Časopis Myslivost

Březen / 2018

Mysliveckých spolky, honební společenstva a jejich daňové povinnosti

Myslivost 3/2018, str. 50  Vladimír Nechutný
Je nesporné, že každý, kdo provozuje myslivost, investuje do této činnosti nad rámec svých existenčních potřeb nemálo finančních prostředků, zejména za nájemné, zajištění krmiva, zbraně, střelivo, oblečení, pohonné hmoty, amortizaci vozidla. Investuje, ale zároveň dostává zpět protiplnění. Některá jsou jednoduše měřitelná penězi, jako je například získaná zvěřina nebo trofej. Některá protiplnění jsou ale těžko ocenitelná penězi, a to zejména mít možnost realizovat svůj zájem provozovat myslivost. Většina z nás provozuje myslivost v nějaké skupině - spolku nebo společenstvu. Činnost těchto uskupení je regulována závaznými právními úpravami ve formě zákonů a podzákonných právních předpisů ale i nezávaznými zvyklostmi, etickými kodexy a tradicemi.
 
V tomto článku se pokusíme přiblížit, objasnit a shrnout základní povinnosti mysliveckých spolků a honebních společenstev na úseku správy daní a upozornit na případné sankce.
 
Nejprve Vás seznámíme se základními právními předpis a nejdůležitějšími pojmy, se kterými se v těchto předpisech setkáte.
Jedná se zejména o zákon č. 88/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, zákon č. 221/2015 Sb., o účetnictví, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
 

Myslivecké spolky (dříve myslivecká sdružení)

 
Občanský zákoník se myslivosti dotýká zejména v oblasti právní úpravy spolků, a to v § 214 a násl. o. z. Spolek je zvláštní formou právnické osoby, která je definována jako společenství alespoň tří osob vedených společným zájmem, založený k jeho naplňování, jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčování se v něm. V ustanovení §217 o. z. je dále specifikována hlavní činnost, kterou nemůže být podnikání nebo jiná výdělečná činnost.
 
§217
(1) „Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže.
(2) Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.“
 
Spolek z pohledu daňových předpisů
 
Spolek je daňovým subjektem, který má zákonnou povinnost vést účetnictví a následně podle jeho výsledků plnit daňovou povinnost.
Nejprve se se zaměříme na oblast účetnictví a s ní spojenou informační povinnost spolků.
Do konce roku 2015 neexistovala žádná povinnost spolků zveřejnovat informace týkající se jejich účetnictví. Nově, od roku 2016, kdy vstoupila v účinnost novela zákona č. 221/2015 Sb., o účetnictví, je stanovena povinnost zveřejňovat účetní závěrku pro osoby, které jsou zapsané do veřejného rejstříku a současně mají zákonnou povinnost účetní závěrku sestavovat.
Spolek je podle § 26 a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zapisován do spolkového rejstříku, který je veřejným rejstříkem.
Povinnost zveřejňovat účetní závěrku mají spolky, které mají podle zákona povinnost účetní závěrku sestavovat. Spolky tuto povinnost splní tím, že uloží účetní závěrku do sbírky listin vedené příslušným rejstříkovým soudem, kterým je krajský soud, v jehož obvodu se nachází sídlo spolku.
Účetní závěrka se zveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena (§ 18 odst. 4 zák. o účetnictví)
Například: Účetní závěrka za rok 2017 musí být zveřejněna nejpozději do konce roku 2018, a to i v případě, že by do té doby nebyla nejvyšším orgánem spolku schválena.
 
Jedná-li se však o spolek, kterému zákon neukládá povinnost sestavovat účetní závěrku, tak ten ji rovněž nemusí ani zveřejňovat. Na druhou stranu takovému spolku zákon ukládá jiné povinnosti - vést a zveřejňovat přehled o majetku a závazcích a vést přehled o příjmech a výdajích, ale ten již nemusí zveřejňovat ve sbírce listin. Oba tyto přehledy je nutné sestavit nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období §13 b odst. 3 zák. o účetnictví.
 
Spolky, které nemají zákonem stanovenou povinnost sestavovat účetní závěrku a vést účetnictví v plném rozsahu, jsou spolky, které mohu vést tzv. jednouché účetnictví Jednoduché účetnictví může vést spolek a pobočný spolek, odborová organizace, pobočná odborová organizace, organizace zaměstnavatelů, pobočná organizace zaměstnavatelů, církev a náboženská společnost nebo církevní instituce, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, anebo honební společenství, pokud není plátcem daně z přidané hodnoty a zároveň jeho celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč a hodnota jeho majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč (§ 1f odst.1 zák. o účetnictví)
 
Spolky dále mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle § 9 odst. 4 písm. a) zák. o účetnictví, avšak je důležité zdůraznit, že zvolí-li tuto formu, musí být účetnictví vedeno tak, aby byla zvlášť evidována hlavní veřejně prospěšná činnost a vedlejší podpůrná hospodářská činnost.
 

