Časopis Myslivost

Říjen / 2018

Židlochovické ozvěny

Myslivost 10/2018, str. 142  Jiří Kasina
Stalo se již dlouholetou tradicí, že se v historickém prostředí jihomoravského zámku Židlochovice každoročně první čtvrtek v září scházejí vysoce postavení zástupci mysliveckých organizací, státní správy a odborníci ze spolusousedících středoevropských zemí – z České republiky, Rakouska, Německa a Slovenska, aby společně jednali o momentálně aktuálních tématech myslivosti. Pořadatelem je Středoevropský institut ekologie zvěře Brno – Vídeň - Nitra ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR.
 
 
Letošní ročník konference ve čtvrtek 6. září se nesl v duchu dvou hlavních témat. Tím prvním v dopoledním bloku byla Budoucí zemědělská politika EU a její očekávaný vliv na strukturu krajiny, biodiverzitu prostředí a myslivost, tím druhým tématem bylo Postupující neregulované šíření vlka jako velká výzva nejen pro zemědělství, nýbrž i pro myslivost a v neposlední řadě i pro od dogmat oproštěnou ochranu druhů – hledání společné strategie.
 
První blok zahájil svým referátem Budoucí zaměření zemědělské politiky s ohledem na biodiverzitu prostředí náměstek ministra zemědělství Ing. Pavel Sekáč.
Ve svém referátu nejenže nastínil složitosti při dojednávání nové formy společné zemědělské politiky (SZP) v Evropské unii. Jelikož je zemědělství jedním z hlavních určujících faktorů pro myslivost, měli by se všichni myslivci aktivně zajímat, jak se dále nastaví SZP pro další léta. Je stále ještě příležitost vznést připomínky a využít faktu, že předsednickým státem EU je momentálně Rakousko, které má na myslivost obdobné názory jako my.
V EU se vytváří nový model implementace evropských směrnic, který by měl být administrativně jednodušší a vstřícnější. V SZP je stále více akcentována otázka environmentální, přispělo k tomu i extrémní suché klima v letošním roce napříč celou Evropou. Doslova zaznělo konstatování, že kdyby nebylo sucho, moc by se v přístupu EU nezměnilo.
České ministerstvo zemědělství predikuje, že jestliže z evropských dotací bude možno využít kolem 13 mld Kč, pak by 60 % mělo jít ve prospěch zlepšení české krajiny.
Zcela otevřeně také zaznělo, že se v rámci Evropy neosvědčil tzv. greening, mnoho zemědělců vlastně krajině ani nepomohlo, využili jen greening jako záminku k čerpání dotací. Na některých místech pak vznikly sice zelené pásy, ale například zcela nesmyslně podél frekventovaných silnic, což jen zvýšilo počet nehod se zvěří. Zaznělo i to, že zpočátku zemědělci kritizovali, že jim 5 % ploch věnovaných greeningu ohrozí ekonomiku hospodaření, nakonec i přes sucho zemědělci zase jen zvýšili svoje zisky.
Připravuje se radikální změna, která se bude zaměřovat na střídání více plodin, zpětné zatravnění, vyčlenění více ploch „pro krajinu“ a na jiná přírodě prospěšná opatření.
 
Na první referát reagovali jak prezident CIC George Amann, tak i Michl Ebner za FACE. Konstatovali, že je smutné, kolik občanů EU vůbec nevnímá práci a pozici myslivců. Přitom myslivost v Evropě přináší do ekonomiky 15 mld EUR a poskytuje přes 100 000 pracovních míst. Celkem je v Evropě 7 mil myslivců, na celém světě pak 30 milionů. Napříč státy, hranicemi a národnostmi se musí myslivci spojit a společně čelit antimyslivecké propagandě. Je potřeba více spolupracovat s médii, více a operativně si vyměňovat zkušenosti a diskutovat, jak společně myslivost obhájit. Pozice je to těžká, neboť chybí finanční prostředky, oproti ekologickým neziskovým organizacím mají myslivci pro svoji obhajobu jen zlomek finančních zdrojů.
 
