Časopis Myslivost

Říjen / 2018

Za jeleny do Durynského lesa

Myslivost 10/2018, str. 32  Petr Šeplavý
Jaké místo má v intenzivně obhospodařované a využívané krajině jelení zvěř? Jakému tlaku čelí a jaké nové výzvy přináší chov vysoké zvěře ve volné přírodě v současné době? Dá se ještě mluvit o myslivosti jako hospodářské činnosti, nebo se z myslivců stává nástroj prosazení často protichůdných cílů různých zájmových skupin využívajících přírodu? O zkušenostech s jelení zvěří v Durynském lese jsem si povídal s Thomasem Fischerem - předsedou Sdružení Durynských jelenářů, Manfredem Ißleibem – členem rady Durynských jelenářů a čestným viceprezidentem Durynského mysliveckého svazu a Frankem Hermannem - jednatelem Durynského mysliveckého svazu.
 
Durynský les
 
Hranice Spolkové země Durynsko s hlavním městem Erfurt se nachází 25 km severozápadně od Ašského výběžku. Na východě sousedí se Saskem, na jihu s Bavorskem, na západě s Hesenskem a sever obklopuje Dolní Sasko a Sasko-Anhalt. Rozlohou 16 173 km2 a s více než 2 160 000 obyvateli patří k menším spolkovým zemím.
Na severu zasahuje do Durynska výběžek pohoří Harz, které se svažuje do Durynské pánve ohraničené na jihu středohořím s biosférickou rezervací UNESCO Durynský les s nejvyššími horami Durynska Großen Beerberg a Schneekopf (obě 978 m). Durynský les se rozkládá od Eisenachu na východě po Sonneberg na západě. Pro svoji jedinečnost a polohu je nazývaný zeleným srdcem Německa.
Durynský les patří k oblíbeným turistickým a sportovním destinacím. Kdo by neznal hrad Wartburg a stejnojmenné automobily vyráběné v nedalekém Eisenachu, rodišti Johana Sebastiana Bacha. Pro myslivce je optika Carl Zeiss z 60 km vzdušnou čarou vzdálené Jeny pojmem a v jižním části Durynského lesa sídlí od roku 1898 zbrojovka Merkel Suhl, která dodnes vyváží lovecké zbraně do více než 40 zemí světa. Z města Suhl je to zase pouhých 12 km do biatlonové arény Oberhof, kde získala v roce 2017 zlato ve sprintu žen Gábina Koukalová a rok na to ve stejné disciplíně dosáhla na bronz Veronika Vítková.
Milovníci pěší turistiky mohou využít 170 km dlouhou ikonickou hřebenovou stezku Rennsteig, která patří k nejoblíbenějším trasám nejen Durynského lesa, ale celého Německa. Nevelké obce, hrázděná architektura, pestrá na mnohých místech nedotčená příroda, zajímavé památky. To vše nabízí Durynský les.
 
