Časopis Myslivost

Duben / 2018

Plašiče srnčat

Myslivost 4/2018, str. 48  Petr Kroupa
O nutnosti záchrany srnčat při senosečích již bylo napsáno desítky článku a prodebatovány stovky hodin, ale bez opravdové práce v terénu nebude výsledek nikdy pozitivní. Tímto článkem bych rád čtenáře Myslivosti seznámil ještě před nástupem senosečí s naší praxí při senosečích v naší honitbě. Naše honitba se nachází v jižních Čechách v nadmořské výšce 350 až 650 m.n.m na rozloze 2500 ha. Po změně zemědělské politiky, kdy hospodaření v naší oblasti přešlo výrazně na pastevní a luční hospodaření, došlo k nárůstu ploch, které jsou každoročně během června sečeny. V současnosti hovoříme již skoro o rozloze 500 ha, které jsou během dvou týdnu posečeny.
Během uplynulých let bylo vyzkoušeno několik způsobů, jak srnčata z těchto ploch zachránit, včetně jejich vyhledávání, vynášení a procházení ploch se psy. Z našich zkušeností ale bohužel vyplývá, že pokud srnče neodvede srna samotná, tak i námi odnesené srnče se zakrátko vrací na stejná místa. Stejně tak procházení takových ploch se psy postrádá smysl, jelikož srnčata jsou po narození téměř bez pachu a i sebelepší nos psa tato srnčata najde jen velice zřídka.
Systém, který používáme více než deset let a mohu s klidem říci, že více než s 95% úspěšností, hovoří za vše. Tento relativně jednoduchý plašič působí na zrakové i čichové smysly srnčí zvěře. Osobně jsme byly několikrát svědky, kdy po nainstalování plašičů na louku, srnčí v předvečer stojí na hraně lesa a hlasitě beká a je velice ostražitá a na louku se bojí vstoupit. Srny pak během noci srnčata sama odvádí z těchto označených ploch.

Základem celého plašiče je lísková hůl v délce 2,5 až 3 m a pruh hliníkové fólie široký asi 15 cm a dlouhý asi 65 cm, který je namotán prvních 5 cm na dřevěnou lištu 0,5x0,5 cm a je spojen s prutem rybářskou pletenkou přes kovovou rybářskou karabinu, která je velmi důležitá. Karabina totiž umožňuje volný pohyb hliníkové fólie ve větru. Fólie bez karabiny by se ve větru točila pouze na pletence, došlo by k jejímu zkrácení a následnému přetržení.
Na hliníkové folii je z jedné strany nanesen proužek montážní pěny (pro lepší přilnavost na folii je podlepena oboustrannou lepicí páskou), do které je aplikován pachový ohradník. Druh ohradníku i druh zápachu každý rok měníme.
K zabodnutí plašiče v louce používáme jednoduchý železný bodák se stupátkem, kterým uděláme otvor pro zasunutí prutu do země mírně šikmo po směru větru.
Plašiče roznášíme v prostoru ve sponu 50 až 80 m od sebe. Tento rozpon je vhodný a plně účinkuje dokonce i ve vzrostlém žitu, které je sklízeno v červnu pro bioplynové stanice.






 
Bez spolupráce se zemědělci to nejde …
 
Srnčata kladená již v dubnu považujeme za nejzdravější a nejvíce schopná do dalšího chovu. Srnčata kladena naopak v červnu jsou jako první hned v září ulovena, mají ještě srst s výraznými puntíky a jsou tak velice dobře rozpoznatelná od srnčat z dubna a května.
Zhruba dva týdny před senosečemi jsem v kontaktu se zemědělci a zhruba dva dny před vyjetím techniky do louky máme plašiče nainstalovány.
Samotná účinnost je až pět dní před sečením. Několikrát se nám stalo, že z důvodu vydatných deštů bylo sečení odloženo o několik dní, ale plašiče již byly nainstalovány. Louku jsme nechali osazenou plašiči a i po pěti dnech, kdy přijela technika, byla louka prázdná, bez jakékoliv zvěře.
I když spousta traktoristů je nakloněna myslivcům, někteří z nich dokonce sami myslivci jsou, tak nemohou pochopitelně z časových i úkolových důvodů u každého plašiče zastavovat a dávat jej stranou nebo jej sbírat. Je proto nutné ráno prostory před sklizní znovu projít a plašiče posbírat.
Ano možná si říkáte toho času…. Ale přátele věřte, výsledek stojí za tu námahu a strávený čas. Jestliže v takovém množství a rozloze dojde u nás k zasečení 3-5 srnčat, tak si myslím, že výše popsané plašiče opravdu fungují.
Jaký je to rozdíl! Není nic krásnějšího, než když při červencovém západu slunce vyjde na čerstvě posečenou louku několik srn, která vedou za sebou srnčata. Není nic smutnějšího, když na tu samou louku nalétávají vrány a krkavci a sbírají už jen zbytky srnčat, která zůstala pod lištou žacích strojů.
Ale pro záchranu srnčat je nutné dělat v honitbě mnohem více, a to především tlumením predačního tlaku na srnčata. Ano, lov lišek je časově náročný a výsledek není vždy zaručen, proto nebojme zapojit mladé členy, kteří jsou ochotni čas lovu lišek věnovat. V kombinaci s dostatečným a pečlivě dodržovaným přikrmováním budou výsledky v chovu srnčí zvěře znát opravdu v každé honitbě.
Proto nebojme se jednat se zemědělci, stále dokola je bombardovat otázkami kam a kdy pojedou sekat. Agronomové jsou také jen lidé a v dnešním zrychleném světě lehko zapomenou zavolat předsedovi nebo hospodáři, že pozítří pojedou na louku pod kopcem…..
A že to u nás se srnčí zvěří a srnčaty myslíme vážně, dokládá tabulka průběrného odstřelu v naší honitbě. V případě, že budete chtít konzultovat nebo osobně vidět naše plašiče, popřípadě jejich instalaci, můžete se na mne kdykoliv obrátit, rád zodpovím vaše otázky.
 
                                                                                                              Petr KROUPA
Mob.723 581 603
Email: info@pila-kamenna.cz
vychází v 5:14 a zapadá v 20:58 vychází v 15:18 a zapadá v 0:58 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...