Časopis Myslivost

Únor / 2018

Ondatra pižmová

Myslivost 2/2018, str. 32  Petr Marada
Mezi jednotlivými druhy zvěře, která je myslivci obhospodařována, se od nepaměti vyskytují takové druhy, které vytváří na základě různých příčin konflikty. Důvodem jsou změny přírodních podmínek, změna potravní nabídky, dopady ochranářských opatření a především, aktuální v dnešní době, změny v hospodaření v krajině. Právě nově budovaná ochranářská opatření (mokřady a tůně) a změny v hospodaření v krajině (intenzivní rybníkářství) vedou k vyostřování konfliktů, kdy například ondatry se mohou lokálně přemnožit a působit svým potravním zájmem a destrukcí způsobenou hrabáním konflikt – škodu působenou zvěří. Proto jsme zařadili též mezi konfliktní zvěř ondatru.
Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), v minulosti nazývána též Bobřík pižmový, je nepůvodní, invazivní, v dnešní době poměrně známé kožešinové zvíře (lovná zvěř). Vzhledem k dostupnosti informací a rozšířenosti tohoto zvířete si dovolím představit ondatru netradičně, pojednáním, které bylo publikováno v stavovském časopise LESNÍ STRÁŽ již v roce 1910:
 
Něco o ondatře (autor František Soukup, školník, LESNÍ STRÁŽ, ročník IX, číslo 5, str. 143)
„Odstřeluji škodnou v honitbě Bratronické a Sádecké za příčinou vycpávání pro sbírky c.k. reálky v Příbrami. Zde spatřil jsem ondatru poprvé v měsíci březnu, pásla se jako zajíc a pasoucí se jsem zastřelil a vycpal pro školní sbírky. Vážila 2,5 Kg.
Od té doby pozoruji ondatry každé neděle až do noci, někdy ve vzdálenosti pouze 25 kroků, a tvrdím, že neživí se výhradně lovem ryb, až na okouna, kterého hlodavec tento lapne jen z nedostatku jiné potravy. Z okouna požírá jenom hlavu, a to jen v době, kdy je tráva posekána; jakmile začne tráva opět růsti, není nikde okouna bez hlavy viděti. Myslím, že ondatra považuje okouna vězícího hlavou v bahně za něco jiného, nehybného. Zde jsou rozličné druhy ryb, ale z jiné ryby nenajdou se zbytky po hodech ondatry, než právě z okouna.
Také nevěřím, že by ondatra ulovila za 20 min 8 ryb, to by byl rekord, který by nedokázala ani vydra! A kam by ondatra tu spoustu ryb dala?
Pokud se lovu ondatry týče, dospěl jsem s ní ke zkušenostem, že je ji těžko střeliti, když se nechá unášeti proudem, poněvadž poskytuje nejmenšího cíle a po výstřelu se potopí, třeba chybená. Lovec pak myslí, že ji trefil, že se mu však ponořila a snad pod vodou dokonce i „zaštípla“!
Na plující ondatru je nejlépe střeliti zepředu nebo zezadu, ale nikdy ze strany. Já střílím ondatry 6 mm flobertkou s taženou hlavní, výstřel je jistý a ondatra se jím nepoděsí. Ještě jsem žádné ondatry nechybil.“
 
