Časopis Myslivost

Červen / 2018

Nový výskyt Afrického moru prasat!

Myslivost 6/2018, str. 42  Daniel Švrčula
Po dálnici do Maďarska Ještě předtím, než se objevil Africký mor prasat na českém území, rozšiřovaly se pomalu v kuloárech informace o výskytu AMP v Maďarsku. Pravděpodobnost, že se i v Maďarsku AMP objeví, podporovaly navíc i varující skutečnosti, například nález divokého prasete s AMP na hranicích s Rumunskem asi jen 1,5 km od hranic. Další nakažený kus byl objeven i na hranicích Maďarska s Ukrajinou, a to pouhých 900 m od hranic Zajímavé scénáře, které provázejí informace o objevení a přítomnosti AMP v Maďarsku mi nepřísluší komentovat, ale v současné době, konkrétně 21.4., oznámili maďarští myslivci nález uhynulého divočáka v oblasti Heves v obci Gyöngyös Gyöngyöshalász, který je pouhých 45 km vzdálený od hranic se Slovenskem a 27.4. byl potvrzený další nález již jen 33 km od hranic. Virus AMP byl identifikovaný a oficiálně potvrzen laboratoří Národního úřadu pro bezpečnost potravin (Nébih).
Vyšetření ještě probíhají a příslušné orgány již podnikají potřebná opatření. Kromě jiného byly vytyčeny nárazníkové zóny a byla stanovena infikovaná zóna. V oblasti bude zakázaný individuální lov černé zvěře a společné lovy.
Nyní se budou ve vytyčené oblasti aktivně vyhledávat uhynulé kusy za účelem zjištění, do jaké míry je virus rozšířen a na jak velkém území. Lze předpokládat, že při aktivní vyhledávání počet nalezených kadáverů bude narůstat.
Momentálně je vytyčená infikovaná oblast poměrně veliká, a to z toho důvodu, že zatím nebyla oblast důkladně prohledána. Současné vytyčené zóny se ještě v nejbližší době mohou měnit.
Maďarsko má v plánu využít zkušenosti z České republiky a využít obdobný postup tomu našemu.
O vývoji situace vás budeme informovat, zejména informačními kanály Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. a Myslivosti, s.r.o.



Na výřezu mapy lze vidět rozdělení zón – červeně ohraničená – mimořádně kontrolovaná oblast, fialově ohraničená – infikovaná oblast a zbytek Maďarska. Červené čtverce značí nález kadáverů uhynulých divočáků. Mapový podklad dostupný zde: http://airterkep.nebih.gov.hu/aaijo/asp/asp.htm

 
Jaké teorie kolují v zahraničí?
 
Je pravda, že ohledně rozšiřování AMP vzniká mnoho dezinformací a polopravd. Obavy z rozšiřování této nebezpečné nákazy právem vyvolává dohady a podezření. V zahraničí se rozšiřují neověřené informace o rozšíření AMP v Maďarsku, údajně také na Slovensku, a dokonce i Německu.
Podle těchto dezinformací se údajně šíří AMP mimo zamořenou oblast na Moravě i u nás. V Polsku se prý objevil AMP daleko předtím, nežli byl identifikován. O Bělorusku, které výskyt AMP zatím nepotvrdilo, byť ale kolem celé délky jeho hranic je AMP rozšířen, lze s trochou ironie předpokládat, že tam tedy asi úspěšně vyvinuli a aplikují vakcínu.
 
Realita je ale bohužel jiná, AMP se skutečně rychle a neudržitelně šíří, v Maďarsku je tedy již AMP oficiálně potvrzen, v Polsku byl potvrzen na nové další lokalitě, a tak by bylo možné dál pokračovat.
Znepokojující je nízká informovanost veřejnosti o tomto problému v některých zemích. Zatímco v České republice je velká část naší populace díky rozsáhlé medializaci problému AMP dobře informovaná, například v Polsku nemá většina obyvatel vůbec ani povědomí o existenci a konečných dopadech rozšíření nebezpečné virové nákazy.
Nález AMP v Maďarsku ale také potvrdil teorii nejčastější cesty šíření AMP napříč Evropou, které máme na svědomí my lidé. Vzhledem k faktům, že nejbližší výskyt AMP od místa nálezu je 209 km vzdálené Zlínsko a 229 km vzdálené rumunské Satu Mare a že místo objevení uhynulého kusu divokého prasete nebylo daleko od dálnice, jasně napovídá, že k přenesení nákazy pomohl člověk. Zavinění člověka (neoficiální převoz neprohlédnutelného vepřového, pašování masa, odhozená svačina?) je ten nejpravděpodobnější způsob, jak by se mohl na tuto lokalitu virus AMP dostat.
 
Jak se bude šířit AMP dále?
 
V České republice je AMP zatím potvrzen stále jen v jedné lokalitě, na Zlínsku. Tím paradoxně dostáváme šanci ukázat v dobrém světle práci nás, myslivců, zejména co se týče snahy o redukci stavu černé zvěře. Je třeba si uvědomit, že situace ohledně AMP je vážná a naši myslivci obývající oblast mimo infikované území by si měli přestat klást otázku, zda se k nim AMP dostane, ale měli by se začít ptát kdy se objeví. Je pravděpodobně nevyhnutelné, že v následujících několika letech se AMP objeví na dalších místech v ČR.
 
