a také za jednu z posledních šancí s tím ještě něco udělat. Níže se pokusím objasnit důvody, proč je aktuální situace tak vážná.
 
Co těch pár uhynulých prasat vlastně znamená?
 
V porovnání s celkovým počtem dosud uhynulých prasat v podstatě nic. Zásadně to ovšem zbořilo uspokojení mnohých optimistů, že se nám bez vynaložení většího úsilí podaří nákazu dlouhodobě udržovat na jednom místě a takto se pročekat až do jejího samovolného vymizení.
Bohužel se potvrdily naše obavy, že virus AMP nevyhubí rychle všechna prasata, ale část z nich nemoc přežije. Ti se stávají nebezpečnými vironosiči, kteří mohou kamkoliv odejít a nakazit další kusy.
Proto jsme od samotného začátku výskytu AMP prosazovali co nejrychlejší likvidaci celé nakažené populace. Doufám, že dnes i největší optimisté chápou, že tento problém se k naší spokojenosti sám a bez úsilí nevyřeší. Bohužel jsme ale v situaci, kdy je stále více jasné, že dosavadní opatření se moc nepovedla, ovšem nemáme v záloze nic nového.
Další významný faktor je zvětšení reálně zamořené oblasti. Tu dnes vzhledem ke konfiguraci terénu prakticky není možné oplotit, čímž jsme přišli o jeden z klíčových nástrojů boje s nákazou. Podívám-li se na mapu, tak mě docela mrzí, že jsme během těch několika dlouhých měsíců nenašli podporu pro stavbu plotu a rychlou likvidaci prasat. Chápu ovšem, že vývoj nákazy nahrával optimistickým předpovědím a bylo mnohem snadnější čekat, než nést rizika spojená s nějakým nákladným a radikálním opatřením, jehož výsledek nikdo nemohl zaručit.
Aktuální situaci proto vnímám jako vážnou s velkým rizikem značného rozšíření zamořené oblasti. Přitom se vše vyvíjelo tak dobře: prakticky půl roku měla skutečně zamořená oblast šířku směšné čtyři kilometry a vedle zemědělských plodin měla prasata k dispozici několik menších lesních komplexů. Docela řešitelná situace, pokud bychom ji ovšem skutečně chtěli řešit.
Udržování nákazy na místě bylo způsobeno kombinací více faktorů, velký vliv určitě měla doba a místo vzniku, potravní podmínky, aktuální migrace prasat a také působení všech přijatých opatření. Zhodnocení významu těchto faktorů může být prospěšné do budoucna, ale my bychom se ještě pořád měli spíše věnovat likvidaci nákazy.
Zde vidím jako klíčový předpoklad si přiznat tři skutečnosti: 1. že se nám nepodařilo nemocné kusy udržet uvnitř ohradníků a skutečně nakažená oblast je dnes mnohem větší; 2. že virus AMP sice zahubí hodně prasat, ale také jich dost nechá naživu a bez jejich likvidace se nákazy nikdy nezbavíme a 3. čas hraje silně proti nám a jakékoliv další otálení může způsobit zvětšení nakažené oblasti na kraje a celou republiku.
 
Zbývají poslední čtyři měsíce!
 
Kritický nedostatek času asi není třeba žádnému myslivci příliš vysvětlovat. Stačí se podívat do kalendáře. Prasata jsou aktuálně na zimních stanovištích v lesních komplexech, živí se z části v lese a zčásti na vnadištích a do chrutí se postupně zapojují loňská selata. Krom pohybu kňourů za říjnými bachyněmi, případně loveckého tlaku, tedy prasata nemají důvody někam chodit. Počet nakažených prasat tak pravděpodobně nebude nějak rychle přibývat a naopak pro nás nastává nejlepší období pro redukci prasat na těchto zimních stávaništích.
Tato příznivá fáze ovšem bude trvat jen krátce, protože na konci dubna začnou rychle odrůstat řepky, které nejpozději v polovině května poskytnou prasatům dokonalý kryt. Tím také na dlouho skončí naše možnosti celou lokální populaci zlikvidovat a budeme jen čekat na to, kam se nákaza posune.
Zároveň můžeme čekat výrazný nárůst velikosti zamořené oblasti a počtu uhynulých kusů a s každým zvětšením se snižuje šance na to, že se s tím vypořádáme a naopak rostou rizika zavlečení na nějakou vzdálenou lokalitu.
 
Je ještě šance tento vývoj zvrátit?
 
Výše uvedený nástin možného vývoje není zrovna příznivý a hlavně z něj vyplývá, že jsme: 1. propásli nejlepší dobu; 2. zrealizovali opatření, jež nevedou k potřebnému výsledku a 3. nepřipravili účinný plán „B“ pro aktuální situaci.
Přesto jsem přesvědčen, že stále máme reálnou šanci nákazu zlikvidovat a uvědomme si, že celá Západní Evropa čeká na to, jak to u nás dopadne. Zdá se, že tak jako už několikrát v minulosti, se na našem území v malém odehrává to, co Evropa bude ve velkém řešit během příštích let. Obrovsky proto záleží na tom, jak a s jakým výsledkem se k tomu postavíme.
 
Návodů co dělat koluje dost, ale já jsem od začátku přesvědčen o tom, že jediná správná cesta je co nejrychlejší likvidace zasažené populace. Samozřejmě s ohledem na maximální možné omezení rozšiřování nákazy rušením zvěře a transportem těl ulovených kusů.
V této souvislosti bych nejraději přestal používat slovo lovit. Lov přece musí odpovídat zásadám mysliveckým a ochrany zvířat proti týrání. Navíc, každý kdo loví zvěř, má hluboko v sobě zafixované zásady etiky ke zvěři, hospodárné využití zvěřiny a zachování kmenového stavu zvěře v honitbě. To všechno je žádoucí a potřebné pro lov za normálních podmínek.
Pokud ale budeme tímto způsobem lovit i v oblastech s nákazou AMP, tak se z nás nejspíš stanou vykonavatelé mimořádných veterinárních opatření.
Proto bych rád apeloval na všechny zúčastněné, abychom neváhali s totální likvidací prasat v zamořené oblasti, a to všemi dostupnými způsoby. Aktuálně už skoro nemáme co pokazit, protože pokud nezměníme náš přístup, tak konec bude stejně nejspíše špatný.
Samozřejmě největší odpovědnost nesou místní uživatelé honiteb, kteří by měli dostat maximální podporu od úřadů a také od všech nás ostatních myslivců. Uvědomme si, že africký mor je i náš problém a jeho likvidace je v zájmu nejen myslivců, ale i celé společnosti.
Šance je pořád ještě vysoká, tak se společně pokusme tuto výzvu pro českou myslivost zvládnout se ctí.
Doc. Ing. Jiří KAMLEr, Ph.D.
Lesnická a dřevařská fakulta,
MENDELU v Brně
 
vychází v 7:33 a zapadá v 17:55 vychází v 17:31 a zapadá v 4:33 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...