Ondatra, kterou začátkem 20. století krátce po introdukci na Příbramsku pozoroval školník Soukup, je živorodý savec z řádu Hlodavců a čeledě Hrabošovití. Je právem označována jako největší u nás žijící „hraboš“ (délka těla od 20 do 40 cm, ocasu 20 až 30 cm a hmotnosti od 0,9 do 1,6 kg).
Úvahy, jak s ní hospodařit, přetrvávají minimálně od doby popisované panem školníkem do současnosti. Jak dále s „regulací“, chovem či mysliveckým obhospodařováním se stalo více aktuálním v souvislosti s informací, že Evropská komise rozhodla, že ondatra je od 2. srpna 2017, kdy vstoupilo v platnost příslušné prováděcí Nařízení č. 2016/1141, zařazena na seznamu tzv. invazivních a nepůvodních druhů. Tudíž, jedná se podle definice o druh, u kterého bylo zjištěno, že jeho zavlečení či vysazení nebo šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby nebo na ně má nepříznivý dopad.
Zástupci České republiky vznášeli k návrhu zařadit ondatru na unijní seznam připomínky, kromě jiného proto, že v České republice je již lovem regulována a škody, které jsou tímto živočichem působeny, se jeví jako málo významné. Nominanti států jižní Evropy, především Itálie, však díky objektivní argumentaci o závažném dopadu na biologickou rozmanitost a hospodářství, zařazení ondatry na seznam prosadili.
Co z tohoto nařízení a co ze zařazení ondatry na seznam vyplývá?
Co to vlastně ondatře v České republice přináší?
 
Na základě tohoto nařízení se v České republice připravuje úprava právních předpisů s tím, že orgán ochrany přírody bude moci s největší pravděpodobností stanovit opatření k omezení nepříznivých vlivů nepůvodního druhu nebo křížence na životní prostředí, pokud budou tyto shledány. V případech, kdy mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá si orgán ochrany přírody ke stanovení opatření stanovisko příslušných orgánů státní správy v souladu s jinými právními předpisy.
Za účelem regulace invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo invazního nepůvodního druhu na národním seznamu, který je na území České republiky značně rozšířen (případ ondatry), se uvažuje o tom, že Ministerstvo životního prostředí vypracuje „Zásady regulace značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu“ (dále jen „Zásady regulace“).
Zásady regulace (koncepce) by obsahovaly postupy regulace a vymezení prioritních území, v nichž je potřeba regulace s ohledem na výskyt a šíření invazního nepůvodního druhu zvlášť naléhavá. O bližších podmínkách změn právní úpravy včetně uplatňování Zásad regulace, které by v rozsahu své územní působnosti stanovil příslušný orgán opatřením obecné povahy, se vedou transparentní diskuse a pracovní jednání.
Pokud by podle rozhodnutí nebo opatření obecné povahy měl být proveden odlov invazního nepůvodního druhu živočicha uvedeného zároveň v zákonu o myslivosti nebo jeho prováděcích předpisech, postupovalo by se dále podle tohoto zákona a tato rozhodnutí nebo opatření obecné povahy se považují rozhodnutí orgánu ochrany přírody ve smyslu zákona o myslivosti. Bylo-li by na místo odlovu nezbytné z technických či jiných důvodů provést odchyt invazního nepůvodního druhu živočicha, dohodl by orgán ochrany přírody s orgánem státní správy myslivosti, kdo a jakým způsobem odchyt provede.
Na tato jednání, předmětem kterých je úprava dotčených právních předpisů, jsou pravidelně zváni i zástupci Českomoravské myslivecké jednoty, která se svými připomínkami a návrhy podílí na nastavení řádného a funkčního mysliveckého hospodaření.
 