Místo srazu
 
Sraz s předními odborníky na jelení zvěř v Durynsku jsme naplánovali na Durynském lesním úřadě Frauenwald. Při cestě od Erfurtu po dálnici A71 sjedete na univerzitní město Ilmenau, odkud vede užší, ale udržovaná silnice klikatící se pohořím Durynského lesa směrem na Frauenwald. S nadmořskou výškou přibývá zatáček a les je čím dál souvislejší, ubývají pole i pastviny.
Na první pohled mne les zaujal svým složením s naprostou převahou zdravých a ztepilých smrků v nižších oblastech doplněných jedlemi a buky. Bohaté střední patro a údolíčka s loučkami a drobnými potůčky dávají tušit, že tu má jelení zvěř dostatek krytu i potravy.
Jaký to rozdíl proti smutnému pohledu na plochy zasažené kůrovcovou kalamitou v pohoří Oderské vrchy navazující na postižené Jeseníky, které jsem měl možnost vidět při nedávné národní soutěži mysliveckých trubačů.
Marně jsem z auta vyhlížel uschlé špice kůrovcových smrků. Všude sytá zeleň a zdravý les. Nádhera.
Cestou jsem spatřil pouze drobné usedlosti. S hustotou 134 obyvatel na km2 patří Durynsko k méně osídleným oblastem. Restaurace U tetřeva nebo další s názvem Lesní cháska na odbočce k Allzunah ozdobená jeleními shozy dávají tušit, že se nacházíte v loveckém prostředí. Na křižovatce ve Frauenwaldu stojí tříboký kamenný hranol s popisem historie Frauenwaldu, jemuž na špici vévodí postava jelena, krále zdejší přírody.
Nově rekonstruovaná budova lesního úřadu stojí v nedaleké malé vesničce Allzunah. Zde jsme se sešli na rozhovor o jelení zvěři v Durynsku, a protože bylo krátce po poledni, zajeli jsme k nedalekému bunkru, připomínce z dob NDR. Bunkr měl sloužit v případě napadení jako centrum velení a byl osazen silnou olověnou deskou proti radiaci. Dnes slouží jako muzeum totality.
Zajímavější ovšem byla restaurace hned u parkoviště. Po cestě mi přišlo občerstvení vhod, a tak jsem využil nabídky ochutnat durynskou specialitu - hovězí závitek plněný slaninou a kysaným bílým zelím, durynskými bramborovými knedlíky (tři koule velikosti pštrosího vejce) s červeným zelím a sósem z vypečeného masa. Lepší zahájení našeho rozhovoru si ani nešlo přát.

uebersichtskarte.jpg
 
Oblasti chovu jelení zvěře
 
Durynsko je rozděleno v chovu jelení zvěře na sedm chovatelských oblastí. Jedna z nich je na severu země v pohoří jižní Harz, čtyři v Durynském lese (Západní Durynský les, Střední durynský les – západ, Střední Durynský les – východ, Břidlicové pohoří a Vysoké Břidlicové pohoří) a poslední dvě jsou oblasti Zillbach-Pleß na jihozápadě pod Durynským lesem a Schleiz na východě nedaleko našich hranic.
V chovatelských oblastech jsou na základě Durynského zákona o myslivosti (Thür. Jagdgesetz § 13) povinně sdruženi jednotliví vlastníci honiteb, komunální honitby, privátní honitby a honitby státních lesů do chovatelských sdružení.
Jednotlivá chovatelská sdružení zastřešuje Sdružení Durynských jelenářů. (Thüringer Rotwildring). Společně ve spolupráci s pověřenými mysliveckými úřady (Untere Jagdbehörde – státní správa myslivosti) koordinují plány lovu a péče o jelení zvěř a dohlížejí na jejich plnění v jednotlivých chovatelských oblastech.
Způsob hospodaření s jelení zvěří, aby bylo dosaženo kvalitních trofejí je vcelku znám a prověřen mnoha lety zkušeností.
Když Manfred Ißleib, přezdívaný otec durynských jelenů, na toto téma hovořil, sálalo z něj nadšení, velká zkušenost a také životní moudrost. Jelenům obětoval desítky let a při své práci se setkával i s českými kolegy, například s Josefem Lochmanem. Jeden čas spolupracoval s naším výzkumným ústavem při testování antiparazitik pro spárkatou zvěř.
Jednou za dva roky se přední odborníci na jelení zvěř sejdou na Durynském dni jelení zvěře (Thüringer Rotwildtag). Zde se za přítomnosti zainteresovaných skupin, myslivců, politiků a odborníků hledají průniky spolupráce, která by vyhovovala jak lesníkům, zemědělcům a ostatním uživatelům krajiny, tak také myslivcům a především jelení zvěři.
Úkol je to nesnadný, ale alespoň existuje pravidelná široká platforma pro diskusi. Velkou podporu pro rozhodnutí jak dál s jelení zvěří přináší také činnost THÜNEN-institutu pro lesní ekosystémy z Eberswaldu.
 
