Časopis Myslivost

Březen / 2018

Myslivci vytvářejí spolkový život na vesnici

Myslivost 3/2018, str. 110  Lubomír Hajný
Na konci prosince loňského roku probíhal pro myslivce ve Zlínském kraji seminář o dotačních možnostech na úpravu krajiny. Celá akce se uskutečnila ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny, měsíčníkem Myslivost a obcí Oznice. Tato malá vesnice nedaleko Valašského Meziříčí je krásnou ukázkou, že jsou u nás stále ještě místa, kde spolkový život v obci může skvěle fungovat. Ve vedení obce je člověk, který je zároveň předseda spolku Ozničánek, člen Sboru dobrovolných hasičů a také je myslivecký hospodář místního mysliveckého spolku. Jak spolu jednotlivé složky v obci spolupracují, co vše pro své občany dělají a jak se myslivecky hospodaří v malé valašské vesnici, jsem se ptal starosty obce Oznice Martina Gerži.

 
Setkáváme se v obecním hostinci. Nestává se prozatím moc často, že provozovatelem je sama obec. Můžete mi k tomu říct více?
 
V minulých letech jsme měli problém, jako spousta malých obcí, že z vesnice mizí služby pro občany, obchody s potravinami, ale také třeba hospody a vůbec místa, kde se mohou občané setkávat. V zastupitelstvu jsme stáli před složitým rozhodnutím, zda koupit celou nemovitost místního pohostinství a začít provozovat hospodu na vlastní účet. Budovu jsme nakonec koupili a zrekonstruovali. Na opravu jsme si museli vzít úvěr téměř ve výši ročního rozpočtu obce, ale myslím si, že nelitujeme. Rekonstrukcí vznikl i krásný sál, který je hojně využíván.
 
V budově je i obchod se smíšeným zbožím, ten také provozuje obec?
 
Také, protože ve stejnou chvíli, kdy končil provoz hostince, byla ukončena i činnost obchodu. I zde je provozovatelem obec. Chtěli jsme pro občany provoz obchodu zachovat.
 
Myslíte si, že je to pro občany důležité?
 
Jednoznačně! Kde nejsou služby a spolkový život, obec podle mého názoru postupně upadá a vylidňuje se. Když se podívám do minulosti, přibližně před deseti lety byl ukončen provoz místní školky. V loňském roce jsme to změnili a otevřeli miniškoličku pro děti ve věku od jednoho roku do pěti let. Provozovatelem je mateřské centrum Ozničánek, A mám radost, že školička je plná dětí.
 
Spousta malých obcí má problém s vylidňováním. Lidé často odcházejí do měst. Týká se to i Oznice?
 
Naštěstí ne. Hodně těžíme z naší polohy. Z obce je to relativně kousek do Valašského Meziříčí i Vsetína. Potýkáme se spíše s nedostatkem stavebních míst. I když máme v územním plánu skoro 15 hektarů pozemků k výstavbě, spousta místních si pozemky drží pro své děti a k prodeji nejsou skoro žádné. Tento fakt nám trošku novou výstavbu brzdí. Ale zase si říkám, že to není úplně špatné, protože rodiče myslí na své děti a chtějí, aby v budoucnu v obci zůstaly. Ještě nedávno obec měla 350 obyvatel, dnes jich je již přes 460.
 
Na obecních webových stránkách je spousta odkazů na činnosti místních spolků, jen pořádaných akcí jsem tam napočítal několik desítek za rok. Máte jako starosta radost, že veřejný život ve Vaší obci funguje?
 
Jsem za to moc rád. Snažíme se v rámci obce spolky podporovat a spolupracovat s nimi při organizaci akcí pro veřejnost. Spoluorganizujeme mnoho kulturních akcí, dětské dny, plesy a další akce pro veřejnost, které si berou pod záštitu místní hasiči, myslivci, tělovýchovná jednota. V průběhu roku je toho opravdu hodně. A ještě taková zajímavost. V době adventu rozsvěcujeme betlém. Skoro v každé obci mají vánoční strom. My jsme šli trošku jinou cestou, máme obecní betlém. Zde se lidé setkají, popovídají si, myslivci jim uvaří nějakou zvěřinovou specialitu. Jsem toho názoru, že když se lidé osobně setkávají a povídají si, mají pak k sobě blíže a jinak se chovají. Vždy, když organizujeme akci pro občany, uvádíme, že obec Oznice a například sbor dobrovolných hasičů, tělovýchovná jednota nebo myslivci tuto akci pořádají. Myslím si, že lidé si na takovou to organizaci zvykli. Akce jsou občany hojně navštěvovány.
 
