Časopis Myslivost

Srpen / 2018

Jaké chyby můžeme udělat při lovu srnců v říji

Myslivost 8/2018, str. 18  Václav Vomáčka
Při lovu srnců v říji vycházíme z předpokladu, že období před začátkem srnčí říje jsme využili ke stavbě, opravě nebo úpravě mysliveckých zařízení. Obecně platí, že krytá kazatelna sice poskytuje lovci kvalitnější kryt, ale částečně omezuje sledovaný prostor. Může se stát, že srnce sice přečteme, ale v průzoru daném rozměry okna kazatelny už na srnce nestihneme vystřelit. Srnce sice úspěšně přivábíme, ale kvůli mrtvým úhlům ve výhledu z kazatelny o přítomnosti srnce nemusíme ani vědět a on později odskočí nebo stojí tak nevhodně, že nám neumožní ani přečtení, ani výstřel. Nekrytá kazatelna a všechny ostatní druhy posedů, které jsou otevřené, nám umožňují dokonalý přehled, ale kladou vysoké nároky na opatrné chování lovce bez zbytečných pohybů.
Při lovu ze země používáme k lovu záštity, zásedky, vhodné přírodní vyvýšeniny, kameny, skalky, padlé kmeny, vývraty atd.
K mysliveckým zařízením je dobré mít upravený přístup, který nám umožní tichý příchod na stanoviště. V ideálním případě je výborný přístupový šoulák nebo chodník.
 
S vábením začínáme zásadně až na počátku srpna. Počítáme s tím, že od počátku říje srnci odříjeli s prvními srnami ze svého teritoria a hledají další říjné srny. To je nejpříhodnější doba pro úspěšné přivábení hledajícího srnce. Předčasným vábením rušíme zvěř nebo dokonce můžeme zradit zvěř, která ještě nevstoupila do říje.  Dřívější vábení je nemyslivecké a odporuje zoologii zvěře. Osobně se mi nejvíce osvědčila doba vábení od 5. do 20. srpna.
 
K přípravě na říji patří i příprava vábniček. Vábničku zásadně neladíme až na stanovišti. Připravíme se jí doma, nejlépe venku mimo místnost, aby nebyla zkreslena její hlasitost a především intonace.
Na lov vábením potřebujeme vábničky se slabším a silnějším hlasem říjné srny a vábničku s hlasem srnčete. Pokud s myslivostí začínáme, požádáme o radu zkušenějšího myslivce nebo použijeme některé z instruktážních materiálů, kterých je na trhu dostatek.
 
Důležitá je denní doba, kterou si zvolíme pro lov vábením. Při vábení si musíme uvědomit, že vábíme srnce, který právě hledá srnu. V plné říji můžeme vábit po celý den. Pokud správně zvolíme období a hodinu, srnec nám může přiskočit i na nepovedené zapískání. Období plné, vrcholné říje probíhá po začátku srpna.
Srnce, který již se srnou říjí, je její říjností naplno zaměstnán a na naše vábení nereaguje. Jeho denní aktivitu určuje srna. Zde volíme čas čekané podle normálního času pastevního cyklu zvěře. V horkých letních dnech s tropickými teplotami je největší pohyb zvěře v ranních hodinách. V období úplňku, kdy říje probíhá v noci, je ranní aktivita zvěře minimální.
 
