Časopis Myslivost

Září / 2001

Z dějin českého mysliveckého písemnictví

Jaromír KOVAŘÍK
Z dějin českého mysliveckého písemnictví
Nejstarší zmínky o zvěři a lovu se dochovaly v našich kronikách. Kosmas (kolem roku 1045-1125) byl autorem latinsky psané "Chronica Bohemorum" (Kronika česká), k dalším nejznámějším patří "Dalimilova kronika", anonymní česká kronika psaná ve verších z doby kolem roku 1314, a "Kronika česká" Václava Hájka z Libočan z roku 1539.
Zmínky o zvěři, lovectví a myslivosti se stále hojněji objevují v písemnostech zákonodárného charakteru, ať to jsou různé panovnické či státní listiny, právní nařízení, sněmovní usnesení, nebo rozmanité řády a hospodářské instrukce panovníka či šlechty. Z nich nejznámější - a také nejobsáhlejší materiál ze staročeských mysliveckých písemností - je "Císařská instrukcí daná Janovi z Vřesovic, jakby se co správce nejvyššího jegrmistrovství v království Českém při úřadu svém chovati a říditi měl", vydaná císařem Rudolfem II. na Pražském hradě dne 15. dubna 1599.

Dalším zajímavým pramenem jsou osobní listy a dopisy, uchované v různých archivech, ve kterých si panstvo sdělovalo nejrůznější zprávy, poznatky, žádosti a dotazy, týkající se myslivosti. V nové době byly uveřejněny našimi historiky (V. Barchánek, Stráž myslivosti 1937, aj.).

O starodávné myslivosti nás informují i jiné písemné památky; uveďme jen ty nejvýznamnější.

V době Karla IV. český lékař Bartoloměj z Chlumce, zvaný mistr Klaret (zemřel asi v roce 1379), se pokusil o vytvoření české vědecké terminologie. Sestavoval odborné latinsko-české slovníky (např. Bohemarius Glossarius), obsahující i množství výrazů z lovectví. Významný veřejný činitel Smil Flaška z Pardubic (asi 1350-1403) byl autorem didaktické alegorické básně "Nová rada" (1394), která ovlivnila i pozdější literární tvorbu. Své státnické zkušenosti a názory vtělil do dialogů zvířat a ptáků (samozřejmě je zastoupena i tehdejší lovná zvěř), kteří radí mladému králi lvu jak má žít a jak má vládnout. Syn "husitského krále", veršotepec Hynek z Poděbrad (1452-1492) v básni "Zrcadlo marnotratných" (tiskem 1515) v mnoha verších popisuje lov a chválí myslivost, např.: "Zdaž ten, kterýž chce rozšafný býti, při myslivosti nemůž ledacos pilného najíti?". Dva staročeské cestopisy pocházející z 15. století obsahují zajímavé údaje o lovu a myslivosti v cizích zemích; šlo o "Deník panoše Jaroslava o poselstvu pana Alberta Kostky z Postupic k Ludvíku XI., králi francouzskému" (z roku 1464) a o "Deník Václava Šaška z Bířkova o jízdě pana Lva z Rožmitálu po střední a západní Evropě" (z let 1465-67).

Významné údaje o tehdejší naší myslivosti jsou obsaženy v různých dějepisných či vlastivědných dílech, jako např. Václava Březana (1568 - asi 1618), kronikáře rodu Rožmberků, a historika Bohuslava Balbína (1621-1688), aktivního lovce, autora vlastivědné encyklopedie Čech "Miscellanea historica regni Bohemiae" (Rozmanitosti z historie Království českého; v letech 1648-1688 vydáno 11 knih). Mnoho informací je také v různých pamětech; k jejich nejvýznamnějším autorům patří např. český renezanční básník Mikuláš Dačický z Heslova (1555-1626) nebo český písmák, rychtář František Jan Vavák (1741-1816).

Od počátku českého písemnictví až do konce 18. století nebyla však vydána tiskem žádná původní česká odborná monografie. Pouze v rukopisech zůstala řada českých spisků, které se dochovaly v našich archivech nebo knihovnách. Tyto svazečky obsahovaly buď překlady z německého odborného mysliveckého písemnictví, nebo zápisky "originálních" ústně předávaných naučení. Byly opisovány či děděny v mysliveckých rodinách. Pocházejí výjimečně ze 16. a 17., většinou z 18. století. Méně často jsou obsahem těchto rukopisů různá myslivecká poučení zoologická, stopařství, návody k lovu, apod., daleko častěji tvoří jejich náplň různé myslivecké pověry, kouzelné praktiky, recepty mysliveckých čar a pověrečného léčitelství. Souhrnně je zpracoval Č. Zíbrt v publikacích "Myslivecké pověry a čáry za starých časů v Čechách" (1889), "Myslivecké obyčeje a pověry dle šesti rukopisů staročeských" (1898).