Honební společenstva

 
Nyní se zaměříme na další důležitý subjekt, kterým je honební společenstvo a poukážeme si na základní odlišnosti.
Honební společenstvo je právnickou osobou založenou na základě zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a to za účelem tvorby a využití honitby. Honební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat a ani se účastnit na podnikání jiných osob či zřizovat organizační složky podle § 19 zák. o myslivosti
Honební společenstvo vzniká dnem registrace u odboru životního prostředí místně příslušné obce s rozšířenou působností. Ke stejném dni zapíše orgán státní správy myslivosti honební společenstvo do rejstříku honebních společenstev vedeného příslušným odborem.
Rejstřík honebních společenstev je veřejný seznam, v současné době bez možnosti dálkového přístupu k nahlížení.
Vzhledem k odlišné koncepci registrace spolků a honebních společenstev ve veřejných rejstřících současná právní úprava nevyžaduje u honebních společenstev, na rozdíl od ostatních právnických osob (včetně mysliveckých spolků), informační povinnost vyplývající z účetnictví (účetní závěrka, přehled o majetku, závazcích, příjmech a výdajích).
Na druhou stranu informace o části majetku související s honitbou je již uváděna v ročním výkazu Mysl (MZe) 1-01 (Roční výkaz o honitbě, stavu a lovu zvěře od 1.4. do 31.3.), který mají povinnost vyplňovat všichni uživatelé honiteb.
 
Neméně důležité je zdůraznit úlohu valné hromady, do jejíž působnosti náleží schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku podle § 21 odst. 1 písm. b) zák. o myslivosti.
V souvislostí s použitím čistého výtěžku je nutné zdůraznit, že tento pojem není právním řádem definován a užívá ho pouze zákon o myslivosti. Není obsažen v daňovém řádu, ani v zákoně o daních z příjmů.
 

Daňové povinnosti mysliveckých spolků a honebních společenstev a jejich odlišnosti

 
Základní právní úprava je společná pro myslivecké spolky i honební společenstva jakožto právnické osoby. Myslivecké spolky a honební společenstva v rámci daňových zákonnou jsou označovány různými termíny, a to jako daňové subjekty, poplatníci či plátci daně.
Zvláštním případem je pak označení veřejně prospěšného poplatníka, kterými jsou myslivecké spolky a honební společenstva, která vykonávají právo myslivosti.
Veřejně prospěšným poplatníkem pro účely zákona o daních z příjmů je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem a stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.
Z této klasifikace vyplývá i odlišná právní úprava daně z příjmu a zákon těmto daňovým subjektům přiznává v určité daňové úlevy, o kterým si povíme později.
Honební společenstva, která pronajímají svou honitbu, řadíme mezi běžné poplatníky, jelikož jejich hlavní činností je pronájem honitby, tedy činnost, která je podnikáním.
§17a odst.1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: „Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.“
 
Základní povinnosti
 
Mezi základní povinnost daňového subjektu je povinnost registrace poplatníka daně u správce daně. Tato povinnost je splněna podáním přihlášky k registraci k jednotlivé dani podle § 125 odst.1 daňového řádu. Přihláška se podává u správce daně, a to ve lhůtě 15 dní od svého vzniku. Přihláška k registraci se podává u správce daně, kterým je správce daně, v jehož obvodu má myslivecký spolek nebo honební společenstvo sídlo.
Podání přihlášky musí splňovat náležitosti na formu a formát stanovené zákonem, lze tedy podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem § 72 odst. 1 daňového řádu.
Dále jsou poplatníci povinni vést evidenci příjmů a výdajů (účetnictví), a to v rozsahu, v jakém mu určí zákon, důležité je znovu podotknou, že jedná-li se o veřejně prospěšné poplatníky, účetnictví musí být vedeno zvlášť pro veřejně prospěšnou činnost a vedlejší hospodářskou činnost.
Každý daňový poplatník, je dále povinen podávat daňové přiznání, a to vždy do tří měsíců po skočení zdaňovacího období, kterým je kalendářní rok – v období 1.1. až do 31.3. Využijete-li daňového nebo účetního poradce je termín pro podání je prodloužený až do 30.6.
Daňové přiznání musí rovněž splňovat formu a formát podání, základní úpravu nalezneme v §71 a §72 daňového řádu. Podání může být učiněno písemně nebo datovou zprávou, zároveň musí být dodržena předepsaná forma Ministerstvem financí - tiskopis vydaný Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
Příjmy mysliveckých spolků a honebních společenstev podléhají dani z příjmu a jsou zdaňovány 19% sazbou §21 zákona o daních z příjmů.
Výše daně je určena jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a položky odčitatelné od základu daně, zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.
 