Základní předpoklad úspěchu při lovu srnců vábením je výběr vhodného stanoviště. V ideálním případě máme srnce již obeznaného nebo zkoušíme lovecké štěstí v místech předpokládaného výskytu zvěře podle pobytových znamení jiných srnců anebo stávanišť holé zvěře. Vybrané místo by mělo umožňovat dobrý přehled po okolí, poskytovat dostatek času pro přečtení zvěře a bezpečný výstřel.
Na vybrané stanoviště šouláme zvolna, vždy s dobrým větrem. Nutnost a myslivecká abeceda je, abychom s dobrým větrem na čekanou přišoulali i čekali. Vábíme zásadně proti větru. Musíme také dbát na to, aby se naše stopa nekřížila s místy vycházení zvěře, ani se jinak nevyskytovala v denních stávaništích zvěře. Neobstojí námitka, že houbaři nebo turisté také vyrušují zvěř. Zvěř velmi dobře umí rozpoznat způsob pohybu a ohrožení hrozící od houbařů a turistů a nebezpečí hrozící od lovce.
Naše stanoviště by nikdy nemělo být osvícené sluncem nebo dokonce na přímém světle. Snažíme se vyhledávat místa, na kterých se vábením snažíme lákat srnce ze světla do tmavších míst. Z luk, polí, pasek do okrajů remízů, lesíků a lesa.
Pokud provozujeme čekanou vestoje, je nutné, aby obrys naší postavy nebyl vidět proti horizontu nebo světlejšímu porostu, vegetaci, obilí. Musíme počítat s tím, že hlavně starší a zkušení srnci pomalu obcházejí místo, odkud se ozývá vábení.  Proto musíme při volbě stanoviště počítat i s jejich příchodem ze stran nebo dokonce zezadu.
Mezi další nezbytný předpoklad patří absolutně tichý a nenápadný příchod na stanoviště. Po zaujmutí polohy již na stanovišti neprovádíme žádné zbytečné pohyby. Proto ke stanovišti přicházíme připraveni. Máme nastavenou ostrost pozorovacího i zaměřovacího dalekohledu.
U variabilního zaměřovacího dalekohledu máme nastavené zvětšení úměrné střelbě na odpovídající vzdálenost zvoleného stanoviště. Zbraň máme na kolenou, při čekání vestoje na rameni, připravenou k okamžitému výstřelu. Z kapes a batohů máme vyndané a nastavené vábničky, ideální je jejich pověšení na krku nebo na ruce. Podle citace jedno z našich mysliveckých nestorů jsme jen oko a ucho.
Po zaujmutí polohy vyčkáme zhruba 20 minut a začneme vábit. K prvnímu vábení máme připravenou vábničku s tišším hlasem, protože nevíme, v jaké vzdálenosti se může srnec právě nacházet. Pískání aplikujeme čtyřikrát až pětkrát před sebe a do stran. Po pískání jsme připraveni a nehybně čekáme. O pohybu zvěře nás mnohdy může informovat zalomení větvičky, tlučení kosa, zvuky a chování ostatních obyvatel lesa.
Vábení můžeme opakovat po uplynutí zhruba dalších 10 minut. Tentokrát můžeme zvolit vábničku se silnější intenzitou. Nebojme se použít vábničku s velmi silným hlasem. Pomůže nám přivábit srnce z větší vzdálenosti. S hlasitým vábením jsou velmi dobré zkušenosti.
Na stanovišti opakujeme vábení zhruba ve čtyřech sériích. Opustit stanoviště můžeme nejdříve po uplynutí jedné hodiny od posledního vábení.
 
Při vábení není důležitý interval jednotlivých pískání. Důležitá je intonace, vypracování každého tónu. Pískání by mělo být dvojslabičné s klasickým houpavým píůůů. Důraz klademe na písmena , s dozněním ůůů až do ztracena.  
Pískání by mělo znít spíš smutně až naléhavě. Pískání je hlasový projev vzrušení říjné srny. Může znít až naříkavě.
Pokud stojí srnec u srny je jakékoliv vábení srny zbytečné. Srnec je plně zaujatý svoji srnou a na další vábení nereaguje. Proto volíme hlas srnčete, které volá svoji matku. Počítáme s tím, srnec bude svoji srnu následovat.
Srnce, který nám odskočil, zrazený naším špatným pohybem nebo vábením, již opakovaně nikdy nevábíme. 
Musíme si uvědomit, že za teplého počasí se vábení nese na větší vzdálenost. Proto je lov vábením za teplého letního počasí lovecky úspěšnější než za deště, větru atd.
Přeji Vám mnoho příjemných zážitků při lovu srnců vábením. Lovu Zdar! 
Ing. Václav VOMÁČKA  
 
 
 
 
vychází v 6:44 a zapadá v 19:01 vychází v 22:47 a zapadá v 14:09 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...