Časopis Myslivost

Duben / 2018

Polsko, AMP a černá zvěř

Myslivost 4/2018, str. 42  Petr Ziegrosser
V Polsku začala likvidace černé zvěře. Jsou obavy, že dojde téměř k zdecimování populace. Polští myslivci mají nařízeno do 30. března 2018 snížit stavy černé zvěře na 1 ks/1000 ha. Toto nařízení je opatřením proti nekontrolovaně se šířícímu africkému moru prasat (AMP). Jen za měsíc únor bylo nalezeno 280 ks černé zvěře, která byla na virus AMP pozitivní. Africký mor prasat se v Polsku vyskytuje hlavně na hranici s Běloruskem a Ukrajinou, nově však i na hranici s Kaliningradskou oblastí Ruska a v okolí Varšavy, kde AMP překročil řeku Vislu.
Již v loňském roce byly nařízeny zvýšené odlovy černé zvěře v Podleském vojvodství na hranicích s Litvou a Běloruskem. Mimořádně byl povolen i lov černé zvěře v národních parcích. Podle polského ministerstva zemědělství je přístup myslivců ke snižování stavů černé nedostatečný a je zapotřebí přijmout radikálnější opatření spočívajících v odlovu téměř všech divočáků na území Polska.
Polský zemědělský svaz se v loňském roce obrátil na vládu s požadavkem na snížení stavů černé zvěře. Na základě toho byl vytvořen speciální krizový tým, který pro tento rok vydal doporučení, na jehož základě rozhodl ministr životního prostředí o snížení stavů černé zvěře v celém Polsku na stav 1 ks černé na 1000 ha a to do 30. března 2018. Toto nařízení je závazné jak pro státní lesy, tak i pro polské myslivce.
V praxi to znamená, že tam, kde měli v honitbě o výměře 13 tisíc hektarů asi 500 ks černé, z nichž zhruba polovinu lovci ulovili, nyní by mělo být na stejné ploše pouze 13 ks černé zvěře. To svědčí o míře totální likvidace.
 
Drtivá většina myslivců s tímto nařízením nesouhlasí a nechce černou vybíjet. Zvláště v období, kdy jsou bachyně plné. Lov plných bachyní se neslučuje s mysliveckou etikou.
Nejen myslivci, ale i ekologové jsou velmi kritičtí k tak drastickému snižování. Podle jejich oficiálního stanoviska ukazuje nařízení vystřílet téměř celou populaci divokých prasat jako hlavní způsob boje proti AMP na naprostou bezmocnost polské státní veterinární správy, která není schopna zajistit účinný systém kontroly a ochrany domácích chovů prasat. Díky této bezmocnosti se černá zvěř stala příslovečným obětním beránkem.
Jak uvádí prof. dr. hab. Andrzej Elżanowski, zoolog a předseda odboru pro dobré životní podmínky zvířat v polské etické společnosti, do Polska se virus AMP dostal z východu, z Ruska přes Bělorusko. V Rusku se virus stále nekontrolovaně šíří hlavně proto, že nakažená domácí prasata jsou, často namísto likvidace, jatečně porážena a zkonzumována. A to nejen v malochovech.
 
Profesor Zygmunt Pejsak, hlavní polský specialista na choroby prasat ze Státního veterinárního ústavu v Pulawy potvrdil, že téměř všechna nová ohniska nákazy v Polsku jsou výsledkem přenosu viru lidmi.
Potvrzuje se také, že virus se šíří zpátky do volné přírody díky neopatrným farmářům. Existují konkrétní případy, kdy myslivec a současně zemědělec a chovatel prasat z východního Polska si přivezl domů uloveného divočáka a infikoval si tak celý chov. Virus AMP přežívá dobře ve vnějším prostředí, a proto jej lovci a pytláci snadno přenáší. Do domácích chovů ho mhou přinést i lovečtí psi, kteří se při lovu dostanou do kontaktu s divočáky. Nebezpečné jsou i vnitřnosti ulovené černé.

Velkým problémem polského malozemědělského chovu prasat je nedodržování základních veterinárních a hygienických opatření. Zoohygiena v chovu prasat na malých farmách zakazuje krmení zvířat nepřevařenými potravinářskými zbytky, úplnou izolaci prasat v chovu od černé zvěře, převlékání se před vstupem a po opuštění stáje, liniové dezinfekční rohože před vstupem na farmu a před stájí ale také minimálně dva dny po ulovení divočáka nepřijít do kontaktu s domácími prasaty. Všechna nakupovaná prasata musí pocházet pouze ze známých a bezpečných zdrojů. Nutné jsou také kontroly porážky prováděné veterinárním lékařem, což je v Polsku notoricky podceňováno. Jak ukázal nejnovější audit Nejvyššího kontrolního úřadu, vládní program biologické bezpečnosti byl vadný a jeho realizace byla neúčinná.
 
