Časopis Myslivost

02 / 2003

Zkoušky ohařů a jejich využití v chovu

Ing. Zita KREPSOVÁ
Zkoušky ohařů a jejich využití v chovu
Zákon o myslivosti a předpisy vydané na jeho realizaci ukládají uživatelům honiteb používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelné psy. Řádně vycvičený pes s kvalitními vlohami je neocenitelným pomocníkem každého myslivce. Pro účely myslivosti bylo vyšlechtěno mnoho plemen psů tak, aby sloužili svému účelu. Cílevědomě a záměrně byly u nich rozvíjeny jejich schopnosti jako je kvalita nosu či lovecký pud, schopnost stopovat zvěř, přinášet zvěř a podobně. Člověk, myslivec, vybírá nejlepší jedince plánovitě pro využití v dalším chovu. Aby mohl využívat v chovu skutečně kvalitní jedince, musí znát ohodnocení jedinců ze zkoušek lovecké upotřebitelnosti.
Jako každé hodnocení, které provádí člověk, je velmi subjektivní a je tedy dlouholetou snahou toto hodnocení zobjektivizovat. Do chovu se snažíme vybírat ty nejlepší jedince jak po stránce exteriérové, tak především i po stránce pracovní. Pokud máme psy s kvalitními výstavními oceněními můžeme toto očekávat i u jejich potomků. S pracovními vlastnostmi je to ovšem mnohem složitější. Jedinec s mnoha výborně absolvovanými zkouškami popřípadě i s memoriály nemusí být ještě zárukou kvalitních loveckých vlastností. Výkon předvedený psem při zkouškách je ovlivněn nejen vlohami psa, ale i zkušenostmi cvičitele, počasím, terénem, porostem, věkem psa, ročním obdobím, osobními sympatiemi, zkouškovým štěstím atd. Máme-li zájem zlepšit v chovu loveckých plemen psů jejich lovecké vlastnosti, nemůžeme se řídit pouze výsledky absolvovaných zkoušek psů a fen vybraných do další reprodukce, ale využívat k tomuto účelu například daleko přesnější a vhodnější metodu BLUP animal model, která je hojně využívána při zjišťování plemenných hodnot u hospodářských zvířat.

O co vlastně v tomto případě jde? Při stanovení plemenných hodnot jedinců se pracuje se soudcovskými tabulkami a s příbuzenskými vazbami. Zde je důležité znát rodiče, sourozence i polosourozence a jejich ohodnocení na zkouškách. Zpracovávají se výsledky v jednotlivých disciplínách samostatně i různé druhy zkoušek samostatně. Takové hodnocení vypadá sice složitě, ale při využití výpočetní techniky to snadno zvládne každý šikovný matematik, zootechnik či student gymnázia.

V našem případě bylo toto hodnocení provedeno pouze u výmarského ohaře. Soudcovské tabulky ze ZV, PZ, LZ, VP a VZ byly použity v období let 1990 až 2000. Do hodnocení nebyli zahrnuti všichni jedinci, kteří se zkoušek zúčastnili, protože část jich byla ze Slovenska a potřebné údaje nebyly k dispozici. Celkem se podařilo shromáždit materiál od 601 výmarských ohařů krátkosrstých a 103 výmarských ohařů dlouhosrstých. U řady jedinců nebyly známy výsledky zkoušek u rodičů, což opět komplikovalo hodnocení.

Dosažené průměrné známky celé sledované populace výmarských ohařů za uvedené období:

disciplína známka minimální známka maximální známka
hledání 3,57 2 4
vystavování 3,40 2 4
nos 3,67 2 4
poslušnost 3,74 1 4
klid po výstřelu 3,89 1 4
vlečka 3,63 1 4
voda 2,99 0 4
cena 1,42    


Z této tabulky vyplývá, že průměrné hodnocení výmarských ohařů kolísá ve většině disciplín okolo průměru 3,5 mimo hodnocení práce ve vodě. To je částečně ovlivněno i tím, že dříve uspěl ohař s hodnocením z vody známkou 0 ve III. ceně na PZ.

Takováto hodnocení provádí většina klubů ohařů, ale vypovídající hodnota těchto pracně zpracovaných údajů je jen velmi malá, zvláště když nejsou ani porovnány s výsledky jiných plemen. A protože čas od času změníme i zkušební řády, doplníme je nějakou výjimkou o využití komorovaného bažanta v honitbách, kde pernatá zvěř není, nebo hodnocením známkou 3, když ohař na daný druh zvěře při hledání nepřišel, tak jsou to, v některých případech, přesné průměry nepřesných čísel. O plemenné hodnotě jedince nám nemohou nic důležitého vypovědět! Přesto jsou feny podle výsledků z PZ a psi podle výsledků z VZ zařazováni do chovu.

I s vědomím těchto nedostatků bylo snahou se k plemenné hodnotě dopracovat právě již výše popsanou metodou. To znamená, bylo porovnáno hodnocení potomstva daných rodičů, polosourozenců (většinou jedinců po stejném otci a různých matkách, ale i po různých otcích a stejné matce) a toto hodnocení bylo porovnáno s obdobným hodnocením rodičů. Čím více údajů, tím lépe. Čím komplexnější hodnocení celých vrhů, tím opět lépe. Ale to bychom snad chtěli hned až příliš mnoho. Po vyhodnocení sledované populace výmarských ohařů jsme dostali následující hodnoty koeficientů heritability (h2):

vlastnost h2 (%)
hledání 1,15 * 10-7
vystavování 1,06 * 10-5
nos 3,72 * 10-8
poslušnost 6,99 * 10-7
klid po výstřelu 2,26 * 10-8
vlečka 1,15 * 10-6
voda 2,83 * 10-8
cena 0