Dánsko se připravuje na příchod AMP
 
Nebezpečí a hrozby, plynoucí z rozšiřování této nákazy si uvědomují všechny státy napříč Evropou. Jako příklad lze uvést snahy o zamezení rozšíření AMP v Dánsku. Dánská vláda se rozhodla, že se bude snažit preventivně zasáhnout proti možnému rozšíření AMP tím, že nechá vybudovat 70 km dlouhý plot podél západní hranice s Německem, který podle dánské vlády zabrání potenciálnímu šíření viru na území jejich země.
Tento krok ale dánští myslivci hodnotí jako krajně neefektivní. Ve městě Tonder se proto sešli zástupci vlády a obyvatelé západního Jutska, včetně myslivců, aby prodiskutovali smysluplnost tohoto opatření.
Vybudování plotu, které bylo navrženo v rámci návrhů prevence šíření AMP napříč početnou populací prasat v Dánsku, vyjde přibližně na čtvrt miliardy českých korun. Na této trase se plánuje s vybudováním schůdků přes plot a také bran v místech hraničních přechodů. Plot má být 1,5 m vysoký a 0,5 m zapuštěný do země.
Hans Kristensem, myslivec a autor loveckých publikací, ale tvrdí, že výstavba plotu nezabrání rozšíření nákazy AMP přes hranice s Německem. Kristensen studuje prostorovou aktivitu černé zvěře již několik let a upozorňuje na to, že tam, kde se plánuje výstavba plotu, tedy v oblasti mezi městy Flensburg a Tonder, nebyla zaznamenána žádní větší populace prasat.
Ta se naopak vyskytuje východně od německého Flesburgu a vstupuje do Dánska přes Flensburský fjord. Kristensen upozorňuje na fakt, že černá zvěř vodu miluje. A přeplavat moře mezi fjordem pro ně nebude žádný problém. Divočáci jsou dobří plavci a je prokázáno, že zvládnou přeplavat i dvojnásobně delší vzdálenost, nežli je Flensburgský fjord.
Kristensen tvrdí, že bez plánu vytvořit bariéru i na moři jsou tato opatření neúčelná. Takové návrhy by podle něj měly vznikat po odborné diskuzi, a nikoliv v panice. Je třeba najít chytré řešení, než přijít s takovým, které má diskutabilní následky pro okolní přírodu a minimální efekt.
Naopak oceňuje intenzivní redukci černé zvěře ze strany německých myslivců. Toto opatření vidí Kirstensen jako smysluplné a účelné, které pomůže zastavit šíření nemoci na dánské území. Podle jeho názoru by bylo vhodnější investovat finance do efektivnějšího řešení, než do výstavby neúčelného plotu.
Dánské ministerstvo průmyslu a obchodu má ale trochu jiný názor. „Nechceme nic ponechat náhodě. Ročně exportujeme produkty v hodnotě 1,5 bilionů euro a tyto hodnoty jsou nyní v ohrožení“ uvedlo ministerstvo ve svém oficiálním prohlášení.
Diskuse vedené za účelem najít optimální řešení, které zamezí rozšíření AMP do Dánska, otevřely ale také důležitou otázku problematiky migrace volně žijících živočichů. Ochranářské organizace se postavily proti opatření formou výstavby plotu a argumentují narušením přirozených tras migrace volně žijících živočichů, které jsou využívány po tisíce let. Nikdo nemůže předpokládat, co nastane, až tyto trasy uměle přerušíme, jak bude například nadále probíhat výměna genetické informace?
Dalším závažným problémem existence bariér na hranicích je i fakt, že nárazem do této bariéry zemře spousta drobného ptactva.
Také dánští farmáři bijí na poplach. Farmář Torben Lei, který je viceprezidentem LandboSyd (organizace sdružující chovatele dobytka) hodnotí jako velmi pozitivní aktivitu a dobrou iniciativu minimalizovat rizika šíření AMP do Dánska. Alternativa příchodu AMP na dánské území by byla mnohem dražší. Pokud by se dostal AMP do Dánska, byla by to, dle Torbena, doslova katastrofa. Plot vidí jako nejlepší řešení. Vzhledem k tomu, že AMP je nyní 1000 km od dánských hranic a již 11 let zůstává ve východní Evropě, předpokládá, že toto opatření bude dostačující.
 
A co připravuje Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci se Státní veterinární správou?
 
Problematikou zamezení šíření AMP se intenzivně zabývá také česká myslivost. Státní veterinární zpráva a Českomoravská myslivecká jednota se rozhodly uspořádat celorepublikové semináře o AMP. Cílem seminářů bude připravit a informovat mysliveckou veřejnost o možných rizicích, které přináší hrozba dalšího šíření AMP.
Pořádáním těchto seminářů přispěje ČMMJ k řešení tohoto složitého problému tím, že dokáže myslivecké veřejnosti ukázat, že nákaza AMP není jen fiktivní, neviditelný problém, o kterém se jen mluví, ale že je to velká hrozba, která se může kdykoliv a kdekoliv objevit a přinést mnoho dalších problémů.
 
vychází v 5:11 a zapadá v 21:01 vychází v 22:10 a zapadá v 6:26 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...