Satelitní telemetrie jelení zvěře v Durynském lese
 
Právě v obci Allzunah začal THÜNEN-institut pro lesní ekosystémy na konci ledna 2003 satelitní telemetrické sledování jelení zvěře, kterému se věnuje Matthias Neumann, diplomovaný znalec v oboru lesnictví a lesnických služeb.
Celkem bylo do roku 2017 sledováno 60 jedinců, z toho 37 jelenů a 23 laní. Sledování se věnuje aktivitám zvěře, pohybu v oblasti s ohledem na denní čas i roční období, ale také hledá souvislosti mezi aktivitou zvěře a hospodářskou činností, lovem, turistikou i vznikem škod loupáním.
Po mnoha letech sledování dospěl Matthias Neumann k závěrům, které mohou pomoci při obhospodařování jelení zvěře: „Přirozené využívání životního prostředí jelení zvěře v naší kulturní krajině je silně omezeno. Vzhledem k životním nárokům tohoto přežvýkavce na velký prostor dochází ke konfliktu se zájmy různých hospodářů v krajině. Znalost chování jelení zvěře v prostoru a čase s ohledem na požadavky na životní prostor mohou vést k uvolnění těchto konfliktů. Chovatelská sdružení hrají při tom ústřední úlohu.
K nejčastějším příčinám rušení jelení zvěře a z toho plynoucím škodám loupáním řadí Mathias Neumann dlouhé období lovu, časně letní lov zvěře v tlupách, lov na lesních pastevních plochách ve vegetačním období, opakované naháňky na stejné ploše, společné naháňky v zimě především v lednu, vnadění a noční lov černé zvěře v jádru stávanišť jelení zvěře a hledání shozů v únoru a březnu.
Jako opatření doporučuje zkrácení doby lovu – intervalový lov, skupinový lov na čekané, společné nátlačky přesahující hranice úseků, upřednostnit ranní lov před večerním, žádné vnadění v místech stávaniště, žádný lov na plochách, kde zvěř bere paši brzy na jaře a v létě, žádné noční lovy a podpora společných plánů lovu. Zajištění klidu a z toho plynoucí minimalizace škod loupáním a odpovědné zásahy při lovu jelení zvěře vedoucí ke zkvalitnění trofejí je hlavním cílem všech zmíněných opatření.
 
Zákonný rámec chovu jelení zvěře
 
Před dalším povídáním a návštěvou honitby bylo užitečné si vysvětlit základní právní předpisy upravující chov a lov jelení zvěře v Durynsku. Toho se ujal jednatel Durynského mysliveckého svazu Frank Hermann, který bydlí ve Frauenwaldu.
V Německu platí spolkový zákon o myslivosti (Bundes Jagdgesetz). Ten vytváří základní rámec pro jednotlivé zemské zákony (Landes Jagdgesetz) a jejich prováděcí vyhlášky.
Je potřeba si uvědomit, že mezi zákony jednotlivých spolkových zemí panují značné rozdíly, a tak je potřeba se při lovu vždy seznámit s konkrétní legislativou příslušné země. To se týká také držení, nošení a použití loveckých zbraní.
Prováděcí vyhláška k Durynskému zákonu o myslivosti (Ausführungsverordnung zum Thüringer Jagdgesetz - ThJGAVO) byla aktualizována v roce 2014. Stanovuje kromě jiného pravidla pro plánování lovu a shromažďování údajů o zvěři, krmení a vnadění zvěře a chov a lov spárkaté zvěře.
 