Patrně vůbec první mysliveckou knihou, ovšem německou, která u nás vyšla tiskem (Caspar Wussin, Prag 1699), bylo druhé vydání anonymní "Adeliche Weydwercke" (Ušlechtilá myslivost, I. vydání Frankfurt a. M., 1661). Poté u nás vyšla řada dalších německých odborných mysliveckých publikací.

A patrně první myslivecký autor od nás, ovšem také Němec, jehož dílo bylo vydáno knižně, byl Johann Wilhelm von Pärson (asi 1699 - asi 1760), poděbradský císařský vrchní lesmistr, jehož spis "Der Edle Hirsch - gerechte Jäger" (Ušlechtilý lovec jelenář) vyšel v Lipsku v roce 1734.

Vůbec první knihou v českém jazyce, která pojednávala o myslivosti - a také lesnictví - a sice z právního hlediska, byl překlad monografie Jana Dominika Kašpara (Kasspara), původně vydané v roce 1828 ve Vídni v němčině. Český text vytiskl František Gastl v Brně v roce 1834. Kniha měla předlouhý název, jak bylo tehdy zvykem - "Lesní ouředník neb Polesný a Revirník v lesním a honném (tj. mysliveckém) hospodářství dle zákona vycvičený, atd."

České odborné myslivecké písemnictví se začalo rozvíjet až v druhé polovině 19. století. Národní buditel a literát František Špatný (1814-1883) vydal lexikografické práce obsahující též mysliveckou mluvu; bylo to několik česko-německých a německo-českých slovníků, jako např. "Německo-český slovník pro lovce a přátele lovu" (1870). Svoje slovníkářské dílo korunoval Špatný vydáním monografie "Mluva myslivecká" (1868, 1876). Tento autor má vůbec nehynoucí zásluhu o české myslivecké písemnictví. Vydával první ryze myslivecké publikace, periodika s názvem "Zábavy myslivecké"; 16 svazečků vyšlo v letech 1856 až 1875. Lesník a spisovatel Jan Teodorich Doležal (1847-1901) byl zakladatelem českého lesnického a mysliveckého časopisectví; časopis "Háj" začal vycházet v roce 1872 (skončil až v roce 1950), "Lověna" vycházela v letech 1878 až 1901. Lesník a spisovatel Josef Vilém Černý (1841-1905) byl zakladatelem našeho monografického mysliveckého písemnictví, vůbec první učebnici "Myslivosť" vydal v šesti knihách v letech 1881 až 1884. Byl autorem i dalších spisů, např. naši první knihu zabývající se chovem zvěře "Bažantnictví" vydal již v roce 1864. Lesník a spisovatel Jan Ev. Chadt-Ševětínský (1860-1925) byl zakladatelem našeho mysliveckého dějepisectví.

V druhé polovině 19. století bylo u nás vydáno nemnoho knih, mapujících jednotlivé oblasti myslivosti. Byly to monografie s tematikou mysliveckého zákonodárství (J. V. Rozmara, J. Škarda), s tematikou zoologickou (F. Bayer, A. Frič, E. Musil-Daňkovský, J. Seidl, K. Starý, F. Šír), chovatelskou (O. Schaller), lovectví (B. Brandejs, J. V. Rozmara), lovecké kynologie (B. Jerie, K. Hrubý, R. Klettenhofer, V. Kopecký), loveckého střelectví (B. Brandejs, V, Šell).

Během 20. století vyšla velká řada mysliveckých odborných knih jednak souhrnných (příručky a učebnice), jednak specializovaných, pojednávajících o jednotlivých druzích zvěře a vůbec o všech mysliveckých naukách. Lesník, spisovatel, redaktor Josef Václav Rozmara (1872-1951) byl naším největším vydavatelem lesnické a zvláště myslivecké literatury odborné a beletristické před druhou světovou válkou.

Uveďme si byť i neúplný výčet autorů starších, střední generace, novějších a nejnovějších, ať již jde o tvůrce myslivecké odborné literatury dějepisné, osvětové, zoologické, chovatelské, lovecké, kynologické, střelecké, aj.

