Časopis Myslivost

Březen / 2018

Kamzíci v Jeseníkách

Myslivost 3/2018, str. 22  Miroslav Kvapil, Jiří Pecháček
Charakteristika současného stavu kamzíků v Jeseníkách a výhled do nejbližší budoucnosti Čas letí jako jelen, nešikovně střelen. Takto zjemnělý známý příměr nás napadl, když jsme si uvědomili, že uplynulo už pět let od mimořádně významné a po všech stránkách vydařené mezinárodní konference 100 let chovu kamzíka horského v Jeseníkách. Skutečně, 22. února 2018 to bude už 105 let ode dne, kdy první alpští kamzíci zásluhou Řádu německých rytířů obohatili faunu Jeseníků.
Pro ty, kteří se s již vícekrát publikovanou historií jesenických kamzíků ještě nesetkali, stručně připomínáme, že kamzíci byli postupně vypouštěni do volné přírody z původních karanténních obůrek, naposledy v roce 1939 ve Vidlích.
Kamzičí populace se zvětšovala pomalu, protože tvrdé horské podmínky Jeseníků si nesmiřitelně vybírají svou daň zejména na kamzíčatech. Tento nelítostný přírodní výběr má ale i pozitivní stránku. Kamzičí zvěř je v Jeseníkách zdravá, bez prašiviny, slepoty či parazitů, se kterými se běžně lze setkat v Alpách.
Teprve po téměř sedmdesáti letech početnost kamzíků v Jeseníkách stoupla natolik, že dosavadní absolutní hájení již nebylo únosné. Stavy kamzíků, odhadované na konci osmdesátých let na 1000 kusů (podle statistik bylo nejvíce kamzíků v roce 1969, a to 928 kusů), velmi rychle klesly výrazně pod hranici 200 kusů.
Lépe než někdy problematické sčítání zvěře ilustruje dynamiku populace kamzíka v Jeseníkách křivka lovu dospělé zvěře (kamzíčata nejsou lovena vzhledem k jejich nízké úspěšnosti přežití zim). Přiložený graf č. 1 zachycuje celé období let 1979 až 2017, spojené s plánovaným lovem kamzičí zvěře.
Celé období je rozděleno na tříleté cykly, jejichž roční průměry nejsou zatíženy meziročním kolísáním. Zřetelně vidíme, jak krátká doba pouhých deseti let stačila k téměř likvidaci tohoto druhu zvěře, žijícího na jednoznačně uzavřeném území.
V roce 2004 byla na návrh Lesů České republiky, s.p. obnovena oblast chovu kamzíka horského s názvem Hrubý Jeseník. Lov od té doby podrobněji ve skladbě podle pohlaví znázorňuje graf č. 2.
Každoroční společná jednání všech zainteresovaných (tzv. poradní sbory oblasti chovu) jistě přispěla k záchraně kamzičí populace. Významný byl zejména podnět z poradního sboru oblasti chovu v Šumperku dne 4. 9. 2007, a to uspořádat po vzoru kolegů v Lužických horách mysliveckou konferenci k výročí 100 let kamzíka horského v Jeseníkách.
Nápadu se ujal Ing. Jiří Mlčoušek a z jeho popudu vzniklo občanské sdružení s názvem Jesenický kamzík, jehož hnacím motorem byl a stále zůstává Ing. Jiří Pecháček. Toto sdružení (dnes už podle zákona „zapsaný spolek“) nesmírně obětavých lidí najednou zjistilo, že oficiální plán péče orgánů ochrany přírody s přítomností kamzíků v Jeseníkách do budoucna vůbec nepočítá.
Současně s přípravami konference jsme se proto rozhodli využít petičního práva. Naše petice Za záchranu a zachování populace kamzičí zvěře v pohoří Hrubý Jeseník pro příští generace byla podpořena více než 25 tisíci podpisy, což vedlo po dalších složitých jednáních k úspěchu. Plán péče chráněné krajinné oblasti Jeseníky na další období již toleruje letní stav kamzičí zvěře dvě stě kusů, ale s pochopitelnou podmínkou, že vliv zvěře na vzácná alpinská bylinná společenstva bude průběžně monitorován a vyhodnocován.
V únoru 2013 tedy uplynulo sto let od vysazení kamzíka horského v Jeseníkách. Naše sdružení Jesenický kamzík zorganizovalo spolu s dalšími podporovateli dlouho připravovanou konferenci v reprezentativních prostorách na zámku v Bruntále. Dvoudenního setkání se zúčastnilo více než sto odborníků a hosté z Rakouska a Slovenska.
Zástupci chráněné krajinné oblasti Jeseníky zde potvrdili, že respektují společenskou objednávku, vyjádřenou peticí sdružení Jesenický kamzík, aby kamzík horský zůstal jako obohacení fauny v Jeseníkách zachován. Konference tedy přinesla kýžené ovoce.
Už v květnu 2013 pokračovalo jednání ochrany přírody s myslivci, lesníky i občanským sdružením. Všichni chápali, že ochrana přírody musí ochránit vzácné, zejména endemitní, rostliny proti okusu a spásání zvěří ve Velké kotlině, která je unikátní lokalitou v rámci celé republiky. Diskuse se proto týkala zejména možných opatření k eliminaci pohybu kamzičí zvěře přímo v kotlině a monitoringu lokality formou fotopastí i přímých pozorování. Pro další postup byla neformálně ustanovena pracovní skupina.
