Časopis Myslivost

Červen / 2018

Africký mor prasat

Myslivost 6/2018, str. 48  Petr Ziegrosser
Africký mor prasat tedy dorazil i do České republiky. Nevíme odkud, ale jistě víme, že ho nemohla přinést černá zvěř. A přesto jí chceme likvidovat. Čím méně toho o problému víme, tím více „odborníků“ na danou problematiku máme.
 
Stavy černé zvěře
 
„Odborníci“ se nemohou shodnout zda „černá zvěř je přemnožená“ nebo zda „máme málo prasat“.
Aktuální stavy zvěře nikdo nezná a nedají se prakticky ani odhadnout, natož exaktně zjistit. Selata se rodí po celý rok, hlavní období metání je v jarních měsících. Některé bachyně mají selata dvakrát v roce, selata bachyňky jdou do chrutí jakmile dosáhnou živé hmotnosti 25 až 30 kg.
Určitým vodítkem při odhadu může být výše lovu a následný zpětný propočet.
Počty černé zvěře mohou nekonečně růst v závislosti na dostatku potravy, únosnosti prostředí a tlaku predátorů. O snižování stavů se mluví již mnoho let, neexistuje však jednoduchý návod, jak toho dosáhnout.
Nemůžeme se tedy divit, že jsou únosné počty černé zvěře v kulturní krajině všeobecně překračovány. Hlavním úkolem myslivců je udržovat počty zvěře v rozumných mezích a vyhnout se tak přemnožení daného druhu. Selhání chovatelských zásad vede k nekoordinovanému navýšení počtu zvěře.
 
Počty zvěře a možnosti lovu
 
Vyjádření ve smyslu: „My bychom museli odstřelit tolik divočáků, aby zůstalo maximálně pět kusů na tisíc hektarů,” nebo „Snížíme stavy černé zvěře o 90 %“ se sice hezky poslouchá, ale je naprosto nereálné.
Je třeba si uvědomit, že zvěř se dá myslivecky obhospodařovat od 50 ks/1000 ha. Některé naše honitby jsou však na stavech vyšších než 100 ks/1000 ha. Mít honitbu bez zvěře nikdo nechce. Lovit je třeba efektivně, nejezdit do honitby zbytečně a u krmeliště sedět co nejkratší dobu. Klesne-li stav černé zvěře pod 50 ks/1000 ha, začíná být lov obtížnější a výsledek nejistý. Je-li stav zvěře mezi 20 – 30 ks/1000 ha, střílej na to, co vidíš, nepřebírej, a po ráně se běž podívat, na co jsi střílel. Klesne-li stav zvěře pod 10 ks/1000 ha, pak zvěř prakticky nepotkáš a lov je absolutně neefektivní.
Snížit stav zvěře pod 20 ks/1000 ha je pouze odstřelem prakticky nemožné a je nutno použít i jiné způsoby lovu (použití chvatových psů a chladných zbraní, chytání černé do chytáků a její následné usmrcení). Snížit stav zvěře pod 10 ks/1000 ha dokáže pouze africký mor prasat. Snížit stav zvěře pod 5 ks/1000 ha pak dokážou asi jen otrávené návnady.
 
Lov zvěře v lesních honitbách
 
Další názor, že „Způsob zemědělského hospodaření je jedním z hlavních faktorů nárůstu stavu černé zvěře“ je také mylný. Je sice pravdou, že lov černé zvěře v polích je díky neustále narůstajícímu podílu kukuřic, řepky a ostatních technických plodin velice obtížný, ale je třeba si uvědomit, že divočáci žijí tři čtvrtiny roku v lese. Proto lze stavy černé zvěře efektivně snižovat hlavně v lese!
Majitelé lesních honiteb a ti, kteří si tyto honitby pronajímají, nesou plnou zodpovědnost za vysoké stavy a přemnožení zvěře, která je v lese doma, v tomto případě zvěř černá. Výše lovu černé zvěře v lesních honitbách je naprosto nedostačující!
Má to několik příčin. Jednou z nich jsou stále častější semenné roky, které se negativně projevují na lovu. Opad žíru pod duby na 1 hektar je 600 až 1200 kilogramů žaludů a pod buky 400 až 800 kilogramů bukvic na hektar. Černá zvěř zůstává v tomto období v lese, nenavštěvuje krmeliště a je tak současnými sedavými způsoby lovu prakticky nelovitelná.
V semenných letech lov klesá a počty černé (ale i lov) v následujícím roce stoupnou.
Další příčinou nízkého odlovu je zašetřování černé v lesních honitbách během období před naháňkami s cílem zajistit dostatečně vysoké výřady na společných lovech. Je jedno, zda komerční, či pro kamarády. Jarní lov selat předtím, než odejdou s bachyněmi do polí, se prakticky neprovádí.
Jakmile se lovu nevěnuje náležitá pozornost a lov není dostatečně razantní, má černá v lesních honitbách absolutní klid. Některé lesní honitby jsou tak málo lovecky obhospodařovány, až se z nich staly klidové zóny pro černou zvěř.
 