Co z toho vyplývá? Především si zdůrazněme, že hodnoty koeficientu heritability uvedených v tabulce jsou čísla, které udávají podíl genotypu v procentech na výsledné fenotypové hodnotě sledovaného znaku, to znamená, že zbytek do 100 % je podíl jiných vlivů na hodnocení výkonu ohaře na zkouškách. Jak vidíme z tabulky, podíl genotypu na hodnocení všech sledovaných disciplín je velmi malý, hodnota h2 se blíží téměř nule. U ostatních plemen ohařů to bude obdobné! Tyto nízké hodnoty jsou ovlivněny malými genetickými rozptyly. To jsou, jak všichni z praxe víme, případy, kdy jsou dva ohaři hodnoceni známkou z nosu 4, ale přece jen jeden z nich má nos lepší a druhý poněkud horší. Oba mají hodnocení nosu známkou 4, protože nelze jednoho hodnotit známkou 4,2 a druhého 3,9, i když by to bylo přesnější, ale velmi obtížné pro rozhodčí. Proto bylo nutné použít údaje ze zahraniční literatury, aby bylo možné dále postoupit až k  vyhodnocení plemenné hodnoty několika málo psů. Plemenná hodnota je číslo, které nám udává o kolik je daný jedinec ve sledovaném znaku geneticky lepší než ostatní, než je průměr populace. Vzhledem k tomu, že rozdíly mezi jedinci jsou velmi malé, je vhodnější vytvořit přehlednou tabulku s pořadím psů. Nebudeme uvádět konkrétní jména nejlépe hodnocených psů v našem souboru výmarských ohařů.

pořadí hledání vystavování nos poslušnost klid po výstřelu vlečka voda
1. 38 83 283 149 273 38 38
2. 449 283 108 212 202 15 14
3. 393 108 183 108 214 14 15
4. 349 562 193 276 343 16 16


Co z toho konkrétně vyplynulo pro chov výmarských ohařů u nás?


V uvedené tabulce je již uvedeno pořadí čtyř nejlepších jedinců v dané disciplíně. Pod jednotlivými čísly jsou schovaní konkrétní jedinci. Je zřejmé, že pes číslo 283 má nejlepší nos a v disciplíně vystavování se umístil na druhém místě. A pes číslo 38 se umístil na prvním místě v disciplínách přinášení kachny z hluboké vody, přinášení vlečené zvěře na dálku, a také v hledání. Na funkcionářích klubu pak je, jak budou takto vyhodnocené jedince v chovu dále využít a na chovatelích je, kterého z nich použijí ke krytí svých fen, co chtějí zlepšit, a jak dále plemeno zušlechťovat.

Shromažďování podkladů, neúplnost a nepřehlednost tabulek ztěžovala práci s nimi a tyto nedostatky nebyly až tak neobvyklou věcí. Mnohdy dochází k situacím, kdy klub nedostane soudcovské tabulky z některých OMS vůbec nebo jsou nečitelně či nedostatečně vyplněny. Tyto problémy způsobily, že nebylo možné vzít v úvahu více efektů, které ovlivňují hodnocení práce ohaře. Pro tato zpracování by bylo velmi vhodné opět zavést centrální evidenci výsledků alespoň u chovných jedinců do té doby, než bude u nás zaveden centrální, jednotný informační systém, o kterém je, čas od času, zveřejněna nějaká zprávička.

Nelze ani docela dobře hodnotit pouze jedno plemeno a nevzít v úvahu ostatní vrstevníky jiných plemen, kteří se zúčastnili zkoušek za srovnatelných podmínek. Ztěžuje to přehled o kvalitě plemene samotného.

Pro tato hodnocení není zcela vyhovující pětistupňové hodnocení v jednotlivých disciplínách (0 až 4). V Rakousku vypracoval Kramer již v roce 1981 dvanáctibodové schéma pro posouzení výkonu psů, které je daleko výhodnější pro takováto hodnocení. Se souborem, kde všichni jedinci vykazují jen nejlepší výsledky (hodnocení známkou 3 a 4) se nedá kvalitně geneticky pracovat, protože rozdíly mezi jednotlivci jsou minimální. Dále, do hodnocení byli zařazeni jen jedinci, kteří úspěšně absolvovali zkoušky, protože tabulky těch neúspěšných se k nám ani nedostaly. Ze zahraničních pramenů i z  praktických zkušeností každého kynologa vyplývá, že lovecké vlohy jsou ovlivněny genotypem psa. I když ani zahraniční hodnoty koeficientů heritability nejsou vysoké (2 až 15 %), přece jen dokazují přesnější hodnocení výkonu psů z genetického hlediska. A proč bychom se o to nemohli pokusit i u nás. Stojí to přece za to!

Každý chovatelský klub by se měl výpočtem plemenných hodnot zabývat. Každý chovatelský klub stanoví určité podmínky pro výběr psů a fen do chovu. Snahou některých je tyto podmínky zpřísňovat. Ale pozor! Nízké koeficienty heritability dokazují, že bodové hodnoty na zkouškách a memoriálech nemají samy o sobě žádnou vypovídající hodnotu pro chov!

Poznámka:

Příspěvek je souhrnem mé diplomové práce s názvem "Dědičnost loveckých vlastností výmarských ohařů", kterou jsem zpracovala pod vedením prof. Ing. Josefa Hromase, CSc. a oponentkou byla Ing. Zdenka Soukupová, CSc. Oběma patří mé poděkování.




vychází v 7:29 a zapadá v 18:00 vychází v 22:26 a zapadá v 14:06 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...