Myslivecký význam
 
Ondatra byla od dob své „introdukce“ na panství Colloredo-Mansfeldů v okolí Dobříše v roce 1905 chována jako zpestření místní fauny, ale také následně lovena pro ceněnou kůži, známou pod názvem bizam.
Vzhledem k obrovské populační dynamice a souvisejícím škodám na hrázích rybníků byla již v období 2. světové války hubena všemi možnými způsoby (již v této době se na základě platného vládního nařízení nařizovalo hubení, zakazoval se chov, držení a doprava živých ondater).
Způsoby lovu byly různé, ondatra se střílela, chytala do různých pastí (železa, tzv. šlehačky, vrše), vypichovala z nor železnými pruty a dokonce byla vyháněna pomocí fretek.
V březnu roku 1960 vešla v platnost vyhláška Ministerstva zemědělství o chytání ondatry pižmové a sběru jejich kůží; účelem tohoto právního předpisu bylo pro tehdejší hospodářství zajistit nepoškozené a hodnotné kožky ondatry a regulovat její stavy způsobem vylučujícím ohrožování chovu ryb a jiných vodních zvířat.
Od roku 1960 bylo zakázáno její střílení, nadále platil zákaz chovu, držení a dopravy živých jedinců.
V současné době je v souladu s právní úpravou zařazena mezi zvěř, kterou lze od 1. listopadu do konce února obhospodařovat lovem. Bližší podmínky způsobu lovu však stanoveny nejsou.
O kůži z ondater je stále velký zájem; v lednu 2018 nabízeli výkupci kůží v České republice za I. třídu (červený vyzrálý bizam) 70 Kč, za II. třídu (zelený bizam) 50 Kč a za černý bizam (III. třída) 20 až 30 Kč.
Maso je údajně velmi chutné, u nás se však ondatry jako potravina nekonzumují.
Pro lovce je zajímavá jako trofej vhodně upravená lebka s oranžově zbarvenými hlodáky obdobně jako u bobra či nutrie.
 
Popis problému
 
Ondatry si libují v mělkých vodách různých mokřadů a tůní, kde si z rákosu a jiných vodních rostlin staví své ondatří hrady – kupovité stavby se vstupem (vchodem) zpod hladiny vodní plochy. Významnou aktivitou na těchto vodních dílech je však hrabání dlouhých nor, kterými se podílí na destabilitě hrází a břehů; ještě daleko významnější je propojování vodních nádrží mezi sebou a mezi sousedícími vodními toky právě těmito norami.
Ondatry svým hrabáním a „průplavy“ doslova „boří“ managementy nově budovaných soustav mokřadů a tůní ve vztahu k regulaci „zavodnění“ a nežádoucího zarybnění mělkých tůní určených prioritně obojživelníkům. Nové biotechnické objekty, které jsou zakládány s cílem zvýšení biodiverzity, jsou totiž ve většině případů zakládány tak, aby v mokřadním ekosystému byly tůně se stálým nadržením, dále ty, které umožňují kolísání hladiny nadržení, a také ty, které periodicky vysychají.
Díky již zmiňované populační dynamice (ondatry mohou vyvádět potomstvo až čtyřikrát v roce) a s tím, že početnost jednoho vrhu se pohybuje v počtu až 6 mláďat, nastává po osídlení nového biotopu ondatrou další nežádoucí problém, a to především destrukce rostlinných lokálních společenstev (v hojné míře orobince, také lekníny, stulíky, kotvice). Díky tomuto strádají hnízdiště vodních ptáků a mizí další zástupci vodní flory a také fauny.
Když pomineme příležitostný úlovek ryb, což extenzivním vodním plochám prospívá, problematické se jeví ondatrou způsobené vymizení populací místních mlžů.
Vzhledem k (ne)regulaci a absenci smysluplného lovu ondater nám ondatrou osídlené ekosystémy ztrácejí funkčnost a neposkytují očekávané služby. Majitelé a správci těchto areálů se začínají oprávněně ozývat s cílem promyšlené, řízené a plánované regulace této zvěře.
Vzhledem ke dlouhodobé podpoře nově zakládaných mokřadních ekosystémů (dotační podpora) a stále častější přírodě blízké revitalizaci říčních systémů směřující k meandrům příhodným pro život těchto hlodavců, je třeba cílený management ondatry provádět bez ohledu na cenu kožešiny, kvalitu masa nebo možnou loveckou trofej.
 
Rozšíření, výskyt v ČR, obývané území
 
Podle aktuálních informací Agentury ochrany přírody a krajiny je výskyt ondatry zaznamenán na 96 % našeho území kromě výše položených lesnatých oblastí.
V osmdesátých a devadesátých letech minulého století se lovilo kolem 45 000 ondater ročně, tento počet však do současnosti klesl z různých důvodů (nezájem o lov, snížení početnosti díky intenzivnějšímu hospodaření na rybnících, částečně nemocem, které provází i tyto živočichy).
Velmi vhodné lokality pro ondatry představují nově budované mokřadní ekosystémy na dříve odvodněných a meliorovaných zemědělských půdách zaměřené na extenzivní způsob obhospodařování a především zohledňující adaptaci na klimatickou změnu.
 
