Časopis Myslivost

Květen / 2018

Při životě mě držela myslivost

Myslivost 5/2018, str. 87  Lubomír Hajný
V letošním roce uplyne 35 let od první úspěšné transplantace jater, která byla provedena v tehdejším Československu. Prvním pacientem s transplantovanými játry byl dlouholetý myslivec, Josef Mynář. K příjemnému povídání jsem se tentokrát vydal do Tišnova na Brněnsku.
 
 
Když jsme si domlouvali termín rozhoru, měl jste hodně napilno. Myslel jsem si, že člověk po takovémto zákroku se musí šetřit.
 
Ale já se šetřím (usmívá se). Abych to uvedl na pravou míru. Celý život jsem byl zvyklý pracovat mnoho hodin denně a nejde teď nedělat nic.  A chyběla by mi myslivost, procházky honitbou. Když jste mi volal, právě jsem sázel stromky v lese.
 
Když jsem četl rozhovor s vámi v tisku, tak jste uváděl, že myslivost vám pomohla překonat nejtěžší období. Po pravdě jsem byl v tu chvíli docela překvapen…
 
Jednoznačně mi myslivost pomohla. Já už před transplantací byl myslivec, velmi mě bavilo pracovat v honitbě. Když se začalo onemocnění projevovat, najednou ubývalo sil, omezovalo mě právě docela citelně při výkonu práva myslivosti. A přitom do lesa mě to pořád táhlo, ale už jsem časem neměl sílu dokonce ani na krátkou procházku. Vyhledal jsem lékaře a ti mi diagnostikovali nádor na játrech s prognózou několika málo dnů nebo maximálně týdnů. Najednou se vám v sedmatřiceti letech obrátí život naruby. Takže by se vlastně dalo i říci, že moje nespokojenost s tím, že nemohu vykonávat myslivost naplno, byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem se donutil jít k doktorům a i díky myslivosti jsem zažil takový životní předěl.
 
Jak jste se dostal do transplantačního programu?
 
Když mi lékaři sdělili, že šance na operaci ani na vyléčení není, zbývala mi jediná možnost. Věřte, že to není nijak záviděníhodná situace, ale člověk nesmí ztrácet naději. V Brně pod vedením pana doktora Kořistky běžel v tu dobu výzkumný transplantační program a já měl to štěstí v neštěstí, že mi sice nádor zasáhl prakticky celá játra, ale výzkum již u konce. A tak když první vybraný pacient transplantaci odmítl, byl jsem na řadě, souhlasil jsem, podstoupil operaci, a jak vidíte, jsem tu stále. Panu doktorovi a jeho týmu vděčím za život.
 
První měsíce po transplantaci byly asi hodně těžké…
 
Byl jsem v nemocnici několik měsíců, stále pod dozorem, nebyly ještě zkušenosti s rekonvalescencí po takovémto zákroku. Musel jsem se šetřit, dělat běžné činnosti jen do první únavy a poté hned přestat. A také nic nepodceňovat a hlavně dodržovat pokyny lékařů. To jsem se celý život snažil a pomohlo to. Dlouhé měsíce v nemocnici mi také pomohla zkrátit víra, že se snad brzy vrátím do honitby, že se opět budu moci věnovat myslivosti a pečovat o zvěř. Myšlenky a vzpomínky na myslivost bylo to, co mě drželo na nohou i v těch nejtěžších chvílích, kdy mi nebylo opravdu nijak veselo.
 
Prozraďte, na kterou část myslivosti jste se nejvíce těšil, až vás propustí z nemocnice domů?
 
 
Celý život jsem choval a cvičil foxteriéry. Takže asi nejvíce jsem se těšil na práci s loveckým psem, že budu zase cvičit a používat ho v honitbě. A taky jsem si mnohokrát na nemocničním lůžku představoval, že si zase jednou jen tak sednu na posed a budu pozorovat okolí, užívat si klidu mezi zvěří a vychutnávat krásy přírody.
 
Sedíme u tu u vás doma a z okna se díváme přímo do lesa, je doslova za domem. Je to vaše honitba?   
 
Ano, je, a je výhoda bydlet takto poslova v honitbě. Vyjdu z domu, ujdu padesát metrů a jsem v naší honitbě mysliveckého spolku Drásov.
 
Jaké zvěři se u vás daří?
 
V naší honitbě o rozloze přibližně 2200 hektarů myslivecky hospodaříme převážně se srnčí, černou a mufloní zvěří. Drobné zvěře je tu málo, ale občas i zajíce na pochůzce v honitbě potkám. Mrzí mě, že je jich tak málo, ale to už je bohužel typický jev pro současnou dobu, taková je dnešní myslivost.
 
Kterého loveckého úspěchu si nejvíce ceníte?
 
Máte-li na mysli nějaké rekordní trofeje, tak nad všechny případné trofeje si nejvíce cením toho, že stále můžu chodit do přírody a myslivost vykonávat.  Mám sice několik pěkných trofejí srnců, cením si u srnčí zvěře spíše raritních trofejí, také se mi podařilo v honitbě ulovit muflona, ale vím, že jsou mnohem cennější a důležitější věci, v myslivosti mi o trofeje opravdu až tak nejde.
 
Které to pro vás jsou?
 
V prvé řadě to, že se jako myslivec mohu podílet na provozu honitby, utvářet ráz krajiny a starat se o zvěř. Myslivost je krásný a ušlechtilý obor, ke kterému určitě lov patří, ale není nejdůležitější. Mnoho lidí si ani neuvědomuje, že se mohou po krajině volně pohybovat, vstupovat do lesů, skoro nikde není zákaz vstupu.  O to víc mě mrzí, jak se někteří jedinci v přírodě chovají. Uvedu příklad. Máme v honitbě rozhlednu, ke které vedou turistické stezky. Lidé si často při cestě za výhledem pletou přírodu se smetištěm a nechovají se k ní hezky. Stezky nevyužívají, olamují a ničí stromky, plaší zvěř a podobně. Je to škoda, že si neváží naší krásné přírody. A víte co je pro mě naopak největší relax v přírodě?
 
Napjatě poslouchám…
 
Když si zajdu na posed a sleduju dění okolo. Nemusím se nutně dívat jen na zvěř. Pozoruji ptáky, stromy a vůbec veškeré dění okolo. A už vůbec nemusím lovit. Stačí se dívat a v klidu pozorovat. Pokaždé je v přírodě něco nového k vidění. Tohle mě opravdu baví, a i proto jsem se chtěl do honitby co nejrychleji po nemoci vrátit. Chtěl jsem do přírody jít tenkrát ve chvílích, když jsem na posed skoro nemohl vylézt a nebylo mi ani náhodou dobře.  Příroda mi ale vždy dodávala životní energii. A když máte energii a chuť žít a k tomu trochu toho zdraví, máte vše.
 
Chtěl byste na závěr sdělit něco čtenářům Myslivosti?
 
Aby neztráceli naději, i můj životní osud a vše kolem vážné nemoci je snad důkazem, že bude zase lépe, že se často vše v dobré obrátí, a to jak v myslivosti, tak i obecně v životě. Hlavně nesmíme ztratit víru a naději, a my myslivci, nebo alespoň já, máme výhodu, že nás může posílit právě myslivost a příroda.
 
Děkuji za rozhovor.
připravil Lubomír HAJNÝ
 
 
vychází v 7:48 a zapadá v 16:35 vychází v 17:01 a zapadá v 7:58 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...