Časopis Myslivost

02 / 2003

Jak vybírat loveckého psa?

2. část  Ing. Koloman FERJENTSIK
Jak vybírat loveckého psa?
Pořídit si fenu nebo psa? To je další otázka při našem rozhodování. Na základě svých dlouholetých zkušeností mohu konstatovat, že na tom v podstatě ani nezáleží. Ať se rozhodneme tak či onak, existují na obou stranách určitá pro i proti. Přibližme si je proto u každého zvlášť.
Jaký je pes? Všeobecně většího vzrůstu, tedy mohutnější postavy, prudšího jednání, někdy velmi tvrdohlavého. Všeobecně se tvrdí, že pes je hůře ovladatelný a cvičitelný. Většinou vyžaduje pevnější a důslednější výcvik. Pes bývá skutečně nepoddajnější, někdy až neurvalý a při jeho výcviku je často nutné použít i ostřejších prostředků. Není to však proto, že by pomaleji chápal, ale proto, že se nedokáže vždy dostatečně soustředit. Zajímají jej nejrůznější pachy, na jejichž místě zanechává rád své "vizitky". Za výhody se může považovat právě tato tvrdší povaha a snášení i tvrdšího zacházení. Pes si současně uchovává v paměti jednotlivé cviky pevněji než fena. Oproti tomu stojí silný rozmnožovací pud, a proto hárání fen je pro majitele psa opravdu pohromou. Pes se právě díky rozmnožovacímu pudu, který je na jeho žebříčku hodnot nejvýše, stává neposlušným již při jakémkoli nasátí pachu háravé feny. Pro někoho může být nevýhodou i neustálé značkování stromů, patníků, rohů (včetně těch, které jsou v bytě) a dalších míst, jako například kol osobních automobilů aj.

Jaká je fena? Milá, přítulnější, věrnější, poddajnější a ochotnější k práci. Je většinou menšího vzrůstu. Jednání má spíše promyšlené a vyrovnané. Při jejím výcviku by měl být zvolen citlivější přístup. Jen málokdy vyvolává fena konflikty mezi dalšími psy. Nevýhodou je zpravidla dvakrát do roka se opakující hárání, dále změna chování v době hárání (se sklonem k úniku za psy), kdy tři týdny musíme fenu dobře hlídat, aby nedošlo k nežádoucímu spojení. Je-li fena v době hárání ve výcviku, znamená to přerušit výcvik na poslední dva týdny hárání. Není třeba ani zvlášť zdůrazňovat, že je velmi nepříjemné pro držitele feny, padne-li hárání do termínu zkoušek nebo výstav. Dobu hárání lze sice hormonálně posunout, avšak chceme-li fenu využívat v chovu, neměli bychom se uchylovat k těmto praktikám, které by nemusely proběhnout bez dalších následků. Nevýhodou je také skutečnost, že v době hárání feny (zejména na venkově) se sbíhají psi z celého okolí a místo se stává, a to především v nočních hodinách, velice hlučným.

Jaká jsou další kritéria výběru týkající se plemen loveckých psů?


Poté, co jsme se definitivně rozhodli pro to-které plemeno, zbývá vyřešit pouze otázku, kde si lze obstarat štěně daného plemene. Cesty ke štěněti vybraného plemene bývají mnohdy velice krkolomné, přesto však v podstatě schůdné, a to v reálném čase. Existují v podstatě tři cesty, a to jednak obrátit se na příslušný klub chovatelů plemene, pro které jsme se rozhodli, další možností je sledování inzerce v odborných mysliveckých, příp. i kynologických časopisech (Myslivost, Pes přítel člověka aj.) a konečně využít doporučení přátel - zkušených mysliveckých kynologů, kteří jsou ochotni pomoci jak při výběru štěněte, tak i při pozdějším výcviku.

Pokud jde o chovatelské kluby, jejich adresy lze získat buď přímo od jednotlivých členů klubu nebo prostřednictvím Okresních (Obvodních) mysliveckých spolků podle místa bydliště zájemce. Příslušný chovatelský klub má přesné informace o kvalitě chovných psů a jistě i nejlépe poradí, respektive zašle adresu chovatelů, kteří mají zrovna štěňata k dispozici, u nichž si lze štěně buď přímo koupit nebo zamluvit.

Pokud jde o pořízení štěněte pomocí inzerce, rozhodně je třeba sledovat již zmiňované odborné myslivecké a kynologické časopisy, kde je záruka, že nabízená štěňata jsou s průkazem původu. Inzeráty v mnoha jiných časopisech a novinách (například Annonce apod.) nabízející čistokrevná štěňata nejrůznějších plemen loveckých psů "po lovecky vedených rodičích", avšak bez průkazu původu, bychom měli nechat bez povšimnutí. Nikdy bychom neměli kupovat štěně psa loveckého plemene bez průkazu původu! S takovým psem nemůžeme absolvovat žádné zkoušky lovecké upotřebitelnosti a i kdyby v dospělosti sebelépe pracoval, nezapočítává se do počtu lovecky upotřebitelných psů předepsaných pro příslušnou honitbu vyhláškou k zákonu o myslivosti.