Odlišnosti právní úpravy
 
Nejpodstatnější odlišností je možnost daňové úlevy, kterou může uplatnit pouze veřejně prospěšný poplatník, kterým jsou pouze myslivecké spolky a honební společenstva vykonávající právo myslivosti. Těmto subjektům zákon o daních z příjmů umožnuje uplatnit snížení základu daně o 300 000 Kč za zdaňovací období, avšak takto ušetřené prostředky musí být využity na náklady (pro zdaňovací období 2017) nebo výdaje (od zdaňovacího období 2018 lze uplatnit nejen na náklady, ale i výdaje) z hlavní veřejně prospěšné činnosti v následujícím zdaňovacím období podle §20 odst.7 zák. o daních z příjmů.
§20 odst. 7 zák. o daních z příjmů: Veřejně prospěšný poplatník s výjimkou obce, kraje, poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby a profesní komory a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů, může základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Obecně prospěšná společnost a ústav musí prostředky získané touto úsporou použít v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů od zdaňovacího období 2018) prováděných nepodnikatelských činností. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně...“
 
Honební společenstva, která pronajímají honitbu, nemají charakter veřejně prospěšného poplatníka, jelikož jejím hlavní činností je pronájem honitby, a proto zde nemůžeme spatřovat prvek veřejně prospěšný. Jedná se o „běžného“ poplatníka daně z příjmu a není zde možnost uplatnit výše zmíněnou daňovou úlevu ve formě snížení daňového základu o 300 000 Kč.
Honební společenstva pronajímající honitbu zdaňují své příjmy, ponížené o náklady na činnost. Pro zdanění se uplatní 19% sazba pro právnické osoby.
 
Veřejně prospěšný poplatník (myslivecké spolky a honební společenstva s výkonem práva myslivosti) je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, kdy začne vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo začne přijímat příjmy, na rozdíl od běžného poplatníka, kterým tato povinnost vzniká v 15denní lhůtě, která počíná běžet od jeho vzniku.
Avšak jedná-li se o veřejně prospěšného poplatníka, který přijímá pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozené, nebo z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně, nemusí podávat přihlášku k registraci, na rozdíl od „běžného“ poplatníka.
 

Problematika zdaňování vyplaceného podílu na zisku - čistého výtěžku

 
V souvislosti se zdaněním příjmů, je vhodné zaměřit se také na problematiku vyplácení podílů členům společenstva a jeho zdanění. Podle zákona o myslivosti zde budeme hovořit o podílech a vyplacení a zdanění čistého výtěžku.
Na způsob, jakým má být odvedena daň a zejména zda ji má odvádět příjemce (fyzická nebo právnická osoba) nebo vyplácející právnická osoba (spolek, honební společenstvo), není v současné době jednoznačný a závazný výklad. V praxi se setkáváme s dvěma způsoby odvádění daně.
Zdanění čistého výtěžku, o kterém hovoří zákon o myslivosti (podílu na zisku a likvidačního zůstatku podle daňových předpisů) z HS nepodléhá srážkové dani a výše příjmu bude započítána do základu daně příjemce, jelikož srážková daň se týká pouze příjmů z obchodních společností. Jinými slovy výplatu z podílu nebude zdaňovat HS za příjemce, ale až samotný příjemce.
Pokud je příjemcem fyzická osoba, jedná se o příjem podle §10 (daň 15 %) a u právnické osoby by vstupovala do obecného základu daně zdaněného klasicky daní z příjmu právnických osob (19 %).
Ohledně zdanění čistého výtěžku autoři tohoto článku zaznamenali i jiný názor, podle kterého honební společenstvo svůj čistý zisk před rozdělením zdaní srážkovou daní ve výši 15 %. Tuto daň odvede správci daně a následně rozdělí zbývající částku členům honebního společenstva. Členové, jimž náleží, již srážkovou daní zdaněný podíl na zisku dále nezdaňují jako příjem fyzické osoby a jedná se o opravdu čistý výtěžek, který nepodléhá žádnému dalšímu zdanění.
Oporou pro výše uvedený výklad má být právě ustanovení o čistém výtěžku podle zákona o myslivosti. Pro tento postup však v daňových zákonech autoři nenalezli zákonný podklad
Jelikož jazyk zákona ani praxe doposud nejsou sjednoceny, je otázkou času a zejména pak vývoje soudní a správní činnosti, jaký výklad bude považován za závazný.
 

Upozornění na sankce

 
Sankce mohou být vyměřeny, neplní-li daňový subjekt zákonnou povinnost. Právní úprava je společná jak pro myslivecké spolky, tak pro honební společenstva.
 