Plánování a shromažďování údajů
 
Pod Durynské ministerstvo infrastruktury a zemědělství, které je také nejvyšším mysliveckým úřadem (Oberste Jagdbehörde) spadá celkem 23 nižších (okresních) mysliveckých úřadů (Untere Jagdbehörde), včetně městských okresů svobodných měst (Erfurt, Eisenach apod.) a 24 lesních úřadů Durynských lesů (ThüringenForst AöR – instituce veřejného práva), které jsou pověřeny některými činnostmi státní správy myslivosti.
Pověřené myslivecké úřady mohou přijímat opatření ke zjištění skutečného stavu volně žijících populací zvěře. Plány lovu jsou stanovovány s výhledem na tři roky a musí být mysliveckému úřadu odevzdány na stanovených tiskopisech a v příslušném počtu vyhotovení nejpozději do 7. dubna pro příslušný plánovaný rok.
Pokud nedojde k dohodě mezi vlastníkem honitby a pronajímatelem, musí být nevyslyšené požadavky vyznačeny spolu se zdůvodněním do plánu.
V případě chovatelských sdružení je vypracován společný plán lovu, na jehož přípravě se podílí vyhláškou stanovený koordinátor, který garantuje kontakt mezi jednotlivými vlastníky honiteb a chovatelským sdružením. Koordinátor soustřeďuje a aktualizuje všechna data potřebná pro stanovení společného plánu lovu. Vlastník honitby náležící k chovatelské oblasti hlásí koordinátorovi ulovenou zvěř (do jednoho dne od ulovení), úhyny a sraženou zvěř.
Pokud se změní okolnosti důležité pro stanovení plánu lovu nebo se použitá data ukáží jako nesprávná, může myslivecký úřad na návrh majitele honitby zvýšit nebo snížit plán lovu. Při rozhodnutí se opírá o názory dotčených vlastníků honiteb, soukromých honiteb, předsedů chovatelských sdružení a myslivecké rady.
Jagdbeirat - Myslivecká rada je poradní orgán, který je zákonem zřízen u každého stupně státní správy myslivosti od ministerstva až po nižší myslivecký úřad a tvoří jej zástupci myslivců, lesníků, vlastníků honiteb, ochrany zvířat a přírody a veterinářů.
Schválené plány lovu obdrží vlastníci honiteb, předsedové chovatelských sdružení a vlastníci pronajatých honiteb do 30. dubna příslušného roku.
Plány lovu u spárkaté zvěře stanoví počet, poměr pohlaví a věkové třídy. V příslušném roce se plní třetina z tříletého plánu. Vlastník honitby vede na předepsaném formuláři seznam úlovků, úhynů i sražené zvěře. Spárkatá zvěř musí být zaznamenána v seznamu úlovků během dvou dnů, ostatní zvěř čtvrtletně. Seznam úlovků musí být odevzdán na myslivecký úřad do 30. března.
Pro kontrolu plnění plánu lovu a získání potřebných údajů jsou pořádána povinná veřejná chovatelská setkání spojená s přehlídkou trofejí, jednou za dva roky na zemské úrovni, v rámci březnové výstavy Reiten, Jagen, Fischen v Erfurtu.
Vyhláška stanoví základní obsah těchto setkání. Jsou zde projednávány především otázky vývoje škod zvěří, plnění plánů lovu, vývoj zdravotního stavu zvěře a struktura stavů spárkaté zvěře, vývoj stavů zvěře, která není předmětem plánu lovu a doporučení pro zlepšení životních podmínek zvěře (Ochrana druhů a biotopu).
 
Krmení a vnadění zvěře
 
Krmit zvěř lze pouze během času nouze. Čas nouze je podle § 12 ThJGAVO období, ve kterém zvěř v důsledku nepřízně počasí (vysoký sníh, sněhová krusta, sucho) přírodní katastrofy (povodeň, požár) nebo v důsledku sklizně plodin a pícnin přichází o dostatek přirozené potravy. V nadmořské výšce nad 450 m n.m. je to období od 16. ledna do 30. dubna.
Na základě žádosti může pověřený myslivecký úřad čas nouze vyhlásit mimořádně i v období od 1. května do 15. ledna, nebo v polohách pod 450 m n.m.
Vzhledem k ochraně porostů je krmení dovoleno pouze do 700 m n.m. Myslivecké úřady možnosti rozšíření období přikrmování zvěře v praxi povolují především s ohledem na klimatické podmínky. Myslivecká políčka a stálé pastviny se za přikrmování nepovažují.
Místa budování krmných zařízení podléhají schválení lesního úřadu a Chovatelského sdružení a musí být bezodkladně ukázána příslušnému mysliveckému úřadu.
Jako krmivo pro spárkatou zvěř, s výjimkou černé zvěře, smí být použito seno, siláž, kořenové plodiny, kaštany a žaludy, a to vždy ve skladbě a množství odpovídající struktuře a stavu spárkaté zvěře.
Vnadění je ve vyhlášce definováno jako předkládání malého množství krmiva s cílem přilákat zvěř za účelem pozorování nebo lovu. Pro vnadění nelze použít žádná technická zařízení, krmivo lze předkládat maximálně v nádobě do 5 l.
Nové vnadění lze předložit až po spotřebování původního a lze použít pouze obiloviny, plevy, kořenové plodiny, domácí ovoce, žaludy a kaštany.
V honitbě jsou povolena dvě vnadiště na souvislých 150 ha honební plochy a na dalších 150 ha pouze jedno. Vnadiště musí být minimálně 100 m od hranice honitby.
Lizy a vnadicí preparáty jsou považovány za vnadiště.
Krmení a vnadění na nehonebních pozemcích, v Národním parku Heinich, přírodních rezervacích, přírodních památkách, zákonem chráněných biotopech nebo na přírodních lesních lokalitách je zakázáno.
 
