Časopis Myslivost

Duben / 2018

Tlumič hluku výstřelu

Myslivost 4/2018, str. 50  Jiří Kamler
Zbytečnost, nebo základní součást moderní lovecké zbraně? Palné zbraně nám při lovu slouží již několik století, a tak jako ostatní pomůcky se vyvíjejí v souladu s technickým pokrokem a znalostmi. Jejich vývoj je ovšem ovlivněn obecně kladným vztahem myslivců k tradicím a konzervatismu. Proto jsou některé novinky přijímány velmi pomalu. Navíc je mezi námi i dost těch, kteří nejenže novinky odmítají pro sebe, ale vadí jim i to, že je bude používat někdo jiný. Z posledních let si mnozí vzpomenou například na začátky používání reflexního oblečení na honech, první zbraně s plastovými pažbami a další vybavení, které dnes bereme jako samozřejmost.
Mezi diskutované vylepšení se v posledních letech zařadily tlumiče hluku výstřelu. V jejich případě bohužel nejde jen o neochotu lovců si takový doplněk pořizovat, ale jejich negativní vnímání se odrazilo až do legislativy, která je zařadila mezi zakázané doplňky.
Zákaz vychází především z obav, aby povolením tlumičů nedošlo ke zvýšení rozsahu trestné činnosti. Proti těmto zákazům ovšem stojí rizika poškození sluchu a další výhody.
V tomto textu se proto pokusím shrnout nejpodstatnější fakta o tlumičích.
 
Jak nám škodí hluk výstřelu?
 
Hlavním přínosem tlumiče je zmenšení intenzity hluku výstřelu, který představuje významné zdravotní riziko pro samotného střelce, osoby v blízkosti a lovecké psy. O tom, že nadměrný hluk škodí, asi nikdo nepochybuje.
Intenzita hluku se vyjadřuje v decibelech a experti se shodují na tom, že dlouhodobá expozice hluku nad 85 dB působí poruchu sluchu. Hluk 130 a více dB člověk spíše vnímá jako bolest a již krátké působení může vést k trvalému poškození sluchových orgánů.
Poškození sluchu hlukem se projevuje například nedoslýchavostí, pískoty různého druhu, pocity zalehlosti, tlaku a plnosti v uších, přecitlivělostí na silné hlukové podněty, podrážděností a duševní vyčerpaností. K tomu může dojít již po jediném výstřelu v blízkosti ucha. Během krátké doby následky zlepšují, později však úprava trvá déle nebo stav sluchu zůstává zhoršen. Toto zhoršování se navíc často objevuje až v pozdějším věku, kdy již postižený třeba ani nestřílí, ovšem jednoznačně souvisí s tím, že se v mládí ke svému sluchu choval hrubě.
Čím je doba pobytu v hluku delší a čím blíž je člověk ke zdroji hluku, tím je hluk nebezpečnější. Důkazů o nebezpečnosti hluku je dost a přesto se rizika se střelbou stále podceňují.
Výstřel je sice směrován směrem od střelce, ale i tak intenzita hluku dosahuje vysokých hodnot. Kromě samotné osoby střelce jsou ohroženy veškeré osoby nacházející se v blízkosti, zejména pokud jsou v blízkosti dráhy střely. Uvědomme si, že ten, kdo stojí bokem před námi, bude vystaven vyšší intenzitě hluku než samotný střelec (například honci v řadě střelců).
Kromě lidí jsou významně ohroženi i psi, kteří při naháňkách brzy přicházejí o sluch, a tyto situace jednoznačně představují jejich týrání.
Z výše uvedeného přehledu rizik hluku výstřelu je zřejmé, že střelba bez ochrany sluchu je velmi riziková. Přesvědčit se o tom snadno můžeme při rozhovoru se staršími myslivci, kteří mají něco odstříleno, zejména v prostředí, kde je hlučno.
Navíc nejedná se jen o nás samotné uživatele zbraní. Neuváženým výstřelem můžeme poškodit zdraví někoho druhého s nepříjemnými právními důsledky. Velmi zajímat by to mělo všechny zaměstnavatele, jejichž personál loví, protože pokud by někomu v důsledku jeho práce vznikla újma na zdraví, tak to může firmu stát velké peníze a potíže s úřady.
 