Zmiňujete myslivecký spolek, můžete přiblížit jeho činnost v průběhu roku?
 
Myslivecky hospodaříme na přibližně 1000 hektarech pozemků v typicky valašské krajině, převážně se srnčí zvěří, občas se vyskytne daňčí a černá zvěř. Drobné zvěře je u nás málo. Myslivecký spolek Dlúhá Hůra s 18 členy každoročně spolupořádá kynologické akce, jako jsou lesní zkoušky ohařů nebo malých plemen, jarní svody psů a podobně. V průběhu ledna nebo února pořádáme myslivecký ples, v jarních měsících úklid honitby. Zapojili jsme se i do akce ukliďme Česko. Organizujeme rovněž místní kolo Zlaté srnčí trofeje. Vedeme myslivecký kroužek pro děti, místní kolo střeleb ze vzduchovek a také příměstský myslivecký tábor. V roce 2016 jsme se spolupodíleli na obnově obecní aleje slivoní. A také oblíbené zvěřinové hody pro veřejnost určitě nemohou v průběhu roku chybět.
 
Mysliveckých akcí je v Oznici opravdu hodně. Zaujal mě myslivecký příměstský tábor. Jak probíhá?
 
Aby to nevypadalo, že jen myslivci jsou aktivní v obci (směje se). I další spolky toho pro občany dělají hodně. A co mě moc těší je skutečnost, že v Oznici není problém, aby myslivci zašli například za hasiči a společně za podpory obce uskutečnili akci pro lidi. A tábory jsou názornou ukázkou vzájemné spolupráce. V průběhu prázdnin pořádáme jeden příměstský tábor myslivecký a jeden hasičský. Děti se každý večer, kromě jednoho dne, vracejí večer domů. Připraven je pro ně také takzvaný kurz přežití, kdy přespí pod širákem, což je pro děti nevšední zážitek. Tábory jsou koncipovány formou výletů, kdy každý den se děti jedou někam podívat za novým zážitkem. Rovněž se na táborech dozví hodně informací ze světa hasičů a také myslivosti.
 
Musí to být hodně časové náročné zvládnout tolik akcí během roku.
 
Spolky, nejen u nás v Oznici, budou fungovat, jen když lidé budou chtít dělat. Myslím to tak, že obětují kus svého volného času, někteří skoro celý, ve prospěch druhých. Jsou to, jak s oblibou říkám, skalní nadšenci a někdy možná až blázni, a to myslím v dobrém, protože kdo by dneska zdarma a ve svém volném čase chtěl dělat něco pro druhé?
 
Když se vrátím k samotnému výkonu práva myslivosti. Vy jste myslivecký hospodář, který obor myslivosti je Vám nejbližší?
 
Určitě kynologie, chovám německé krátkosrsté ohaře, se kterými jezdím po zkouškách a výstavách. A také chov bažantů, ten mě moc baví.
 
A jak se dá skloubit funkce starosty obce, mysliveckého hospodáře a člena dalších spolků dohromady?
 
No, dá. (uvažuje a opět se směje). Ale na nic jiného už vám prakticky nezbude čas. Když mě někdo hledá, tak v legraci říkám, že jsem buď na obci, s myslivci nebo hasiči a výjimečně doma. Když jsem nastupoval na místo starosty, tak jsem chtěl, aby to v obci fungovalo a také, aby lidé k sobě měli blíže a mohli se bavit a mít pokud to půjde méně starostí s každodenním životem na malé obci. A možná se mi to trochu povedlo, ale to ať posoudí sami občané. Když se na to dívám mysliveckým pohledem, jsem rád, že se lidé třeba díky vzájemné spolupráci už tak nedívají zvláštně na myslivce, protože sami vidí, co myslivci v průběhu roku dělají a co vše k myslivosti patří. A to je možná recept jak zlepšit reputaci myslivců u veřejnosti. Představit jim myslivost a zatáhnout je, jak se říká, přímo do dění.
 
Děkuji za rozhovor
připravil Lubomír HAJNÝ





vychází v 6:52 a zapadá v 18:50 vychází v 19:50 a zapadá v 7:56 Nákupní košík 0
Zpracování dat...