Jako řešení se proto nabízí následující opatření.
Od ledna do května (června) důsledně vnadit černou zvěř v lese a na vnadištích intenzivně lovit, a to hlavně selata.
Zásadně nekrmit ani nevnadit černou na hranici pole – les.
Nevytvářet žádné klidové zóny pro černou zvěř!
Neprovádět tak zvaný intervalový lov – lovit neustále!
Dobře organizované naháňky se slíděním prováděné na velké ploše (i při zapojení několika sousedních malých honiteb.
 
Opatření jednoduchá, snadno proveditelná, ale v našich podmínkách vzhledem k tomu, kdo v lesních honitbách myslivecky hospodaří, asi naprosto nemožná.
 
Vnadění černé zvěře
 
V našich honitbách, na rozdíl od Německa, myslivci zvěř krmí, často překrmují. Pojem vnadění, kdy je zvěři předkládáno jen malé, omezené množství krmiva, které zvěř přiláká a umožní její lov, je u nás (v tomto smyslu slova) neznámý.
Pokud se v Německu vnadí, pak jen černá zvěř, a to tak, aby jadrné krmivo nebylo přístupné ostatní spárkaté zvěři. V praxi to znamená jedno vnadiště na 100 ha honitby a na vnadišti maximálně 1 kg jadrného krmiva.
Jak to je u nás? Státní veterinární správa ČR dne 18.07.2017 nařídila, že: „na vnadišti se nesmí najednou nacházet více než 5 kg krmiva, přičemž na 100 ha honitby smí být umístěno 1 vnadiště“.
Toto nařízení následně změnila na maximálně 10 kg krmiva na jedno vnadiště a poté upravila dne 5. října 2017 takto: „Všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu se zakazuje přikrmovat prasata divoká, vyjma obor uznaných pro chov prasete divokého; povoluje se pouze vnadění, a to tak, že na vnadišti se nesmí najednou nacházet více než 20 kg krmiva, přičemž na 50 ha honitby smí být umístěno 1 vnadiště."
Převedeno do myslivecké praxe, když je 20 kg na 50 ha, je to 40 kg na 100 ha, a to je 400 kg na 1000 ha. Čtyři sta kilogramů jádra na tisíc hektarů!
Celá léta jsem krmil černou v oborách podle krmné normy Ing. Lochmana z roku 1967, kde doporučuje 1 kg jádra na 1 kus černé zvěře v oboře. V oboře, kde, na rozdíl od volné honitby co černé zvěři nedáte, to nemá. Státní veterinární správa povoluje krmit minimálně 400 ks černé na 1000 ha honitby!
 
Počty zvěře a AMP
 
Jsou „odborníci“, kteří tvrdí: „Musíme jít cestou Polska a Estonska. Tam vytvořili ochranné pásmo snížením stavů černé pod 10 ks/1000 ha, a tím zabránili dalšímu šíření moru“. A jsou přesvědčeni že: „potom by se choroba šířila tak pomalu, že by vlastně sama vymřela“.
Ukazuje se ale, že hustota populace divočáků nemá na šíření nákazy afrického moru vliv. Poláci ani Estonci stavy pod 10 ks na 1000 ha nemusí snižovat, oni je tam, v oblasti postiženém morem, mají již dávno. A přesto se tam mor šíří. Poláci se nově snaží snížit stavy černé dokonce jen 1 ks/1000 ha. A přesto mor postupuje. Problém totiž není černá zvěř, problém je nezodpovědný člověk, který africký mor přenáší.
 