Chov a lov spárkaté zvěře
 
Vlastníci honiteb předkládají k 1. dubnu jarní kmenové stavy spárkaté zvěře (kromě černé zvěře). Při tříletém plánování lovu je tato povinnost vztažena na první rok ze tří let plánování. Pokud je součástí honitby celý nebo část lesního úseku (Forstrevier), musí být plán lovu vždy zapsán jako dílčí společně s plánem lovu lesního úseku.
V předchozím roce kladená zvěř se k 1. dubnu převádí do třídy mladé zvěře.
Vyhláška (ThJGAVO) stanoví u jelení zvěře 2 až 3 kusy na 100 ha obhospodařované plochy. Přírůstek je pevně stanoven na 40 procent z nahlášených stavů zvěře. Jelení zvěř je podle přírodní struktury členěna podle věku a pohlaví (viz připojená tabulka).
Vyhláška přesně stanoví, jak má vypadat nadějný a průběrný jelen ve III. a II. třídě. Například nadějný jelen ve III.a třídě je špičák s více než 30 cm vysokým parožím na obou stranách, dále osmerák druhá hlava a tříletý vidlicový desaterák či jedno nebo oboustranně korunový jelen.
V I. třídě, tedy deseti a víceleté jeleny lze lovit bez ohledu na mohutnost paroží. Praxe v Durynském lese ukazuje, že někteří jeleni jdou již po desátém roce věku zpět.
Zde však si musíme položit otázku, zda ti skutečně silní a nadějní jeleni nekončí svůj vývoj při velkých naháňkách již ve třídě mladých. Přesto je lov silného jelena v I. třídě zvažován právě s ohledem na možnost předpokládaného růstu paroží.
Chov jelení zvěře mimo chovatelské oblasti není dovolen. Zde je přikázán lov laní a kolouchů bez omezení. Lov jelenů pak musí odpovídat velikosti honitby a musí mít přesně vymezenou souvztažnost s lovem zvěře holé.
 