Ke starším autorům patřili Václav Barchánek, Antonín Březina, Antonín Dyk, Octavianus Farský, František Hostička, František Houska, Alois Nechleba, Karel Podhajský, Josef Schmoranz, Ludvík Štětka, František Vodička, Josef Žalman, aj.

K autorům střední generace patřili Jan Báča, Václav Brož, Antonín Bubeník, Jan Čabart, Václav Dyk, Václav Hendrych, Viktor Jugl, Richard Knoll, Otakar Kokeš, Karel Kostroň, Josef Najman, Josef Nečas, Hubert Pelikán, Jiří Sekera, Hubert Josef Strachota, Karel Šiman, aj.

K nejvýznamnějším propagátorům a spisovatelům myslivecké literatury odborné i beletristické patřili Jaromír Javůrek (1887-1983), Julius Miloš Komárek (1892-1955) a Alois Mikula (1892-1976).

Z novějších autorů vynikli Jiří Andreska, Jaroslav Ašmera, Jaroslav Bergl, Ladislav Dřímal, Zdeněk Fišer, Pavel Forst, Václav Hanuš, Jan Hanzák, František Husák, Alois Kotrlý, Jiří Kučera, Jan Kumbera, Josef Kvíz, Josef Lochman, Josef Macourek, Stanislav Mottl, Eliška Nováková, Jaromír Páv, Zdeněk Sternberg, Jaroslav Švarc, Rostislav Zavadil, aj.

Z nejnovějších autorů uvádíme jen namátkově Luďka Bartoše, Františka Bezděka, Miroslava Bouchnera, Zdeňka Faktora, Jaromíra Dostála, Vladimíra Hanzala, Františka Havránka, Josefa Hromase, Zdeňka Koláře, Jaromíra Kovaříka, Ludvíka Kunce, Františka Libosvára, Rudolfa Nováka, Ctirada Rakušana, Bohumila Ševčíka, Miroslava Vacha, Roberta Wolfa.

Od druhé poloviny 19. století začaly vycházet též české myslivecké časopisy; o "Háji" a "Lověně" jsme se již zmínili. Další uvádíme chronologicky: "Lovecká besídka" (1894-1900), "Lovecké listy" (1895-1901); "Česká myslivost" (1897-1944), "Lovecký obzor" (1898-1930) "Les a lov" (1907-1912), "Myslivecká besídka" (1910-1931), "Lov a kynologie" (1921-1934). V roce 1923 začala vydávat Československá myslivecká jednota "Stráž myslivosti", jejímž pokračovatelem je - od roku 1953 - naše dnešní "Myslivost".

K praktickým pomůckám a k oblíbené četbě patřily odjakživa kalendáře. Dokonce i v těch staročeských byly poznámky, v kterém čase je nejúspěšnější lov zvěře, čižba a chytání ryb. Tradice vlastních mysliveckých kalendářů přinášejících statě odborné, později i beletristické, počíná u nás v roce 1867, kdy Česká lesnická jednota zahájila vydávání "Lesního a lovčího kalendáře"; vycházel až do roku 1918. J. V. Rozmara byl vydavatelem "Lesnicko-loveckých kapesních kalendářů" (1904-1929), brožovaného "rodinného kalendáře" "Myslivec" (1919-1930). Péčí J. Žalmana vycházel v letech 1931 až 1943 stolní obrázkový útržkový týdenní myslivecký kalendář. Kapesní myslivecké kalendáře vydávaly v letech 1940 až 1948 Česká (Československá) myslivecká jednota. Obdobné kalendáře vydávaly pod různými názvy v letech 1949 až 1952, 1957 až 1969 Brázda (poté Státní zemědělské nakladatelství). Oblíbený brožovaný "Myslivecký kalendář" vydávalo totéž nakladatelství v letech 1971 až 1990. Dnes vydávají různá nakladatelství myslivecké obrazové kalendáře nástěnné i kalendáře stolní.