Dalšími kritérii při výběru štěněte loveckého psa mohou být například náročnost jednotlivých plemen pokud jde o krmení, údržbu, ustájení, rychlost dospívání, snadnou či náročnější cvičitelnost a tím i rychlejší či pozdější dosažení lovecké upotřebitelnosti, dále druh a kvalita osrstění, protože u mnoha plemen existují krátko či dlouhosrsté, respektive hrubosrsté variety, jakož i různá zbarvení srsti atd. Tato kritéria jsou však již více méně věcí osobního vkusu a kromě faktoru rychlosti dospívání a návazné cvičitelnosti je nemusíme dále rozebírat. Rozhodneme-li se proto pro plemeno rychle dospívající (k nimž se řadí například většina honičských a teriérských plemen) je třeba také podstatně dříve (a to už od 2 měsíců věku psa) postupně začít se základními cviky poslušnosti, na které navazují cviky a disciplíny nástavbové, jinak bychom mohli mít velice neovladatelného a pro lovecké účely neupotřebitelného psa. Naopak u pomaleji dospívajících plemen loveckých psů (některá plemena ohařů jako například gordonsetr, maďarská "vizsla", italský spinone aj. nebo barvářská plemena jako například hannoverský a bavorský barvář, ale i jezevčíci) bychom zbytečným spěchem mohli psa snadno zradit a výsledek našeho snažení by mohl být touto neuvážeností natolik poznamenán, že bychom rozhodně nemohli hovořit o spokojenosti.

Jak postupovat při výběru, respektive pořízení dospělého, zpravidla vycvičeného, neboli jak běžně říkáme, "hotového" psa?


Kdo si nemůže loveckého psa z jakýchkoliv důvodů vycvičit sám, nezbývá mu, než si dát psa vycvičit nebo koupit už vycvičeného, respektive "hotového" psa. Pokud jsme se rozhodli pro koupi "hotového" psa (vzhledem k tomu, že získat někoho, kdo by byl ochoten a schopen vycvičit námi již dříve koupeného psa je velmi obtížné) a nemáme dostatek zkušeností s loveckými psy, je dobré obrátit se o pomoc a radu k některému ze svých zkušenějších kolegů-myslivců. I při koupi "hotového" psa však musíme být velmi opatrní. Musíme si uvědomit, že při vedení koupeného psa musíme postupovat stejně jako jeho dřívější vůdce, přičemž musíme používat stejných povelů, včetně povelové techniky a intonace udělovaných povelů, na které pes reaguje velice citlivě, a musíme být přitom také velmi důslední.

Čeho si tedy musíme všímat a co je důležité vědět při koupi "hotového" psa?

Prodávající nám zpravidla předloží nejdříve průkaz původu psa. Z průkazu původu zjistíme, kdy je pes narozen, jak se jmenuje, zda byl na zkouškách a na kterých, jakou získal cenu, zda byl na výstavě a jak byl oceněn, zda je chovný, což lze poznat podle razítka "Chovný pes" nebo "Chovná fena", zda má absolvované i všestranné zkoušky, což se rovněž zapisuje do průkazu původu razítkem s označením "U" (zkratka slova univerzální) - všestranný pes. O čem se musíme nekompromisně přesvědčit je, zda tetovací číslo uvedené v průkazu původu souhlasí s číslem ve slechu či závěsu psa! Poté si všímáme celkové kondice psa a jeho chování, prohlédneme chrup, tj. jak jeho zuby, tak i jejich počet a skus, dále oči, zda nevykazují nějaké známky onemocnění, a jde-li o psa, prohlédneme i ráže (varlata). Poté si necháme psa předvést, včetně několika disciplín, u ohaře například styl slídění, vystavování, aportování, ochotu k práci ve vodě atd., u honiče například hlasitost, poslušnost, reagenci na povely udělované slovně i píšťalkou apod. Je samozřejmé, že každá skupina plemen loveckých psů má své charakteristické disciplíny a podle toho je třeba požadovat také jejich předvedení. Je proto dobré seznámit se se zkušebními řády pro zkoušky vybraného plemene loveckého psa, v nichž jsou uvedeny jak požadavky, tak i kritéria hodnocení jejich výkonu. Pomůže nám to jednak v orientaci v jednotlivých disciplínách, a jednak v přípravě naší příští práce se psem.

Závěr


Závěrem bych chtěl všem mysliveckým kolegům a přátelům, kteří se rozhodnou pro výběr loveckého psa, ať už kteréhokoliv plemene, popřát šťastnou ruku, ale přitom také notnou dávku odhodlání, zahrnující dostatek trpělivosti, důslednosti a pravidelnosti ve výcviku, včetně zajištění dostatku příležitostí styku loveckého psa se svým vůdcem a se zvěří, za účelem jeho dovedení k lovecké upotřebitelnosti a tím i k vlastnímu vnitřnímu pocitu uspokojení z dobře vykonané práce v duchu mysliveckých zvyklostí a tradic, podle nichž dovednost vycvičit loveckého psa vlastním přičiněním je považována za neodmyslitelnou součást odborné vyspělosti myslivce.



vychází v 7:29 a zapadá v 18:00 vychází v 22:26 a zapadá v 14:06 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...