Na prohlídce honiteb
 
Prohlídky honiteb se ujal Thomas Fischer, pracovník Zemského lesního úřadu v Allzunah a předseda Sdružení durynských Jelenářů. Chovatelskou oblast Střední durynský les – východ tvoří 124 honiteb (je to kombinace honiteb vlastních s výměrou do 175 ha, společenstevních do 250 ha a zemských – státních).
Navštívili jsme okolí vodní nádrže Schönbrun, která je zásobárnou pitné vody pro Suhl. Okolí nádrže je chráněné vodní pásmo, původní vesnice byla zaplavena a horní část zbořena. Po složitých vyjednáváních zůstaly pouze dvě budovy. Jedna slouží jako lovecká chata a z druhé je sklad sena a krmiva pro zvěř.
Cestou jsme si povídali o aktuálních úkolech Sdružení jelenářů. Hlavním úkolem Sdružení je přizpůsobit stavy jelení zvěře místním okolnostem a zlepšit nevyvážený poměr pohlaví. Podíl lovu jelení zvěře v chovatelských sdruženích činní dlouhodobě 80 až 90 % z celkového počtu ulovené jelení zvěře. Výsledky lovu jsou kontrolovány přímo v honitbách a posléze na chovatelských přehlídkách.
Také v Durynsku mají zavedený kontrolní systém plombování spárkaté zvěře. Za ulovení jelena v nesprávné věkové třídě nebo nadějného jelena hrozí lovci pokuta, která je ovšem spíše symbolická, a tak mnozí lovci ji rovnou zakalkulují do nákladů na lov. Proto se přistoupilo i k odebrání trofeje nesprávně uloveného jelena, ale ani to mnohé neodradilo a po pořízení fotografií trofej s klidem odevzdají.
Doporučení společnosti Durynských jelenářů má víceméně morální aspekt a některá opatření nejsou vždy právně vymahatelná. To znamená, že vyžadují součinnost a dobrovolnou spolupráci jednotlivých nájemců honiteb sdružených v chovatelské oblasti. A zde panují jak pozitivní, tak také negativní zkušenosti. Uvědomíme-li si, jak velkou skupinu osob zahrnuje jen chovatelská oblast Střední durynský les – východ, tak nás pochopitelně napadne, že největší problémy jsou v oblasti komunikace a kontroly.
Celkem se daří udržovat stálé početní stavy, které nemají ani růstovou tendenci, ani nečekané výkyvy. Nedaří se však zachovat věkovou skladbu lovu. Nejen, že neodpovídá výše uvedenému požadavku vyhlášky, ale z dlouhodobého hlediska nedorůstají silní kapitální jeleni. Lov je podřízen požadavku minimalizace škod a připočteme-li k tomu turistický ruch, malé honitby a neustálý lov, lov při velkých naháňkách u státních lesů, rušení v zimních měsících při zimních sportech, tak jsou poté základní dva požadavky, tj. minimalizace škod a kvalitní chov s cílem kapitálních jelenů, naprosto protichůdné. Přesto se v určitých lokalitách daří tyto požadavky naplňovat a výsledky dávají naději na zlepšení.
Myslivci jsou navíc pod stále větším tlakem veřejnosti a různých skupin ochránců přírody. I zde se projevuje trend nechat přírodu přírodě. Nekrmit a nevytvářet nepřirozené podmínky pro zvěř. Určitě je to myšlenka, kterou se budeme muset i u nás zabývat, hledat míru naší pomoci a zásahů do přírody. Už je to desítky let, když jsem se od vysoce postaveného úředníka státní správy lesů na MZe dozvěděl, že ideální je spárkatou zvěř v lese zcela eliminovat (nechtělo se mi napsat vystřílet), pak lesy ozdravit a posléze pak zvěř v rozumné míře vrátit zpět. No a pak stačí jeden malý brouk a celá teorie obnovy lesa je v háji.
V Německu a také v Durynsku se lze setkat s vyčleněním honební pozemků na nehonební z etických důvodů, o něž může zažádat vlastník pozemku, pouze však fyzická osoba.
Společné naháňky jsou trnem v oku ochráncům zvířat, kteří tvrdí, že je při nich možné ulovit i vodící laň a to je z pochopitelných důvodů nepřijatelné. I přes všechna poučení před lovem je tato možnost bohužel reálná a nedá se zcela vyloučit. Proto se také Thomas Fischer ztotožňuje se závěry telemetrického sledování a navrhovanými opatřeními, jak jsem o nich psal výše.
V rozhovoru padla pochopitelně také otázka na poplatkový lov a další zpracování zvěřiny. Část honiteb je Zemskými (státními) lesy pronajímána. Minimální cena je 6 € (150 Kč) za hektar. Pronájem vzniká na základě výběrových řízení, kde cena je pouze částí nabídky. Důležitou částí je plán hospodaření a péče o zvěř a předcházení škodám na porostech. Realizovaná cena pronájmu je většinou vyšší než minimální, i 20 € (500 Kč) za hektar.
Poplatkové lovy jsou možné, ale ne příliš preferované. Zemské státní lesy upřednostňují stálejší spolupráci založenou na povolence k lovu stanoveného množství mladé a holé zvěře, po jejímž splnění je možné jako bonus ulovit i jelena. Minimální cena za doprovod bývá ve výši 100 € (2500 Kč) a k tomu se připočítává cena za ulovený kus.
Cena za koloucha je 70 €, u laně 150 €, u trofeje pod 3 kg je cena u špičáka 250 €, vidláka a šesteráka 600 €, osmeráka 900 € a desateráka 1100 €.
U státních lesů je část zvěřiny prodávána přímo do místních restaurací, většina však jde do výkupu nebo ke zpracovatelům zvěřiny. Pouze v hlavním městě Erfurtu provozují Zemské lesy vlastní zpracovatelskou firmu, která produkuje zvěřinové speciality, klobásy, šunky, paštiky a další zvěřinové výrobky pro veřejnost.
Durynské zemské lesy provozují myslivost na 200 000 ha lesa z celkových 550 000 ha. Celkem je v celém Durynsku 1,43 mil. ha honebních pozemků, z toho 0,9 mil ha jsou polní honitby.
 