Jak a jaký hluk při výstřelu vzniká?
Hluk výstřelu, který subjektivně vnímáme jako jednu ránu, pochází ze dvou hlavních zdrojů. První složka se označuje jako rána výstřelu a vzniká u ústí hlavně nárazem spalných plynů na nehybné vzduchové částice a jejich rozpínáním.
Tento děj trvá u malorážových zbraní přibližně do 5 milisekund a hluk, který takto vznikne, dosahuje hodnoty v bezprostřední blízkosti ústí hlavně 170 – 180 dB.
Druhou složkou je tzv. třesk. Ten vzniká při letu nadzvukové střely vzduchem, tedy po celou dobu letu střely a dosahuje hodnoty 135 – 138 dB. Je přitom prakticky jedno, zda používáme pomalou střelu s rychlostí blízkou rychlosti zvuku, nebo extrémně rychlou. Intenzita třesku prakticky nemění.
 
Jak tlumič funguje?
 
První úspěšné tlumiče byly patentovány v roce 1910 americkým vynálezcem Himarem P. Maximem. Jednalo se o zařízení přepážkového typu, která jsou běžně používána dodnes. Tlumič je obvykle tvořen kovovým válcem, ve kterém jsou přepážky oddělující jednotlivé komory. Funkcí přepážek je zpomalovat tok vystupující plynů. Tlak plynů na ústí hlavně opatřené tlumičem tak bude výrazně menší, než bez něj.
Na internetu je možné vidět videa s různými provizorními tlumiči z olejových filtrů, PET lahví či plechovek. Pro lovecké účely se v praxi používají mohutné ocelové tlumiče, které jsou pevně našroubovány na konec hlavně.
Z hlediska přesnosti střelby je použití kvalitních tlumičů bezproblémové a při běžných loveckých vzdálenostech je přesnost zbraně ovlivněna jen minimálně. Cena kvalitního tlumiče začíná na zhruba deseti tisících.
 
K čemu je tlumič dobrý a hrozí s ním pytlačení?
 
Z výše uvedené vyplývá, že tlumit je možné pouze hluk vznikající expanzí prachových plynu z hlavně, zatímco hluk třesku vznikajícího za letu střely se ovlivnit nedá. Nasazení tlumiče na ústí hlavně se tak nejvíce projeví v okolí ústí hlavně směrem dozadu a do stran, tedy tam, kde stojí střelec, případně jeho kolegové.
Mnohem menší efekt bude mít tlumič ve směru letu střely. Z přibližných 170 dB tak zvuk u ústí hlavně klesne na zhruba 140 dB. Uši střelce dostanou vždy o něco menší dávku, protože zvuk je směrovaný od něj, s tlumičem nějakých 120 dB, bez něj asi 160 dB.
V každém případě použití tlumiče u zbraně s nadzvukovou střelou vede pouze ke snížení hlučnosti střelby, která zůstává na úrovni 140 dB. Jen pro porovnání: motorová pila má něco málo přes 100 dB, výbuch ručního granátu ve vzdálenosti 15 metrů 164 dB, start vrtulníku 108 dB, aktivace airbagu v osobním voze 164 dB a výstřel z děla v místě obsluhy 180 dB.
Střelbu s nadzvukovou střelou ze zbraně vybavené tlumičem proto není možné utajit a v žádném případě nehrozí, že by někdo mohl střílet zcela nehlučně, jak to můžeme vidět ve filmech o gangsterech.
 