Potrava, potravní chování
 
Potrava je tvořena převážně vodní vegetací (orobince, rákos, stulíky, kotvice…), dále travobylinnou vegetací a plody fruktifikujících dřevin břehových porostů, vodními mlži, larvami vodního hmyzu, ale také drobnými rybami, které dokáže ulovit. Škody na rybách však nejsou významné.
Z potravy si s oblibou vytváří tzv. potravní stolečky.
Aktivní je ondatra převážně za soumraku a v noci. Není výjimkou však ondatru zahlédnout i v průběhu dne.
 
Pobytové znaky
 
Mimo vyhrabané četné nory z míst pod hladinou, průduchy k doupatům, hrady z rostlinné vegetace a „chodníčky“ v břehové vegetaci jsou typické stopy s trajektorií taženého ocasu. Na hladině tůní můžeme dále pozorovat požerky rostlin orobince, kde ondatra s oblibou konzumuje „chutnou“ část stonku nad kořenem.
 
Ohrožující / limitující faktory
 
Nebezpečí pro ondatry představuje invazivní a nepůvodní norek americký, který je možným predátorem ondatry. Dále populace lišek, kun a také pernaté dravé zvěře, především výr velký je jistým nebezpečím.
Publikovány byly též vlivy nemocí, jako tularemie a tasemnice kočičí, které však nedosáhly vlivů porovnatelných například s myxomatózou u divokých králíků.
Obecně ondatrám vadí časté úpravy břehů vodních toků a vodních ploch.
 
Možné předcházení škodám, náhrady škod
 
Z důvodů poškozování biotopů lze očekávat, že myslivci (ondatra je lovná zvěř) budou nuceni daleko více monitorovat ekosystém a jeho stav (stav své honitby), aby mohli volit vhodný způsob hospodaření i s touto lovnou zvěří. I když nejsou dosud známy větší kauzy, kdy by byly uplatňovány vlastníky či nájemci pozemků škody působené ondatrou, poškození ekosystémů jsou evidentní a nelze situaci s ondatrou podceňovat.
Biotopy, které v posledním desetiletí vznikají a v agrárních ekosystémech vznikat budou, představují pro ondatry výborný habitat. Opodstatněným lovem zcela jistě předejdeme možným škodám a konfliktům. Jen pro zajímavost, v Německu, kde problémy s ondatrou prokazatelně mají, funguje šest profesionálních lovců ondater na plný úvazek, kteří ve spolupráci s proškolenou sítí dobrovolníků uloví či odchytí asi 400 000 ondater ročně (Görner, 2017). Obdobně postupovali i lovci v Anglii, kteří se s ondatří invazí taktéž potýkali.
Pokud myslivci situaci nepodcení a populaci ondater v ČR budou mít pod kontrolou, můžeme se těšit na udržitelné soužití české přírody s tímto nepůvodním severoamerickým přistěhovalcem.
 
Dr.Ing. Petr MARADA,
Mendelova univerzita,
Komise pro ekologii ČMMJ
 
Tato publikace vznikla díky podpoře z projektu č. „QJ1530348 – Prevence a snižování škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření pomocí legislativních opatření a nových technických řešení“ spolufinancovaného z programu Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018.
 
 

Obr.1 Výskyt ondatry pižmové na našem území podle záznamů Agentury ochrany a přírody ČR (2018)

 

Obr.2 Biotop malé vodní plochy s rákosem, orobincem, a dalšími planě rostoucími rostlinami plně vyhovuje životu ondater.

vychází v 7:33 a zapadá v 17:55 vychází v 17:31 a zapadá v 4:33 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...