 
Než jsme se rozloučili
 
Informací jsem měl plný poznámkový blok a pomalu se blížil konec mé návštěvy v Durynském lese. Jak již to při takových setkáních bývá, došlo i na lovecké vzpomínky.
Když mi nestor jelení zvěře v Durynsku Manfred Ißleib vyprávěl o svých zážitcích s jeleny, člověk vycítil, že dobré časy pro jeleny i myslivce již byly. Přesto bylo možné v odlesku jeho očí spatřit naději a také chuť a odhodlání nevzdat svoje poslání, a pokud to půjde, věnovat se chovu jelenů i nadále tak, aby i v budoucnu zůstali králi Durynského lesa.
Pokud tolikrát zažijete mystickou atmosféru jelení říje, slyšíte mohutný hlas jeleního troubení doprovázený párou výdechu, když hlídá skupinu laní před soky, pak zvažujete, než zmačknete spoušť, zda jste v průběhu roku věnovali dostatek úsilí, času a péče králi lesů, která vás přivedla až na říjiště.
Na okamžik zapomenete na škody loupáním a na polích, na ochránce zvířat i přírody, protože ani jeden z nich nebyl součástí jelení rodiny jako vy. Celý rok, od jara do zimy, ve dne i v noci.
Možná tady někde je ukrytá odpověď na otázku, zda jsou myslivci jen nástrojem k prosazení zájmů různých skupin využívajících přírodu, nebo jsme zodpovědnými, vzdělanými a hrdými členy cechu sv. Huberta, kteří jsou schopni samostatně rozhodovat co je pro přírodu a zvěř nejlepší.
Dobří myslivci přírodu znají a milují, vědí, že se zvěří se dá hospodařit tak, aby vše krásné zůstalo zachováno i pro budoucí generace. Věřím, že se to v Durynském lese podaří, protože našli způsob jak problematiku jelení zvěře projednávat.
 
Petr ŠEPLAVÝ

Tabulka 01 - Skutečný lov kolouchů a mladé zvěře převyšuje plánovaný, naopak lov laní a jelenů II. a I. věk. třídy je do plněn na 50 %.
tabulka-01.jpg

 

Tabulka 02 - Mezi roky 1972 a 1978 (viz horní graf) narostl počet ulovené zvěře na dvojnásobek. Od roku 1996 se drží na počtu mezi 5000 až 6000 kusů a má nepatrně stoupající tendenci. V honitbách v režii státu pak sestupnou tendenci.

tabulka-02.jpg


Tabulka 03 - Graf dokumentuje, jak před změnou legislativy a bez chovatelských oblastí v letech 1990 až 1995 narostl počet ulovené jelení zvěře


tabulka-03.jpg
vychází v 6:02 a zapadá v 20:01 vychází v **:** a zapadá v 15:12 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...