Členové pracovní skupiny nejprve v lednu 2015 společně vyhodnotili snímky z fotopastí za rok 2014. Kromě kamzičí zvěře zaznamenaly fotopasti také jelení, srnčí a zaječí zvěř, a bohužel i neukázněné turisty.
Dne 24. září 2015 pak byla svolána pracovní skupina přímo do terénu. Účastníci nejprve s obavami pozorovali několik desítek kusů kamzičí zvěře ve Velké kotlině, ale po následném ohledání celé lokality konstatovali, že vzácné rostlinky jsou jen minimálně poškozeny, a že úspěšně odkvetly a plodí.
Napřesrok opět v září ve Velké kotlině během pochůzky žádní kamzíci nebyli, protože se právě zdržovali na druhé straně horského hřebene. Důležité bylo, že členové pracovní skupiny mohli opět konstatovat, že vzácné bylinky prosperují a zvěř je výrazně nepoškodila.
Zástupci Jesenického kamzíka Ing. Jiří Pecháček a Bc. Zdenek Pavlíček byli na závěr pochůzky v jiné lokalitě za svou příslovečnou vytrvalost naprosto nečekaně morálně odměněni. Všimli si a vysvobodili kamzíka, který se oběma růžky zaklesl mezi dva kmínky stromu. Bez jejich včasné pomoci by statný kamzík nepochybně uhynul.
V roce 2017 se již venkovní pochůzka (z termínových důvodů) nekonala, ale ani to nebylo naléhavé. Na poradním sboru oblasti chovu v Šumperku dne 1. září 2017 totiž opět zástupce CHKO Jeseníky potěšil všechny přítomné sdělením, že botanici v průběhu roku na nejvýznamnějších bylinách žádné výrazné škody okusem zvěří nenašli.
Dalším zásadním závěrem jednání bylo, že stavy kamzičí zvěře se v posledních třech letech po někdejším propadu zase zvyšují. Vliv na to mohl mít i neobvykle mírnější průběh několika posledních zim. Výsledkem byl meziročně zvýšený doporučený lov 17 kamzíků a 14 kamzic v říjnu a listopadu.
Početní stav kamzičí zvěře ve výši 200 kusů biologicky umožňuje trvalý roční lov přibližně dvaceti kusů dospělé zvěře (roční produkce mláďat). Současný lov, znázorněný v grafech č. 1 a č. 2, je s touto skutečností celkem v souladu. Můžeme tedy říci, že náš výhled do nejbližší budoucnosti je optimistický.
Nicméně stále existuje záměr vyhlásit v Jeseníkách národní park, což by mohlo být pro kamzíka horského likvidační. Otázkou je, zda obstojí námitky, že Jeseníky už dávno nejsou území relativně nedotčené činností člověka, a že neodvratné všudypřítomné stupňování turistiky a volnočasových aktivit obyvatelstva ochraně přírody rozhodně nesvědčí.
Otázkou je, zda by po vyhlášení parku kamzík obstál jako geograficky nepůvodní druh. Graf č. 1 varuje, že totální likvidace kamzíka (na rozdíl od asi všech ostatních nepůvodních živočišných i rostlinných druhů) by mohla být velmi rychlá.
Přes všechny obavy jsme přesvědčeni, že ani oficiální zařazení kamzíka horského mezi nepůvodní druhy nemusí bránit jeho dalšímu chovu v Jeseníkách, protože svým způsobem obohacuje biodiverzitu horské krajiny.
Vysoce oceňujeme, jak konference v Bruntále v roce 2012 díky všem zúčastněným výrazně změnila dosavadní vzájemnou nedůvěru na korektnost a schopnost hledat společnou řeč.
Současná početnost kamzíků v Jeseníkách zřejmě poněkud převyšuje oněch dohodnutých dvě stě kusů, které také uživatelé honiteb vykazují v myslivecké statistice (jarní stavy). V horských zimních podmínkách je ale sčítání kamzičí zvěře mimořádně obtížné, takže uživatelé honiteb navíc provádí letní sčítání v polovině srpna, a teprve na jeho základě je stanovena výše možného lovu.
Graf č. 3 ukazuje, že za poslední dva roky letní stavy po dosavadní stagnaci výrazně přesáhly hranici 300 kusů. Byť nelze zcela vyloučit určité subjektivní nadhodnocení stavů jako základ pro vyšší možnost atraktivního lovu, přesto doufáme, že je skutečnost bližší sčítanému letnímu, než vykázanému jarnímu stavu.
Podstatné je ale to, že společná šetření v terénu zatím prokazují, že aktuální stav zvěře zjevné škody nezpůsobuje. Chápeme obavy pracovníků ochrany přírody, a proto jsme na posledním poradním sboru souhlasili se zvýšeným plánem lovu na letošní rok.
Jsme také přesvědčeni, že uživatelé honiteb, kteří jediní mohou zvěř lovit, mají přirozený zájem na zachování kamzíka v Jeseníkách. To vše nás naplňuje nadějí, že kamzík horský bude samozřejmou součástí Jeseníků nejen v nejbližší budoucnosti, ale trvale.
Miroslav KVAPIL
Jiří PECHÁČEK
 
Graf č. 1: Oblast chovu Hrubý Jeseník - lov 1979 až 2017

 
Graf č. 2: Oblast chovu Hrubý Jeseník – lov 2004 - 2017


 
Graf č. 3: Oblast chovu Hrubý Jeseník – letní sčítání 2005 - 2017


 
 
 
 
vychází v 7:55 a zapadá v 15:59 vychází v 14:09 a zapadá v 3:30 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...