Časopis Myslivost

Duben / 2018

Řeší se důsledky, ne příčiny

Myslivost 4/2018, str. 12  Štěpán Neuwirth
Myslivci s napětím sledují vývoj ve Zlínském kraji, kam byla zavlečena nebezpečná nákaza – Africký mor prasat (AMP). Osobně nepochybuji o zlém úmyslu, ať už byl pachatelem kdokoli. Stačí pohled na mapu se zákresem hranic bývalého Československa – a věc je jasná. Zlín je uprostřed. Od něho vedou přímé cesty šíření nákazy na sever (Morava a Slezsko), na západ (Čechy), na jih (Rakousko) a na východ (Slovensko).
Myslivost provozuji od roku 1962, jsem tzv. dědičný myslivec, což znamená, že tato životní láska se v naší rodině traduje po více než sto let; dnes už vykonává právo myslivosti i můj syn. Poslední desetiletí sleduji, jak značná část lidí podnikajících v zemědělství (tedy ne skutečných sedláků, z nichž zbyla jen hrstka) stupňuje snahu o eliminaci zvěře ze zemědělských pozemků, stejné platí i o lesnictví.
Tato snaha je stále agresivnější, přerůstá do nenávisti ke všemu živému, co vlastníkům, respektive nájemcům pozemků nepřináší rychlý zisk. Přemnožení divočáků a dalších druhů zvěře kladou tito podnikatelé za vinu myslivcům.
Opak je pravdou: pěstování tzv. energetických plodin – kukuřice a řepky olejné a dalších obilovin na ohromných lánech – vytvořilo vpravdě ideální podmínky dokonalého prostředí, v němž má černá a jiná spárkatá zvěř perfektní úkryt a přebytek potravy.
Dnes tedy řešíme důsledky chybné politiky, příčiny však řešeny nejsou. Jako kdyby současným politikům unikala podstata problému, který může být fatální – totiž devastace krajiny a šílená exploatace orné půdy.
Dlouhá léta se znám s člověkem, který sice není myslivcem, ale zato je vysoce vzdělaným odborníkem na zemědělství, lesnictví a ekologii. Proto byl také v určitém období poradcem vlády. Dovolím si jeho myšlenky citovat. Ing. Vladimír Valenta: „Bez ekologické udržitelnosti není trvalého rozvoje hospodářského a společenského. Ekologický kolaps znamená zhroucení vyspělé, zato však nesmírně křehké a zranitelné civilizace začátku 21. století.
Ekonomický a technologický rozvoj neprobíhá v souladu se životním prostředím. Současně nastavený společenský systém není v reciproční korelaci s převratnými objevy a vynálezy, jejichž pomocí lze zmírnit až odstranit zničující dopady civilizačních negativ jak ekologických, tak sociálních.
Skvělý ekonomický rozvoj téměř na celém světě se přes úžasný vědeckotechnický pokrok až dosud děje extenzivně, poškozováním až ničením životního prostředí.“
 
Myslivost je bytostně spjata se zemědělstvím a lesnictvím. Nabízí se otázka, zda to bude platit i v budoucnu. Jestli úzce soukromé zájmy neohrožují nejen faunu a flóru, ale i lidskou komunitu jako takovou. Proto předávám znovu slovo Ing. Valentovi.
„Jakýkoliv odpovědný dlouhodobý program hospodářského a společenského rozvoje musí vycházet z půdy a vody jako přednostního předpokladu (prioritní premisy). Především se jedná o ochranu půdy jak její kvality, tak rozlohy.
Nositelé vznešených idejí zapomínají, že bez potravin se ani počítačová společnost neobejde. Potraviny nevznikají v Tescu, ani v Kauflandu či Penny marketu, ale jen na zemědělské půdě. Vypukne-li z nějakých důvodů, a že jich může být nesčíslně, hlad, každý stát si bude ze svých potravinových zdrojů a strategických zásob zajišťovat především svoje obyvatele. Na vysoce zdražený vývoz nebude. Skutečně a opravdově postavena státotvorná politická strana bude ve svém programu přednostně chránit základ pro zabezpečení nutné potravinové soběstačnosti a vodní rezervy pro svoje obyvatele jako ultimativní prioritu. A tím je půda. Proto ochrana půdy a vody se musí stát nutným předpokladem hospodářského rozvoje i zmírňujících opatření důsledků klimatických změn.
Dnes v České republice zůstává pouze 0,4 ha zemědělské půdy na jednoho obyvatele, z toho 0,2 ha orné půdy na jednoho obyvatele. Od roku 1948 do roku 2005 úbytek zemědělské půdy činil 509 000 ha (rozloha Olomouckého kraje činí 526 669 ha). Od té doby průměrný roční úbytek ZPF činil 4000 ha, za 20 let 80 000 ha, tj. denně asi 11 ha. Od roku 2000 do roku 2012 bylo zničeno 53 254 ha orné půdy, což je rozloha větší než Beskydy! V roce 2015 se uvádí nárůst úbytku zemědělské půdy na 15 ha denně! Od roku 1948 do konce roku 2015 úbytek zemědělského půdního fondu činil celkem asi 589 000 ha. Viz statistické údaje ČÚS a VÚMOP.
V zemědělství je půda zdrojem potravy – a vody – pro obyvatele země. Je povinností státu, aby jako zodpovědný hospodář dlouhodobě zajistil v základních sortimentech potravinovou soběstačnost a vodní zdroje země. Není tomu tak! Česká republika se v řadě sortimentů za posledních dvacet let dostává do stále větší dovozní závislosti.
Hospodaření s vodou se dostává do potíží nejen vlivem dopadů klimatické změny, ale půl století nepřetržitě trvající zhoubné politiky vysoušení a desertifikaci krajiny a ztráty nezastavěné krajiny.“
 
Když jsem dočetl závěry inženýra Valenty, dospěl jsem k názoru, že přemnožení spárkaté zvěře je pouhým vrcholkem pomyslného ledovce. Netuším, jakou rozlohu pokrývají lány kukuřice a řepky z těch zbývajících 0,2 ha orné půdy na jednoho obyvatele. Na jak dlouho by stačily potraviny na této výměře vypěstované národ živit. Týden? Dva týdny? Měsíc? A co pak?
 
Kolegové myslivci, mám pocit, že divočáci jsou jen zástupným problémem, který v dané chvíli nevyřeší nikdo. Ona ta černá zvěř se rychle učí, zkušenosti starých kusů se geneticky přenášejí do nových generací. Nás, myslivce, o tom nemusí nikdo přesvědčovat, máme své letité zkušenosti. Můžeme dokázat, kolik času spotřebujeme na ulovení jednoho kusu černé zvěře. Diletantské názory laiků nám jsou k smíchu – nebo spíše k pláči? Četa policejních odstřelovačů se o tom přesvědčila osobně. Myslím si, že policisté by byli užitečnější, kdyby svou profesionalitu a kapacity využili při pátrání po pachateli, který má na svědomí zavlečení AMP do České republiky.
To by byl ÚLOVEK!
Štěpán NEUWIRTH
vychází v 5:49 a zapadá v 20:19 vychází v 10:42 a zapadá v 22:35 Nákupní košík 0
Zpracování dat...