Kromě biologické bezpečnosti je nejdůležitější odstranit veškeré uhynulé kusy černé zvěře z volné přírody, protože jejich těla šíří virus po celé měsíce.

Jaký může mít vliv na šíření AMP nařízení ministerstva životního prostředí o likvidaci téměř veškeré populace černé zvěře v Polsku?
 
Lov a střelba sama o sobě vytváří hrozbu, že se divočáci začnou rozptylovat po velké ploše a to hlavně v případě, že je ulovena vedoucí bachyně. Tím dojde k smíchání populací.
Lov také způsobuje, že virus vstupuje do prostředí společně s barvou, vývrhy a odpady (škára, kosti). Čím více lovíme a čím více snižujeme počet černé na ploše, tím více černé do uvolněné plochy přichází. Do hraničních oblastí Polska tak přicházejí kusy černé zvěře z východu přes hranice s Běloruskem a Ukrajinou.
Jako protiopatření polská vláda plánuje vybudovat na hranicích s Běloruskem a Ukrajinou neprostupný plot o celkové délce 700 km. Bude to investice za 31 milionů euro. Pokud však polští zemědělci nebudou přísně dodržovat zoohygienu ve svých chovech (což je na východní hranici Polska prakticky nemožné), plánovaný plot situaci nevyřeší.
 
Proti bezhlavému vybíjení černé zvěře hovoří také humanitární hledisko. Divočáci jsou velmi inteligentní sociální savci. Jejich likvidaci lze nazvat masakrem, který zlikviduje sociální skupiny, ve kterých černá žije. Při dosavadním způsobu lovu, kdy se občas ulovil nějaký kus z tlupy, sociální vazby nepřestávaly fungovat. Po drastickém odlovu zbývá traumatizovaný zbytek populace žijící v permanentním strachu a stressu. A AMP to stejně neřeší, neboť i s malou plošnou populací černé zvěře infekce nezmizí.

Hlavním problémem AMP v Polsku je, že se toleruje porušování elementárních zásad biologické bezpečnosti v chovech domácích prasat. Vina je státní veterinární správa, veterináři v terénu, kteří dlouhodobě přehlížejí nedostatky u producentů prasat zejména na malých farmách. Nová nařízení, která nutí chovatele prasat zavádět přísné hygienické normy, jsou pro mnoho farmářů likvidační. Jejich naplnění je nákladné a většina malých chovatelů si nemůže dovolit do těchto opatření investovat 7000 Euro. Předpokládá se, že v brzké době většina malých farmářů přestane domácí prasata chovat.
Polská státní veterinární správa totálně selhala v boji proti AMP. Nyní jsou všichni vyděšeni z nezvládání situace, a tak se naplánoval masakr černé zvěře, který africký mor prasat stejně nezastaví.
Jediná cesta je přes efektivní program biologické bezpečnosti. Chovatelé prasat musí být disciplinovaní. Otázka je jednoznačná - chcete chovat prasata? Dobrá, chovejte je, ale za přísných zoohygienických opatření, do kterých budete muset investovat nemalé prostředky. Podle prof. Zygmunta Pejsaka dodržování přísných pravidel biologické bezpečnosti totiž prakticky zaručuje ochranu před infekcí.
Je třeba přijmout zvláštní zákon, který namísto zabíjení černé zvěře povede k disciplíně chovatelů prasat. Stát by měl nalézt dostatek finančních prostředků na zajištění realizace zásad biologické bezpečnosti malých zemědělských podniků.

A jaké zásady dodržovat v honitbách s černou zvěří?
 
Myslivci by měli pouze vnadit a ne krmit tak, jak se to doposud praktikuje. Vnadit s minimálním množstvím krmiva a jen proto, aby mohli černou snáze lovit.
Vyhýbat se společným lovům, které přispívají k šíření viru AMP. Nejen tím, že černá migruje, ale také tím, že se myslivci koncentrují na místo lovu a po lovu se rozjíždějí i na velké vzdálenosti, převážejí ulovenou zvěř, u které není jasné, zda je infikována virem AMP či nikoli. Dezinfikovat auto, na kterém se převážela zvěř, také není obvyklé.
 
S africkým morem prasat se v Polsku potýkají od roku 2014. To, že se problém nedaří vyřešit, ukazuje na úroveň neschopnosti a nedbalosti vlády a státní veterinární správy Polska. Zásady biologické ochrany, ani ty elementární, se nedodržují, veterinární služba toleruje povrchnost a nezodpovědnost zemědělců. Výměnou za to se plánuje a provádí ohavný masakr zvířat, zabíjení plných bachyní, což je popřením lidskosti, myslivecké etiky a odhaluje tak jistou úroveň pokrytectví polských institucí.
 
Na základě polských zdrojů
zpracoval Petr ZIEGROSSER
 
vychází v 7:55 a zapadá v 15:59 vychází v 14:09 a zapadá v 3:30 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...