Časopis Myslivost

Myslivecké zábavy 04 / 2009

Biografie Josefa Žalmana

Myslivecké zábavy 4/2009, str. 12  Ing. František KOVÁŘ, CSc.
Josef Žalman Spoluzakladatel a dlouholetý první jednatel Československé myslivecké jednoty (ČSMJ), revírník a ředitel lesních statků, aktivní pracovník v mysliveckých spolcích a v lesnických organizacích, autor publikace Základy myslivosti a monografie o muflonech, redaktor časopisu Stráž myslivosti, vydavatel stolních mysliveckých kalendářů, nositel celostátních vyznamenání, čestný člen ČSMJ, dlouhotřebovský rodák
Biografie Josefa Žalmana Josef Žalman se narodil 27. července 1884 v Dlouhé Třebové. Malému hošíkovi byla v souvislosti s pojmenováním křestního jména Josef slavnostně udělena svátost křtu za přítomnosti kmotra Josefa Nováka z Čermné č. 134 a v roli kmotřenky Ludmila Dušková dcera Josefa Duška z Čermné č. 506 (jde o obec Čermnou u Lanškrouna). Nelze opomenout, že při zrození chlapečka zdárně působila z naší obce porodní asistentka Rozálie Sejkorová z č. 7 (psáno foneticky). Otcem narozeného byl Josef Žalman, katolík a dlouhotřebovský hajný bytem Dl. Třebová č. 1, dědem Karel Žalman, hajný ve Výprachticích č. 27. Matkou narozeného byla katolička Marie Žalmanová, rozená Dušková z Čermné č. 506. Skutečnost, že otec i děd narozeného Josefa Žalmana byli oba výkonní hajní, předurčila, že jejich syn a vnuk bude profesně pokračovat v jejich šlépějích a stane se v dospělosti význačným lesníkem. Po ukončení školní docházky odešel studovat lesnickou problematiku do Písku, kde absolvoval tehdejší jedinou dvouletou revírnickou školu v letech 1901 - 1902 a potom přestoupil na vyšší lesnický ústav, který dokončil v roce 1904 (současná Vyšší lesnická škola v písku je čtyřletá s maturitou teprve od roku 1931 a později vznikly obdobné školy v Hranicích na Moravě, v Trutnově a na Slovensku v Banskej Štiavnici). Po absolvování odborných škol se vrací Josef Žalman do svého rodiště a nastupuje do služeb lesního podniku na Českotřebovsku. V České Třebové byl dne 22. listopadu 1913 oddán s Václavou Staňkovou. Zakrátko vypukla první světová válka a J. Žalman musel lesnickou uniformu vyměnit za polní vojenský stejnokroj a několikaletý pobyt v zákopech východních front. Po návratu z první světové války se intenzivně věnuje veřejnému dění v tehdejších mysliveckých spolcích a lesnických organizacích. Uvědomuje si, že lesnická sdružení jsou velmi roztříštěná a je potřeba je sjednotit. Ve spolupráci s předními nadšenci Karlem Podhajským z Litomyšle a s Josefem Bohumil Martinem z Prahy v prosinci 1922 navrhuje založit celostátní lesnickou organizaci, do níž by vstoupily dílčí spolky včetně doposud oddělené lovecké kynologie. Na valné hromadě konané v České Třebové dne 6. ledna 1923 se dohodly podmínky sjednocené myslivecké organizace vytvořené z dřívějšího Ústředního spolku pro ochranu honby a ze Spolku pro chov loveckých psů. Byl podán návrh na založení Československé myslivecké jednoty, který byl schválen 25. března 1923. V dubnu 1923 byla svolána ustavující schůze ČSMJ konaná v Brně. Žalman na této schůzi byl zvolen jednatelem a zmíněnou funkci vykonával až do doby mnichovských událostí, jež změnily na čas sestavu výboru. On to také byl, kdo se zasloužil o založení tiskového orgánu ČSMJ, odborného časopisu Stráž myslivosti. Je třeba připomenout, že tyto práce vykonával mimo plnění běžných pracovních povinností, které mu ukládalo zaměstnání lesníka. Josef Žalman byl velmi publikačně činný, napsal pro myslivce dvoudílnou knihu Základy myslivosti (1941), která vyšla ve více vydáních. Kromě toho sestavil monografii o muflonech, otištěnou na pokračování ve třináctém ročníku Stráž myslivosti. Byl pilným spolupracovníkem tohoto časopisu a dlouholetým odborným redaktorem. Připravoval také nové podklady pro myslivecké zákonodárství. Ty se vlivem pomnichovských událostí nerealizovaly, ale byly využity později. Žalman byl také tvůrcem stolních mysliveckých kalendářů (1930 - 1941) vydávaných vlastním nákladem. Jeho životní dílo utrpělo v období okupace. Dočkal se osvobození našeho státu, ale přišlo těžké onemocnění zabraňující návratu do veřejného života. Poslední životní etapu prožíval v Pozořicích u Brna, kde zemřel. Zesnul předčasně ve věku 63 let dne 25. června 1947. Při kremačním obřadu se s ním rozloučil profesor lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně Ing. Antonín Dyk, dále představitelé Československé myslivecké jednoty, Akademie věd a Československé matice lesnické. Dechová hudba zahrála skladbu Zelení hájové a lesní trubači Dykovy fanfáry. Nejstarší pozořický hajný František Brablec podal zesnulému poslední hlášení na rozloučenou. Josefu Žalmanovi byl postaven pomník ve Školním polesí lesnické fakulty, nyní Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, viditelný ze železniční tratě Brno - Česká Třebová, a to mezi stanicemi Blansko a Adamov. V pozořickém polesí stojí Žalmanův lovecký srub (1928), nazvaný Hradní bouda, v jeho blízkosti je studánka v prameništi pravé větve Kovalovického potoka. Studánka byla členy Českého svazu ochránců přírody, regionálního sdružení v Brně, obnovena a je nazvána Žalmanova studánka. Zbývá se zmínit o tom, jak se udržuje památka v jeho rodné obci. Žalmanova osobnost a jeho dílo téměř vymizelo z paměti místní veřejnosti, vrstevníci i spolužáci ze základní školy už nežijí. U nejstarší generace přetrvávají vzpomínky na Žalmanovu třídu, jež přechodně bývala v Žalmanově rodinném domku č. 217; ten si Žalmanovi postavili v blízkosti školy a jednu místnost pronajímali pro výuku žáků, když byla škola kapacitně malá. Jakmile se realizovala přístavba hlavní školní budovy, bylo provizorium u Žalmanů zrušeno. Po odchodu otce J. Ž. (dožil se úctyhodných 88 let), byl dům prodán. Potud několik vzpomínek na Josefa Žalmana, jemuž byla obec Dlouhá Třebová rodnou, kde prožíval dětství i školní léta, kde prvně poznával les, kde se rodila láska ke stromům a ke zvěři a formovalo se jeho životní zaměření. Naše obec může být hrdá na velkého muže, jenž se zasloužil o českou myslivost. Jeho zásluhy by neměly být opomenuty současnými ani příštími generacemi. V pozořickém polesí byla ke stoletému výročí narození Josefa Žalmana (1984) odhalena pamětní deska na místě, kde rád v lese sedával, tj. na křižovatce neznačených lesních cest.

Fotogalerie

vychází v 5:56 a zapadá v 20:03 vychází v 22:33 a zapadá v 7:21 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...