Odlovem bachyní snížíme stavy černé zvěře
 
Zazněl názor, že: „Pokud si ovšem většina uživatelů, nájemců a vlastníků honiteb, neuvědomí vážnost situace a nezačne černou zvěř bez ohledu na počet, věk i pohlaví okamžitě lovit na celém území ČR, je snaha o řešení tohoto problému téměř mizivá“.
A také názor, že: „Musíme přednostně lovit bachyně, nositelky přírůstku“.
Černá zvěř je věrná místu, které obývá. To platí hlavně o tlupách černé, které vede zkušená vedoucí bachyně. Čím zkušenější je vedoucí bachyně, tím lepší lokalitu tlupa využívá. Čím lepší a úživnější lokalita, tím vyšší přírůstek.
 
Jak to tedy je s přírůstkem u černé zvěře doopravdy?
Podle dlouhodobých šetření nám dospělé bachyně dávají 19 % selat, bachyňky lončačky 33 % selat, ale plných 48 % selat máme od selat bachyňek.
Statisticky to je také tak, že i kdybychom ulovili veškeré dospělé bachyně, tak v následujícím roce nám stav černé zvěře nepoklesne.
Cílem lovu by měla být hlavně selata, následně mladé bachyně (lončačky), pak starší bachyně, i když jsou vodící s tím, že je třeba čekat, až jejich selata ztratí pruhy.
Vedoucí bachyni nesmíme nikdy lovit! Nejenom, že je to nemyslivecké, ale ztrátou vedoucí bachyně nastane zmatek v hierarchii tlupy, mění se sociální postavení členů tlupy a trvá velice dlouho, než se situace zklidní a urovná.
 
Odchyt černé zvěře
 
Názor že: „Zvěř pochytáme do klecí, včetně té, která mor přežila a roznáší ho“ svědčí o tom, že dotyčný není o celé problematice dostatečně informován.
Ano, odchyt je jedna z metod, která nám pomůže stavy zvěře snižovat. Odchytit veškerou zvěř do klecí však není reálné. Podle tiskového mluvčího SVS bylo „instalováno (respektive byl udělen souhlas KVS s jejich instalací) pro celkem asi tři desítky chytáků. V době jejich instalace se mluvilo o ceně asi 40 000 až 50 000 Kč za jednu past. Odchyceno bylo dosud zhruba sto prasat“. Pokud se nám podaří dostat do chytáků 30 % zvěře (převážně to bývají selata), pak můžeme hovořit o úspěchu. Ale nikdy se nám nepodaří odchytit veškerou zvěř v dané lokalitě! Odchyt je velice zodpovědná, časově náročná práce, kterou nedokáže a ani nemůže dělat každý. A likvidace odchycené zvěře? To už je jen pro silné nátury.
 
Přeléčení zvěře
 
Se souhlasem či na návrh odborníků vydala Státní veterinární správa dne 25. ledna 2018 mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření afrického moru prasat na území České republiky, kterými se všem uživatelům honiteb „zakazuje použití antiparazitárních přípravků pro léčení parazitóz spárkaté zvěře“. Dokonce stanovila i sankce pro ty, kteří opatření poruší (100 000 Kč pro fyzickou osobu, 2 000 000 Kč pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu).
Proč, když antiparazitární přípravky nejsou určeny černé zvěři a již dlouhodobě jsou podávány takovým způsobem, aby se k nim černá zvěř nedostala? Nebo je státní veterinární správa přesvědčena, že myslivci podávají uvedené přípravky již dlouhodobě špatně? Proč tedy nezasáhla již dříve? Pokud nechceme z nějakých důvodů antiparazitární léčbu, zakažme ji napořád. Pokud s ní souhlasíme, nebraňme těm, kteří aplikují přípravky správně, aby je aplikovali.
 
Závěrem
Africký mor černé zvěře je u nás zatím lokalizován na poměrně malém území. Na rozdíl od Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska, kde jsou stále nová a nová ohniska. Je dobré se poučit z chyb, které se v uvedených zemích staly. Ale jako učebnicový příklad pro nás, jak se AMP bránit, rozhodně nejsou. Máme jiné podmínky, jiné počty a chovy domácích prasat a jiné, podstatně vyšší stavy černé zvěře. Jak se bude situace do budoucna vyvíjet, nedokážu odhadnout. Ale jedno vím jistě: Typické pro černou zvěř je, že nic není typické!
 
Petr ZIEGROSSER
vychází v 5:06 a zapadá v 20:48 vychází v **:** a zapadá v 7:54 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...