Velmi zajímavý a podnětný referát s názvem Pestré zemědělství – hospodaření na půdě s maximálním ohledem na biodiverzitu prostředí přednesl Dipl-Ing. Maximilian Hardegg, majitel statku v Hardeggu, v Dolním Rakousku.
Hospodaří na 2200 ha půdy v Rakousku a 400 ha půdy na jižní Moravě. Zdůraznil, že zemědělství nemůže být postaveno jen na produkci, ale musí zabezpečit biodiverzitu krajiny, což je podmínkou dlouhodobé produkce a přináší také uspokojení farmářům.
Na konkrétních příkladech ukázal opatření pro zvěř v intenzivně zemědělsky využívané krajině, své místo ale má také drobné ptactvo a hmyz. Například drobné plochy ve velkých lánech ponechané pro ptáky a stádia hmyzu, přikrmování zpěvných ptáků a volba plodin přinášejí nejen uspokojení samotnému majiteli, ale vytvářejí i dobrý obraz zemědělce u sousedů na venkově.
V jeho referátu zazněla také alarmující čísla – v Rakousku se zmenší zemědělská plocha denně o 12 ha, v celé Evropě o 8,5 km2!
 
Richard Hoffmann, krajský předseda BJV pro Dolní Bavorsko, přidal další alarmující čísla – v Bavorsku je z 2 mil ha orné půdy jen 15 000 ha biopásů. Greening podobně jako u nás i v Bavorsku pro mnoho zemmědělců sloužil jen k vyčerpání dotací, případně se vytvořily jen rozsáhlé zelené monokultury, které měly kontraproduktivní funkci pro zvěř – drobná zvěř zde vyvedla mláďata, pak vše zemědělci pozabíjeli mulčováním. Podle provedených průzkumú se v Bavorsku jen kvůli dotacím mulčuje v nevhodnou dobu 30 000 ha zelených ploch.
 
Ve druhém bloku věnovaném aktuální situaci s vlkem nejprve vystoupil jako první Prof. Dr. Michael Brenner, z katedry německého a evropského ústavního a správního práva na univerzitě Friedricha Schillera Jena s referátem na téma Vlk a právo – komplikovaný vztah. Byť právní aspekty byly pro české myslivce trochu odtažité, zazněly zajímavé myšlenky a fakta.
Zcela jednoznačně v přístupu k vlkovi převažuje emocionalita místo racionality. V případě vlka se stýkají a prolínají zákony o myslivosti a zákony o ochraně druhů, v rámci celé EU je třeba vydiskutovat, jaké bude postavení divoké zvěře. Není dokonce ani jasně vydiskutováno, zda v případě vlka mluvíme o lokální místní populaci, celostátní či celoregionální populaci, nebo zda vlk není vlastně jedna celoevropská populace s migrujícími jedinci. V každém případě je třeba zvážit nejen právnické aspekty, jaký prostor by měli vlci v Evropě dostat, ale také jak zajistit bezpečí obyvatel v civilizované a zalidněné krajině.
Podle názoru přednášejícího je v Německu situace už pět minut po dvanácté, došlo již k silným názorovým střetům a ostrým debatám. Vlk je v Německu od roku 1998, dnešní oficiální odhady hovoří o 400 až 500 vlcích, realita je spíše 800 až 1000 vlků. V Rakousku je pak odhadována populace vlků na počtu 500 jedinců!
Alarmující pro rychlost řešení je i to, že se vlčí populace v příhodných podmínkách dokáže zvětšovat až o 30 % každý rok!
 
Martin Görner z pracovní skupiny pro ochranu druhů v Durynsku přednesl referát na téma Psovité a kočkovité šelmy v člověkem silně ovlivňované kulturní krajině“ z hlediska ochrany druhů. Uvedl, že v případě vlka se nešťastně mísí ideologie a odborná věda, lidé neznalí faktů si myslí, že ochranou vlka dělají pro přírodu dobře. Ale za 150 let, kdy vlk v Německu nebyl, se zcela radikálně změnily podmínky v krajině. Přesto je potřeba hledat pro vlka místo a formu soužití, vlk zcela jistě patří k evropské fauně.
Jako příklad střetů uvedl skutečnost známou i z ČR, první zdecimovaný druh vlkem je muflon, a i když se polemizuje o nepůvodnosti muflona, zaslouží si muflon samostatný režim a je třeba si jasně říci, co uděláme pro ochranu muflona před vlkem.
 