Sankce za nesplnění povinnosti
Nesplní-li daňový subjekt registrační, ohlašovací, oznamovací povinnost nebo záznamní či evidenční povinnost uloženou daňovým zákonem nebo správcem daně, může mu být uložena pokuta až 500 000 Kč podle § 247a odst.1 písm. a) až b) daňového řádu.
Nevykonává-li daňová subjekt po dobu 4 let činnost nebo nepřímá příjmy podléhající dani, po dobu 4 let, správce daně provede šetření, stanovení a vybrání daně, jakož i k úhradě nedoplatků na základě § 238 odst. 4 daňového řádu.
 
Sankce za nepodání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání
Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv tuto povinnost má, anebo učiní-li tak se zpožděním delší než 5 pracovních dnů, správce daně vyměří pokutu podle § 250 daňového řádu. Sankce vždy činní nejméně 500 Kč
 
Sankce za pozdní podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení
Podá-li daňový subjekt řádné nebo dodatečné daňové tvrzení se zpožděním delším než 5 pracovních dnů, správce daně vyměří pokutu podle § 250 daňového řádu.
Pokuta vzniklá v důsledku v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle § 250 odst.1 a odst.2 částku menší než 200 Kč.
 
Neposkytnutí součinnosti správci daně při správě daní
Podle § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu mají daňové subjekty na základě vyžádání správce daně povinnost součinnosti. Tato povinnost není zákonem blíže specifikována, a ani vymezena.
Správce daně tak může požadovat informace či listiny, které mohou být důkazním prostředkem při správě daní. Kritériem pro to, které údaje mají být poskytnuty, je potřebnost pro správu daně. Při neplnění povinnosti poskytování informací může správce daně udělit pořádkovou pokutu až do 500 tis. Kč, v případě, že by tím došlo k závažnému ztěžování nebo maření správy daní §247 odst.2 daňového řádu. Výše pokuty může činit až 500 000 Kč.
 

Obecná charakteristika postupu správce daně

 
Dojde-li správce daně k zjištění, že došlo k porušení daňových povinností subjektu (spolek, honební společenstvo), zjedná nápravu a zároveň poučí o možnosti opravného prostředku proti svému rozhodní a uvede způsob, lhůtu a u kterého orgánu je možné uplatnit obranu. V případě vyčerpání opravných prostředků u správce daně je možná uplatnit obranu u soudu, za předpokladu splnění zákonných podmínek a procesního postupu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
 

ZÁVĚR

 
Z výše uvedeného vyplývá, že myslivecké spolky i honební společenstva nejsou vyňaty z povinností ukládaných daňovými zákony v Českém republice a mají své povinnosti, které v případě nesplnění mohou být dosti citelně sankcionované.
Doposud v oblasti daňových povinností byl relativní klid, který byl nejspíše zapříčiněn primárním zaměření správců daně na podnikatelský sektor. Daný stav je však nutné vnímat jako dočasný. Podle našeho názoru je jen otázkou času, který může být i velmi krátký, kdy i spolky a honební společenstva budou pod drobnohledem správců daně, a to zejména v oblasti vedení účetnictví a odvádění daně z příjmu právnických osob. Základem, aby subjekty obstály před případnou kontrolou, je vést řádné účetnictví a podávat řádně a včas daňová tvrzení a zakládat informace do rejstříků. Případné postihy za pochybení mohou být vysoké a citelně ohrozit existenci a funkčnost spolku či společenstva.
 

SLOVNÍČEK

 
Správa daně
§1 odst. 2 daňového řádu
Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.
 
Správce daně
§ 8 odst. 3 daňového řádu
Správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní.
 
Daňový subjekt
§20 odst. 1 daňového řádu
Daňový subjekt je osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakožto i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně.
 
Daňové tvrzení
§ 135 daňového řádu
(1) Řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt který je k tomu správcem daně vyzván
(2) Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně
(3) Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení.
 
Sazba daně
Sazba daně činní 19 %. Výše daně je určena jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a položky odčitatelné od základu daně, zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.
 
Doměření daně
§143 Daň lze doměřit na základě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, nebo z moci úřední. Právní moc dosavadních rozhodnutí o stanovení daně není jejímu doměření na přepážku.
 
Předmět daně
§18 upravuje obecná ustanovení o předmětu daně právnické osoby jako poplatníka daně z příjmu. Obecně předmět daně tvoří veškeré příjmy z činnosti a z nakládání s veškerým majetkem není-li stanoveno jinak.
 
Zdaňovací období
 
Zdaňovacím období je obecně kalendářní rok podle §21a písm. a
§ 21a
Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je
a) kalendářní rok,
b) hospodářský rok,
c) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo
d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.
vychází v 6:52 a zapadá v 18:50 vychází v 19:50 a zapadá v 7:56 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...