V této souvislosti někoho možná napadne, zda toto malé snížení hlučnosti má vůbec smysl. Má a velký. Rozdíl nějakých 30 dB je totiž z hlediska rizika poškození sluchu i subjektivního vnímání střelby obrovský. Uvědomme si, že decibely se měří logaritmicky. To znamená, že pokud zvuk zesilujeme po deseti decibelech, každý stupeň je desetkrát silnější než předešlý. Čili 20 dB je desetkrát silnější zvuk než 10 dB. Ale 30 dB je už stokrát silnější zvuk než 10 dB. I nepatrné snížení hodnoty dB tak výrazně zmenšuje intenzitu hluku.
Nasazením tlumiče na ústí hlavně získáme zbraň, která sice bude vydávat při výstřelu hluk o intenzitě motorové pily, ale naše vlastní uši a uši všech okolo nikdy nedostanou dávku převyšující 140 dB, což je zásadní snížení negativního vlivu na sluch.
Kromě zmenšení zdravotního rizika má tlumič další dobré vlastnosti. Tím, že sníží úsťový tlak, se výrazně sníží i zpětný ráz zbraně a příjemná střelba vede k lepším výsledkům, zejména u méně zkušených střelců.
Teoreticky by samozřejmě bylo možné střílet velmi potichu, pokud bychom tlumič zkombinovali se subsonickým střelivem. Pro skutečně tichou střelbu byste se museli dostat na rychlost střely maximálně 320 m/s. Ranivost, účinný dostřel a vertikální rozdíly dráhy střely by ale samozřejmě byly výrazně horší. Vše ještě komplikuje fakt, že stoupání drážek standardních zbraní je uzpůsobené rychlým střelám a horší přesnost můžete mít již při používání běžných těžkých střel, natožpak něčeho tak pomalého. Přesto se subsonické náboje do nejvíce rozšířených ráží dají sehnat a každý si střelbu může vyzkoušet.
 
Výhled do budoucna
 
Ochrana zdraví je jedním z velkých témat dnešní společnosti a kam se podíváme, můžeme vidět až přehnanou snahu o bezpečnost a zdravotní nezávadnost všeho, co nás obklopuje. Tento stav je výsledkem zájmu lidí o své zdraví, jejich většího sebevědomí, oprávněné neochoty si nechat zdraví poškozovat a potřeby i ve vyšším věku žít kvalitní život.
Lovecká střelba je v tomto směru na úrovni doby kamenné, a každý vystřelený náboj představuje riziko, jak pro střelce, tak pro jeho okolí. Proto se tlumiče v Evropě postupně legalizují a někde jsou i povinnou výbavou.
Po zvážení výhod a rizik se Myslivecká komise ČMMJ rozhodla podporovat legalizaci tlumičů i u nás a napomoci tak nápravě dnešní nedobré situace. Můžeme očekávat, že možná již během krátké doby budou tlumiče povoleny a je možné, že za pár let bude účast na naháňce bez tlumiče podobně zvláštní jako bychom dnes přišli bez reflexního prvku na oblečení.
Každému proto doporučuji, aby na toto myslel a při koupi nové zbraně chtěl závit na konci hlavně. Masivní používání tlumičů samozřejmě změní vzhled tradičních zbraní. Jednak je válec na konci hlavně vidět, ale zejména to znamená v podstatě konec mechanických mířidel a celopažbených a vícehlavňových zbraní. To je určitě škoda, ale pokud se budete rozhodovat mezi tím, zda si vezmete starou zbraň po dědečkovi a budete riskovat zdraví, nebo novou s tlumičem, tak asi málokdo obětuje svůj sluch.
Všem lovcům přeji, ať vaše střelba, ať s tlumičem, nebo bez něj, je bezpečná pro Vás i okolí.
 
Jiří KAMLER,
Myslivecká komise ČMMJ
a Lesnická a dřevařská fakulta,
MENDELU v Brně
 
vychází v 5:14 a zapadá v 20:58 vychází v 15:18 a zapadá v 0:58 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...