Hartwig Fischer, prezident celoněmeckého DJV, také konstatoval rozpor mezi ideologií a vědeckým přístupem k vlkovi. Veřejnost bude akceptovat vlka jen v případě, že nebude ohrožovat jak lidi, tak i další druhy zvěře. Za naprosto nesmyslný považuje nápad ochranářů stavět stovky kilometrů vysokých plotů v krajině.
Pro vlka musí být vytvořen celoevropský management, ale myslivci už skoro ztratili důvěru v odborné instituce, které by měly navrhovat změnu managementu. DJV vyvíjí iniciativu pro vytvoření celoevropské nezávislé referenční instituce zabývající se právě vlkem. Základem dobrých vztahů musí být zveřejňování objektivních, reálných a důvěryhodných informací.
 
Velmi zajímavý referát s názvem Aktuální rozšíření vlka a podstata i význam jeho myslivecké regulace na Slovensku v souladu s principy ochrany tohoto živočišného druhů a příslušnými mezinárodními úmluvami přednesl Matúš Rajský.
Slovensko je jediná země EU, kde platí kvóty na lov vlků. Podle posledního sčítání žije na Slovensku 2621 vlků, ulovilo se 40 kusů a 11 kusů byl úhyn. Doba lovu je od 1.11. do 15.2., důležitá je plošná distribuce odstřelu, některé roky se stanovené kvóty ani nenaplní. Zcela jednoznačně není snaha vlka na Slovensku vylovit.
Životaschopná populace vlka může dlouhodobě existovat jen na základě minimalizace konfliktů s člověkem a hospodářskými zvířaty.
Velmi zajímavý poznatek je to, že právě proto, že se na Slovensku vlk loví, cítí tlak ze strany člověka, vlčí populace je opatrnější a žije více skrytě a dál od lidských sídel. Asi i proto je hlavní potravní složkou vlka na Slovensku, oproti jiným zemím, černá zvěř.
 
Zajímavá čísla také uvedl Alexander Schwab ze Švýcarska. V této zemi žije 30 až 35 vlků, vlk podléhá zákonu o myslivosti, ale je celoročně chráněn. Na pastvinách se každoročně pase asi 370 000 ovcí, vlci působí škody a chovatelé ovcí dostávají náhrady. V referátu zazněl údaj, že jeden vlk stojí švýcarské daňové poplatníky 250 000 CHF/rok! A to přitom stále někteří švýcarští „vlkofilové“ tvrdí, že je v této alpské zemi místo pro až 200 vlků.
 
V závěru konference pak pro zahraniční účastníky přednesl zjištěná fakta a zkušenosti s vlkem v ČR jednatel ČMMJ Miloš Fischer. Zahraniční účastníci s ním pozitivně konfrontovali svoje zkušenosti, zcela jednoznačně je třeba začít co nejdříve jednat o plánu chovu a managementu vlka v ČR. Zvláště němečtí účastníci varovali, že situace v ČR by rychle mohla dojít ke střetů tak jako v Německu. Překvapeni ale byli zjištěním, že jsou v ČR oficiálně evidováni jedinci vzniklí z křížení se psy a zcela nechápavě kroutili hlavou při líčení případu vlčice v Krkonoších, která nejenže vykazovala známky naprosto nestandardního chování, ale v její krvi byly zjištěny i známky očkování proti vzteklině.
 
Mezinárodní konference v Židlochovicích tedy opět splnila své hlavní poslání, umožnit setkání a výměnu názorů mezi myslivci a mysliveckými činovníky středoevropského regionu. V této souvislosti si ale na závěr neodpustím jednu poznámku.
Je trochu smutné konfrontovat stále se početně zvyšující a funkčně vzrůstající přítomnost zejména rakouských a německých účastníků s účastí českých odborníků a funkcionářů. Byť to není oficiální akce ČMMJ, určitě by se mohli zúčastnit představitelé odborných komisí nebo některých OMS, stejně tak chybí výzkum, akademičtí pracovníci, ale i zástupci dalších veterinárních, agrárních, zoologických či dalších institucí, tedy ti, kteří mají také k dalšímu vývoji a podpoře myslivosti co říci.
Jak je to tedy vlastně se zájmem o výměnu zkušeností a informací?
připravil Jiří KASINA
vychází v 6:02 a zapadá v 20:01 vychází v **:** a zapadá v 15:12 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...