Přírodní náměty a myslivecké motivy nenechalo nepovšimnuto ani naše krásné písemnictví. Nejprve se tyto podněty prosadily v poezii. Básně s takovými náměty uveřejňovali ve svých sbírkách nejen naši národní buditelé jako např. Karel Sudimír Šnajdr (1766-1835) - "Okus v básnění českém I, II" (1823, 1830), František Matouš Klácel (1808-1882) - epos "Ferina lišák" (1845), Jan Pravoslav Koubek (1805-1854) - poéma "Rokoko" (1847), Matěj Havelka (1809-1892) - "Básně" (1873), ale i klasici naší poezie jako např. Vítězslav Hálek (1835-1874) - "V přírodě" (1872-1874) a Adolf Heyduk (1835-1932) "Lesní kvítí" (1873), "Hořec a srdečník" (1884), "Na potulkách" (1894). V roce 1860 vychází sbírka myslivecké poezie "Písně" Velebína Podtřemšínského (pseudonym vášnivého nimroda, římskokatolického kněze Augustina Jedličky, 1795-1869). V mysliveckých časopisech konce 19. a počátku 20. století uveřejňovali mysliveckou poezii Ferdinand Josef Heineke, Emil Musil-Daňkovský, Josef Soukal, Jan Vřesnický (vlastně Jan Nálevka), aj. Poté nastává útlum myslivecké poezie, až teprve od roku 1995 časopis Myslivost věnuje prostor i mysliveckým básníkům.

K mysliveckým motivům sáhl také zakladatel české dramatiky Václav Kliment Klicpera (1792-1859) - činohra "Čeští pytláci" (1816), truchlohra "Pytláci" (okolo roku 1840) a nejznámější komedie "Zlý jelen" (1848). Lov je i v dramatické básni Julia Zeyera (1841-1901) "Radúz a Mahulena". Nejplodnějším novodobým autorem divadelních her z mysliveckého prostředí byl Bedřich Fürst (1874-1961).

U klasiků našeho prozaického písemnictví vystupují postavy hajných, myslivců, jsou líčeny lovy a hony např. v díle Boženy Němcové (1820-1862), Karla Klostermanna (1848-1923), Aloise Jiráska (1851-1930), zakladatele české přírodní prózy R. E. Jamota (vlastně Josefa Thomayera, 1853-1927), Jana Herbena (1857-1936), Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928), Jiřího Mahena (1882-1939), Františka Xavera Svobody (1860-1943). Zvláštní zmínky zasluhuje Jan Vrba (1889-1961) sám lesník a myslivec, dovršitel našeho románu a povídkové tvorby z lesnického a mysliveckého prostředí, dokonalý vypravěč příběhů o lese, zvěři a lovu. Za jeho moderního pokračovatele možno považovat Jaromíra Tomečka (1906-1997), jehož dílo je vrcholem novodobé přírodní prózy.

Mnoho dalších našich beletristických spisovatelů povídek, povídkových souborů, románů, se zasvěceně věnovalo mysliveckému prostředí, protože sami byli myslivci. Byla to líčení ze života myslivců, příhody ze života zvěře, popisy loveckých zážitků, líčení krás přírody, atd., atd. Ze starších autorů připomínáme např. Františka Budína, Františka Josefa Buchala-Neustupovského, Otakara Čapka, Karla Červinku, Pavla Dušana, Jakuba Flora, Bedřicha Fürsta, Karla Jana Hejdu, Miroslava Josefa Hlávku, Zdeňka Hostičku, Jaroslava Hubálka, Jana Klecandu, Jaroslava Marchu, Josefa Mikeše, Bedřicha Moravce, Stanislava Reiniše, Josefa Václava Rozmaru, Jana Seidla, bratry Ludvíka a Františka Štětkovy. Z novějších to byli Josef Bobek, Jaroslav Cingroš, Josef Čelůstka, František Fric, Jan Kozák, Ota Kružík, Rudolf Luskač, Jaroslav Müller, Josef Pohl, Miloš Portyš, Josef Prchal, Vladimír Říha, Václav Šimáček, Miloš Vysocký, aj.

Nebývalý rozkvět myslivecké beletrie nastal v posledním desetiletí 20. století. Reprezentativní zastoupení novodobých autorů se stkví v této monografii. Českomoravská myslivecká jednota uděluje od roku 1993 každoročně Uměleckou cenu; v kategorii literární je to jak za dílo odborné, tak za dílo beletristické, publikované v uplynulém roku. Je samozřejmostí, že musí jít o dílo nejvyšší kvality; a právě v této monografii jsou zastoupeni i nositelé Umělecké ceny.

V českém beletristickém písemnictví vyšla pouze v roce 1979 kniha "Vůně jehličí", antologie z české přírodní prózy, obsahující i odlesky myslivosti; měla u čtenářů nevídaný úspěch. Veřejnosti, a nejen myslivecké, předkládaná monografie "Myslivecká vyznání" je svého druhu jedinečná. Jsem přesvědčen, že zaznamená ve čtenářských kruzích obdobný úspěch.


vychází v 7:02 a zapadá v 17:26 vychází v 18:36 a zapadá v 7:46 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...